8 Co 77/2026-100 – Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4.856 Kč a částku 23.171,78 Kč s příslušenstvím (odstavec I. výroku), zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 1.932,04 Kč s příslušenstvím, částku 8.863,09 Kč s příslušenstvím a částku 187.727,60 Kč s příslušenstvím (odstavec II. výroku) a dále rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku).2. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 1. 7. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kdy žalovanému byla poskytnuta částka 10.290 Kč na zakoupení zboží. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradit v měsíčních splátkách po 474 Kč po dobu 26 měsíců. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán, jeho čistý měsíční příjem činí 31.000 Kč, celkové příjmy domácnosti činí 74.000 Kč. Celkové náklady domácnosti činí 25.000 Kč. Finanční závazky na hypotéky, úvěry byly uvedeny jako nula. Dále byla mezi týmiž účastníky dne 3. 1. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kdy na podkladě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 30.000 Kč, kdy čistý měsíční příjem u žalovaného v této smlouvě je uveden 30.000 Kč. Celkové náklady domácnosti 10.000 Kč. Finanční závazky na hypotéky, úvěry 0. Zároveň je zde uvedeno, že žalovaný je zaměstnán a adresa zaměstnavatele. Pokud pak žalobkyně tvrdila, že mezi týmiž účastníky byla dále uzavřena třetí smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě níž její právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 200.000 Kč, pak z předložené smlouvy okresní soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť smlouva není ze strany žalovaného podepsána, přičemž u elektronického podpisu, který pod dokument měl připojit žalovaný, nešlo ověřit identitu podpisujícího. Z platební bilance k úvěru č. , hodnota, vyplynulo, že žalovaný z tohoto úvěru načerpal částku 52.381,78 Kč a uhradil 29.210 Kč. Z platební bilance k úvěru č. , hodnota, vyplynulo, že žalovanému bylo poskytnuto 10.290 Kč. Z tohoto úvěru celkově uhradil 5.434 Kč. Žalobkyně pak dále smlouvou postoupení pohledávky a oznámením postoupení pohledávky dle ust. § 1879 a § 1882 odst. 2 o. z. prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu.3. Po právní stránce posoudil okresní soud věc dle ust. dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že pokud se jedná o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, žalobkyně předložila pouze smlouvy o úvěrech, ve kterých jsou uvedeny údaje, které poskytl věřiteli žalovaný, a to jaké má zaměstnání, jaké má měsíční výdaje on a jaký měsíční příjem, jaké jsou celkové příjmy domácnosti. Již při porovnání smluv ze dne 3. 1. 2022 a 1. 7. 2022 je nutno dospět k závěru, že informace, které poskytl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně, se nezakládají na pravdě, jelikož žalovaný u smlouvy ze dne 1. 7. 2022 uváděl, že nesplácí žádné úvěry, hypotéky, což pokud by právní předchůdkyně žalobkyně pátrala pouze ve smlouvách, které uzavřela ona s žalovaným, musela by zjistit, že již byla uzavřena smlouva o úvěru dne 3. 1. 2022. Žalobkyně pak také neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně sama zjišťovala a ověřovala údaje, pátrala v různých registrech, jako je například insolvenční rejstřík, rejstřík vedených exekucí, evidence bankovních a nebankovních závazků, jak požaduje již ustálená judikatura. Okresní soud proto dospěl k závěru, že právně předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala před uzavřením smluv o úvěrech solventnost žalovaného a smlouvy o úvěrech shora uvedené jsou tak dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatné a zavázal žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) ve výši rozdílu mezi tím, co se žalovanému dostalo, a toho, co uhradil. U smlouvy ze dne 1. 7. 2022 činilo bezdůvodné obohacení částku 4.856 Kč a u smlouvy uzavřené dne 3. 1. 2022 pak částku 23.171,78 Kč.4. Ve vztahu k úvěrové smlouvě ze dne 3. 8. 2022 pak okresní soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by účastníci vůbec tuto smlouvu uzavřeli. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu v elektronické podobě. Byť smlouvu o úvěru lze uzavřít v jakékoliv formě, tedy i elektronicky, vždy je z hlediska dokazování podstatné prokázat identitu jednající osoby a integritu (následnou nezměnitelnost) podepsaného dokumentu – smlouvy. Toto v řízení ani po poučení soudem žalobkyně neprokázala. Žalobkyně také neprokázala, že by se částka z tvrzené úvěrové smlouvy dostala do dispozice žalovaného. Proto okresní soud žalobu v této části zamítl v celé výši.5. Proti tomuto rozsudku podala v rozsahu odstavce II. výroku žalobkyně včas odvolání, v němž se domáhala jeho změny tak, že jí bude přiznána částka 187.727,60 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9.485,96 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 187.727,60 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,49 % ročně z částky 186.387,08 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení. Argumentovala, že pokud se jedná o úvěrovou smlouvu ze dne 3. 8. 2022, její uzavření elektronickou formou smluvní strany připustily ve Všeobecných obchodních podmínkách. Takový způsob uzavření smlouvy pak odpovídá ust. § 562 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož je písemná forma zachována i při použití elektronických prostředků umožňujících zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Současně odpovídá i požadavkům zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Připojení el. podpisu žalovaného na smlouvu proběhlo tak, že se přihlásil do zabezpečeného prostředí banky prostřednictvím jednorázových autorizačních kódů zasílaných mu na registrované telefonní číslo, kdy následně poskytl identifikační doklady a potvrdil smluvní dokumentaci. Smlouva byla opatřena elektronickým podpisem klienta založeným na kvalifikovaném certifikátu a časovým razítkem. Po podpisu byla dokumentace archivována a opatřena elektronickým podpisem banky. Elektronická podoba smlouvy společně s údaji o certifikátu a časovém razítku dle přesvědčení žalobkyně představuje dostatečný důkaz o jejím vzniku. Žalobkyně pak rovněž nesouhlasila ani se závěrem okresního soudu, že nebylo prokázáno poskytnutí úvěru žalovanému. Z předložených listin vyplývá, že dne 8. 8. 2022 byla částka 200.000 Kč převedena na účet žalovaného č. , č. účtu, . O této skutečnosti byl žalovaný informován také úvodním dopisem banky ze dne 9. 8. 2022. Samotné čerpání úvěru i následný průběh úvěrového vztahu jsou zachyceny ve výpisu z úvěrového účtu. Tento dokument obsahuje identifikaci banky, číslo úvěru i údaje vztahující se ke konkrétnímu klientovi a představuje standardní bankovní evidenci vedenou v rámci regulované činnosti banky. Banka nemá jiný běžný prostředek, jak poskytnutí úvěru a jeho evidenci prokazovat. Bankovní výpisy jsou obecně soudní praxí přijímány jako způsobilý důkaz o provedení platebních operací. Pokud soud prvního stupně tomuto důkazu nepřiznal potřebnou důkazní hodnotu, odchýlil se od obvyklého rozhodování v obdobných věcech, aniž by tento postup přesvědčivě odůvodnil. Nadto žalovaný zůstal po celé řízení pasivní, nevznesl žádné konkrétní námitky proti existenci smlouvy, poskytnutí úvěru ani výši uplatněného nároku a tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnila.6. Žalovaný se k podanému odvolání žádným způsobem nevyjádřil.7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení mu předcházející [§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.)] v napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.8. Pokud se jedná o meritum odvolacího řízení, žalobkyně svůj žalobní nárok opřela o tvrzení, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným dne 3. 8. 2022 v pořadí třetí smlouvu o úvěru, na jejímž základě banka poskytla žalovanému částku ve výši 200.000 Kč. Smlouva měla být uzavřena elektronicky, kdy prostřednictvím SMS kódu zaslaného bankou na zadané telefonní číslo , tel. číslo, měl žalovaný přihlásit do aplikace banky, zde pak vyjádřil souhlas s žádostí o úvěr a následně podepsal návrh smlouvy o úvěru prostřednictvím klientské zóny banky. Pdf Smlouva po otevření obsahuje elektronický podpis klienta, kdy poté je ze strany banky vygenerováno časové razítko, které je připojeno k podepisované dokumentaci.9. S ohledem na skutečnost, že v daném případě se jednalo o tvrzené právní vztahy mezi podnikatelem a spotřebitelem, když právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatel, přičemž žalovaný jako nepodnikající fyzická osoba, pro prokázání uzavření uvedených smluv bylo třeba, aby žalobkyně doložila a prokázala, že předmětná smlouva byla uzavřena písemnou formou (srov. ust. § 2395 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku – dále jen „o. z.“ a ust. § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru – dále jen „ZoSÚ“).1