69 Co 105/2025-952 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Okresní soud rozsudkem uložil žalované povinnost na vlastní náklady odstranit vadu domu na adrese , adresa, projevující se zatékáním vody do prostoru garážových stání a sklepů v prvním PP strop v prostoru atria domu, a to do čtyř měsíců ode dne právní moci rozsudku (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 127.492 Kč s tím, že z této částky je žalovaná povinna zaplatit žalobci a) částku 51.746 Kč a žalobci b) částku 75.746 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců , Jméno advokáta, (výrok II.). Žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na nákladech řízení státu částku ve výši 27.475,91 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok III.).2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. V důvodech podaného odvolání uvedla, že nesouhlasí s tím, že není jakéhokoliv důvodu revidovat posudek podaný společností , právnická osoba, Posudky, které předložili žalobci neobstojí z pohledu ustanovení § 127a o. s. ř. a soud s těmito posudky proto nakládal jakožto s listinnými důkazy. V posuzované věci byl tak fakticky vypracován pouze jediný znalecký posudek, a to právě znaleckou kanceláří , právnická osoba, (dále jen znalecký posudek). Žalovaná se závěry posudku nesouhlasila zejména pro důvody, které uvedla ve svém podání ze dne 25. 9. 2024 a následně námitkách ze dne 6. 2. 2024, přičemž vytýkané nedostatky a nejasnosti tohoto posudku nebyly odstraněny ani výslechem znalce, proto je nutné zpracování posudku revizního. Vzhledem k tomu, že řízení je vedeno od roku 2016, je zřejmé, že se jedná o skutkově i právně velmi složitou věc a její komplexní posouzení je odborně velmi náročné. Rozhodnutí v této věci závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí a bylo na místě za situace, kdy zpracovaný znalecký posudek je ke kvalifikovanému posouzení věci nedostačující a nereflektující veškeré podstatné okolnosti věci, nechat vypracovat revizní znalecký posudek, jak žalovaná navrhovala. Žalovaná zejména namítala, že závěry znaleckého posudku o nepravděpodobnosti zátoku z vedlejšího objektu nejsou dostatečně odůvodněny. To zvláště za situace, kdy , tituly před jménem, , jméno FO, , který vyhotovoval posudek, který byl proveden k důkazu jako listinný důkaz na možnost zátoku z vedlejšího objektu výslovně upozorňoval, přičemž tento znalec před vypracováním posudku prováděl sondy na místě samém a měl tak mnohem detailnější informace o faktickém stavu věci nežli společnost , právnická osoba, , která sondy nerealizovala. Znalec uvedl, že rekonstrukce fasády nezhoršila zátok, což žalovaná nikdy nenamítala, neboť tvrdila, že pokud k zátoku docházelo kvůli stavu původní fasády sousedního objektu, tak po její rekonstrukci s ohledem na to, že se poté zátoky vyskytovaly v menším rozsahu, bylo možné, že rekonstrukce fasády zátoky fakticky minimalizovala nebo dokonce vyloučila. Projevy zátoku tak mohly být pouze projevem zbytkové vody, která začala vysychat po rekonstrukci sousední fasády. Žalovaná proto navrhovala, aby došlo k monitorování stavu dotčené nemovitosti, což by mohlo potvrdit nebo vyloučit, že se vlhkost postupně vytrácí. V takovém případě nebylo nutno zasahovat do atria, dokud se možnost vymizení zátoku v důsledku rekonstrukce sousední fasády nevyloučí. Dle žalované znalecký posudek, který byl v řízení vypracován, se možností vlivu rekonstrukce sousední fasády na vznik tvrzené vady dostatečně nevypořádal, a proto je nutné jej zrevidovat, neboť pokud v době místního šetření 6. 12. 2023 pozorovanou vadu způsobovala již jen zbytková voda, která po rekonstrukci sousední fasády začala vysychat, je možné, že se vada předmětné nemovitosti již ani nevyskytuje. Již jen ze skutečnosti, že projevů zátoků bylo při místním šetření méně než při předchozích šetřeních, a to aniž by žalovaná provedla jakékoliv práce směřující k odstranění vady, lze mít za to, že příčina vady je dána jinde než na straně žalované. Rovněž se soud prvního stupně nevypořádal s tvrzením žalované, že provedenými zásahy a opravami, které žalovaná provedla v roce 2009 již došlo k odstranění vytýkané vady a pokud se tato vada přesto vyskytuje, nejde o tutéž vadu, která byla předmětem údajného uznání vady. Otázkou je, zda se vada na nemovitosti aktuálně stále ještě vyskytuje. Nebylo prokázáno, že žalobci tvrzená vada je tatáž, která byla předmětem údajného uznání. Dle žalované se jedná o vadu jinou/novou, pokud se tedy vůbec ještě na dotčené nemovitosti vyskytuje. Soudem stanovená lhůta čtyř měsíců k odstranění vady je nereálná a nereflektuje technologické podmínky pro případné odstranění vady a nereflektuje eventuální nevhodné klimatické podmínky, které mohou podstatně ovlivnit průběh a rychlost prací směřující k odstranění zjištěné vady. Lhůta je dle žalované nepřiměřená, což žalovaná již namítala. Žalovaná má tak za to, že jsou zde důvody pro vypracování revizního znaleckého posudku, neboť stávající znalecký posudek vypracovaný soudem ve světle námitek žalované nemůže obstát a být dostatečným odborným podkladem pro posouzení věci. Soud prvního stupně se s námitkami žalované dostatečně nevypořádal a nevyhovění návrhu žalované na revizní znalecký posudek řádně neodůvodnil. Dle žalované došlo k pochybení, pokud znalci nebyly uloženy k zodpovězení dotazy žalované v podání ze dne 4. 8. 2023 a nebyly vypořádány námitky žalované k posudku ze dne 6. 2. 2024. Závěr znalce stanovený jako „téměř jistý“ nemůže vést k závěru o unesení důkazního břemene žalobce, obzvláště v komparaci s výpovědí znalce, který uvedl, že vyšší mírou jistoty, zda nedochází ke vzlínání vlhkosti z vedlejší budovy by byl schopen poskytnout až ve chvíli, kdy by byla odkryta hydroizolace na celé střeše, včetně sousední budovy, což však znalec neučinil, dokonce sám neprovedl ani žádné sondy, či jiné obdobné průzkumné vrty. Znalec nikterak nezohlednil žalovanou tvrzená a fotografiemi doložená mechanická poškození a jejich možný vliv na vznik tvrzené vady. Nezohlednil ani to, že po rekonstrukci fasády sousedního objektu došlo ke zmenšení intenzity zátoků, což potvrzuje tvrzení žalované o vlivu tohoto objektu na tvrzenou vadu. Zatímco v posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (provedeného soudem jako listinný důkaz), který na rozdíl od společnosti , právnická osoba, prováděl sondy, vyplývá, že je možný zátok ze sousední budovy, soudní posudek toto nepovažuje za pravděpodobné, a to aniž by znalec provedl alespoň zčásti tak podrobné zkoumání jako , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud není připuštěn důkaz revizním znaleckým posudkem, nelze správnost závěrů znaleckého posudku společnosti , právnická osoba, přezkoumat. Dle žalované žalobci neunesli důkazní břemeno co do tvrzených nároků. Žalovaná se domáhala, aby krajský soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu zamítne, případně rozsudek okresního soudu zruší a věc vrátí soudu prvého stupně k dalšímu řízení.3. K odvolání žalované se písemně vyjádřili žalobci, kteří navrhli, aby krajský soud věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil. Žalobci považovali skutkové i právní závěry rozsudku soudu prvního stupně za správné. Žalobci odmítli potřebu zpracování revizního znaleckého posudku. Kromě znaleckého posudku zpracovaného na základě zadání soudu společností , právnická osoba, (dále jen „znalec“ a „znalecký posudek“) byly vypracovány posudky , tituly před jménem, , jméno FO, a posudek znaleckého ústavu , jméno FO, a. s., přičemž předmětná znalecká zkoumání nebyla připuštěna s důkazní silou znaleckého posudku pouze z formálních důvodů. V případě posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, proto, že nemohl být opatřen doložkou podle ustanovení § 127a o. s. ř., neboť posudek byl vypracován dva měsíce před novelou zákona č. 99/1963 Sb., která teprve s účinností od 1. 9. 2011 zavedla ustanovení § 127a o. s. ř. Přesto posudek , tituly před jménem, , jméno FO, náležitosti citovaného ustanovení obsahoval. V případě znaleckého posudku zpracovaného ústavem , jméno FO, a. s. panovaly vzhledem k časovému odstupu jeho zpracování nejasnosti stran spolupráce s příslušným znalcem a připojenými znaleckými doložkami, stále se však jednalo o znalce příslušného oboru a s příslušným oprávněním. Všechna znalecká zkoumání věcně představovala vyjádření příslušných odborníků disponujících potřebnými znalostmi a povoleními, kteří byli v seznamu soudních znalců zapsáni. Navzdory formálním nedostatkům je materiální vypovídací hodnota těchto zkoumání stále vysoká. Je tak zřejmé, že se příčinou vady projevující se dílčími zátoky zabývalo v průběhu minulých let hned několik odborníků, kteří všichni bez rozdílu dospěli ke stejnému závěru jako znalecký posudek, jehož zpracování zadal soud prvního stupně, že příčina vady je na straně žalované. Znalecký posudek zpracovaný soudem je podrobný, přehledně a dostatečně se zabývá veškerými možnými důvody zátoku, zohledňuje dosavadní průběh projevu vady i skutečnosti vyplývající z předchozích