Napadeným rozsudkem okresní soud žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 18.345 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 1. 11. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu zamítl v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 18.345 Kč od 23. 9. 2025 do 31. 10. 2025 (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12.950 Kč k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Proti tomuto rozsudku do výroku I. a III. ohledně stanovené lhůty k plnění podala odvolání žalovaná. Žalovaná navrhuje změnu rozsudku tak, že jí bude povoleno hradit dlužnou částku i náhradu nákladů ve splátkách. U soudu prvního stupně omluvila svou neúčast, ale nijak blíže nespecifikovala svou finanční situaci ani své další dluhy. Nešlo o neochotu soudu potřebné informace sdělit, ale o osobní a finanční situaci, kterou tehdy nezvládla dostatečně popsat a doložit. Současná finanční situace je velmi tíživá, k dnešnímu dni má dluhy v celkové výši téměř 1.000.000 Kč, je vedena exekuce srážkami ze mzdy, pobírá pouze minimální mzda a majetkové poměry neumožňují uhradit přisouzenou částku jednorázově. Pokud by rozsudek zůstal v této podobě, pohledávka by s vysokou pravděpodobností skončila v exekučním vymáhání. V takovém případě by uspokojení pohledávky trvalo výrazně déle, případně by bylo nejisté. Naopak povolení splátek by vedlo k reálnějším a rychlejšímu uspokojení. Žalovaná je připravena dluh hradit ve splátkách ve výši 1.000 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí pod ztrátou výhody splátek. V případě výzvy soudu je připravena bezodkladně doložit podklady prokazující finanční situaci, zejména přehled dalších dluhů, doklady o probíhající exekuci, potvrzení o výši příjmu a další listiny. Žalovaná tak navrhuje, aby byl změněn rozsudek ve výrocích I. a III. tak, že tam uvedené částky je povinna plnit ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně, případně aby pro náhradu nákladů řízení byla stanovena delší lhůta k plnění.3. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila tak, že vzhledem k okolnostem, kdy žalované byla faktura za provedené dílo zaslána již dne 9. 9. 2025, přičemž na žádost žalované byla její splatnost posunuta na 22. 9. 2025 a dále byla přislíbena žalovanou úhrada ke dni 31. 10. 2025, žalovaná i přes tyto ústupky žalobkyně závazek neuhradila. Následně bylo v lednu 2026 se žalovanou prostřednictvím právního zástupce jednáno o úhradě nároků ve splátkách, nicméně i přes souhlas žalobkyně nebylo na tento smírný návrh ze strany žalované nikterak reagováno a nárok nebyl opět uhrazen. V důsledku uvedeného má žalobkyně za to, že žalovaná nikdy neměla v úmyslu závazek uhradit a průběžně využívala dobré vůle žalobkyně, která přistupovala na její návrhy ohledně posouvání úhrady dlužné částky a splátkového kalendáře. Celá situace je pro žalobkyni vyčerpávající, a to jak po stránce časové, tak i osobní, přičemž žalovaná svým přístupem věc pouze prodlužuje a komplikuje. Žalované nic nebránilo v tom, aby svůj závazek alespoň po částech začala splácet. Žalobkyně tedy nesouhlasí s návrhem na plnění ve splátkách a žádá úhradu tak, jak byla stanovena rozsudkem okresního soudu. Povolení splátek by představovalo nespravedlivou rovnováhu mezi stranami. Z navrhovaného splátkového kalendáře vyplývá, že závazky, včetně náhrady nákladů by byly uhrazeny za skoro 3 roky, což je absolutně neúměrné vzhledem k výši plnění. Žalobkyně má rovněž za to, že žalovaná není schopna vzhledem k předchozím zkušenostem dostát navrhovaným splátkám a plnění ve splátkách je pouze zbytečným mezikrokem před vymáháním částky v exekučním řízení.4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části, tj. ve lhůtě k plnění ve výrocích I. a III., jakož i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 206, § 212a o. s. ř.), a po přezkoumání obsahu spisu dospívá k závěru, že odvolání důvodné není.5. Okresní soud uložil žalované ve výrocích I. a III. plnit dlužnou částku a náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí dle § 160 o. s. ř. s tím, že na základě obsahu písemných podání žalované nebylo možné zhodnotit finanční situaci natolik, aby mohlo dojít ke stanovení plnění ve splátkách, přičemž žalobkyně se splátkami nesouhlasila.6. Krajský soud dospívá k závěru, že pro povolení splátek nejsou splněny předpoklady a okresní soud rozhodl o lhůtě plnění správně. Žalovaná v odvolacím řízení tvrdila svou špatnou finanční situaci, kterou však nijak nedoložila, přestože nedoložení situace žalovanou bylo důvodem pro nevyhovění žádostí již okresním soudem, a žalovaná si tak nutně musela být vědoma, že svá tvrzení musí doložit. Takový postup je třeba hodnotit jako obstrukční, a to i ve spojitosti s tím, co vyplývá z obsahu spisu, kdy žalovaná přes různé přísliby oddaluje plnění svého závazku, a to jak v předsoudní fázi, tak i v průběhu řízení. Na dlužnou částku dosud neplnila ani částečně, splácet nezačala. Především však žalovanou navržený splátkový kalendář je neakceptovatelný, neboť vzhledem k výši dluhu a náhrady nákladů řízení by splácení trvalo téměř tři roky, což je doba příliš dlouhá. Nelze po žalobkyni za daných okolností žádat, aby takto dlouho čekala na úplné splacení dluhu, když tato se splátkami nesouhlasí a upřednostňuje cestu exekuční. Za této situace povolení splátek není na místě a lhůta k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř. je správně stanovená.7. Okresní soud tak rozhodl o lhůtě k plnění ve výrocích I. a III. správně, krajský soud proto rozsudek okresního soudu v tomto rozsahu potvrdil (§ 220 o. s. ř.).8. nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. § 224 odst. 1 o. s. ř. když žalovaná neměla s odvoláním úspěch a žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní služby (vyjádření) dle § 7 a § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky číslo 177/ 1996 Sb. po 930 Kč, 1x režijní paušál po 450 Kč a DPH 21 %, celkem 1.670 Kč.