25 Co 218/2025-549 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 27. 2. 2025, č. j. 20 C 43/2021-481, Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) výrokem I. rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 119 191 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 119 191 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. zamítl žalobu v části, kdy se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným zaplatit společně a nerozdílně částku 1 554 588 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 554 588 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení. Dále rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 229 649,75 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce (výrok III.) a že žalovaní jsou povinni zaplatit České republice – Okresního soudu v Kladně náhradu nákladů řízení ve výši 31 691,11 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.). Předmětem řízení byl nárok žalobců na náhradu škody, vzniklé na nemovitosti v jejich vlastnictví dle tvrzení žalobců v důsledku stavebních prací, prováděných žalovanými na jejich nemovitosti. Žalobci požadovali po žalovaných úhradu nákladů na opravu statiky jejich nemovitosti (obytného domu), které vyčíslili částkou 1 673 779 Kč. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyhověl žalobě pouze co do částky 119 191 Kč s odůvodněním, že trhliny na nemovitosti žalobců měly vícero příčin, kdy stavební činnost žalovaných byla pouze jednou z nich. Dále zde byly příčiny v podobě vlivu intenzivní dopravy, zařazení lokality do V. skupiny stavenišť v důsledku důlní činnosti, stavu samotné konstrukce domu žalobců, včetně rekonstrukce spočívající v nástavbě bez dostatečného ztužení. Vlivy pak mohly působit společně, ale každý z nich mohl být i samostatnou příčinou uvedeného následku. Navíc se stavební činnost žalovaných mohla jako následek v podobě trhlin projevit pouze u části nemovitosti žalobců, konkrétně v případě trhlin na štítové stěně a na konstrukcích, bezprostředně přiléhajících nemovitosti žalovaných do zhruba 3 m sestupně. Přiznaná částka tak představuje znalecky stanovené náklady na opravu trhlin na shora uvedené části nemovitosti žalobců ve výši 148 988 Kč, ponížené (vzhledem k vícero příčinám – vnějším dlouhodobým vlivům, které spolupůsobily na vznik a rozšíření trhlin a nadále budou působit v objektu) na 80 %, tj. na částku 119 191 Kč. Soud prvního stupně věc právně kvalifikoval zejména dle § 2926 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), dále pak dle § 2951, § 2952, § 2955 a § 2969 a § 2915 o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“).2. Proti výrokům II. a III. (výrok IV. je výrokem závislým – pozn. odvolacího soudu) rozsudku soudu prvního stupně podali včasné odvolání žalobci. V něm uvedli, že soud prvního stupně nevyužil všechny dostupné a navrhované prostředky k tomu, aby byly objektivizovány následky jednání žalovaných na nemovitosti žalobců. Sama znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, hovořila o tom, že stanovené rozpočtové náklady jsou při absenci projektové dokumentace jen orientační. Žalobci tak včas navrhli zadání dodatečného úkolu pro znalkyni, tj. aby stanovila kompletní rozsah prací, které je třeba provést pro odstranění následků deliktu žalovaných. Soud prvního stupně nicméně tento návrh pro nadbytečnost zamítl. Zároveň dospěl k nesprávnému závěru, že předmět řízení směřoval jen ke statickým poruchám objektu a že náhradu jiných škod na stavbách žalobci nepožadovali. Žalobci v tomto směru odkazovali na znění své žaloby s tím, že jejich přednesy při přípravném roku byly pouze zpřesněním dosavadních žalobních tvrzení. Šlo o všechny následky na domě, které měly svou příčinu v ubourání poloviny dvojdomku žalovanými. Žalobci nesouhlasí ani s tím, že odškodnění bylo stanovováno v cenové úrovni roku 2020, když správně mělo být stanoveno v cenové hladině ke dni rozhodnutí soudu. Odkázali na čl. , Anonymizováno, s tím, že „náhrada škody je peněžní platba, která má poškozenému nahradit škodu, resp. navrátit ho do stavu, pokud to jen penězi jde, ve kterém by byl, kdyby škodlivé jednání nebylo spácháno“. Není spravedlivé, aby byla tato náhrada přiznána v aktuální výši dle doby, v níž měla být věc poškozena. Zjištěné samotného základu si vyžádá nějaký čas. Je přitom dána příčinná souvislost mezi jednání žalovaných jako škůdců a nárůstem cen po dobu, po kterou se soudně potřebné skutečnosti zkoumají. Tento nárůst vznikl jen proto, že žalovaní svou vinu na poškození stavby popřeli. Nelze souhlasit ani s další redukcí nároku žalobců o 20 %. Dlouhodobé vlivy, které měly dle soudu prvního stupně spoluzpůsobit vznik a rozšíření trhlin, nebyly v řízení tvrzeny ani prokázány. Poškození domu má jedinou příčinu, kterou je necitlivé ubourání části dvojdomku žalovanými. Případný další vliv v podobě poddolování dané části města byl žalovaným dobře znám a byl ostatně i předmětem zvláštních podmínek, které stavební úřad žalovaným uložil. Žalovaní tyto podmínky, stejně jako samotnou projektovou dokumentaci, nedodrželi. Žalobci odkázali na teorii gradace příčinné souvislosti. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Žalovaní k odvolání žalobců uvedli, že se s rozsudkem soudu prvního stupně, pokud jde o věcné výroky I. a II. ztotožňují. Žalobci dle jejich názoru nesplnili řádně svou povinnost tvrzení, když povšechně označili náhodná poškození své nemovitosti, které by rádi nechali na náklady žalovaných opravit, aniž by prokazovali příčinnou souvislost mezi stavebními, resp. bouracími, pracemi žalovaných a vznikem konkrétních prasklin a poškozením na jejich nemovitosti. Současně došlo velmi nekonkrétně k výpočtu nákladů na tyto opravy. Zároveň nebylo jasné, co je od počátku předmětem žaloby, jaké konkrétní škody měly být jednáním žalovaných způsobem apod. I proto soud prvního stupně nařídil přípravné jednání, při kterém žalobci doplňovali svá tvrzení a označovali důkazy. Následně pak při jednání dne 22. 1. 2025, ve znění vyjádření ze dne 5. 2. 2025 žalobci navrhli rozšířit žalobu. Žalovaní poukazují na znalecké závěry, zejména pak znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Ty lze shrnout tak, že ze statického hlediska se nejedná o havarijní stav, celá řada trhlin vznikla a v objektu bylo patrné poškození již před započetím bouracích prací. Velký vliv na současný stav nemovitosti žalobců měla neodborně udělaná nástavba, absence ztužujících prvků stavby, dále poddolovaná lokalita (patrná již z výpisu z katastru nemovitostí), a přilehlá silně vytížená pozemní komunikace. Pokud je někde možno hovořit o vlivu stavebních prací žalovaných, pak se jedná o společnou štítovou zeď, a to v hodnotě blížící se 90 %. V ostatních částech domu se toto dle , tituly před jménem, , jméno FO, určit nedá. Dle znalce nemohly mít bourací práce vliv na vznik a projevy trhlin na opačné straně domu. Žalovaní tak mohou být povinni nahradit jen tu škodu, kterou prokazatelně způsobili, jak správně rozhodl soud prvního stupně. Sám znalec pak při svém výslechu uvedl, že není nutné společnou štítovou zeď opravovat. Jestliže tedy , tituly před jménem, , jméno FO, v dodatku č. 1 svého znaleckého posudku uvádí, že oprava celého domu vyjde na 166 905,74 Kč, pak je třeba řešit pouze tu část, která je stěnou mezi pozemky a dělící stěnou. Pokud jde o zapravení mezery vzniklé mezi oběma domy, o této strany od počátku jednaly, žalovaní navrhovali, že mezeru nechají zapravit, což žalobci odmítli. Stejně tak nepřistoupili na žádný smírný návrh ze strany žalovaných. Jimi uplatněný nárok přitom není po právu a nebyl v řízení prokázán. Pokud jde o určení výše náhrady škody a doby, k jaké se tato vyčísluje, žalovaní jsou toho názoru, že výše škody se vypočítává ke dni jejího vzniku, nikoliv ke dni jejího nahrazení. Časový odstup od vzniku škodu do rozhodnutí soudu pak není pouze v tom, že žalovaní škodu v požadované výši neuznávali, ale též v tom, že žalobci nepřistoupili na žádný smírný návrh žalovaných a odmítali poskytnout součinnost pro šetření ze strany pojišťovny. Naopak jsou to žalovaní, kdo se úspěšně brání neoprávněně požadované náhradě ve výši 1 673 779 Kč. Žalobci měli přitom před podáním žaloby k dispozici veškeré informace, sami si nechávali zpracovat vlastní odborná posouzení, byli aktivní v rámci stavebního řízení, nashromáždili velký rozsah dokumentace k průběhu stavebních prací žalovaných, tedy měli k dispozici podklady pro to, aby mohli uplatnit náhradu škody v reálné výši. Rovněž se v průběhu řízení seznámili se závěry znaleckých posudků a mohli tedy disponovat předmětem řízení v rámci hospodárnosti řízení, což však neučinili. Žalovaní navrhli, aby byl rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích potvrzen.4. Také žalovaní podali včasné odvolání, a to proti nákladovým výrokům III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně, k