69 Co 134/2025-360 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemků podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):- Převodce spravuje pozemky zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, :- parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , právnická osoba, ,- Nabyvatelce vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 19. 7. 2002, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Na uspokojení nároku nabyvatelky dle , Anonymizováno, . 2. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelky pozemky uvedené v čl. , Anonymizováno, . této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatelka je přijímá do svého výlučného vlastnictví (výrok I.).Řízení v části týkající se pozemků p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, , oba v k. ú. , adresa, okresní soud zastavil (výrok II.). Žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 161.420,04 Kč, a to do tří dnů (výrok III.). Žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku na nákladech státu částku 8.398 Kč do tří dnů (výrok IV.).2. Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání žalovaná, a to konkrétně proti výrokům I., III. a IV. rozsudku. Žalovaná má za to, že okresní soud nesprávně a neúplně zjistil skutkový stav, a to tím, že neprovedl důkaz navržených žalovanou, a to provedení místního šetření za účelem zjištění hodnoty trvalých porostů na požadovaných náhradních pozemcích. Místní šetření se žalovaná dožadovala z toho důvodu, že namítala nesprávnost závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , když nedostatečně provedla znalecké zkoumání k určení hodnoty náhradních pozemků, kdy pouze vycházela z veřejně dostupných ortofoto map, kdy nemohla přesně stanovit počet porostů nacházejících se na náhradních pozemcích, a tak nemohla ani přesně stanovit hodnotu náhradních pozemků. Přestože okresní soud k této námitce přisvědčil s tím, že pokud mají být náhradní pozemky správně přeceněny, bude nezbytné uskutečnit místní šetření a za tímto účelem bylo také jednání před soudem odročeno. Následně však okresní soud vyzval žalovanou, aby ve lhůtě 14 dnů doplnila, jaká je hodnota trvalých porostů, které jsou součástí náhradních pozemků požadovaných žalobkyní. Žalovaná soudu sdělila, že vzhledem k neuskutečněnému místnímu šetření a bez řádně provedeného geodetického zaměření nelze s jistotou stanovit počet a následně i hodnotu trvalých porostů. Přestože žalovaná upozornila soud na to, že je to právě žalobkyně, která je v rámci svých žalobních tvrzení povinna jednoznačně identifikovat a vymezit svůj žalobní nárok, okresní soud bez předchozího vyrozumění o změně právního názoru ohledně nutnosti provedení místního šetření na dalším jednání vyzval žalovanou k doplnění tvrzení o tom, jaké trvalé porosty se nacházejí na pozemcích požadovaných žalobkyní a jakou tyto trvalé porosty mají hodnotu a k označení důkazů. Přestože žalovaná požádala o lhůtu k možnému doplnění tvrzení, této žádosti soud nevyhověl a v rozporu s legitimním očekáváním žalované rozhodl, že návrh na doplnění dokazování provedením místního šetření se zamítá. Žalovaná má tedy za to, že okresní soud postupoval v rozporu s ustanovením § 6 o. s. ř. tedy nepředvídatelně, v rozporu se základními zásadami spravedlivého procesu a tím, že odmítl provést místní šetření, neúplně zjistil skutkový stav věci ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. Za porušení svého práva na spravedlivý proces, rovnost účastníků a nestrannost soudu považuje žalovaná skutečnost, že při zamítnutí návrhu na provedení místního šetření odkázal okresní soud na tvrzení znalkyně, že se na pozemcích nachází náletové dřeviny bezvýznamné hodnoty v porovnání s náklady, které by bylo třeba vynaložit, aby vzal její tvrzení za svá. Dále se odvolatelka vyhrazovala vůči znaleckému posudku, když namítala, že znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, je neúplný, hrubě zkreslený a nepravdivý, v odůvodnění svého rozhodnutí se okresní soud vypořádal pouze s jedinou námitkou žalovaného ke znaleckému posudku a v této části je tak jeho rozsudek nepřezkoumatelný. Z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že jednou z podmínek úspěšného uplatnění nároku na vydání náhradního pozemku prostřednictvím žaloby na nahrazení projevu vůle je též ekvivalentnost hodnoty restitučního nároku žalobce a ceny vybraného náhradního pozemku, neboť v opačném případě by se oprávněná osoba bezdůvodně obohatila. Jestliže tedy žalovaná namítala nedostatky znaleckého posudku, které se týkaly nedostatečného zjištění ceny, žalobkyně nedostála své povinnosti dostatečně prokázat cenu vybraného náhradního pozemku. V rámci odůvodnění rozhodnutí okresní soud konstatuje, že dospěl k závěru o liknavosti a svévoli žalované. Takovýto postup označil okresní soud bez jakéhokoliv bližšího odůvodnění a vůbec se nezabýval tím, že žalobkyně a její právní předchůdkyně – matka – od roku 2004 do roku 2023 nedaly vůči žalované jakkoliv najevo, že by pochybovaly o ocenění restitučního nároku. Shledává-li žalobkyně liknavost a svévoli v kontextu nepřecenění, respektive nesprávného ocenění svého restitučního nároku, je nezbytné zdůraznit, že mezi účastníky panovala dlouhodobě shoda o výši restitučního nároku, kdy výši svého nároku žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně akceptovala a tato nebyla ze strany žalobkyně a její předchůdkyně jakkoliv zpochybňována, a to po dobu minimálně 19 let. Proto žalobkyně až do roku 2019 postupně uspokojovala svůj nárok, přičemž současný zůstatek jejího nároku eviduje žalovaná ve výši 3,10 Kč. Přitom se okresní soud nedostatečně vypořádal s námitkou ohledně promlčení nároku na přecenění, když pouze uvedl odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu, což nelze považovat za dostatečné vysvětlení toho, proč by neměla být daná námitka žalované důvodná. Konečně odvolatelka v rámci odvolání argumentovala nevhodností náhradních pozemků pro vydání žalobkyni. V souvislosti s vhodností pozemků soud se dostatečně nevypořádal s námitkami převoditelnosti jednotlivých pozemků pouze obecně uvedl, proč námitka umístění pozemku v chráněném ložiskovém území nebrání bez dalšího jeho zemědělskému využití, proč lze obecně převádět pozemky nacházející se v chráněné krajinné oblasti, a nakonec se vyjádřil k absenci přístupové cesty. Ani v jednom z těchto bodů však neposuzoval jednotlivé pozemky individuálně a konkrétně, jak je požadováno ustálenou judikaturou Nejvyšších soudů. Ve vztahu k pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, žalovaná namítala nedostatečně zjištěnou hodnotu pozemků, u pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, jako součást chráněného ložiskového území je jednoznačný zájem státu, ergo veřejnosti na ochraně tohoto pozemku a jeho zachování ve vlastnictví státu, u pozemku parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, nacházejících se v chráněné krajinné oblasti má žalovaná za to, že je nepochybně veřejný zájem na celistvém zachování těchto pozemků, a proto nejsou na žalobkyni převoditelné, i u těchto pozemků vzhledem k provedenému místnímu šetření a absenci geodetického zaměření pozemku nejsou řádně oceněny. O pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, žalovaná uvedla, že v rámci plochy tohoto pozemku je v jeho středu vymezen pozemek parc. č. , hodnota, , který náleží státu a převedením tohoto pozemku by došlo k zamezení jeho přístupu k pozemku a nelze připustit, aby uspokojováním restitučních nároků žalobkyně došlo k zásahu do vlastnického práva jiného subjektu. Žalovaná proto navrhovala, aby odvolací soud v napadených výrocích změnil rozsudek okresního soudu tak, že se žaloba v celém rozsahu zamítá a byla žalované přiznána náhrada nákladů řízení.3. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalované se plně ztotožnila se závěry vyjádřenými v rozhodnutí okresního soudu a dále pouze k jednotlivým námitkám žalované se vyjadřovala k odvolacím argumentům ve vztahu k přesnému počtu trvalých porostů na náhradních pozemcích a uvedla, že pokud žalovaná nepředložila ani po výzvě a poučení ze strany soudu prvého stupně žádné jiné důkazy, které by řádně zpochybnily znalecký posudek předložený žalobkyní a okresní soud správně vycházel z dodatku číslo , hodnota, ke znaleckému posudku, pak byl postup okresního soudu správný, pokud tedy zamítl důkazní návrh žalované na provedení místního šetření za účelem zjištění přes