21 CO 196/2022-114 — Krajský soud v Praze

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se porušování práva na ochranu osobnosti žalobkyně tak, že kamera umístěná na nemovitosti na adrese [adresa], odstranit všechny kamerové záznamy, na kterých je zachycena žalobkyně a její nemovitost a zaplatit jí nemateriální újmu ve výši 20 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Podle jejích žalobních tvrzení je žalovaný jejím sousedem a provozuje kameru, která je umístěna na jeho nemovitosti a snímá nemovitost žalobkyně, a tedy i její osobu. Žalobkyně se důvodně domnívá, že žalovaný uvedeným jednáním neoprávněně zasahuje do jejích osobnostních práv. Proto dne [datum] podala stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů. Byla informována, že dozorové kompetence neumožňují Úřadu kontrolovat obydlí, která nejsou užívaná k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, a tudíž ani řešit většinu občanských neshod a sousedských sporů, neboť kontrolující do takového obydlí nemá přístup a nemůže tedy ověřit, jestli je pořizován záznam, případně co je jeho obsahem. Úřad proto nastínil vhodný postup podáním žaloby na ochranu osobnosti, kdy se domnívá, že je dotčeno právo na ochranu podoby, soukromí a podobizny a záznamu člověka. Žalobkyně se domnívá, že do jejího práva na ochranu osobnosti bylo zasaženo primárně v oblasti práva na soukromí a na podobu, neboť kamera umístěná na nemovitosti žalovaného přímo mířila a tedy i zaznamenávala část její nemovitosti. Sledování nemovitosti žalobkyně za účelem ochrany vlastního majetku žalovaného není přiměřené, neboť oblast, ve které žijí, je klidná a nebyla zde zaznamenaná žádná kriminální aktivita na majetku žalovaného. Žalovaný dále zasáhl do práva žalobkyně na podobu. Žalobkyně mu nedala souhlas, aby mohl zachytit její podobu prostřednictvím kamery. Při neoprávněném zásahu do její osobnosti došlo též na straně žalobkyně ke vzniku nemajetkové újmy. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě potvrdil, že má na svém domě umístěnou kameru. Popřel však, že by snímal nemovitost a osobu žalobkyně. Dále uvedl, že v době cca 2 předešlých let vznikaly mezi sousedy velmi nepříznivé spory. Týkaly se např. přístupové cesty, elektrické přípojky vedené k domu žalovaného, hmotné škody na jeho domě a okolních nemovitostech, nezvladatelného chování psů nebezpečných pro okolí. Spory nebyly ani tak se žalovanou, ale s jejím přítelem panem [příjmení], který např. opakovaně blokoval přístupovou cestu k domu žalovaného, vyhrožoval, že by jeho manželku mohl někdo napadnout, naznačoval zapálení jejich domu, že zajistí zesměšnění žalovaného a jeho vyhození ze zaměstnání. Žalovaný několikrát volal policii. Z důvodu ochrany svého majetku si žalovaný pořídil kameru a příležitostně natočil záběry na svém pozemku. Podařilo se mu zaznamenat pouze psa pana [příjmení], jak běhá po zahradě žalovaného, a jeho útok na pana [příjmení], záznam předal policii. Poté byl panem [příjmení] vyzván ke zrušení záznamu (cca před rokem), a proto záznamy již nepořizuje. 4. Žalobkyně v reakci na poučení poskytnuté jí soudem I. stupně při jednání konaném dne [datum], že je povinna uvést a prokázat, že skutečně kamera žalovaného sleduje její nemovitost a její osobu, prokázat, že žalovaný z těchto kamer pořizuje záznamy, a dotvrdit, v jakém období se tak mělo dít, konkretizovat, za co konkrétně požaduje nemajetkovou újmu, kdy jí měla nemajetková újma vzniknout, v čem spatřuje újmu na svých osobnostních právech a jakým konkrétním způsobem dovozuje, že by jí mělo být žalovaným poskytnuto právě 20.000 Kč, podáním ze dne [datum] uvedla, že se o skutečnosti, že žalovaný neoprávněně pořizuje její obrazové záznamy, dozvěděla v 2. polovině roku 2019 při řešení déle trvajících sousedských sporů. V souvislosti s jednáním žalovaného jí vznikly duševní útrapy, byla nucena vyhledat odbornou psychologickou pomoc. Požadovaný nárok tak považuje spíše za symbolický. Na podporu svých tvrzení navrhla k důkazu další videozáznamy a fotografie z předmětné kamery, výslech svědka [jméno] [příjmení] a zprávy psychologa. 5. Podáním ze dne [datum] žalovaný sdělil soudu I. stupně, že kameru z domu odmontoval, což učinila žalobkyně při jednání konaném dne [datum] nesporným. 6. Napadeným rozsudkem soud I. stupně žalobu v celém rozsahu zamítl (výroky I., II. a III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 7. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně provedl tyto důkazy: Výpisy z katastru nemovitostí, z nichž bylo zjištěno, že žalobkyně vlastní mj. objekt pro rodinnou rekreaci [anonymizována dvě slova] a žalovaný objekt pro rodinnou rekreaci [anonymizována dvě slova] v obci [obec] a k.ú. [obec] [anonymizováno] [obec]. Předžalobní výzvu, kterou zástupce žalobkyně dne [datum] adresoval žalovanému a žádali jej o totéž, o co žádal soudní cestou. Sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne [datum], jímž žalobkyni sdělil, že instalace kamery na nemovitosti v soukromém vlastnictví není sama o sobě protiprávní a že není povolán, aby zasahoval v soukromoprávních vztazích. Žalobkyni odkázal na případné řízení před soudem. Sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne [datum], jímž žalobkyni sdělil, že nebyly shledány důvody pro zahájení jakéhokoliv řízení a věc byla odložena. Zároveň úřad, konstatoval, že ze snímků, které byly předloženy, vyplývá, že kamerový systém žalovaného nesnímá okolní nemovitosti. Fotografie na čísle listu 13 až 22 spisu, na nichž je zachycena i nemovitost ve vlastnictví žalovaného s umístěnou kamerou. Zároveň jen na některých fotografiích je zachycena část nemovitostí ve vlastnictví a žalobkyně. [právnická osoba] ze dne [datum], podle níž byla žalobkyně v péči psychiatrické ambulance od září 2020 do února 2021 pro úzkostné depresivní potíže reaktivního charakteru. Lékař uvedl, že sama žalobkyně mu sdělila, že na její chatě existují nevyjasněné spory ohledně místní komunikace. Žalobkyně mu měla popsat neshody s jedním ze sousedů, který měl nainstalovat fotopasti, a soused měl na žalobkyni často číhat. Rovněž uvedla, že později i jiný soused měl na její dům namířenou kameru. Fotografie pořízené soudem v rámci místního šetření, z nichž je zřejmé, že v době místního šetření měl žalovaný na svém objektu umístěnou kameru a že žalobkyně umístila na hranici parcel provizorní plechový plot, aby zamezila porušování svého soukromí. Fotografie na čísle listu 70 a 71 spisu, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaný odstranil kameru umístěnou na svém rekreačního objektu. 8. Soud I. stupně nedoplnil dokazování svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], partnera žalobkyně, který se měl vyjádřit zejména k duševním útrapám žalobkyně, neboť svědecká výpověď osoby blízké, zvláště v takovéto situaci, by nemohla být ani v nejmenším objektivní a nemohla by na skutkovém stavu věci ničeho změnit. 9. S poukazem na ust. § 82 odst. 1, § 84 a § 86 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) soud I. stupně uzavřel, že žaloba není důvodná. 10. V rozsahu požadavku žalobkyně, aby žalovaný přestal porušovat její právo na ochranu osobnosti tak, že kamera umístěná na jeho nemovitosti nebude zachycovat žalobkyni a její nemovitost, soud I. stupně žalobu zamítl proto, že v okamžiku jeho rozhodnutí již kamera na objektu žalovaného umístěna nebyla. Vzhledem k tomu, že soud musí vycházet ze skutkového stavu, který zde je v okamžiku vyhlášení rozhodnutí, nemohl postupovat jinak. Nicméně považoval za důležité zdůraznit, že i kdyby kamera na objektu žalovaného v okamžiku rozhodnutí soudu umístěna byla, žalobkyně by s největší pravděpodobností ani tak nebyla úspěšná, neboť jednoznačným způsobem neprokázala, že žalovaný touto kamerou snímal její nemovitost a ji samotnou, přestože ji soud při jednání dne [datum] poučil v souladu s ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) o povinnosti důkazní, když konstatoval, že své tvrzení, že žalovaný kamerou snímá její nemovitosti a její osobu neprokázala. Fotografie, které do spisu založila, tuto skutečnost neprokazují. Pokud tvrdila, že na některých fotografiích je její nemovitost zachycena, je to sice pravda, avšak nikterak to neprokazuje její tvrzení, že se jedná o fotografie, které byly pořízeny kamerou umístěnou na nemovitosti žalovaného. V této souvislosti se nabízí otázka, jakým způsobem by bylo pro žalobkyni možné legálně získat záběry z kamery, která je umístěna na nemovitosti žalovaného. Proti tvrzení žalobkyně stojí i sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne [datum], z něhož vyplynulo, že podklady, které úřad měl k dispozici, nevypovídají o tom, že kamera umístěná na nemovitosti žalovaného monitoruje majetek či osobu žalobkyně. Stěžejním důvodem zamítnutí žaloby však byla skutečnost, že kamera byla z nemovitosti žalovaného již odstraněna. 11. Důvodem zamítnutí žaloby v části, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala odstranění všech kamerových záznamů, na kterých by byla zobrazena ona nebo její nemovitosti, bylo to, že nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by žalovaný pořizoval kamerov