71 Co 134/2025-108 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem výrokem I. zamítl žalobu na určení, že žalobkyně byla ke dni 14. 2. 1995 podílovou spoluvlastnicí k ideální ½ pozemku p. č. , Anonymizováno, ostatní plochy o výměře 89 m² (ostatní komunikace) v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, tak, jak je vyznačen v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku č. , hodnota, vyhotoveném a ověřeném úředně oprávněným zeměměřičským , tituly před jménem, , jméno FO, dne 30. 5. 2023 (dále i jen pozemek), rovněž výrokem II. zamítl žalobu, že , jméno FO, , r. č. , RČ, byla ke dni 13. 11. 1997 podílovou spoluvlastnicí k ideální ½ pozemku. Uložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů řízení 28 192 Kč. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, dále p. č. , Anonymizováno, , orná půda a , Anonymizováno, ostatní plocha. Vlastnictví sousedního pozemku p. č. , Anonymizováno, je zapsáno v katastru nemovitostí pro žalovanou. Část pozemku žalované p. č. , Anonymizováno, , označená p. č. , Anonymizováno, v Geometrickém plánu číslo , číslo, , který vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, dne 30. 5. 2023, měla být dle tvrzení žalobkyně připlocena, od padesátých let užívána a posléze vydržena žalobkyní a její rodinou. Po právní stránce pak okresní soud uzavřel, že pokud žalobkyně požaduje určení vlastnictví ke konkrétnímu datu v minulosti, pak na takové žalobě není ve smyslu § 80 o. s. ř. dán naléhavý právní zájem, neboť petit žaloby není způsobilý sjednat pevný základ pro právní vztahy procesních stran, neboť se v podstatě jedná o žalobu na určení existence právní skutečnosti – data, od kterého žalobkyně dovozuje datum vydržení svého spoluvlastnického práva k nemovitosti. Žaloba na určení není zpravidla opodstatněna tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Žaloba na určení právní skutečnosti (okamžik vydržení) nemůže být naléhavá, neboť je pouhou předběžnou otázkou vlastnického práva žalobkyně. Pokud jde o určení spoluvlastnického práva , jméno FO, , pak na tom nemá rovněž žalobkyně naléhavý právní zájem, neboť , jméno FO, ještě za svého života, a to dne 18. 12. 2012, převedla svůj podíl na nemovitostech (p. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , dále p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) na svého vnuka , tituly před jménem, , jméno FO, . Je tedy otázkou, na základě jakých právních skutečností dovodila žalobkyně své oprávnění podat uvedenou žalobu i za svou matku za situace, kdy právním nástupcem ve vztahu k vlastněným nemovitostem po , jméno FO, je , tituly před jménem, , jméno FO, . Tedy žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby na určení vlastnictví zesnulé a řízení se ani neúčastní všichni spoluvlastníci, tj. osoby, o jejichž práva či povinnosti v řízení jde.2. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že okresní soud podle § 118a o. s. ř. nepoučil žalobkyni o tom, že neshledává na podané žalobě naléhavý právní zájem a nepoučil ji, aby jej dotvrdila a prokázala. Pokud okresní soud žalobu rovnou zamítl, jde o procesní vadu, která vede ke zrušení napadeného rozsudku. Obdobně jde o vadu, pokud bez poučení dle § 118a o. s. ř. pro nedostatek aktivní legitimace okresní soud zamítl žalobu na určení vlastnictví právní předchůdkyně žalobkyně. Naléhavý právní zájem žalobkyně spatřuje v tom, že ji žalovaný vyzval k odstranění plotu z předmětného pozemku, neboť má žalovaný za to, že jde o neoprávněnou stavbu. Žalovaný hodlá stavět auto-myčku a plot žalobkyně nechat odstranit, proti čemuž se 19 osob brání žádostí o přezkum stavebního povolení. Rovněž chce žalobkyně dosáhnout zápisu jejího vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalobkyně je jedinou dědičkou zesnulé , jméno FO, a má právní zájem na určení vlastnického práva zesnulé ke dni jejího úmrtí. Nelze dovozovat smluvní přímus zesnulé převést na vnuka i spornou část pozemku. Nelze dovodit, že by vnuk zesnulé byl jejím dědicem. Nemůže tedy, když není dědicem, vystupovat na straně žalobců, tj. dědiců, jak uvádí okresní soud. Okresní soud rovněž nesprávně protokoloval vyjádření, které zástupkyně žalobkyně u jednání nikdy nepronesla, konkrétně, že plot byl zbudován dědečkem žalobkyně. Desetiminutové vyjádření žalobkyně pak neprotokoloval vůbec. Došlo tedy k zásahu do práva na spravedlivý proces. Navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu.3. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že žalobkyně od počátku uváděla naléhavý právní zájem spočívající v tom, že rozhodnutí soudu určující její vlastnické právo bude zaznamenáno v katastru nemovitostí, uvedla to i při jednání. Okresní soud však naléhavý zájem neshledává, pokud má být vlastnické právo určováno zpětně k nějakému datu. Formulace petitu žaloby tak neumožňuje jejímu vyhovění, což není důvodem poučení dle § 118a o. s. ř. Ani poukaz žalobkyně na správní řízení týkající se stavebního povolení nemůže odůvodnit její naléhavý právní zájem, nadto nejsou tyto důkazy v odvolacím řízení přípustné, neboť o nich žalobkyně věděla a nenavrhla je před vyhlášením napadeného rozhodnutí. Pokud jde o aktivní legitimaci k žalobě na určení vlastnictví , jméno FO, , pak , tituly před jménem, , jméno FO, se soudně neúspěšně již domáhal určení jeho vlastnického práva jako nástupce , jméno FO, . Pokud by snad žalobkyně tvrdila, že předmětný pozemek nebyl užíván v souvislosti s rodinným domem, ale jako samostatný pozemek, zcela by popírala základ žaloby, že předmětný pozemek užívala její rodina od 50. let jako součást domu se zahradou. Zamítnutí žaloby vůči , jméno FO, nyní žalobkyně obchází snahou o určení vlastnického práva zůstavitelky. Pokud žalobkyně tvrdí, že je jedinou dědičkou, má žalovat na určení vlastnického práva k celému pozemku. Poučovat žalobce o tom, koho má žalovat nebo o nerozlučném účastenství nepřísluší soudu ani podle § 118a o. s. ř. Soudu není uloženo, aby sděloval, jak hodlá věc rozhodnout, aby s nimi věc konzultoval a umožnil jim uplatnit něco jiného. Proti protokolaci žalobkyně nevznesla po obdržení písemného protokolu námitky, nadto nesprávná protokolace neměla dopad na důvody zamítnutí žaloby. Navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného.4. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání není důvodné.5. S ohledem na právní závěry, ke kterým okresní soud i odvolací soud dospěli, byla skutková zjištění okresního soudu řádná a dostatečná ve smyslu § 132 o. s. ř. Okresním soudem zjištěný skutkový stav odvolací soud přejímá. Další navržené důkazy pak byly s ohledem na právní závěry uvedené níže skutečně nadbytečné a jejich neprovedením okresní soud nepochybil. Odvolací soud neprovedl žalobkyní navržené důkazy v odvolacím řízení, protože mohly být uplatněny již v řízení před okresním soudem a dále pro nadbytečnost, neboť s ohledem na právní závěry uvedené níže nejsou potřeba pro zjištění skutkového stavu a rozhodnutí ve věci.6. Podle § 985 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.) není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.7. Podle § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.8. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o. s. ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.9. Pokud jde o odvolací námitku nesprávné protokolace jednání před okresním soudem, pak okolnost, kdo a kdy plot postavil, byť by došlo k nesprávné protokolaci vyjádření zástupkyně žalobkyně, nebyla pro rozhodnutí v této věci podstatná, neboť se okresní soud věcí samou (a tedy ani tvrzenou dobrou vírou žalobkyně, jejích předchůdců či spoluvlastníků v umístění plotu na hranici pozemků, a tedy dobrou vírou o rozsahu jejich vlastnického práva) vůbec nezabýval. Obdobně ne-protokolace části řízení, kdy soudkyně přebírala u jednání předložené fotografie a ujasňovala si k čemu je důkaz navržen a co má být na nich zachyceno, není nutno podrobně protokolovat (protokol není doslovným přepisem jednání, ale zachycení podstatných skutečno