25 CO 233/2020-856 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ (dále jen„ soud prvního stupně“) ze dne 25. 6. 2019, č. j. 3 C 335/2011-698, bylo řízení co do úroku z prodlení z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od 4. 2 2009 do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9,50 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9,25 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,50 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,75 % ročně od [datum] do [datum], a dále od [datum] do zaplacení pro každé pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, ve výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů, a dále s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 9 186 Kč od [datum] do zaplacení, zastaveno (výrok I.). Žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobci 408 139, 652 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 7,75 % ročně (výrok II.) a žaloba byla co do 321 562, 348 Kč a co do úroku z prodlení, pokud po částečném zastavení řízení učiněném ve výroku I. rozsudku je požadován z částky přesahující částku ve výroku II. rozsudku, nebo ve výši a za období přesahující výši a období stanovené ve výroku II. rozsudku, zamítnuta (výrok III.). Žalovanému byla dále stanovena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 79 310,80 Kč (výrok IV.) a účastníkům povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – východ náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to žalobce v rozsahu 33,78 % a žalovaný v rozsahu 66,22 % těchto nákladů (výrok V.). Usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. 2. 2020, č. j. 3 C 335/2011-733, byla stanovena výše nákladů státu, kterou jsou účastníci povinni zaplatit, a to žalobce částku 7 598,70 Kč (výrok I.) a žalovaný 32 380,30 Kč (výrok II.). Soud prvního stupně takto po provedení rozsáhlého dokazování rozhodl, když uzavřel, že žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil užíváním nebytových prostor v přízemí domu [adresa] na adrese [adresa], jako prodejny, a prostor zahradního domku jako skladu. Přiznaná částka představuje bezdůvodné obohacení, jehož výše byla v řízení zjištěna se zohledněním částečného plnění žalovaného a skutečnosti, že část nároku žalobce uplatněná žalobou je promlčena a žalovaný uplatnil námitku promlčení. Nákladové výroky rozhodnutí soudu prvního stupně odráží úspěch ve věci, kterého účastníci v řízení dosáhli. 2. Proti tomuto rozsudku ve spojení s usnesením soudu prvního stupně podali původně včasná odvolání žalobce i žalovaný. 3. Žalobce svým odvoláním napadl rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu, odvolání proti výrokům I. a II. však vzal následně zpět a upřesnil, že věcný výrok III. napadá pouze v rozsahu 145 813, 348 Kč a úroku z prodlení z této částky. Nesouhlasil s tvrzením soudu prvního stupně, že uplatnění nároku nebylo vázáno na skončení dědického řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp. zn. 13 D 925/2007, které bylo pravomocně ukončeno dne [datum]. Až po skončení dědického řízení mohl řešit žalobce vymáhání dluhů žalovaného, když do té doby nebyl schopen prokázat své vlastnické právo k předmětným nemovitostem a žaloba by byla bezpochyby zamítnuta pro nedostatek aktivní legitimace. Po dobu dědického řízení mohl žalobce vykonávat jen některá omezená vlastnická práva a ani nemohl disponovat potřebnou dokumentací pro vedení sporu, když prostory bytové části nemovitosti byly po dobu dědického řízení zapečetěny soudním komisařem. Chování žalovaného po vydání usnesení o dědictví lze posoudit jako chování v rozporu s dobrými mravy, když nereagoval na výzvy žalobce ze dne [datum] a [datum]. Namísto toho začal stěhovat zboží z nebytových prostor, a proto požádal žalobce soud prvního stupně o provedení soupisu, k němuž došlo dne [datum]. Žalovaný přesto provedl částečnou úhradu ve výši 307 000 Kč až [datum] a jeho jednání bylo úmyslné s cílem vyhnout se úhradě, nebo ji oddálit, přestože tvrdil, že v rozhodné době platby pravidelně deponuje. Žalovaným předložená nájemní smlouva ze dne [datum] není pravá, což bylo prokázáno, a žalovaný nepředložil ani žádný doklad o tom, že by tvrzenou částku 8 000 Kč měsíčně někdy do úmrtí právního předchůdce žalobce hradil. Částka, k níž dospěla znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], koresponduje s daňovým přiznáním právního předchůdce žalobce za rok 2006. Neplacení nájemného žalovaným nebyla nedbalost, ale úmyslné zneužití tohoto práva vůči žalobci, který nemohl nárok na úhradu nájemného uplatnit včas. Nesouhlasí ani s vyčíslením přiznaných nákladů řízení, když účelně vynaložené náklady žalobce činí 386 880 Kč. Navrhl, aby bylo rozhodnutí soudu prvního stupně změněno, jemu přiznána částka 145 813, 348 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení a náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. Pokud jde o náhradu nákladů řízení státu, navrhl, aby byla jejich výše stanovena až podle výsledku sporu. 4. Žalovaný svým odvoláním napadl rozhodnutí soudu prvního stupně v celém rozsahu. Nesouhlasil s tvrzenou neplatností nájemní smlouvy ze dne [datum]. Její neplatnost žalobce nejprve zdůvodňoval chybějícími náležitostmi smlouvy, a až poté, co se svými námitkami neuspěl, požádal o vyhotovení znaleckého posudku. Jeho závěrem bylo, že podpisy jsou pravé, ale že existují pochybnosti nad smlouvou samotnou, což však nemohl ovlivnit, když ta mu byla k podpisu předložena pronajímatelem. Nájemné bylo za života pronajímatele hrazeno, po jeho úmrtí do [datum] žalovaný nájemné neplatil. Nikdo po něm úhradu nájemného nepožadoval, a to ani žalobce, který s ním byl v pravidelném kontaktu. Následně zadržel žalobce věci žalovaného na svou odpovědnost. Žalovaný žalobci zaplatil 307 000 Kč a 8 000 Kč na účet žalobce a 109 002 Kč v zápočtech. Již v řízení před soudem prvního stupně namítal zásadní pochybení znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která zpracovala znalecký posudek [číslo] [rok]. Znalkyně použila při vypracovávání posudku porovnávací metodu, přičemž došlo k jejímu zásadnímu pochybení. Žalovaný navrhoval též další metody, jelikož se v lokalitě nenacházely pro porovnání obdobné prostory k pronájmu. Znalkyně ve svém posudku ke stavu prostor nijak nepřihlížela a zadáním soudu se neřídila a posuzovala prostory jako standardně vybavenou nemovitost pro obchodní činnost. Pro zjištění výše bezdůvodného obohacení tak byly započteny i věci ve vlastnictví žalovaného, který se bezdůvodně obohatil používáním vlastního majetku, pokud znalkyně přes zadání soudu usoudila, že se prostory musely nacházet v daleko lepším stavu, než bylo prokázáno. Prostory byly využívány pouze z důvodu dohodnutého nízkého nájemného. Nesouhlasí se závěrem znalkyně, že není důležité, zda se jedná o nový nebo starý dům, když zájemce hodnotí venkovní vzhled a důležitý je i komfort. Nesouhlasí ani s koeficienty, s nimiž znalkyně pracuje, když neuvádí informace o srovnávaných nemovitostech, nadto koeficient