26 CO 113/2022-130 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Nymburce (dále jen„ soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.). 2. Soud prvního stupně uzavřel, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a o. s. ř. Žalobě bylo prvotně vyhověno elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací] – 6, ze dne [datum], proti kterému žalovaný podal odpor s tím, že k žalobě se vyjádří na základě výzvy obsažené v platebním rozkazu do 30 dnů. Následně však žalovaný žádné vyjádření nepodal, neuvedl žádné skutečnosti, které by byly způsobilé k obraně proti žalobě, a nenavrhl žádné důkazy. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že se jednán o věc, v níž jsou účastníci v typickém dvoustranném právním poměru, jeho úprava je dána plně do dispozice účastníků, jedná se o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír, a protože se žalovaný k výzvě soudu k žalobě nevyjádřil ani nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal, a rozhodl soud prvního stupně rozsudkem pro uznání. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, ve kterém namítal, že nemůže souhlasit s napadeným rozsudkem, protože pronajímatel nechal odpojit elektřinu, porušil tedy nájemní smlouvu a nemá nárok na zaplacení nájmu a služeb, který žalobou požaduje. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil. 4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného popsala okolnosti týkající se neoprávněného užívání bytu žalovaným po skončení nájemní smlouvy a vyjádřila se k majetkovým poměrům žalovaného. Ve vztahu k obsahu odvolání žalobkyně uvedla, že není zřejmé, zda odvolání směřuje do obou výroků napadeného rozsudku, když odvolání do věcného vyhovujícího výroku I. je limitováno odvolacími důvody ve smyslu § 205b o. s. ř. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 6. Předmětem odvolacího přezkumu je pouze přezkum právního posouzení věci soudem prvního stupně a účastníci výslovně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, odvolací soud proto o odvolání rozhodl v souladu s § 214 odst. 3 o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. 7. Podle § 205b o. s. ř.: U odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b). 8. Podle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.: [anonymizováno] proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát. 9. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř.: [anonymizováno] to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. 10. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř.: K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. 11. Podle § 114b odst. 3 o. s. ř.: [anonymizováno] podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci. 12. Podle § 114b odst. 3 o. s. ř.: [anonymizováno] podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. 13. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř.: [anonymizováno] se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 14. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř.: [anonymizováno] žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. 15. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř.: [anonymizováno] pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 16. Z hlediska naplnění podmínek řízení týkajících se přezkumu napadeného rozsudku pro uznání (§ 205b ve spojení s § 205 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.) a naplnění zákonných předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání v dané věci (§ 205b ve spojení s § 114b a § 153a o. s. ř.) je rozhodnutí soudu prvního stupně správné. 17. V posuzované věci se jedná o nárok, o němž lze uzavřít a schválit smír a žalovaný ve smyslu § 114b odst. 1 a 2 o. s. ř. nárok žalobkyně uznal, když nereagoval na výzvu soudu, aby vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, připojil případně listinné důkazy, kterých se dovolává, popř. označil důkazy k prokázání svých tvrzení. 18. Uznáním nároku (byť fikcí v daném případě) žalovaný uznává nárok uplatněný žalobou jak po skutkové, tak i po právní stránce, při rozhodování rozsudkem pro uznání se proto soud již otázkou správnosti tvrzených skutečností a právní odůvodněností z nich vyplývajícího tvrzeného nároku nezabývá. Správnost skutkových tvrzení a právní odůvodněnost z nich vyplývajícího tvrzeného nároku proto již nemůže být ani předmětem odvolacího přezkumu. Stejně jako soud prvního stupně odvolací soud v rámci přezkumu rozsudku pro uznání posuzuje pouze naplnění formálních zákonných předpokladů pro vydání tohoto rozsudku ve smyslu § 205b o. s. ř. 19. Odvolací námitka žalovaného, že byt ve vlastnictví žalobkyně užíval oprávněně a nárok žalobkyně tak není po právu, není z hlediska posouzení správnosti rozsudku pro uznání právně významná. 20. Soud prvního stupně správně rozhodl rozsudkem pro uznání, když uzavřel, že byly splněny všechny zákonné předpoklady pro jeho vydání a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, na jejíž správný výpočet v odůvodnění napadeného rozsudku odvolací soud pro stručnost odkazuje. 21. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil. 22. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce [částka], tj. odměna advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání žalovaného) v částce [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d), § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka]. 2