23 Co 296/2025-168 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kolíně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 8. 2025, č. j. 16 C 171/2024 – 139, stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 88 912,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 083,50 Kč od 30. 3. 2024 do zaplacení a ve výši 13,25 % ročně z částky 61 829 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 53 346,48 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení jedné poloviny nákladů vynaložených žalobkyní na nutné úpravy nemovitosti (revize elektrické instalace a instalace nového kotle), jejíž spoluvlastníky jsou účastníci. Soud prvního stupně shledal žalobu v plném rozsahu důvodnou, když žalobkyně prokázala tvrzenou investici s tím, že revize elektroinstalace byla nutná vzhledem ke zjištěným nedostatkům a s výměnou kotle, včetně její ceny, žalovaný předem souhlasil. Soud prvního stupně neshledal důvodnou procesní obranu žalovaného, který již před zahájením řízení uskutečnil jednostranné započtení svých pohledávek (náklady vynaložené na nákup uhlí (v letech 2023-2025), a poplatky za komunální odpad v období kalendářních let 2022-2024 a dále náklady na opravu komínu. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaným uplatněná pohledávka není způsobilá k započtení v daném řízení, když není splatná, je neurčitá a nejasná. Pokud jde o náklady vynaložené za nákup uhlí a opravu komína, žalovaný pohledávku jednostranně započetl bez předchozí výzvy k úhradě, pohledávka tedy nebyla splatná. Pokud jde o místní poplatek za komunální odpad, žalovaný žalobkyni k úhradě nevyzval a platbu ani řádně nezapočetl. Nadto dle závěru soudu prvního stupně žalovaný neprokázal, že by uvedené náklady byly žalovaným učiněny ve prospěch společné věci.2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný, který soudu prvního stupně vytýkal pochybení v posouzení žalovaným uplatněné námitky započtení ve výši 55 740 Kč, kdy soud prvního stupně chybně dle žalovaného uzavřel, že jím uplatněné pohledávky jsou nezpůsobilé k započtení, neboť vzhledem k absenci výzvy k zaplacení nebyly v době započtení splatné. Žalovaný poukazoval na přípis ze dne 2. 4. 2024, který je dle něj třeba posoudit jako výzvu ke splnění. Tedy pohledávky, jejichž zaplacení se uvedenou výzvou domáhal, byly splatné nejpozději dne „12. 4. 2025“ (pravděpodobně míněno 12. 4. 2024), kdy uplynula sedmidenní lhůta k plnění podle výzvy žalovaného. I v případě, že by soud dospěl k závěru, že nedošlo k započtení, uplatnil žalovaný pohledávku ve výši 35 715,50 Kč jako vzájemnou žalobu. Soud prvního stupně dospěl k závěru o neprokázání skutečnosti, že žalovaným vynaložené náklady byly učiněny ve prospěch společné věci, aniž by provedl všechny žalovaným navržené důkazy. Poukazoval na skutková zjištění v souběžně probíhajícím řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy jedna z položek (kotel) nebyla v době řízení v provozu, byla nefunkční a dílo (kotel + montáž) nebylo dodáno. Namítal tedy nesplatnost ceny díla a tím i podílu připadajícího na žalovaného. Nesouhlasil ani s rozhodnutím soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, kdy s ohledem na poměry žalovaného mělo být aplikováno ustanovení § 150 o. s. ř. a žalobkyni neměla být přiznána náhrada nákladů řízení. Důvody hodné zvláštního zřetele pro uvedený postup žalovaný spatřoval ve skutečnosti, že předmětnou nemovitost svépomocí postavil, dlouhodobě v ní žije, a to společně s manželkou, která je vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu zcela odkázána na jeho péči. Žalovaný sám pobírá pouze starobní důchod ve výši 13 000 Kč měsíčně, jiný příjem nemá. Žádné výraznější úspory společně s manželkou nemají. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného, kdy se zcela ztotožnila se závěrem soudu prvního stupně, a to včetně závěru o nezpůsobilosti žalovaným uplatněných pohledávek započtení, když před jednostranným započtením pohledávek žalovaný žalobkyni k jejich úhradě nevyzval. Pokud se žalovaný odvolával na přípis z 2. 4. 2024, jeho obsahem bylo pouze upozornění na hrazení nákladů spojených s nemovitostí, která je ve spoluvlastnictví účastníků. V podání datovaném dne 2. 7. 2025 žalovaný pouze sdělil žalobkyni, že vynaložil další náklad a bez předchozí výzvy k úhradě, jej započetl. V případě splatnosti uvedených pohledávek se jedná dle žalobkyně o pohledávky ilikvidní, a to pro jejich neúplnost a nejistotu. Nejistota je objektivní, týká se zásadních otázek, jako, zda uvedené pohledávky vůbec vznikly, z jakého důvodu, zda jsou splatné, jaká je jejich výše a podobně. Poukazovala na to, že žalovaný výměnu kotle i jeho cenu odsouhlasil, žalobkyni nechal odsouhlasený náklad vynaložit a následně však činil vše pro to, aby k výměně nedošlo a k úhradě ceny kotle nemusel přistoupit. Pokud tedy žalovaný namítá, že kotel v průběhu řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebyl funkční, stalo se tak prokazatelně z důvodu na straně žalovaného a jeho obstrukčního jednání.4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle ustanovení § 212 a § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.5. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti: pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše v obci a katastrálním území , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, a to každý z nich v rozsahu jedné poloviny vzhledem k celku. Žalovaný v části nemovitosti trvale bydlí, žalobkyně část nemovitosti pronajala třetí osobě, která ji v rozsahu daného podílu předala k dalšímu užívání. Žalobkyně nechala provést v nemovitosti práce spojené s odstraněním nedostatků v elektrické instalaci, nezbytné pro bezpečné fungování na základě zjištěných nedostatků dle zprávy o revizi elektrické instalace. Náklady s tím spojené vynaložila ve výši 54 067 Kč. Žalobkyně dále provedla výměnu kotle z důvodu požadavků nové právní úpravy, kdy za kotel a práce s tím spojené zaplatila 123 658 Kč. Žalovaný předtím výměnu kotle, včetně cenové nabídky odsouhlasil. Žalovanému bylo v období kalendářních let 2024-2025 dodáno uhlí za vyfakturovanou celkovou částku 40 048 Kč. Dne 25. 6. 2025 uhradil žalovaný městysu , adresa, poplatek za komunální odpad za rok 2024 ve výši 825 Kč. Společnosti , právnická osoba, žalovaný uhradil na základě pokladního dokladu ze dne 28. 1. 2024, číslo , hodnota, částku 11 248 Kč za účelem opravy komínu na rodinném domě.6. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem ztotožnil. Správným shledal i právní posouzení věci soudem prvního stupně, který nárok žalobkyně posoudil v souladu s ustanovením § 1128 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“). Dle tohoto ustanovení o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.7. Podle § 1136 o. z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, kterým bylo třeba vynaložit na záchranu věci.8. V daném případě soud prvního stupně zcela správně uzavřel, že v případě vynaloženého nákladu na opravu elektroinstalace se jednalo o náklady, které bylo třeba vynaložit na záchranu věci, když dle odborné revizní zprávy byla elektroinstalace v havarijním stavu a s ohledem na skutečnost, že nemovitost byla obývaná a v plném rozsahu užívaná, hrozilo nebezpečí škody na majetku i zdraví osob. Za tohoto stavu tedy je důvodný nárok žalobkyně na úhradu části investice, a to v rozsahu jedné poloviny (tj. odpovídající rozsahu spoluvlastnického podílu žalovaného). Pokud jde o náklad žalobkyně vynaložený na výměnu kotle, v tomto směru se jednalo o náklad vynaložený ku prospěchu všech spoluvlastníků, navíc byla investice, a to včetně její výše, žalovaným předem odsouhlasena. Nárok