23 CO 151/2022-124 — Krajský soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalované vydat jí klíče od vstupních vrat, jimiž je zamezen přístup na pozemky zapsané na [list vlastnictví] v katastrální území a obci [obec] a zdržet se bránění přístupu žalobkyni na pozemky zapsané na [list vlastnictví] v katastrální území a obci [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Uvedla, že je vlastnicí ideální [číslo] pozemků zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a žalovaná je vlastnicí ideálních [číslo] těchto pozemků. Žalovaná odmítá žalobkyni předat klíče od vstupních vrat, které znemožňují žalobkyni přístup na pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] bez právního důvodu jí tak brání ve výkonu jejího vlastnického práva k těmto pozemkům. Žalobkyně na sousedních pozemcích zapsaných na listu vlastnictví [číslo] provozuje ovčí farmu, přičemž jediný stávající přístup na pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] vede přes obecní pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], tedy polní cestu, která je v zimě velmi obtížně sjízdná, což zásadním způsobem komplikuje provoz farmy, kdy v zimních měsících nebyla Česká pošta, kvůli nesjízdnosti polní cesty, schopna doručovat zásilky do sídla žalobkyně a problematické je i vyvážení popelnic, neboť popelářský vůz se není schopen dostat do sídla žalobkyně. Přístup přes pozemek [parcelní číslo] pak neumožňuje prostornějším automobilům se v prostoru před branou do vjezdu areálu ovčí farmy provozované žalobkyní bezpečně otočit a pro větší automobily je rovněž příjezd přes pozemek [parcelní číslo] v zimních měsících nemožný. Podle žalobkyně, se přitom na pozemky, na nichž je farma provozována, lze pohodlně i v zimních měsících dostat přes pozemky na listu vlastnictví [číslo] tento přístup byl také v minulosti, kdy pozemky zapsané na listech vlastnictví [číslo] [číslo] tvořily jeden areál, používán. 2. Okresní soud v Rakovníku (dále jen„ soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“ nebo„ napadený rozsudek“) žalobu,„ aby byla žalované uložena povinnost vydat žalobkyni klíče od vstupních vrat, jimiž je zamezen přístup na pozemky zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. a obci [obec] a zdržet se bránění přístupu žalobkyni na pozemky zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. a obci [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce]“, zamítl (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na nákladech řízení 18 530 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované (výrok II.). 3. Soud prvního stupně poukázal na svá zjištění, že žalobkyně se stala podílovým spoluvlastníkem v rozsahu [číslo] nemovitostí zapsaných na listech vlastnictví [číslo] [číslo] v katastrálním území a obci [obec] ke dni [datum], respektive ke dni [datum], když pozemky byly již v době uzavření kupní smlouvy oplocené a pro žalobkyni přes pozemek parc. [číslo] nepřístupné, o čemž musela žalobkyně vědět. Dále soud prvního stupně poukázal na skutečnost, že žalobkyně je menšinovým spoluvlastníkem (podíl o velikosti [číslo]) a žalovaná většinovým spoluvlastníkem (podíl o velikosti [číslo]) pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo]. Konstatoval, že„ za situace, kdy stavby postavené na pozemcích parc. č. st. [číslo] a [číslo] jsou ve výlučném vlastnictví žalované, a žalobkyně mezi pozemky zapsanými na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] vybudovala plot s pevným základem, neumožňují existující poměry žalobkyni užívat společnou věc v míře odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu, za což jí však naleží odpovídající náhrada jako kompenzace bezdůvodného obohacení“. V této souvislosti poukázal i na to, že„ důvodem pro vydání klíčů pak zcela jistě nemůže být skutečnost, že jízda přes obecní pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví obce může být v zimních měsících pro určité typy vozidel obtížná“ a dále, že„ žalobkyně žádným způsobem možný přístup přes uzavřený areál neomezuje na nezbytně nutný rozsah, když vydáním klíčů od vstupních vrat by byl umožněn nekontrolovaný průjezd žalobkyni i třetím osobám“. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR uzavřel, že žalovaná, jakožto většinový spoluvlastník, fakticky rozhodla o svém výlučném užívání nemovitostí, jímž vyloučila menšinové spoluvlastníky z užívání pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo] čímž však vzniklo menšinovým spoluvlastníkům právo po žalované požadovat finanční náhradu. 4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Vytýkala soudu prvního stupně závěr, že by žalobkyní vybudovaný plot mezi pozemky zapsanými na listech vlastnictví [číslo] [číslo] vytvářel poměry neumožňující žalobkyni užívat společnou věc v míře odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu, když opakovaně deklarovala, že v případě vyhovění žalobě žalobkyně vyjme jednu část plotu, vybudovaného z důvodu stížností žalované na občasný únik zvířat na pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] nahradí ji branou. Namítala, že spoluvlastník má zásadně právo užívat společnou věc v míře odpovídající výši jeho spoluvlastnického podílu a teprve pokud poměry neumožňují danému spoluvlastníkovi realizovat své užívací právo, nastupuje právo na náhradu. Podle žalobkyně v daném případě vybudování plotu nenastoluje takové poměry, které by jí bránily pozemky na [list vlastnictví] užívat, jiné relevantní důvody také dány nejsou, a ani„ občasný průchod či průjezd žalobkyně přes pozemky na [list vlastnictví] by zcela jistě nepřekračoval užívání odpovídající výši jejího spoluvlastnického podílu“. Dále namítala, že nebylo přijato žádné rozhodnutí žalované o způsobu užívání předmětných nemovitostí, když žalobkyně nebyla vyrozuměna o potřebě rozhodnout, nemohla se k věci vyjádřit, ani se proti takovému rozhodnutí bránit. Poukazovala na to, že vlastnické právo je chráněno zákonem a nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží, a za situace, kdy není přijato rozhodnutí spoluvlastníků o způsobu užívání pozemku, je to dotčený spoluvlastník, kdo má právo se rozhodnout, zda chce svůj spoluvlastnický podíl užívat, nebo zda využije práva na náhradu. Teprve pokud je užívání věci zcela vyloučeno (což v daném případě není) nebo pokud spoluvlastník nemá zájem na užívání pozemku, je na místě přistoupit k poskytnutí náhrady za nemožnost užívání pozemku. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil, žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhovala potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. Dále uvedla, že postup, kdy se žalobkyně domáhá ochrany svých údajně porušovaných spoluvlastnických práv, je„ tristní“ v situaci, kdy žalobkyně sama ohledně nemovitostí, které jako menšinový spoluvlastník v podílu [číslo] výhradně sama užívá, nejedná v souladu ani se zájmy dalších menšinových spoluvlastníků. Poukazovala na to, že při ohledání místa samého soudem prvního stupně„ bylo jednoznačně prokázáno, že obecní komunikace vedoucí ze středu obce k areálu žalobkyně, je zpevněná, bez jakýchkoli problémů sjízdná běžnými vozidly, tedy i vozidly pošty a vozidly pro svoz odpadu, a také je po celou dobu bez výjimek těmito vozidly k danému účelu užívána“, a že„ na konci obecní komunikace je před vstupními vraty do areálu žalobkyně dostatečný zpevněný prostor i pro otáčení vozidel“. Podle žalované tak, pokud žalobkyně tvrdí, že je ztížen přístup k objektům na pozemcích zapsaných na [list vlastnictví], není to z důvodu stavu obecní komunikace, ale stavu na ni navazujících pozemků na [list vlastnictví] ve spoluvlastnictví žalobkyně, jíž objektivně nic nebrání v tom, aby tyto pozemky udržovala v náležitém stavu pro svoje potřeby, tj. sjízdné. Dále uvedla, že„ na dotčených pozemcích“ (zapsaných na listu vlastnictví [číslo])„ se nacházejí dvě obytné budovy, z nichž v jedné z nich po rozsáhlé, resp. dosud prováděné, rekonstrukci trvale bydlí bývalý manžel žalované pan [jméno] [příjmení], druhý dům je rekonstruovaný pro účely bydlení dcery žalované, a stodola na pozemku je využívaná jako hospodářské zázemí vč. chovu drůbeže, která se zároveň pohybuje po dvoře. V domě s panem [příjmení] bydlí jeho přítelkyně se svojí matkou, která je odkázána na invalidní vozík a i z tohoto důvodu je volný pohyb vozidel i cizích osob na dvoře zcela nevhodný. Pokud by bylo žalobě vyhověno, došlo by de facto k situaci, kdy by soukromí a bezpečnost osob užívajících nemovitosti se souhlasem většinového vlastníka bylo jednoznačně a zcela zásadním způsobem narušeno, neboť by nejen zaměstnancům žalobkyně, ale jakýmkoli třetím osobám, včetně osobních i nákladních vozidel, byl umožněn neomezený - a zároveň též prostorově nevymezený - průjezd vraty nacházejícími se mezi oběma objekty bydlení přes pozemky (dvůr užívaný žalovanou, resp. jí určenými osobami) k sousedním nemovitostem, které užívá žalobkyně (rovněž jako spoluvlastník v podílu [číslo]) pro svoj