8 Co 19/2026-83 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 178.247,36 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.831,75 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 178.247,36 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 171.523,06 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 5.598,30 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do zaplacení (odstavec I. výroku) a dále rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec II. výroku).2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, v němž se domáhala změnit rozsudek tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. Namítala, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci a nesprávně hodnotil provedené důkazy. Ze smlouvy o úvěru i z „detailu zadané operace“ jednoznačně vyplývá, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví , právnická osoba, (aplikace , Anonymizováno, ) a elektronicky podepsána pomocí aplikace , Anonymizováno, . Přístup k těmto aplikacím má výlučně majitel účtu, tedy žalovaný. Z časových údajů je zřejmé, že se žalovaný do aplikace přihlásil, seznámil se s celým souborem smluvní dokumentace a následně dokumenty autorizoval prostřednictvím bezpečnostní metody , Anonymizováno, a jednorázového ověřovacího kódu (OTP). Podpis žalovaného byl navíc opatřen časovým razítkem a byl ověřen k zabezpečenému času, čímž byla splněna zákonná kritéria pro elektronický podpis. Skutečnost, že technicky jsou oba podpisy na výsledném PDF dokumentu připojeny systémem , právnická osoba, , neznamená, že by podpis žalovaného nebyl dán jeho vlastním právním jednáním. Žalobce zdůrazňuje, že takový postup je standardní praxí bankovního sektoru a odpovídá běžnému fungování elektronického bankovnictví. Dle odborné literatury je identita jednající osoby v elektronickém právním jednání naplněna kombinací elektronické identifikace, autentizace a autorizace, nikoli nutně samotným podpisem. Tyto podmínky pak byly v dané věci splněny v plném rozsahu. Byl to výlučně žalovaný, který měl do mobilních aplikací internetového bankovnictví , Anonymizováno, a , Anonymizováno, přístup a který mohl smlouvu elektronicky podepsat. Tímto postupem tak byla jednoznačně prokázána identita podepisujícího, a tedy i podpis žalovaného na smlouvě. Pokud by se odvolací soud ztotožnil se závěrem okresního soudu o neuzavření smlouvy o úvěru, pak žalobkyně zdůrazňovala, že má vůči žalovanému minimálně nárok na zaplacení částky odpovídající bezdůvodnému žalovaného obohacení dle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.“). Bylo prokázáno, že žalovaný vyčerpal úvěr v plné výši 200.000 Kč, avšak uhradil pouze 98.535,64 Kč. Minimálně tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 101.464,36 Kč, k němuž přináleží i zákonný úrok z prodlení.3. Žalovaný se k podanému odvolání žádným způsobem nevyjádřil.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení mu předcházející [§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.)] v napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je zčásti důvodné.5. Pokud se jedná o meritum věci, žalobkyně svůj žalobkyní nárok opřela o tvrzení, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě , právnická osoba, poskytla žalovanému částku ve výši 200.000 Kč. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím systému internetového bankovnictví , Anonymizováno, , ze strany žalovaného za pomoci mobilní aplikace , Anonymizováno, , která byla ve smyslu smluvních ujednání (čl. 11.9 smlouvy) elektronickým podpisem. Žalovaný pak měl povinnost předmětný dluh z uvedené úvěrové smlouvy splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to spolu se sjednaným úrokem z úvěru a dalšími poplatky dle smlouvy a aktuálního sazebníku poplatků. S ohledem na skutečnost, že žalovaný porušil své povinnosti tím, že řádně a včas nesplácel sjednané splátky, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným v souladu se smlouvou zesplatnila, a to ke dni 26. 10. 2024.6. S ohledem na skutečnost, že v daném případě se jednalo o tvrzené právní vztahy mezi podnikatelem a spotřebitelem, když právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatel, přičemž žalovaný jako nepodnikající fyzická osoba, pro prokázání uzavření uvedených smluv bylo třeba, aby žalobkyně doložila, že předmětné smlouvy byly uzavřeny písemnou formou (srov. ust. § 2395 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku – dále jen „o. z.“ a ust. § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru – dále jen „ZoSÚ“).7. K prokázání svých tvrzení ve vztahu k uzavření uvedené smlouvy o úvěru a k výplatě sjednaných peněžních prostředků žalobkyně k výzvě soudu doložila smlouvu o úvěru, kdy v ní jako účastníci jsou označeni právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný s uvedením rodného čísla a adresy. V místě jeho podpisu je uvedeno předtištěné jméno žalovaného. K tomuto dále žalobkyně k návrhu na vydání EPR doložila Všeobecné obchodní podmínky vztahující se ke smlouvě o poskytnutí úvěru žalovaného (dále jen „VOP“) a dále k výzvě okresního soudu na č. l. 37 – 46 detail zadané operace z elektronické aplikace internetového bankovnictví , Anonymizováno, v mobilu pro telefonní číslo , tel. číslo, pro běžný účet žalovaného, z níž vyplynulo připojení elektronického podpisu na úvěrovou smlouvu za žalovaného formou užití metody , Anonymizováno, , přičemž, jak vyplývá z čl. 20.2 a 20.3 VOP, do mobilní aplikace internetového bankovnictví , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (jakožto osobního bezpečnostního prvku) má přístup pouze a výhradně majitel účtu, tj. žalovaný, kdy tento se dále zavázal je za žádných okolností a žádným způsobem neposkytnout jiné osobě.8. Odvolací soud na daném místě uvádí, že okresní soud se mýlí, pokud uzavřel, že pro zachování písemné formy platnost právního jednání ze strany žalovaného učiněného elektronickými prostředky nepostačuje elektronický podpis učiněný prostřednictvím aplikace internetového bankovnictví. Občanský zákoník v § 561 odst. 1 větě třetí o. z. v dané souvislosti odkazuje na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost podepsat. Tímto právním předpisem je míněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „eIDAS“), které je přímo použitelným právním předpisem EU. Zmíněné nařízení rozlišuje několik druhů elektronických podpisů, a to tzv. kvalifikovaný elektronický podpis (čl. 3 odst. 12 eIDAS), zaručený elektronický podpis (čl. 3 odst. 11 eIDAS) a (prostý) elektronický podpis (čl. 3 odst. 10 eIDAS), přičemž mimo jiné upravuje též účinky naposledy zmíněného (prostého) elektronického podpisu tak, že v čl. 25 odst. 1 mu zaručuje jak funkci právní relevance (elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky), tak funkci důkazní (nesmí být odmítán jako důkaz). Na vnitrostátní úrovni je zmíněné nařízení eIDAS prováděno dvěma zákony, jimiž jsou zákon č. 297/2016 Sb. a zákon č. 250/2017 Sb., přičemž § 7 zákona č. 297/2016 Sb. výslovně stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít i tzv. prostý elektronický podpis, který je zmíněným nařízením eIDAS definován jako „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání“.9. Uvedený druh podpisu je tedy zákonodárcem pro případ soukromoprávních jednání shledán jako přípustný a platný. Platí sice, že u takového prostého elektronického podpisu je třeba pozitivně prokazovat jednak identitu podepisující osoby, jednak skutečnost, že podepisující osoba projevila svoji vůli (srov. § 562 odst. 1 o. z.), ovšem tuto povinnost žalobkyně bezezbytku splnila. V praxi se totiž zpravidla s dokumentem pojí i další přímé a nepřímé důkazy, především následné chování stran při plnění závazku, z něhož obvykle půjde poměrně spolehlivě dovodit, že jeho vzniku předcházel předmětný dokument a zřejmě i co bylo jeho obsahem (k tomu srov. např. Dohnal, J., Galvas, M., Oliva, J., Janoušek, J., Koubek, J., Macková, P. Obchodní smlouvy. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024 s. 24-26).10. Z doložených listin ze strany žalobkyně tedy lze uzavřít, že:Dne 1. 3. 2022 v 09:07:34 hod. se žalovaný přihlásil do mobilní aplikace , Anonymizováno, , od 09:08:56 hod. do 09:14:46 hod. si v aplikaci žalovaný postupně zobrazil dokumenty Smlouva o úvěru, Souhlas se zpracováním údajů o zdravotním stavu, Záznam o vysvětlení předsmluvních informací, Smlouva o úvěru, Záznam o poskytnutí informací k pojištění, Informační dokument o pojistném produktu (IPID), Shrnutí nejdůležitějších informací, Všeobecné obchodní podmínky