28 CO 253/2021-98 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha-východ (dále jen soud prvního stupně) shora označeným rozsudkem nahradil výrokem I. následující projev vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy s žalobcem, jíž dojde k převodu podílu o velikosti ¼ na pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku p. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Strančice, za kupní cenu 250 000 Kč: <i>/Text kupní smlouvy /</i> <i>[jméno] [příjmení]</i> <i>Nar. [datum], [rodné číslo]</i> <i>Bytem [ulice a číslo], [obec a číslo] 06</i> <i>(jako„ Prodávající“), na straně jedné,</i> <i>a</i> <i>[jméno] [příjmení]</i> <i>Nar. [datum], r.č.</i> <i>Bytem [příjmení] [příjmení] 188, Stránčice [PSČ]</i> <i>(jako„ Kupující“), na straně druhé</i> <i>uzavírají společně níže uvedeného dne, měsíce a roku v souladu s ustanovením §2079</i> <i>a n. zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů tuto:</i> <i>kupní smlouvu</i> <i>na nemovitou věc</i> <i>(dále jen„ kupní smlouva“).</i> <i>I. </i> <i>Prodávající prohlašuje, že je vlastníkem: pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], o výměře [výměra], druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, spolu na tomto pozemku se stavbou budovy [adresa], rodinného domu; a dále pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], druhu pozemku zahrada, to vše jest zapsáno na [list vlastnictví] [katastrální uzemí], [územní celek], [stát. instituce], [stát. instituce].</i> <i>(dále jen„ nemovitosti“).</i> <i>II. </i> <i>Předmětem této kupní smlouvy je převod vlastnictví k podílu o velikosti ¼ nemovitosti uvedené v čl. I této smlouvy (dále jen„ předmět převodu“). Prodávající tímto prodává Kupujícímu předmět převodu se všemi součástmi a příslušenstvím a Kupující předmět převodu takto kupuje za kupní cenu a podmínek dále specifikovaných v této kupní smlouvě. Kupující nabyde předmět převodu do výlučného vlastnictví.</i> <i>III. </i> <i>Prodávající prohlašuje, že na předmětu převodu nevázne žádné zástavní právo nebo jiné věcné právo, ani žádné užívací právo třetí osoby, zejména z titulu nájemní smlouvy, ani jiné právní nebo faktické vady, které by bránily řádnému výkonu vlastnického práva, zejména užívání předmětu převodu, vyjma věcného břemene zapsaného na příslušném LV. Prodávající a kupující prohlašují, že nejsou v úpadku, ani že proti nim není vedeno exekuční či insolvenční řízení, které by bylo způsobilé zpochybnit platnost či účinnost této smlouvy nebo které by se mohlo dotýkat předmětu převodu a práv a povinností z této smlouvy</i> <i>vyplývajících.</i> <i>Kupující prohlašuje, že si předmět převodu řádně prohlédl, že byl seznámen s jeho stavem, jakož i s přístupem k němu a že je nabývá ve stavu, v jakém se nachází ke dni uzavření</i> <i>této smlouvy.</i> <i>Prodávající i kupující prohlašují, že jsou bez omezení oprávněni k uzavření toto smlouvy a že jejím naplněním nedojde k poškození práv či oprávněných zájmů třetích osob.</i> <i>IV. </i> <i>Prodávající prodává Kupujícímu předmět převodu za kupní cenu 250.000 Kč (slovy dvěstěpadesát tisíc korun českých, dále jen„ kupní cena“) a Kupující se zavazuje kupní cenu žalovanému uhradit do 21 dnů ode dne uzavření této smlouvy, a to na číslo účtu, který strana prodávající straně kupující písemně sdělí.</i> <i>V ………………………….dne………… V……………………dne……………..</i> <i>strana Prodávající strana Kupující</i> 2. Dále soud prvního stupně uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 6 500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 3. V odůvodnění svého rozsudku soudu prvního stupně uvedl, že žalobce se domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného o převodu předmětných nemovitostí s tím, že žalovaný nabyl ideální [anonymizováno] nemovitostí od [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy z [datum] za kupní cenu 500 000 Kč a žalobci nebyl tento spoluvlastnický podíl nabídnut ke koupi, Žalovaný namítal, že [jméno] [příjmení] byl v době uzavření kupní smlouvy osobou jemu blízkou. 4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobce a žalovaný se na základě usnesení soudu prvního stupně ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. [spisová značka], stali spoluvlastníky pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku p. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Strančice (dále jen Nemovité věci), každý s podílem o velikosti [anonymizováno] Dalším spoluvlastníkem Nemovitých věcí s podílem o velikosti ½ byl [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k podílu o velikosti [anonymizováno] na Nemovitých věcech na žalovaného za kupní cenu 500 000 Kč. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 22 a § 1124 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Uvedl, že zákonem č. 460/2016 Sb., jímž došlo k novelizaci občanského zákoníku, došlo k opětovnému zakotvení předkupního práva spoluvlastníků při převodu spoluvlastnického podílu na nemovité věci, ledaže by šlo o převod osobě blízké. Z tohoto důvodu se soud prvního stupně zabýval tím, zda [jméno] [příjmení] je ve vztahu k žalovanému osobou blízkou, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Žalovaný tuto skutečnost prokazoval čestným prohlášením [jméno] [příjmení], v němž uvedl, že je ve vztahu k žalovanému a jeho matce osobou blízkou, neboť by újmu těchto dvou osob pociťoval jako újmu vlastní. Podle soudu prvního stupně však vyšlo najevo, že [jméno] [příjmení], který je strýcem matky žalovaného, a žalovaný nejsou osobami blízkými, žalovaný a jeho matka totiž oslovili [jméno] [příjmení] až v souvislosti s převodem spoluvlastnického podílu, několikrát se následně sešli, avšak ani předtím, ani poté, co k převodu došlo, se nenavštěvovali, nebyli spolu v žádném kontaktu. Žalovaný znovu oslovil [jméno] [příjmení] až v souvislosti s podpisem čestného prohlášení, které mu přivezl k podpisu. Soud prvního stupně uvedl, že byť [jméno] [příjmení] prohlásil, že je pro něho žalovaný osobou blízkou, zároveň připustil, že o věci před jednáním hovořil s žalovaným a jeho právním zástupcem, a pokud vyjádřil přání, aby Nemovité věci připadly žalovanému, vedly ho k tomu spíše praktické důvody než existence blízkého vztahu k žalovanému. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný neunesl důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že je s [jméno] [příjmení] osobou blízkou; z tohoto důvodu podle soudu prvního stupně došlo k porušení předkupního práva žalobce a soud prvního stupně proto žalobě vyhověl. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), a ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů za pět úkonů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 6. Proti rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, jímž se dožaduje změny rozhodnutí soudu prvního stupně a zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] je ve vztahu k žalovanému osobou blízkou, [jméno] [příjmení] o tom vypovídal v řízení jako svědek a rovněž učinil toto prohlášení v písemné podobě dne [datum]. Podle žalovaného byli žalovaný a [jméno] [příjmení] osobami blízkými, podle žalovaného není podstatné, kdy a na základě jakých okolností se osobami blízkými stali, není podstatné ani to, v jakém rodinném vztahu žalovaný a [jméno] [příjmení] jsou, neboť osobami blízkými se mohou stát i zcela cizí osoby. Není podle něho podstatné ani to, v jakém postavení oba byli před samotným převodem Nemovitých věcí, ale to, jaký byl jejich vztah právě v době převodu. Připomněl, že [jméno] [příjmení] před soudem uvedl, že újmu, která by byla způsobena žalovanému, by pociťoval jako újmu vlastní, což je pro řešení věci zásadním prohlášením. 7. Žalobce k odvolání žalovaného uvedl, že rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za správné. Podle žalobce je zřejmé, že mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] v době koupě nemohl být žádný vztah, neboť se do té doby ani neznali; svědek byl před jednáním instruován ze strany žalovaného, jak má vypovídat. Připomněl, že žalobce žije v Nemovitých věcech od svého narození. Žalovaný dlouhodobě jedná účelově a nátlakově, žalobci bylo vyhrožováno výměnou zámků, odvezením všech věcí, žalovaný navrhoval žalobci přestěhování do severních [obec]. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 9. Odvolací soud vyšel při svém rozhodování ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která pov