73 CM 65/2021-34 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhá zaplacení částky 120 821,92 Kč coby úroku z prodlení ve výši 20 % p. a. z částky 50 000 Kč od 22. 4. 2009 do 21. 5. 2021, neboť žalovaná zaplatila 50 000 Kč připadající na vklad do [právnická osoba] [dodatek právní formy] až dne 21. 5. 2021, ačkoliv jej dle společenské smlouvy ve formě notářského zápisu ze dne 15. 4. 2005, NZ [číslo], [číslo], měla zaplatit do 3 let od založení společnosti, tj. do 21. 4. 2009. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť žalované úroky z prodlení jsou promlčené. 33028. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného uvedl, že žalovaná pohledávka není promlčená, poněvadž promlčecí doba ani nepočala běžet z toho důvodu, že žalovaná je jednatelkou a zároveň společníkem [právnická osoba] [dodatek právní formy]. Vzhledem k tomu, že druhým jednatelem a zároveň společníkem byl syn žalované, žádný další jednatel či společník ve společnosti nefiguroval, žalovaná se synem byli ve střetu zájmů, a tedy zde nebyla žádná osoba, která by vystoupila na ochranu společnosti a vymáhala žalovanou pohledávku. Ve vztahu k uvedenému žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2308/2009. Dále žalobce tvrdil, že i kdyby soud přihlédl k námitce promlčení, tato námitka by byla v rozporu s dobrými mravy ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku dle § 265 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a v rozporu se zásadou, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání dle § 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ve spojení s § 3030 o. z. Za předpokladu, že by soud posoudil promlčení jako uplatněné po právu, žalobce uplatňuje náhradu škody ve výši žalované částky, neboť žalovaná svým pasivním jednáním způsobila škodu [právnická osoba] [dodatek právní formy]. 4. Soud na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků učinil následující skutková zjištění, jež současně odpovídají závěru o skutkovém stavu věci: usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce (shodné tvrzení účastníků); dlužník [právnická osoba] byl založen společenskou smlouvou ze dne 15. 4. 2005 ve formě notářského zápisu (notářský zápis NZ [číslo], [číslo]) a do obchodního rejstříku byl zapsán dne 21. 4. 2006 (výpis z obchodního rejstříku ze dne 2. 7. 2021, shodné tvrzení účastníků); společníky a jednateli dlužníka jsou od založení do současnosti žalovaná a [jméno] [příjmení], syn žalované (shodné tvrzení účastníků); dle čl. VI písm. b) společenské smlouvy se každý ze společníků zavázal, že do 3 let od vzniku [právnická osoba] [dodatek právní formy] zaplatí 50 % vkladu v hodnotě 50 000 Kč (notářský zápis NZ [číslo], [číslo]); žalovaná zaplatila částku 50 000 Kč na úhradu 50 % svého vkladu do základního kapitálu dlužníka [právnická osoba] dne 21. 5. 2021 (měsíční výpis z účtu žalobce ze dne 31. 5. 2021, shodné tvrzení účastníků); mezi účastníky není sporný výpočet uplatněného úroku z prodlení ve výši 120 821,92 Kč; žalobce zaslal žalované výzvu ze dne 10. 3. 2021, ve které žalovanou vyzýval k zaplacení částky 50 000 Kč na úhradu 50 % jejího vkladu do základního kapitálu dlužníka [právnická osoba] spolu s úroky z prodlení s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky v případě pasivity (předžalobní výzva z 10. 3. 2021). 5. Vzhledem k tomu, že k uzavření společenské smlouvy došlo dne 15. 4. 2005, tj. před 1. 1. 2014, aplikují se dosavadní právní předpisy ve smyslu § 3028 odst. 3 o. z., a to zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObchZ“). 6. Dle § 113 odst. 1, 2 ObchZ Společník je povinen splatit vklad za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu. Této povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního kapitálu prominutím dluhu. Jednatelé oznámí rejstříkovému soudu bez zbytečného odkladu splacení celého vkladu každého společníka (odstavec 1). Společník, který ve lhůtě podle odstavce 1 nesplatil předepsanou hodnotu peněžitého vkladu, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky, nestanoví-li společenská smlouva jinak (odstavec 2). 7. Dle § 392 odst. 1 věta první ObchZ U práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). 8. Dle § 397 ObchZ Nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. 9. Dle § 265 ObchZ Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany. 10. Těžištěm sporu je, zda právo na úrok z prodlení je promlčeno a příp. zda námitka promlčení vznesená žalovanou není výkonem práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, příp. dobrými mravy, nebo jedná-li se o vznik škody. 11. Soud právně posoudil zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Předně nutno uvést, že žalobce coby insolvenční správce dlužníka – [právnická osoba] [dodatek právní formy] je aktivně věcně legitimován k podání žaloby vůči žalované. Žalovaná pohledávka spočívající v dlužných úrocích z prodlení vyplývá ze vztahů mezi žalovanou coby společnicí a dlužníkem – [právnická osoba] [dodatek právní formy] a jelikož žalobce od zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek dne [datum] je osobou s dispozičními oprávněními k jeho majetku, je zároveň osobou oprávněnou podat na účet majetkové podstaty předmětnou žalobu. 13. Žalovaná se ve společenské smlouvě zavázala ke splacení 50 % vkladu v hodnotě 50 000 Kč do 3 let od vzniku [právnická osoba] [dodatek právní formy], tj. do 21. 4. 2009. Vzhledem k tomu, že zaplatila uvedenou částku až dne 21. 5. 2021, vznikl společnosti nárok na úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu prodlení – od 22. 4. 2009 do 21. 5. 2021 – dle § 113 odst. 1, 2 ObchZ, což činí částku 120 904,10 Kč. Žalovanou částkou je 120 821,92 Kč. 14. Pokud žalovaná namítala, že je pohledávka promlčená, soud uzavřel, že ode dne 22. 4. 2009 začala běžet promlčecí doba dle § 392 odst. 1 věta první ObchZ, která skončila uplynutím 4 let dle § 397 ObchZ, tj. dne 22. 4. 2013. Soud nesdílí názor žalobce, že na věc dopadají závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2308/2009, neboť k tomu, aby nepočala běžet promlčecí je dle citovaného rozhodnutí třeba, aby škodu společnosti způsobil jeden jednatel, který je zároveň společníkem v jednočlenné společnosti, nebo více jednatelů společně nebo aby se podíleli na škodném jednáním všichni osoby zároveň oprávněné za společnost jednat. Zjednodušeně řečeno, promlčecí doba nezačne plynout v situaci, kdy ve společnosti není osoba, která by byla oprávněna za společnost vymáhat škodu, jelikož se nikterak nepodílela na škodném jednání. V daném případě však povinnost platit vkladovou povinnost měla žalovaná, přičemž ve společnosti byl další jednatel a zároveň společník, tj. syn žalované. Syn žalované se na neplacení vkladové povinnosti ani nemohl podílet, neboť to je povinnost výhradně žalované, proto objektivně byl oprávněn za společnost vymáhat splnění její povinnosti. Nezáleží již na skutečnosti, že tak ve skutečnosti neučinil. Tato skutečnost představuje porušení péče řádného hospodáře coby jednatele, nikoliv však překážku počátku běhu promlčecí doby. 15. Soud se však ztotožnil s argumentací žalobce, že uplatnění námitky promlčení ze strany žalované je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Zásady poctivého obchodního styku je relativně neurčitý právní pojem obsahově obdobný pojmu dobrých mravů. Jedná se o souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Vždy musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu. Takovéto hodnocení přísluší výhradně obecným soudům (srov. usnesení Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 249/97, usnesení Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 684/05). Soud spatřuje v uplatnění námitky promlčení zřejmý rozpor se zásadami poctivého obchodního styku, neboť žalovaná byla v prodlení se splacením svého vkladu po více než 12 let. Jelikož zároveň zastávala funkci jednatele, jednala v rozporu s péčí řádného hospodáře, neboť neupřednostnila zájem společnosti na řádném zaplacení vkladové povinnosti. Za předpokladu, že by soud přihlédl k uplatnění námitky promlčení, žalovaná by těžila z vlastního jednání v rozporu se společenskou smlouvou a v rozporu s požadavkem péče řádného hospodá