27 CO 4/2022-175 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kutné hoře č.j. 5 C 208/2019-144 ze dne 18. 10. 2021 (dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) bylo rozhodnuto, že„ žaloba se zamítá“ (výrok I.). Podle odůvodnění bylo předmětem řízení (a takto zamítnuto) určení, že žalobci jsou rovnými spoluvlastníky části pozemku [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], vymezené dle geometrického plánu [číslo] 2018 ze dne [datum] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] a nově označené jako pozemek parc. [číslo] o výměře 107 m2 (dále jen„ předmětný pozemek“ nebo„ sporný pozemek“). Dále bylo rozhodnuto o povinnosti žalobců zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 28 066 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce (výrok II.). 2. Soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků a ohledáním v místě samém a vycházel ze zjištění, že žalobcům bylo známo v roce 1989 a opětovně v roce 1999, že roh pozemku [číslo] který je zcela obklopen pozemkem [číslo] je zkosený, neboť tato skutečnost jim byla známa již ze stavební dokumentace ke stavbě jejich domu [adresa] a garáže nacházejících se na pozemku [číslo]. Ve veškeré stavební dokumentaci žalobců vztahující se ke stavě rodinného domu nebo garáže na pozemku par. [číslo] je tento pozemek vyznačen s jedním zkoseným rohem (tento roh tvoří tři přímky, přičemž přímky svírají dva tupé úhly), ostatní rohy tvoří vždy dvě přímky, které svírají pravý či ostrý úhel. Součástí stavebního povolení ze dne [datum], resp. přílohou, byl i geometrický plán ze dne [datum]. Žádný z rohů pozemků nacházejících se v dané oblasti nemá kulatý či jinak oblý roh. Úhly v rozích pozemků jsou buď pravé, ostré nebo tupé. Současný (drátěný a živý) plot zbudoval žalobce a), přičemž nebylo prokázáno, že parcela [číslo] byla v době, kdy ji žalobci nabyli do osobního užívání, v terénu vyznačena s jedním rohem kulatým. Jediný důkaz, který podporuje skutečnost, že parcela [číslo] byla v terénu vyznačena s jedním rohem kulatým, je účastnická výpověď žalobce a), když uvedl, že pozemek byl od začátku v rohu vyznačen jako kulatý. Tomu ale soud prvního stupně neuvěřil, pokud žalobce sám uvedl, že neví, jak byl pozemek v terénu vyznačen. V dotčené oblasti se dále nacházejí dvě rozvodné skříně, a to žalobců a souseda. Tyto rozvodné skříně tvoří jeden celek a jsou v jedné linii, přičemž rozvodná skříň žalobců je obrůstána živým plotem žalobců. Živý plot vedle rozvodné skříně je zastřižen zároveň s obrubníkem komunikace. Pakliže by žalobcům měla náležet i tato část pozemku par. [číslo] byl by vytvořen na tomto pozemku u rozvodných skříní„ zub“ a pozemek žalobců a jejich souseda by se nenacházel v jedné linii s ohledem na průběh komunikace. Dále soud zjistil, že žalobci se do oblasti přistěhovali až po sousedech, resp. začali stavět dům až po sousedech, musel jim být tedy znám průběh hranice jejich pozemku. S ohledem na průběh hranic pozemků sousedů vzbuzovalo pochybnosti, pokud by pozemek žalobců byl vůči pozemkům sousedů předsazen, a ploty by nebyly v jedné linii. Soud prvního stupně k tomu podotkl, že si je vědom, že sporný byl i průběh hranic soudních pozemků, nicméně sousedi si zabrali menší část pozemku žalovaného než žalobci, pozemek žalobců by tak byl zvětšený o spornou část pozemku par. [číslo] předsazen i vůči sousedním pozemkům. Soud prvního stupně neprovedl důkaz geometrickým plánem č. rozh. [číslo], neboť na tom žalobce netrval a z dalších důkazů nezjistil nic podstatného. Na tomto základě soud prvního stupně uzavřel, že si žalobci zasadili bez oprávnění živý plot na cizím pozemku či na hranici svého pozemku a následně ho nechali bez oprávnění rozrůst na cizí pozemek, což ale nezakládá žalobcům právo na vydržení části cizího pozemku, nacházejícího se pod živým plotem. Dále uvedl, že rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1646/2018, na který poukazovali žalobci, nelze na projednávaný případ aplikovat, neboť nejsou dány žádné specifické okolnosti z hlediska dobrých mravů ve prospěch žalobců. Žalobci nejsou v dobré víře co do putativního nabytí části pozemku parc. [číslo] spolu s nabytím pozemku parc. [číslo]. Mimořádné vydržení není možné. S ohledem na zjištěný skutkový stav není u žalobců dána podmínka poctivé držby (viz § 992 odst. 1 o.z. a § 1089 o.z.), neboť žalobci věděli, resp. žalobcům muselo být z okolností zřejmé, že jim vlastnické právo ke sporné části pozemku par. [číslo] nenáleží. Podle úspěchu pak soud prvního stupně přiznal žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, vycházel přitom z tarifní hodnoty sporu ve výši 35 000 Kč a odměny za úkon právní služby v hodnotě 2 500 Kč. Celkový výpočet podrobně zdůvodnil. 3. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání pouze žalobci (dále též jako„ odvolatelé“). Ve svém odvolání uvedli, že sporný pozemek bezprostředně přiléhá k pozemku [číslo] který v roce 1988 nabyli od žalovaného a následně na něm vystavěli rodinný dům s příslušenstvím. Při faktickém převzetí pozemku od žalovaného byl tento v terénu zřetelně vyznačen a žalobci neměli důvod pochybovat o správnosti vytyčených hranic. Teprve v roce 2018, tedy po asi po 30 letech nerušeného a poklidného užívání, se nejen ve vztahu k nemovitosti žalobců, ale též ve vztahu ke všem bezprostředním i vzdálenějším sousedům ukázalo, že pozemky k rodinným domům vystavěným na přelomu 80. a 90. let zasahují do vedlejších pozemků, t.č. ve vlastnictví žalovaného. S ohledem na fakt, že jednotliví majitelé sousedních rodinných domů své nemovitosti, stejně jako žalobci, užívali v dobré víře po dobu vesměs přesahující 10 let, bylo zřejmé, že podle tehdy platné právní úpravy (tj. zák. č. 40/1964 Sb.) došlo k řádnému vydržení. Ostatně sám žalovaný tuto skutečnost v zásadě akceptoval a v průběhu doby poskytl sousedům součinnost s uvedením faktického a evidovaného stavu v katastru nemovitostí do souladu. Žalobci také požádali v roce 2018 o součinnost, kdy fakticky předmětný pozemek žalobců dle geometrického plánu [číslo] 2018 zabírá 107 m2 ze sousední parcely žalovaného. Žalovaný to však odmítl. Podle žalobců je postup žalovaného vůči žalobcům v rozporu s jeho ustálenou praxí a pravděpodobně pouze politicky motivovaný, neboť žalobce a) je opozičním zastupitelem v zastupitelstvu žalovaného. Nelze souhlasit s názorem soudu prvního stupně, že výpověď žalobce a) není věrohodná, neboť jeho tvrzení ohledně zakulacení rohu není nikterak dále podloženo. Naopak, sám soud uvádí v bodě 15. předmětného rozsudku, že v projektové dokumentaci k místní komunikaci II z listopadu 1985 je na výkresu s měřítkem 1:500 kromě zkoseného rohu vyznačen i roh kulatý a vzniklý meziútvar nemá uvedené vlastní číslo parcely. [příjmení] toho pozemek žalobců prošel minimálně dvěma stavebními a kolaudačními řízeními (při výstavbě rodinného domu jako takového a následně jímky odpadních vod), a ostatně i při realizaci povrchu přiléhající pozemní komunikace, jež fakticky i projekčně kopíruje zaoblený roh. Při těchto příležitostech mohl žalovaný namítat, že došlo k neoprávněnému zabrání jeho majetku. Po dobu třiceti let se tak ale nestalo a žalovaný tím dokazuje, že ke správě svého majetku nepřistupuje s péčí řádného hospodáře. Opětovně také odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1646/2018 vztahující se k mimořádnému vydržení, který na věc podle žalobců dopadá. Opačná úvaha soudu prvního stupně je podle žalobců pro svou stručnost a obecnost v podstatě nepřezkoumatelná. Z hlediska individuálních okolností žalobci zdůraznili, že pozemek při tomto oplocení a tedy i tvaru užívají nerušeně po dobu více jak 30 let. Za tu dobu měl žalovaný minimálně tři možnosti namítat na rozpor skutečného stavu se záznamem v katastru nemovitostí, avšak ani jednou tak neučinil. Ostatně i v roce 2018 to byli právě žalobci, kdo žalovaného upozornil na tento rozpor a chtěl záležitost řešit obdobným způsobem, jako se tomu stalo u sousedů z dané lokality. Z hlediska dobrých mravů se podle žalobců jako zcela nejpodstatnější jeví fakt, že k rodinnému domu patří také jímka odpadních vod, která je řádně zkolaudovaná a která, pokud by došlo k faktickému narovnání hranic podle záznamu v katastru nemovitostí, by se svou částí ocitla na cizím pozemku. Jímku není možné bez nepřiměřených obtíží přesunout nebo snad dokonce zcela zlikvidovat. Proto navrhli změnu rozsudku soudu prvního stupně, včetně rozhodnutí o nákladech. 4. Žalovaný ve svém vyjádření naopak navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a změnu rozhodnutí o nákladech po přepočtu podle vyšší tarifní hodnoty. K věci uvedl, že rozsudek považuje za věcně správný. Popřel, že by zamítnutí žádosti o uznání vydržení vlastnického práva žalobců bylo politicky motivováno, protože žalobce je opozičním zastupitelem. Vydržení části pozemků žalovaného bylo uznáno pouze u vlastníků sousední nemovitosti manželů [příjmení], kteří si zaplotili pozemek žalovaného ve zcela zanedbatelné výměře 9 m², přičemž jde o pozemek trojúhelníkového tvaru o délce stran 26 m, třetí strana 30 cm. V takovém případě lze předpokládat, že tito sousedé byli