27 Co 172/2025-124 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 27. 2. 2025, č. j. 12 C 390/2025-65 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“) bylo rozhodnuto, že žaloba s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 70 814,11 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 13 912,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 24 271,55 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 60 600 Kč od 30.4.2024 do zaplacení ve výši 15% ročně a úrok ve výši 26,43 % ročně z částky 60 000 Kč od 30.4.2024 do zaplacení, se zamítá (výrok I.). Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Soud prvního stupně uzavřel, že z provedeného dokazování zjistil, že společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, a poskytla mu částky 20 000 Kč, 30 000 Kč a 10 000 Kč. S ohledem na názor o nedostatku aktivní legitimace žalobce k podání žaloby, považoval za nadbytečné provádět ve věci další dokazování. Po právní stránce posoudil uzavřenou smlouvu dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o.z.“) a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), že se jedná o spotřebitelský úvěr. Žalobce soudu nepředložil nepředložil listiny prokazující postoupení pohledávky věřitelem žalobkyni. Nepřiložil je k žalobě ani u nařízeného ústního jednání a ani v dodatečně poskytnuté lhůtě a namísto toho žalobkyně předložila upravenou kopii smlouvy o postoupení pohledávek, ve které vymazala četné pasáže. Upravená kopie smlouvy o postoupení pohledávek není schopna prokázat tvrzené skutečnosti, protože nelze zjistit obsah celé smlouvy, a takto pozměněná listina je značně nevěrohodná, když není zřejmé, zda vymazané části jsou pro posouzení obsahu smlouvy významné či nikoliv. Přestože byl žalovaný v řízení nečinný, nejedná se o nesporná tvrzení účastníků řízení a dle ustálené judikatury platí, že za nesporná lze považovat pouze shodná (aktivní) tvrzení stran, nikoli tvrzení jen jedné z nich, ke kterému se druhá strana pouze nevyjádřila (viz § 120 odst. 3 o.s.ř.). Povinnost prokázat v řízení před soudem aktivní procesní legitimaci k podání žaloby (tj. v daném případě postoupení pohledávky) nemá vliv ani případné oznámení o postoupení pohledávky dle § 1882 a násl. o.z. a s tím spojené hmotněprávní důsledky (způsob, jak se dlužník své povinnosti zprostí). Postoupení pohledávky nemusí být ze zákona písemné, postačí i ústní forma smlouvy o postoupení pohledávky/pohledávek. Jestliže soud dospěl k závěru, že postupitel pohledávku postupníkovi řádně nepostoupil na základě tvrzené písemné smlouvy, neznamená to, že by pohledávka byla automaticky postoupena (alespoň) ústně. I pro uzavření ústní smlouvy o postoupení pohledávky je zapotřebí, aby se strany dohodly přinejmenším na tom, která konkrétní pohledávka se postupuje (oferta a tomu odpovídající akceptace). K tomu by bylo zapotřebí uvést příslušná skutková tvrzení, na jejichž základě by soud mohl k příslušnému právnímu závěru (ústní uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ) dospět, což však žalobce neučinil. Jestliže v řízení nebylo prokázáno postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, soud prvního stupně učinil závěr, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby z nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Tu žalovaný uzavřel s původním věřitelem, společností , právnická osoba, , nikoliv s žalobkyní. Soud tedy žalobu zamítl pro nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), když žalovanému, žádné náklady řízení nevznikly.3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. V něm namítla, že řádně tvrdila rozhodné skutečnosti týkající se její aktivní legitimace a doložil rozhodné důkazy, které prokazují, že předmětná pohledávka přešla z postupitele na žalobkyni (postupníka). Předložila soudu prvního stupně smlouvu o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, obsahující seznam postoupených pohledávek, ve kterém se předmětná pohledávka nachází pod pořadovým č. , hodnota, . Dále předložila Oznámení o postoupení pohledávky, kterým postupitel oznámil žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně shodným způsobem takto dokládá důkazy ke všem soudům napříč celou Českou republikou a soudy k prokázání aktivní legitimace žalobce nemají výtky a považují aktivní legitimaci žalobce za prokázanou. Ohledně anonymizování části textu smlouvy o postoupení pohledávek sdělila, že soudu byla smlouva o postoupení pohledávek předložena řádně, když skutečnosti významné a rozhodné pro prokázání žalobcem uvedených žalobních tvrzení v žalobě byly soudu řádně prokázány smlouvou o postoupení pohledávek se seznamem o postoupení pohledávky. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek změnil a žalobě plně vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.4. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu dotčeném odvoláním, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), a po částečném zopakování provedených důkazů podle § 213 odst. 2 o.s.ř. shledal odvolání žalobkyně částečně důvodným.6. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne 25. 6. 2022 smlouvou o úvěru č. , hodnota, s obchodní společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“), která na jejím základě poskytla žalovanému postupně finanční prostředky v celkové výši 60 000 Kč (po částkách 20 000 Kč, 30 000 Kč a 10 000 Kč). Podle osobních podmínek smlouvy se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit úvěr v měsíčních splátkách spolu s úrokem, který byl sjednán ve výši 54 % ročně, RPSN 70,81% ročně a celkem měl uhradit 79 526,22 Kč.7. Z kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 vyplývá, že na základě této smlouvy původní věřitel předmětnou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Podpisy smluvních stran byly ověřeny advokátkou , jméno FO, Kopie přílohy č. , hodnota, této smlouvy o postoupení pohledávek obsahuje pod položkou č. , hodnota, předmětnou pohledávku pod č. , hodnota, . Z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024 se podává, že dne 29. 4. 2024 bylo vyhotoveno oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky vůči žalovanému žalobkyni, adresované žalovanému a obsahující výzvu k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení výzvy žalobkyni.8. Odvolací soud neshledal přiléhavými závěry soudu prvního stupně o neprokázání tvrzení žalobkyně o postoupení žalované pohledávky a hodnocení žalobkyní navržených a předložených důkazů (kopií listin).9. Podle § 125 o.s.ř. za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud.10. Podle § 132 o.s.ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.11. Podle ustálené judikaturní praxe dovolacího soudu v otázce hodnocení důkazů listin předložených v kopii, občanský soudní řád neukládá soudu povinnost provádět důkazy pouze originály listin. Ačkoli jsou originály listin obecně jako důkazní prostředek vhodnější než jejich neověřené kopie a soud by se, pokud pro to nejsou závažné důvody, neměl při dokazování spokojit pouze s fotokopií listiny, nelze postup (tj. provádění důkazu kopií listiny) prohlásit za odporující zákonu. V této souvislosti lze pouze vážit průkaznost provedeného důkazu. Přitom důkaz provedený fotokopií listiny soud hodnotí (jako každý jiný důkaz) podle zásad upravených v ustanovení § 132 a násl. o.s.ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3895/2016, ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3895/2016, nebo ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 29 Odo 801/2005.12. Listina, jejíž část je anonymizována, může být provedena jako důkaz, jestliže anonymizace nesnižuje její vypovídací hodnotu ve vztahu k dokazované skutečnosti. Podstatné je, zda listina v předložené podobě umožňuje posoudit její obsah z hlediska dokazované skutečnosti; není nezbytné, aby byly známy všechny její části, pokud tyto části nejsou pro věc významné. Účastník řízení má právo na ochranu osobních údajů a obchodního tajemství; pokud lze toh