28 CO 218/2021-167 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kolíně (dále jen„ soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem zrušil výrokem I. podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí] [příjmení] (dále jen„ nemovitost“), nemovitost přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na vypořádání podílu [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení. 2. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalovanou k nemovitosti, když každá z účastnic vlastní podíl o velikosti ½. Požadovala přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví s tím, že žalované vyplatí přiměřenou náhradu [částka]. Tvrdila, že účastnice nejsou schopny domluvit se na záležitostech souvisejících s údržbou a provozem nemovitosti, ve které bydlí její otec [jméno] [příjmení], pro něhož chce žalobkyně zajistit nerušené užívání i do budoucna. Argumentovala také tím, že v bezprostřední blízkosti nemovitosti jsou situovány pozemky a další dům, v němž žije její matka, a dále tím, že žalovaná o nemovitost nepečuje a ani toho není do budoucna schopna, s výjimkou vyvložkování komína nese veškeré náklady na nemovitost žalobkyně. Žalovaná souhlasila s převzetím nemovitosti žalobkyni tehdy, pokud jí tato zaplatí přiměřenou náhradu [částka] a pro [jméno] [příjmení], bratra žalované, bude zřízeno věcné břemeno doživotního užívání, v opačném případě požaduje, aby byly nemovitosti přikázány do jejího vlastnictví. Žalovaná také tvrdila silný citový vztah k nemovitosti. 3. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Každá z účastnic je vlastníkem podílu o velikosti ½ na nemovitosti. Žalobkyně nabyla podíl od svého otce [jméno] [příjmení] na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Žalovaná nabyla podíl dědictvím po matce v roce [rok], takto nabyl následně darovaný podíl i [jméno] [příjmení], on a žalovaná jsou sourozenci. [jméno] [příjmení] žije v nemovitostech asi 10 let, domluvil se na tom s žalovanou i se svou dcerou – žalobkyní. Na rodinném domě nebyly za tuto dobu provedeny žádné větší úpravy, byla jen vybudována kanalizační a vodovodní přípojka, což hradila žalobkyně, a vyvložkován komín, to platila žalovaná. Náklady na elektřinu platí [jméno] [příjmení], poplatky za odvoz odpadu hradila v letech [rok] – [rok] žalobkyně, stejně tak jako daň z nemovitosti v letech [rok] a [rok]. Od smrti matky žalované a do doby nastěhování [jméno] [příjmení] v nemovitosti nikdo nežil. Žalobkyně svého otce přibližně dvakrát týdně navštěvuje. Žalovaná měla v nemovitosti asi do roku 2016 zahrádku, v sezóně tam z tohoto důvodu denně dojížděla, mimo sezónu navštěvovala nemovitost jednou měsíčně. Rodinný dům je co do vnitřní dispozice uspořádán jako jednotka o velikosti 2 +1, obvyklá cena nemovitosti činí [částka]. Žalobkyně bydlí v jiné obci v domě s manželem a dětmi, žalovaná žije taktéž v jiné obci, v domě s rodinou své dcery. Žalobkyně disponuje částkou [částka], žalovaná vlastní podílové listy a podobné cenné papíry kolektivního investování v aktuální hodnotě [částka] a disponuje částkou [částka]. 4. Zjištěné skutečnosti posoudil soud prvního stupně podle § 1143 a § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a uzavřel, že jsou splněny podmínky pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastnic, když ani jedna z nich v něm nadále nechce setrvávat. Rozdělení věci není dle soudu prvního stupně s ohledem na stavebně-technické uspořádání rodinného domu objektivně možné. Dále soud prvního stupně posuzoval, které z účastnic svědčí ve větší míře kritéria pro přikázání nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví s tím, že jejich podíly jsou stejné, ani jedna v nemovitosti nebydlí, solventní jsou obě dvě, obě mají k nemovitosti citový vztah, žalovaná jej však proklamuje, ale nijak se neodráží v péči o nemovitost. Pro přikázání nemovitosti žalobkyni svědčí její snaha o péči o nemovitost, naopak žalovaná potřebné záležitosti s žalobkyní neřeší, vzhledem ke svému věku není schopna se o nemovitost postarat a ani k tomu není ochotna. Žalobkyně podle názoru soudu prvního stupně nemovitost také účelněji využije. Při určení výše přiměřené náhrady vycházel soud prvního stupně z obvyklé ceny nemovitosti stanovené znaleckým posudkem na [částka], a tuto povinnost uložil žalobkyni v rozsahu ½ takto zjištěné částky, tj. ve výši [částka]. Nákladový výrok odůvodnil procesním úspěchem žalobkyně, která vynaložila náklady na soudní poplatek a právní zastoupení. 5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítala, že v nemovitosti chce žít, je dostatečně vitální a chtěla by se vrátit do rodného domu. Byla také připravena navyšovat nabízenou částku přiměřené náhrady a zároveň upozornila, že podle jejího názoru v mezidobí vzrostla cena nemovitosti, což by mělo být ve vypořádání zohledněno. Podle jejího názoru je to žalobkyně, která již jen samotnou žalobou narušila klid svého otce, žalovaná nikdy nesouhlasila s tím, že on bude v nemovitosti bydlet. Žalovaná chtěla respektovat vůli své matky, která si přála, aby nemovitost byla ve spoluvlastnictví jejích dětí, tedy žalované a otce žalobkyně. Žalovaná také zpochybnila solventnost žalobkyně s tím, že finanční prostředky jsou patrně ve společném jmění žalobkyně a jejího manžela. Soudu prvního stupně také vytýkala, že své závěry řádně neodůvodnil a nepostupoval v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu k rozhodným kritériím při vypořádání spoluvlastnictví. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a přikázal nemovitost do jejího výlučného vlastnictví. V průběhu odvolacího řízení žalovaná dále uvedla, že dne [datum] došlo k úmrtí jejího bratra a otce žalobkyně, který spáchal sebevraždu. Za těchto okolností ona již nemá o nemovitost zájem, nebyla by schopna ji užívat. Učinila nesporným, že žalobkyně disponuje finančními prostředky ve výši odpovídající polovině obvyklé ceny nemovitosti určené znaleckým posudkem v odvolacím řízení. 6. Žalobkyně k odvolání uvedla, že žalovaná netvrdí žádné důvody způsobilé ke změně rozhodnutí soudu prvního stupně, v průběhu celého řízení navíc neuvedla žádný relevantní důvod, pro který by měla být nemovitost přikázána jí. Žalobkyně naproti tomu kromě zajištění klidného žití svého otce uváděla, že je nemovitost v bezprostřední blízkosti jejích dalších nemovitostí a ona si nedovede představit, že by předmětnou nemovitost vlastnil někdo jiný. Zdůraznila, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví a že žalovaná se nikdy nechtěla dohodnout na správě nemovitosti, nepečovala o ni a neprojevovala o ni opravdový zájem. I po smrti otce hodlá nemovitost zrekonstruovat a využívat k bydlení, neboť v její bezprostřední blízkosti žije její matka, kterou velmi často navštěvuje, matčin zdravotní stav se navíc zhoršil a žalobkyně o ni hodlá pečovat. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně i právně správný potvrdil. 7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné. 8. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, na která lze odkázat. Odvolací soud doplnil podle § 213 odst. 4 o. s. ř. dokazování znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] ze kterého zjistil, že dispoziční členění rodinného domu je: veranda, spíž, tři pokoje, kuchyň a koupelna, stavba je zděná, nepodsklepená, se sedlovou střechou, zastavěná plocha všech podlaží činí 99,73 m2. Do rodinného domu není zavedena voda, vytápění je na tuhá paliva, kanalizace není funkční, původně byla řešena do vsaku. Dále bylo zjištěno, že současná obvyklá cena nemovitosti činí [částka], proti takto zjištěné obvyklé ceně neuplatnily účastnice žádné námitky. 9. Výpisem z účtu [jméno] [příjmení] a jeho písemným čestným prohlášením bylo v odvolacím řízení prokázáno, že k účtu vedenému na jeho jméno a se zůstatkem k [datum] ve výši [částka], má dispoziční právo i žalobkyně, jeho manželka, a že tyto prostředky jsou určeny na vypořádání spoluvlastnictví, o kterém je vedeno toto odvolací řízení. Žalovaná učinila solventnost žalobkyně k úhradě částky na vypořádání dle nového znaleckého posudku nespornou, odvolací soud proto již důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] neprováděl. 10. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 11. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení spole