22 Co 186/2024-91 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 94 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 000 Kč od 23. 10. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání. Soudu prvního stupně vytkla, že ve věci jednal a vydal rozhodnutí navzdory včasně (před prvním jednáním) podané námitce podjatosti, ohledně níž nebylo postupováno podle § 15b odst. 1 o. s. ř., čímž bylo zasaženo do procesních práv žalované. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Podjatosti soudkyně si není vědoma, žalovaná ani žádné konkrétní okolnosti možné podjatosti neuvedla.4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně podala dne 19. 11. 2023 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž se proti žalované domáhala zaplacení částky 94 000 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 22. 2. 2023 uzavřena smlouva o dílo na dodávku a montáž oken a parapetů na rodinném domě dle cenové nabídky. Přestože dílo mělo být provedeno v dubnu/květnu 2023 v závislosti na klimatických podmínkách, provedeno nebylo. Žalovaná s prováděním díla ani nezapočala, na výzvu ke splnění povinnosti do 5. 10. 2023 nereagovala a žalobkyně proto od smlouvy o dílo odstoupila dopisem ze dne 12. 10. 2023, ve kterém současně požádala o vrácení zálohy nejpozději do 22. 10. 2023. Žalovaná zálohu nevrátila.6. Žalovaná se k uplatněnému nároku vyjádřila tak, že vůči žalobkyni nemá žádné závazky a neví, na základě jakých skutečností po ní žalobkyně požaduje uhradit žalovanou částku. Dle ní žalobkyně v žalobě dostatečně nevylíčila rozhodné skutečnosti a nedostála ani své důkazní povinnosti. Navrhla proto žalobu zamítnout.7. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami, z nichž učinil následující skutkový závěr. Účastnice uzavřely dne 22. 2. 2023 smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, , v níž se žalovaná jako zhotovitelka zavázala pro žalobkyni jako objednatelku provést dodávku a montáž oken a parapetů v rodinném domě na adrese , adresa, v termínu duben/květen 2023 za cenu 133 272 Kč. Žalobkyně se zavázala zaplatit zálohu na cenu díla ve výši 94 000 Kč s tím, že doplatek ceny díla bude splatný při předání a převzetí dokončeného díla (smlouva o dílo). Žalovaná vystavila žalobkyni fakturu na zálohu ve výši 94 000 Kč, splatnou dne 23. 2. 2023 (zálohová faktura). Žalobkyně dne 23. 2. 2023 na účet uvedený ve smlouvě (č. ú. , Anonymizováno, ) zálohu ve výši 94 000 Kč zaplatila (potvrzení o platbě ze dne 20. 9. 2023). Žalovaná dílo v květnu 2023 neprovedla, přičemž se následně dohodla s žalobkyní na termínu provedení díla ode dne 21. 8. 2023 do 25. 8. 2023. V tomto termínu však dílo rovněž neprovedla (zjištěno z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a zaměstnancem žalované ve dnech 23. 2. 2023, 26. 7. 2023, 27. 7. 2023, 21. 8. 2023, 12. 9. 2023 a 17. 9. 2023). Dopisem ze dne 20. 9. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k provedení díla, a to nejpozději do 5. 10. 2023, přičemž v případě neprovedení díla vyzvala žalovanou k vrácení zálohy; dopis byl odeslán 22. 9. 2023 (příslušný dopis, podací lístek). Žalovaná na tuto výzvu reagovala e-mailem ze dne 5. 10. 2023, kterým žalobkyni sdělila, že pokud chce vrátit již zaplacenou zálohu, má od smlouvy odstoupit (e-mail ze dne 5. 10. 2023). Dopisem ze dne 12. 10. 2023 žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo vzhledem k tomu, že neprovedením díla došlo k podstatnému porušení smlouvy a současně požádala o vrácení zálohy do 22. 10. 2023; dopis byl odeslán 13. 10. 2023 (příslušný dopis, podací lístek). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zálohy včetně příslušenství ještě předžalobní upomínkou ze dne 6. 11. 2023 (příslušná upomínka). Dle detailu odeslané zprávy byla tato upomínka doručena žalované do datové schránky dne 9. 11. 2023. Žalovaná v řízení nebyla aktivní, vrácení zálohy neprokázala.8. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah ze smlouvy o dílo podle § 2586 odst. 1 o. z., od které žalobkyně podle § 2002 odst. 1 o. z. odstoupila z důvodu, že žalovaná dílo neprovedla ve sjednaném termínu, čímž podstatným způsobem porušila smlouvu. Odstoupením od smlouvy došlo podle § 2004 odst. 1 o. z. ke zrušení závazku od počátku a podle § 2993 o. z. vznikla žalované povinnost vrátit plnění (zálohu) na takový závazek přijaté. Jelikož žalovaná plnění nevrátila ve lhůtě poskytnuté ve výzvě, soud prvního stupně kromě žalované částky přiznal žalobkyni též úroky z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.9. Pokud jde o namítanou procesní vadu, že ve věci rozhodovala vyloučená soudkyně, odvolací soud tento důvod pro zrušení napadeného rozsudku podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. neshledal.10. Žalovaná den před prvním jednáním vznesla námitku podjatosti, v níž uvedla, že rozhodující soudkyně je vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci, neboť má k této věci nebo účastníkům poměr spočívající v tom, že v minulosti rozhodovala jiné spory žalobkyně. Tento důvod však nespadá do okruhu okolností, jež pro případné vyloučení soudce předpokládá § 14 o. s. ř., naopak v odstavci 4 výslovně uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v rozhodování soudce v jiných věcech. Za situace, kdy tato zjevně nedůvodná námitka podjatosti byla učiněna krátce před jednáním, při němž byla věc rozhodnuta, soudkyně postupovala zcela v intencích § 15b odst. 2 o. s. ř., když námitku podjatosti nepředložila k rozhodnutí nadřízenému soudu a přistoupila k rozhodnutí ve věci. K porušení procesních práv žalované nedošlo, neboť ta měla možnost podjatost rozhodující soudkyně uplatnit jako odvolací důvod v odvolání proti rozsudku ve věci samé, což i učinila.11. Odvolací soud vznesenou námitku podjatosti rozhodující soudkyně posoudil a shledal ji nedůvodnou. Soudce je vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti (§ 14 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodující soudkyně nesdělila, že by tu byly okolnosti, které by odůvodňovaly její vyloučení z projednání a rozhodnutí věci a pokud žalovaná jako důvod pochybností o podjatosti soudkyně uváděla, že tato rozhodovala jiné spory žalobkyně, pak § 14 odst. 4 o. s. ř. jasně konstatuje, že tato okolnost důvodem pro vyloučení soudkyně z rozhodnutí věci není a nezakládá tak její poměr k věci, k účastníkům či zástupcům účastníků. Tento odvolací důvod proto neobstojí.12. Následně odvolací soud posoudil skutkové a právní závěry obsažené v napadeném rozsudku.13. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.14. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.15. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.16. Podle § 1978 odst. 1 o. z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečně přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Z hlediska závěru o skutkovém stavu věci lze uvést, že podle obsahu spisu skutková zjištění soudu prvního stupně odpovídají provedenému dokazování a podle názoru odvolacího soudu jsou jednoznačně správná a dostatečná pro právní posouzení. Pro stručnost odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).19. Stran právního posouzení se odvolací soud odchýlil od právního závěru soudu prvního stupně pouze v otázce odstoupení, které posoudil podle § 1977 a § 1978 odst. 1 o.