103 CO 20/2022-220 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Benešově rozsudkem č. j. 8 C 93/2021-122 ze dne 5. 1. 2022 rozhodl, že se určuje, že žalobci jsou vlastníky pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí]„ vymezeného geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení], který je nedílnou součástí rozsudku“ (výrok I.). Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení 51 555 Kč, k rukám zástupce žalobců (výrok II.) a rozhodl, že„ ve vztahu mezi žalobci a vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení“ (výrok III.). Soud prvního stupně předně uzavřel, že žalobci mají na navrhovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 občanského soudního řádu, neboť žalovaný je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník (sporné) části pozemku parcela [číslo] vymezené výše uvedeným geometrickým plánem coby parcela [číslo] v [katastrální uzemí] (dále též jen„ předmětný pozemek“ či„ sporná část pozemku“), jenž tvořil součást pozemku parcela [číslo]; žalovaný je tedy tzv. knihovním vlastníkem. Vyhovující rozhodnutí ve věci samé je způsobilým podkladem pro změnu stavu zápisu vlastnického práva k předmětnému pozemku v katastru nemovitostí. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobci vydrželi k předmětnému pozemku vlastnické právo; zde odkázal na výsledky řízení vedeného mezi týmiž účastníky u soudu prvního stupně pod sp. zn. 11 C 47/2019, kdy pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Benešově č. j. 11 C 47/2019-165 ze dne 19. 9. 2019 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 22 Co 15/2020-209 ze dne 23. 6. 2020 byla zamítnuta žaloba žalovaného vůči žalobcům na odstranění oplocení z předmětného pozemku, jímž je„ připlocen“ k pozemku žalobců parcela [číslo] v [katastrální uzemí], a to právě se závěrem, že žalobcům svědčí vlastnické právo k předmětnému pozemku na základě vydržení. Žalobci vydrželi toto vlastnické právo, neboť se držby předmětného pozemku chopili v souvislosti s nabývaným spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální ½ (do svého tehdy bezpodílového spoluvlastnictví manželů) k pozemku parcela [číslo] (tehdy jako součásti pozemku parcela [číslo]) na základě smlouvy o převodu nemovitostí (kupní smlouvy) ze dne [datum] uzavřené s manželi [příjmení] coby převodci, s právními účinky vkladu (spolu) vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni [datum]. K pozemku parcela [číslo] byl předmětný pozemek„ připlocen“, na základě zaměření provedeného [datum] a dle něj vybudovaného oplocení. Žalobci proto vlastnické právo k předmětnému pozemku na základě tohoto tzv. putativního titulu vydrželi k [datum], neboť po celou desetiletou vydržecí dobu byli v dobré víře, a tedy oprávněné držbě. Teprve v roce 2013 byli žalovaným upozorněni, že část jimi užívaného pozemku má být v jeho vlastnictví. Právní předchůdci žalobců přitom oplocení na sporné části pozemku vybudovali již na podzim roku 1993, aniž by o chybném umístění věděli; vycházeli zde ze zaměření (vytyčení) pozemku parcela [číslo] (z něhož byl následně pozemek parcela [číslo] oddělen) provedeného vytyčovacím náčrtem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Podle tohoto vytyčení právní předchůdci žalobců – manželé [příjmení] vybudovali oplocení tehdejšího pozemku parcela [číslo] (jehož součástí byl později oddělený pozemek parcela [číslo]), včetně připlocení sporné části pozemku parcela [číslo] nyní představované (geometrickým plánem vymezeným) pozemkem parcela [číslo]. Na základě dohody o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parcela [číslo] ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí dne [datum] následně došlo k rozdělení tohoto pozemku na nově vytvořený (oddělený) pozemek parcela [číslo] o výměře 1 091 m2, který připadl do vlastnictví žalobců, a zbylou část pozemku parcela [číslo] o výměře 1 092 m2, která připadla do vlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. 2. Pozemek parcela [číslo] v minulosti představoval cestu, která se však v terénu řadu desítek let již reálně nenachází. Žalovaný pozemek parcela [číslo] nabyl v konkursním řízení prodejem mimo dražbu na základě kupní smlouvy uzavřené se správcem konkursní podstaty úpadce Státního statku [obec], [IČO] - vedlejším účastníkem na straně žalovaného - dne [datum], s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum]. Konkursní řízení úpadce Státního statku [obec] je vedeno Městským soudem v Praze pod sp. zn. 98 K 66/97. V souvislosti se zakoupením pozemku parcela [číslo] si jej žalovaný nechal vytyčit a zjistil, že se na něm má nacházet chybně umístěné oplocení žalobců. 3. Soud prvního stupně uzavřel, že došlo k vydržení sporného pozemku parcela [číslo] žalobci ke dni [datum], v souladu s ustanovením § 129 odst. 1, § 130 odst. 1, § 134 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Právní předchůdci žalobců a následně žalobci užívali svůj pozemek parcela [číslo] posléze parcela [číslo] v hranicích oplocení nerušeně po dobu dvaceti let, když po vybudování oplocení dle vytyčení z [datum] nebylo prokázáno nic, co by zavdávalo odůvodněnou pochybnost, že jim část pozemku v oplocení nepatří, nic, co by zapříčinilo ztrátu dobré víry. Sporná (připlocená) část pozemku je způsobilým předmětem vydržení. Připlocena k pozemku žalobců byla již na základě vytyčení provedeného [datum] jejich právními předchůdci manželi [příjmení]. Bylo možno vydržet i vlastnické právo k věcem ve vlastnictví státu. Žalovaný je ve věci pasivně legitimován již z toho důvodu, že je zapsán jako vlastník předmětného pozemku v katastru nemovitostí. V tomto směru je nerozhodné, zda platně a účinně odstoupil vůči správci konkursní podstaty úpadce Státního statku [obec] pro právní vady od svého nabývacího titulu – kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný nabyl do svého vlastnictví pozemek parcela [číslo] bez sporné části představované předmětným pozemkem parcela [číslo] neboť již před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] se správcem konkursní podstaty úpadce Státního statku [obec] vlastnické právo k tomuto pozemku vydrželi žalobci. Předmětem převodu tak byl pozemek bez zaplocené části, k níž nabyli vlastnické právo vydržením žalobci. V řízení vedeném u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 11 C 47/2019 bylo zjištěno, že žalobci se o tom, že jejich plot zasahuje na pozemek žalovaného, dozvěděli až poté, kdy pozemek žalovaný koupil od správce konkursní podstaty. Do té doby byli oprávněnými držiteli a o svém vlastnickém právu k pozemku, tak jak ho měli oplocen, nepochybovali. 4. Ohledně náhrady nákladů řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovaným soud prvního stupně rozhodl s odkazem na ustavení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobcům plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalovanému. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem rozhodl tak žádný z nich nemá na náhradu nákladů řízení právo,„ neboť jim vzájemně žádné náklady nevznikly“. 5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali včasná odvolání žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného. 6. Žalovaný v odvolání namítá, že od své kupní smlouvy uzavřené s vedlejším účastníkem, kterou pozemek parcela [číslo] nabyl, odstoupil na základě podstatných vad předmětu převodu. Proto není ve věci pasivně legitimován, když odstoupením zaniklo jeho vlastnické právo k pozemku ex tunc. Zápis jeho vlastnického práva v katastru nemovitostí je v tomto případě podložen ve smyslu § 980 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. pouze vyvratitelnou domněnkou, kterou žalovaný v tomto řízení takto vyvrátil. Žalovaný se přitom v souběžně projednávané věci domáhá rozhodnutí o určení vlastnického práva České republiky k pozemku parcela [číslo]. Jestliže sám soud prvního stupně dospěl k závěru, že domněnka založená ustanovením § 980 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je domněnkou vyvratitelnou, nemůže zároveň, s odkazem na ni, ignorovat tvrzení a důkazy, které tuto domněnku o vlastnickém právu žalovaného k pozemku vyvrací. Případně měl soud prvního stupně přerušit své řízení do doby, než bude ve věci vlastnictví pozemku pravomocně rozhodnuto v souběžném řízení vedeném žalovaným. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení byly dány důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 150 o.s.ř. pro nepřiznání žalobcům náhrady nákladů řízení. Žalovaný chtěl koupit pozemek parcela [číslo] který byl veden a evidován jako cesta, aby si zajistil přístup k jinému svému pozemku v místě. To, že se věci mají jinak, zjistil až v rámci vedeného řízení o odstranění stavby plotu. S ohledem na toto předcházející řízení vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 11 C 47/2019 není účelným úkonem opětovné přiznání odměny za úkon právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení v této věci, v případě ostatních úkonů je namístě poměrné snížení odměny,„ a to právě s ohledem na věcný přesah sporů“. Projednávaný spor se týká nemovitosti ve společném jmění žalobců jako manželů; v tomto směru není ekonomicky opodstatněné a případné, aby byla odměna zástupce žalobců počítána ve smyslu § 12 odst. 4 advokátní