21 CO 217/2022-200 — Krajský soud v Praze

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 22 000,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 782,22 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 319,21 Kč, 19,99% roční úrok z částky 22 000,85 od [datum] do zaplacení, 8,5% roční smluvní úrok z prodlení z částky 22 000,85 od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Podle jejích žalobních tvrzení s ní žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru ke služební kreditní kartě reg. [číslo]. Její součástí byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Podmínky ke služebním kreditním kartám (dále jen„ Podmínky“). Na základě smlouvy mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 20 000 Kč. Úvěr byl veden na č. účtu ke kreditní kartě č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala splatit úÚvěr s úrokem ve výši stanovené Oznámením o úrokových sazbách (dále jen„ Roční úroková sazba“), poslední výše Roční úrokové sazby činila 19,99 % p.a. Přestože žalovaná čerpala prostřednictvím své kreditní karty úvěr, nedodržel své povinnosti jej splácet, proto žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum], odstoupila. V souladu s čl. VI.2 Podmínek platí povinnost žalované splatit vyčerpanou jistinu úvěru vč. úroků, cen a poplatků, avšak neuhradila ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaná smlouvu se žalobkyní uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, požaduje žalobkyně též poplatek 1 200 Kč v souvislosti s vymáháním pohledávky podle ust. § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 3. Žalovaná proti žalobě namítla, že smlouva č. [bankovní účet] je absolutně neplatná, protože žalobkyně nedodržela zákonné povinnost. Žalovaná v listopadu 2006 z důvodů nesprávně zvoleného lékařského postupu skončila s následky trvalého poškození zdraví a od listopadu 2006 byla práce neschopná. Od listopadu 2007 jí byl plný invalidní důchod, o čemž žalobkyni informovala společně s podáním žádosti o plnění plynoucí ze smlouvy o pojištění proti neschopnosti splácet úvěr z důvodu nemoci a invalidity u smlouvy č. [bankovní účet]. Žalovaná byla navíc rozvedená, až do roku 2015 samoživitelka s jedním neplnoletým dítětem a její celkový příjem jí nepostačoval na pokrytí základních životních nákladů. Od roku 2006 do roku 2021, tedy 15 let, nesčetněkrát žádala o zrušení smlouvy o revolvingovém úvěru a převedení na jiný typ úvěrů, aby splácení odpovídalo jejímu příjmu z invalidního důchodu. Bylo jí vždy řečeno, že to nelze, že je pouze možné doplacení celkové dlužné částky a pak zrušení úvěrového účtu. S dalším revolvingovým úvěrem č. [bankovní účet], který jí byl poskytnut na fyzickou osobu, navíc ve stejném období jako revolvingový úvěr, který je předmětem tohoto sporu, tvořily tyto dvě splátky s vysokým úrokem víc jak polovinu jejích veškerých příjmů, což je nezákonné. 4. Žalobkyně podle žalované porušila svou zákonnou povinnost při nabízení, poskytování a zprostředkování revolvingového úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a to pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy. Ujednání o výši úroku včetně poplatku a pokut a úroků z prodlení je v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatné. Žalovaná proto podává vzájemnou žalobu, jíž žádá o navrácení všech částek přesahujících jistinu úvěru, tj. veškerých poplatků, a to v celkové výši 358 510,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 5. Žalobkyně se k vzájemné žalobě vyjádřila tak, že smlouvou o revolvingovém úvěru č. [bankovní účet] má žalovaná zřejmě na mysli smlouvu o úvěru ke služební kreditní kartě reg. [číslo] přičemž úvěr k této kreditní kartě byl veden na č. ú. [bankovní účet] a porušení této smlouvy je základem právního nároku uplatněného touto žalobou. S námitkou neplatnosti, kterou žalovaná spojuje se skutečností, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, nelze souhlasit. Žalovaná totiž uzavřela v krátké časové návaznosti se žalobkyní 2 smlouvy o kreditní kartě. Nároky z porušení druhé z nich, tj. smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze dne [datum], žalobkyně uplatňuje v soudním řízení vedeném soudem I. stupně pod sp. zn. [spisová značka]. Tato druhá smlouva byla žalovanou uzavřena v mimopodnikatelském styku, jak je patrné z toho, že v názvu smlouvy absentuje slovo„ služební“ a současně ze skutečnosti, že k identifikaci žalované není použito její IČO. Zatímco ve Smlouvě o úvěru ke služební kreditní kartě, jejíž neplatnost žalovaná namítá v tomto řízení, je v čl. VI odst. 3 odkázáno na použití obchodního zákoníku, zatímco v čl. VI. odst. 3 smlouvy o úvěru ke kreditní kartě je odkázáno na občanský zákoník. Žalovaná tak měla kreditní karty dvě, jednu pro osobní účely a druhou pro účely podnikání. Povinnost posoudit úvěruschopnost byla zavedena až zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, s účinností od [datum]. Má-li žalovaná za to, že má nějaké nespecifikované právo na plnění ze strany [právnická osoba], pak žalobkyně není zřejmě pasivně legitimována k uplatnění takového vzájemného nároku. Žalobkyni není známo, že by služební kreditní karta žalované byla jakkoli pojištěna. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně za to, že smlouva o úvěru ke služební kreditní kartě ze dne [datum], reg. [číslo] je platná. 6. Pro úplnost žalobkyně dodala, že žalované nebyl smlouvou poskytnut úvěr, nýbrž úvěrový limit, jak je u kreditních karet obvyklé. Žalovaná tak mohla opakovaně čerpat a splácet úvěr po celou dobu trvání smlouvy. Jestliže uvádí, že zaplatila nějakou konkrétní částku a od ní odečatla úvěrový limit, není možné uzavřít, že veškeré plnění přesahující úvěrový limit sestává z úroků či poplatků. 7. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 23 200,85 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 782,22 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 319,21 Kč, úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 22 000,85 Kč od [datum] do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 22 000,85 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.) a náklady řízení ve výši 7 947,40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III.) a vzájemnou žalobu žalované o zaplacení částky 358 510,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení zamítl (výrok II.). 8. Podle odůvodnění tohoto rozsudku učinil soud I. stupně z provedených důkazů následující skutková zjištění: Smlouva o úvěru ke služební kreditní kartě [číslo] byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou a žalobkyně se jí zavázala poskytnout žalované úvěr prostřednictvím kreditní karty až do výše 20 000 Kč. Úvěr byl veden na účtu ke kreditní kartě č. [bankovní účet] a nedílnou součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s jejichž zněním žalovaná vyjádřila podpisem smlouvy souhlas. Žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 19,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/10 vyčerpané jistiny úvěru, minimálně 100 Kč, a to vždy k poslednímu dni v měsíci (prokázáno smlouvou o úvěru ke služební kreditní kartě [číslo] všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, podmínkami ke služebním kreditním kartám účinnými od [datum], sazebníkem žalobkyně platným od [datum], oznámením žalobkyně o úrokových sazbách v českých korunách [účinnost]). Podle výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne [datum] žalobkyně bezhotovostně převedla na účet žalované dne [datum] částku 20 000 Kč. Protože žalovaná porušila podmínky smlouvy a úvěr řádně a včas nesplatila, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne [datum] od smlouvy o služební kreditní kartě a tuto skutečnost žalované oznámila. Oznámení o odstoupení si žalovaná osobně převzala dne [datum] na adrese trvalého pobytu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože jí byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka. 9. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 1, 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2007 (dále jen„ obch. zák.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2007, (dále jen„ obč. zák.“). S poukazem na ust. § 497 obch. zák. a § 517 odst. 1, 2 obč. zák. uzavřel, že žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru ke služební kreditní kartě, na jejímž základě poskytla žalované úvěrový limit ve výši 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit úrok ve výši 19,99 % ročně, a to formou pravidelných měsíčních splátek splatných k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedodržela, čímž se dostala do prodlení. Žalobkyně proto ke dni [datum] odstoupila od smlouvy o úvěru a tuto skutečnost žalované oznámila. Dlužná částka nebyla uhrazena ani na výzvu žalobkyně. 10. Vzhledem k tomu, že žalo