28 CO 109/2021-378 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Nymburce (dále jen„ soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a k pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovitosti“, výrok I.), přikázal uvedené nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce (výrok II.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované přiměřenou náhradu ve výši 2 035 250 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), dále rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 193 801,45 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok IV.) a nakonec o povinnosti žalované nahradit České republice - Okresnímu soudu v Nymburce náklady řízení ve výši, která bude určena v samostatném usnesení (výrok V.). Shora označeným usnesením určil soud prvního stupně výši nákladů státu přiznané ve výroku V. rozsudku na 10 623 Kč. 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitostí, žalobce s podílem o velikosti [číslo] a žalovaná s podílem o velikosti [číslo]. Oba účastníci byli ve shodě o tom, že spoluvlastnictví je nutné zrušit a vypořádat. Žalobce v žalobě uvedl, že nemá dostatek finančních prostředků pro případ přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví, navrhl tedy, aby nemovitosti byly buď přikázány žalované, nebo aby byl nařízen jejich prodej. Následně svůj postoj k vypořádání spoluvlastnictví změnil a žádal přikázání nemovitostí do svého vlastnictví. Žalovaná trvala na tom, že nemovitosti by měly být reálně rozděleny, následně rovněž žádala o jejich přikázání do svého vlastnictví. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je solventní, žalovaná svou solventnost v řízení neprokázala. Cena nemovitostí byla stanovena znaleckým posudkem Ing. [příjmení], podle posudku činí obvyklá cena nemovitostí 5 815 000 Kč. 3. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), konkrétně podle § 1140 a násl. o. z. co do podmínek pro zrušení podílového spoluvlastnictví a pro jeho vypořádání. Soud prvního stupně uzavřel, že jsou splněny podmínky pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků, když ani jeden z účastníků v něm nadále nechce setrvávat. Dále hodnotil, jaký ze zákonných způsobů vypořádání přichází v posuzovaném případě v úvahu. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že nemovitosti nelze dobře rozdělit, možné není ani vypořádání vznikem bytových jednotek v rodinném domě. Následně se soud prvního stupně zabýval tím, kterému z účastníků je možné nemovitosti přikázat, a to za situace, kdy oba vyjádřili svůj zájem o jejich přikázání do svého vlastnictví. Žalobce prokázal, že disponuje finančními prostředky k zaplacení přiměřené náhrady žalované, žalovaná svou schopnost zaplatit přiměřenou náhradu neprokázala. Proto soud prvního stupně rozhodl o přikázání nemovitostí žalobci a o jeho povinnosti zaplatit žalované přiměřenou náhradu ve výši 2 035 250 Kč, což odpovídá velikosti podílu žalované na nemovitostech. 4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“); soud prvního stupně dospěl k závěru, že v řízení byl zcela úspěšný žalobce, neboť žalobě bylo vyhověno a spoluvlastnictví bylo zrušeno způsobem, který žalobce navrhoval. Uložil proto žalované nahradit žalobci náklady spočívající v zaplaceném soudním poplatku a odměně za zastupování žalobce advokátem. 5. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud prvního stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. s tím, že je k jejich zaplacení povinna v řízení neúspěšná žalovaná, určení jejich výše vyhradil samostatnému usnesení. Usnesením ze dne 5. 3. 2021, č. j. 5 C 369/2018-227, soud prvního stupně rozhodl o tom, že náklady státu činí 10 623 Kč. 6. Proti rozsudku, a to proti výrokům II., III., IV. a V., i usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná včasné odvolání. Namítla, že považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za nesprávné. V první řadě podle ní soud prvního stupně neposoudil správně nedostatek znaleckého oprávnění znalkyně [jméno] [příjmení], pokud jde o otázku dělitelnosti nemovitostí. Znalkyně byla jmenována pro obor Ekonomika, odvětví [jméno] a odhady nemovitostí, nebyla však jmenována pro obor Stavebnictví. Podle žalované tak neměla znalecké oprávnění k vypracování té části znaleckého posudku, která se týkala dělitelnosti nemovitostí a soud prvního stupně, ač to žalovaná v řízení namítala, se touto skutečností nezabýval. Tato okolnost nebyla zhojena ani tím, že znalkyně při vypracování posudku spolupracovala s autorizovaným technikem pro pozemní stavby; pokud znalec využije pro zodpovězení některých otázek konzultanta, i ten by měl být jmenován v příslušném oboru. Dále žalovaná namítla, že soud prvního stupně nesprávně nepřipustil provedení důkazu znaleckým posudkem, který v řízení sama předložila. Žalovaná nesouhlasila s názorem soudu prvního stupně, že tento znalecký posudek není možné provést, neboť byl předložen v rozporu s § 118b o. s. ř. Pokud jde o napadené usnesení, jímž bylo rozhodnuto o nákladech státu, žalovaná namítala, že podaný znalecký posudek nemá význam pro řešení jí vznesené sporné otázky, týkající se možnosti rozdělení společné věci, má význam pouze pro žalobce, neboť jím byla stanovena cena nemovitostí. Z tohoto důvodu navrhovala, že by účastníci měli nahradit náklady státu každý jednou polovinou, bez zohlednění úspěchu či neúspěchu ve věci. 7. Žalobce k odvolání žalované uvedl, že není důvodné. Znalecký posudek [jméno] [příjmení] je podle žalobce v řízení použitelný, jeho závěry jsou jasné, znalkyně své závěry před soudem obhájila. Dále uvedl, že podle něj nebylo třeba zpracovávat jiný znalecký posudek, soud prvního stupně proto podle žalobce postupoval správně, pokud znalecký posudek Ing. [příjmení] neprovedl. Připomněl, že dělení nemovitostí by nebylo možné ani proto, že vztahy mezi žalobcem a žalovanou jsou trvale narušené, je mezi nimi dlouhodobý vzájemný konflikt, který vylučuje vypořádat podílové spoluvlastnictví jeho rozdělením na bytové jednotky. 8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, jsou však dány důvody pro změnu rozsudu soudu prvního stupně. 9. V první řadě považuje odvolací soud za nutné uvést, že žalovaná svým odvoláním sice napadla pouze výroky II., IV. a V. rozsudku soudu prvního stupně, nicméně je-li rozsudek o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví napaden odvoláním jen v části týkající se způsobu vypořádání, nemůže nabýt právní moci ani v části, které se podílové spoluvlastnictví zrušuje, neboť jde o závislé výroky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 879/2005, dostupný na [webová adresa]). 10. Odvolací soud při hodnocení věci vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, na která pro stručnost odkazuje. Dále dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil listinami vztahujícími se k prokázání solventnosti účastníků a znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], [číslo]. Z uvedeného znaleckého posudku zjistil, že obvyklá cena nemovitostí byla znalcem určena na 9 300 000 Kč. Znalec se dále vyjádřil k možnému rozdělení nemovitostí a uzavřel, že nemovitosti nelze reálně rozdělit, a to zejména z hlediska rozmístění nosných a protipožárních konstrukcí rodinného domu. Pokud jde o rozdělení na bytové jednotky, znalec dospěl k závěru, že stávající stav nesplňuje požadované podmínky a nemovitosti takto rozdělit nelze. 11. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako zapůjčitel se zavázal zapůjčit žalované částku 6 045 000 Kč v případě, že na základě konečného rozhodnutí v tomto sporu budou nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalované a bude jí uloženo zaplatit žalobci přiměřenou náhradu. Zápůjčka měla být poskytnuta bezúročně a žalovaná se zavázala zapůjčenou částku vrátit nejpozději do [datum]. 12. Z potvrzení o zůstatku na účtu [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že ke dni [datum] byla na účtu uložena částka 7 203 771,57 Kč. 13. Z výpisu z účtu žalobce u [právnická osoba] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že na účtu byla k uvedenému dni uložena částka 3 255 000 Kč. 14. Z dopisu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že zástupce žalované oznámil zástupci žalobce, že zeť žalované má zájem odkoupit podíl žalobce na nemovitostech v ceně vycházející z aktuálního znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Z e-mailu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalobce nesouhlasil