75 Co 112/2026-131 – Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc
ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2026:75.Co.112.2026.131 Datum: 2026-06-04 Předmět: o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 9. 2025, č. j. 21 C 268/2024-77, Ustanovení: § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 118b z. č. 99/1963 Sb., § 119a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 205a z. č. 99/1963 náklady řízenílhůtydokazovánípeněžité plněnínáhrada nákladůsmlouva kupníodvolání
O co šlo: o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 9. 2025, č. j. 21 C 268/2024-77, (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 118b z. č. 99/1963 Sb., § 119a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160)
1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 100 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu v části, v níž žalobce požadoval přiznat úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od 28. 7. 2023 do 21. 10. 2024 a úrok z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 100 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 37 850,15 Kč (výrok II.).2. Okresní soud v napadeném rozsudku dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně, kdy vzal za prokázáno, že mezi žalobcem coby prodávajícím a žalovaným coby kupujícím byla dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, uzavřená platná kupní smlouva, kterou se žalobce zavázal převést na žalovaného vlastnické právo k nemovitým věcem a žalovaný se zavázal zaplatit sjednanou kupní cenu ve výši 6 500 000 Kč ve lhůtě do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, tj. do 2. 9. 2022. Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit ve lhůtě sjednanou kupní cenu byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč. Žalovaný této své povinnosti zaplatit sjednanou kupní cenu ve sjednané lhůtě nedostál, dle smluvního ujednání mu tak vznikla povinnost zaplatit žalobci za porušení této své povinnosti smluvní pokutu. Neshledal pak důvody k soudní moderaci nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty ve smyslu ust. § 2051 občanského zákoníku. Dospěl k závěru, že s ohledem na význam utvrzované povinnosti a chráněného zájmu věřitele (prodávajícího) a konkrétní okolnosti případu smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč není nepřiměřeně vysoká, z tohoto důvodu nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit, proto bylo žalobě v této části vyhověno. Žaloba pak byla částečně zamítnuta co do požadovaného úroku z prodlení, když tento byl přiznán, s ohledem na ujednání čl. VIII. bod 2 smlouvy, až od 22. 10. 2024, neboť smluvní pokuta se stala splatnou po uplynutí lhůty 10 dnů po doručení písemné výzvy oprávněné smluvní strany k jejímu zaplacení porušující smluvní straně. První písemná výzva k zaplacení smluvní pokuty byla prokazatelně odeslána žalovanému prostřednictvím poštovních služeb na adresu jím uváděnou v kupní smlouvě dne 8. 10. 2024, a tedy se dostala do sféry jeho dispozice ve smyslu § 573, § 607 občanského zákoníku dne 11. 10. 2024 a stala se splatnou 21. 10. 2024, proto byl úrok z prodlení přiznán až ode dne následujícího, tj. 22. 10. 2024.3. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný, řízení o jeho odvolání pak bylo usnesením okresního soudu ze dne 28. 1. 2026, č. j. 21 C 268/2024-96, ve spojení s unesením Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 27. 3. 2026, č. j. 75 Co 66/2026-108, pravomocně zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku z odvolání.4. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání také žalobce, a to v rozsahu výroku II., kdy nesouhlasil s datem, od něhož došlo okresním soudem k přiznání úroku z prodlení z dlužné částky. Jak žalobce tvrdil a doložil již v žalobě, první písemná výzva k zaplacení smluvní pokuty byla žalovanému odeslána již 17. 7. 2023 prostřednictvím e-mailové zprávy a taktéž prostřednictvím datové schránky. Pohledávka tak byla splatná již dne 27. 7. 2023, když výzva k zaplacení pohledávky obsažená v dopise ze dne 17. 7. 2023 byla žalovanému doručena dne 17. 7. 2023. V rámci doplnění odporu žalovaného ze dne 26. 2. 2025 žalovaný sám v úvodu poznamenal, že považuje skutkový stav popsaný v žalobě za nesporný. Tímto měl žalobce důvodně za to, že je v řízení nesporné, že došlo k doručení první písemné výzvy již dne 17. 7. 2023. Částečné zamítnutí žaloby tedy bylo pro žalobce překvapivé, když v rámci dokazování při prvním jednání ve věci žalobce nebyl ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. řádně poučen, že dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, a nebyl tak ani vyzván, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a nebyl ani poučen o následcích nesplnění této výzvy. Kdyby soud prvního stupně žalobce řádně poučil, žalobce by doručenku datové zprávy ze dne 17. 7. 2023 doložil a tuto přikládá k odvolání jako nový důkaz a odkazuje přitom na ustanovení § 205a písm. d) o. s. ř., podle kterého jsou důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, u odvolání proti rozsudku ve věci samé odvolacím důvodem tehdy, jestliže jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. Žalobce tak navrhuje, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu jeho výroku II. a rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od 28. 7. 2023 do 21. 10. 2024 a úrok z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 100 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.5. Žalovaný s k odvolání vyjádřil tak, že dlužnou částku, jež mu byla uložena k zaplacení výrokem I. napadeného rozsudku včetně nákladů řízení, již uhradil.6. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.7. Z obsahu spisu vyplývá, že podanou žalobou se žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za porušení povinnosti žalovaného dle čl. III., bod 4 kupní smlouvy uzavřené mezi stranami dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , a to povinnosti zaplatit kupní cenu za převáděné nemovitosti: pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , obec a , adresa, , LV č. , hodnota, , zapsáno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, , Anonymizováno, pracoviště , adresa, , ve lhůtě 30 dnů od podpisu smlouvy. Žalobce považuje sjednanou smluvní pokutu za přiměřenou. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 100 000 Kč, utvrzovala splnění povinnosti – zaplacení kupní ceny ve výši 6 500 000 Kč, přičemž sjednání smluvní pokuty ve smlouvách o prodeji nemovitých věcí je běžnou praxí. Žalobce následně předmětné nemovitosti prodal třetí osobě, avšak v době uzavření kupní smlouvy s žalovaným měl žalobcem zájem na splnění této smlouvy, kupní smlouva s třetí osobou byla uzavřená až poté, co žalobce využil svého oprávnění a od kupní smlouvy s žalovaným pro nezaplacení kupní ceny odstoupil. Nadto jednáním žalovaného vznikla škoda, neboť nemovité věci následně prodal za cenu o 1 500 000 Kč nižší, než jak tato byla sjednána s žalovaným. Smluvní pokuta v projednávané věci plní funkci motivační, paušalizační i sankční. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, považuje smluvní pokutu za nepřiměřenou, poukázal na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu, navrhl její moderaci soudem, v ostatním skutkový stav uvedený v žalobě ohledně smluvní pokuty nerozporoval. Popřel, že by žalobci vznikla škoda. Okresní soud věc projednal u jednání konaného dne 17. 9. 2025, kde provedl k důkazu listiny, poučil strany o koncentraci řízení dle ust. § 118b odst. 1 věta druhá o. s. ř., poskytl závěrečná poučení dle ust. § 119a odst. 1, 2 o. s. ř. a vyhlásil ve věci napadený rozsudek.8. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu a závěr o skutkovém stavu učiněný pod bodem 3. odůvodnění napadeného rozsudku a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje.9. Z doručenky do datové schránky ID , Anonymizováno, na č. l. 85, krajský soud zjistil, že se jedná o datovou schránku žalovaného a předmětem doručení byly listiny Odstoupení od kupní smlouvy a Předžalobní upomínka-výzva k úhradě dluhu ze strany , Jméno advokáta, , advokáta, z datové schránky ID , Anonymizováno, . K doručení do datové schránky žalovaného došlo dne 17. 7. 2023 v 17.53 hodin, kdy se přihlásila oprávněná osoba.10. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu s ohledem na doplnění dokazování krajský soud doplňuje tento závěr v tom směru, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky 100 000 Kč již dne 17. 7. 2023.11. Co se pak týká právního hodnocení věci, krajský soud přejímá jako správné právní hodnocení okresního soudu v části, v níž nároku bylo vyhověno, jak je uvedeno v bodech 9.-11. odůvodnění, kdy do těchto závěrů žalobce odvoláním ani nebrojil. Neztotožňuje se však se zamítnutím části požadovaného příslušenství tak, jak bylo uvedeno ve výroku II. a je odůvodněno pod bodem 12. odůvodnění napadeného rozsudku, kdy lze zcela přisvědčit odvolací argumentaci žalobce. Z doplněného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 100 000 Kč jako smluvní pokuty již dne 17. 7. 2023, kdy mu byla výzva k úhradě doručena. Dle ujednání v čl. VIII. bod 2 kupn