21 CO 247/2022-87 — Krajský soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Berouně (dále jen soud I. stupně) domáhala zaplacení částky 2 857 300 Kč s příslušenstvím žalovaných z titulu vydání bezdůvodného obohacení. V žalobě uvedla, že je bývalou manželkou [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zemřelého [datum], který byl bratrem žalovaného. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] se za trvání svého manželství stali v roce 2003 členy bytového družstva [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [IČO], sídlem [adresa], a zároveň nájemci bytu [číslo] v 9. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa]. Jednalo se o společný nájem družstevního bytu manželů a společné členství manželů v družstvu. Podíl žalobkyně a [jméno] [příjmení] v družstvu náležel do jejich společného jmění. Žalobkyně předmětný byt užívá dodnes. Manželství žalobkyně a [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno rozsudkem, který nabyl právní moci [datum]. Žalobkyně následně podala u Obvodního soudu pro Prahu 4 žalobu na vypořádání společného jmění manželů (dále také jen„ SJM“), do nějž zařadila i podíl v družstvu. V průběhu řízení o vypořádání společného jmění manželů žalovaný účastník [jméno] [příjmení] zemřel. Pozůstalost po [jméno] [příjmení] byla projednána před Obvodním soudem pro Prahu 4; pověřenou soudní komisařkou byla notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Soudní komisařka v pozůstalostním řízení neověřila, že v průběhu zákonné tříleté lhůty po rozvodu manželství byla podána žaloba na vypořádání společného jmění manželů. Žalobkyni nepřizvala do řízení a neprovedla vypořádání společného jmění manželů. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že podíl v družstvu nabývá žalovaný jakožto dědic zůstavitele [jméno] [příjmení]. Následně smlouvou ze dne [datum] žalovaný převedl podíl v družstvu na pana [jméno] [příjmení]. V řízení o vypořádání společného jmění manželů se pak žalovaný stal procesním nástupcem [jméno] [příjmení]. Předmětem tohoto řízení zůstal jen podíl v družstvu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný po zániku společného jmění podíl v družstvu zcizil, domáhala se žalobkyně, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni vypořádací podíl. Podíl byl oceněn soudním znalcem na částku 2 857 300 Kč. Rozsudkem ze dne [datum] uložil Obvodní soud pro Prahu 4 žalovanému zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1 428 650 Kč, Městský soud v Praze jako odvolací k odvolání žalovaného změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobu na vypořádání SJM zamítl, neboť dospěl k závěru, že podíl v družstvu již okamžikem smrti [jméno] [příjmení] přestal být součástí společného jmění manželů, neboť tímto okamžikem se žalobkyně stala výlučnou členkou družstva a výlučnou nájemkyní bytu. Žalobkyně přesvědčena, že chybný postup v pozůstalostním řízení měl zásadní následek vyplývající z toho, že nový nabyvatel družstevního podílu [jméno] [příjmení] byl dne [datum], když jako nabyvatel uzavíral smlouvu o převodu podílu, v dobré víře v postup veřejné moci, poté co mu bylo doloženo, že žalovaný na základě dědického rozhodnutí podíl v družstvu zdědil. Tím došlo k tomu, že [jméno] [příjmení] předmětný podíl platně nabyl od neoprávněné osoby. Protože žalovaný za podíl v družstvu utržil převodní cenu, která by správně náležela žalobkyni, bezdůvodně se obohatil na její úkor. Žalobkyně má proto za to, že žalovaný je povinen obohacení vydat, a to do výše úhrady obdržené od [jméno] [příjmení]. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 vydaným v pozůstalostním řízením po zemřelém bratru žalovaného [jméno] [příjmení] bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalovaný děděním nabyl podíl v družstvu [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo]. Toto rozhodnutí je pravomocné a nebylo nikdy zrušeno. Žalovaný je přesvědčen, že mohl plně disponovat s podílem v družstvu. V tomto svém přesvědčení byl utvrzen i samotným bytovým družstvem, které nemělo žádných námitek proti převodu družstevního podílu, který žalovaný děděním získal, na nabyvatele [jméno] [příjmení] O tom, že rozhodnutí pozůstalostního soudu je chybné, se dozvěděl až z písemného vyhotovení rozsudku Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího v řízení o vypořádání SJM žalobkyně a [jméno] [příjmení] z roku 2021. Navíc se jedná pouze o právní názor tohoto soudu vyjádřený v odůvodnění jeho rozsudku, který se do výrokové části jeho rozhodnutí nepromítl. Jednoznačně v době převodu družstevního podílu na [jméno] [příjmení] bylo rozhodnutí vydané v pozůstalostním řízení platné a vykonatelné a nelze proto dovodit, že by žalovaný při převodu družstevního podílu vědomě porušil zákon, a došlo tak na jeho straně k bezdůvodnému obohacení. Navíc žalobkyně nezmiňuje, že to byl žalovaný, kdo uhradil všechna pasiva dědictví po svém zemřelém bratru [jméno] [příjmení]. 3. Soud I. stupně po provedeném dokazování rozhodl dne 22.4.2022 mezitímním rozsudkem č.j. 4 C 277/2021-70 tak, že žaloba je co do základu důvodná (výrok I) a že o výši nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (výrok II). Z odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že mezi účastníky řízení bylo nesporné (a dále specifikovanými listinnými důkazy bylo prokázáno) že žalovaný je bratrem bývalého manžela žalobkyně [jméno] [příjmení]. Manželství žalobkyně a [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno; právní moc rozsudku o rozvodu manželství nastala dne [datum]. Dne [datum] bylo u Obvodního soudu pro Prahu 4 zahájeno žalobou, kterou podala žalobkyně, řízení o vypořádání zaniklého společného jmění žalobkyně a [jméno] [příjmení]. V průběhu tohoto řízení, konkrétně dne [datum], [jméno] [příjmení] zemřel. Dále z odůvodnění rozsudku vyplývá, že z provedeného dokazování soud I. stupně zjistil, že žalobkyně a její manžel [jméno] [příjmení] byli na základě rozhodnutí správního úřadu z roku 1977 společnými nájemci předmětného bytu [číslo] v domě na adrese [adresa], a později členy družstva [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [IČO], sídlem [adresa], s právem nájmu k bytu [číslo]. Manželství žalobkyně a [jméno] [příjmení] zaniklo [datum]. Dne [datum] zahájila žalobkyně u Obvodního soudu pro Prahu 4 řízení o vypořádání společného jmění manželů. Po zahájení řízení [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel. Řízení o vypořádání SJM bylo z tohoto důvodu přerušeno do pravomocného skončení pozůstalostního řízení. Jediným dědicem po zůstaviteli byl [jméno] [příjmení] (žalovaný), který byl v pozůstalostním řízení zastoupen jako zmocněnkyní svou dceru [jméno] [příjmení]. V pozůstalostním řízení byly zjištěny dluhy zůstavitele převyšující (včetně jejich příslušenství) částku 800 000 Kč. Ohledně aktiv dědictví předložila zmocněnkyně žalovaného soudní komisařce rozhodnutí z [datum] o přidělení bytu manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], a s ním související a jemu předcházející rozhodnutí o zrušení práva užívat byt z důvodu obecného zájmu z [datum]. Dotaz na bytové družstvo ohledně vlastnictví družstevního podílu však byl směřován pouze k vlastnictví zůstavitele [jméno] [příjmení]. Na tento dotaz bylo bytovým družstvem odpovězeno kladně, tj. že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem členského podílu v družstvu. Na základě tohoto potvrzení byl členský podíl (s právem nájmu k předmětnému bytu) zahrnut do dědictví a potvrzeno jeho nabytí žalovaným (a jediným dědicem) [jméno] [příjmení]. Ten se stal rovněž v řízení o vypořádání SJM procesním nástupcem zemřelého žalovaného [jméno] [příjmení]. V řízení o vypořádání SJM byla následně žaloba zamítnuta s tím, že jediným vlastníkem předmětného družstevního podílu se stala žalobkyně, a to ze zákona – již na základě samotného úmrtí [jméno] [příjmení]. Protože předmětem vypořádání SJM nebyly žádné další položky, byla žaloba na vypořádání SJM zamítnuta. 4. Po právní stránce soud I. stupně věc posuzoval podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen zákon o obchodních korporacích a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník). Uzavřel, že v projednávané věci došlo straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení, a to pravomocným skončením pozůstalostního řízení po [jméno] [příjmení]. Od okamžiku právní moci usnesení pozůstalostního soudu, v němž byl žalovaný označen jako jediný vlastník družstevního podílu, měl žalovaný k dispozici majetkovou hodnotu, kterou mohl úplatně (a evtl. i bezúplatně) převést na třetí osobu, k čemuž také následně došlo. Realizovaný převod je přitom nevratný, neboť nabyvatel družstevního podílu [jméno] [příjmení], požívá ochranu svého nabytí v dobré víře. K bezdůvodnému obohacení by navíc došlo i v případě, že by žalovaný převedl předmětný družstevní podíl na jinou osobu bezúplatně. Podstatné totiž je, že měl k dispozici rozhodnutí státního orgánu osvědčující jeho vlastnictví členského podílu v bytovém družstvu (vlastnictví majetkové hodnoty). Pro učinění závěru o vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného je dále nezbytný závěr o absenci dobré víry, že na něj majetkovou hodnotu, kterou členský podíl v družstvu představuje, po právu nabyl. Soud I. stupně uzavřel, že i tato podmínka byl