ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2025:27.Co.251.2025.1 Datum: 2025-11-21 Předmět: o zaplacení částky 132 042 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 206 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 21 ["insolvence""náhrada nákladů""pracovní poměr""právnická osoba""bezdůvodné obohacení""lhůty""smlouva o úvěru""náklady řízení""akcie""peněžité plnění""odvolání"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 132 042 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 146 (99/1963 Sb.), § 149 (99/1963 Sb.).
1. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 13. 12. 2024, č. j. 16 C 63/2024, ve spojení s opravným usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 21. 2. 2025, č. j. 16 C 63/2024-76 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“), bylo rozhodnuto, že se řízení zastavuje co do požadavku na zaplacení částky 16 289 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 289 Kč od 26. 3. 2024 do 12. 9. 2024, z částky 14 289 Kč od 13. 9. 2024 do 11. 10. 2024, z částky 15 289 Kč od 12. 10. 2024 do 13. 11. 2024, a z částky 16 289 Kč od 14. 11. 2024 do zaplacení, dále co do požadavku na zaplacení úroku ve výši 57,04 % ročně z částky 98 881,10 Kč od 26. 3. 2024 do 17. 4. 2024 a dále co do úroku 19 % ročně z částky 974 Kč od 13. 9. 2024 do 11. 10. 2024, z částky 1 974 Kč od 12. 10. 2024 do 13. 11. 2024, a z částky 2 974 Kč od 14. 11. 2024 do zaplacení (výrok I.). Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 77 363 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 84 606 Kč ve výši 14,75 % ročně od 26. 3. 2024 do 15. 4. 2024, zákonný úrok prodlení z částky 82 606 Kč ve výši 14,75 % ročně od 16. 4. 2024 do 14. 5. 2024, zákonný úrok prodlení z částky 81 606 Kč ve výši 14,75 % ročně od 15. 5. 2024 do 14. 6. 2024, zákonný úrok prodlení z částky 81 406 Kč ve výši 14,75 % ročně od 15. 6. 2024 do 11. 7. 2024, zákonný úrok prodlení z částky 81 206 Kč ve výši 14,75 % ročně od 12. 7. 2024 do 13. 8. 2024, zákonný úrok prodlení z částky 81 006 Kč ve výši 14,75 % ročně od 14. 8. 2024 do 14. 8. 2024 a zákonný úrok prodlení z částky 80 206 Kč ve výši 14,75 % ročně od 15. 8. 2024 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 96 497 Kč od 26. 3. 2024 do 15. 4. 2024, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 94 497 Kč od 16. 4. 2024 do 14. 5. 2024, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 93 497 Kč od 15. 5. 2024 do 14. 6. 2024, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 93 297 Kč od 15. 6. 2024 do 11. 7. 2024, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 93 097 Kč od 12. 7. 2024 do 13. 8. 2024, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 92 897 Kč od 14. 8. 2024 do 14. 8. 2024 a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 92 097 Kč od 15. 8. 2024 do 3. 9. 2024, úrok ve výši 19 % ročně z částky 78 939 Kč od 26. 3. 2024 do 17. 4. 2024 a úrok ve výši 14, 75 % ročně z částky 78 939 od 18. 4. 2024 do 12. 9. 2024, úrok 14,75 % ročně z částky 77 965 Kč od 13. 9. 2024 do 11. 10. 2024, úrok 14,75 % ročně z částky 76 965 Kč od 12. 10. 2024 do 13. 11. 2024 a úrok 14,75 % ročně z částky 75 965 Kč od 14. 11. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 3. 2024 dosáhne částky 385 171 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 19 942 Kč se zákonným úrokem z této částky od 26. 3. 2024 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 20 099,74 Kč od 26. 3. 2024 do 3. 9. 2024, úroku ve výši 76,04 % z částky 19 942,1 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení (výrok III.). Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 498 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok IV.).2. Soud prvního stupně soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil (výrok I.). Z provedených důkazů vzal za prokázaný skutkový stav, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 13. 9. 2023 na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, , podepsané žalovaným, finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku s příslušenstvím splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Na úvěr zaplatil celkem částku 23 461 Kč. Průměrná úroková sazba za obdobné spotřebitelské úvěry poskytované bankami domácnostem v září 2023 činila 9,5 % ročně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že ověřila, že žalovaný má pravidelné příjmy ze zaměstnání ve výši 23 900 Kč, a to z výpisů o platbě za dva měsíce a prověřila v rejstřících, že nemá dluhy po splatnosti a není v insolvenci. Po právní stránce posoudil věc podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a uzavřel, že v posuzovaném případě bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši 100 000 Kč. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru zhodnotil jako dostatečné. Žalobkyně zjistila a ověřila dvěma potvrzeními o provedení transakce, že žalovaný měl pravidelný příjem ze zaměstnání ve výši 23 900 Kč měsíčně (jak sám uvedl, dle potvrzení přes 25 000 Kč). Dále žalobkyně žalovaného prověřila v databázích SOLUS, NRKI a v insolvenčním rejstříku a zjistila, že dle těchto rejstříků nemá dluhy po splatnosti a není v insolvenci. Je pravda, že žalobkyně neověřovala výši skutečných výdajů žalovaného, což však není takové zkoumání vždy nutné. Prakticky je podrobné ověření výše výdajů žadatele o úvěr možné pouze předložením úplných měsíčních výpisů z účtu. Soud má za to, že není nutné toto po věřitelích (a dlužnících) požadovat bez dalšího při každém posuzování úvěruschopnosti. V posuzovaném případě měl žalovaný pravidelné příjmy 23 900 Kč, tedy podle soudu v zásadě dostatečné na to, aby pokryly měsíční splátku úvěru, a i přiměřené výdaje na domácnost a živobytí, jaké lze obvykle předpokládat (zejména pokud žalovaný má vlastní bydlení, jak uvedl v hodnocení klienta). V takovém případě není podle soudu nutné ani ověřovat skutečnou výši výdajů za bydlení, neboť lze předpokládat, že nejde o neobvykle velké částky, které by nebylo možno pokrýt ze stabilního měsíčního příjmu. Dále se zabýval výší smluvních úroků a dospěl k závěru, že smluvní úroky ve výši 76,04 % ročně se zjevně příčí dobrým mravům, když mnohonásobně převyšují výši úroku běžně požadovanou bankami v totožném období, která činil 9,5 % (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2018 sp. zn. 23 Co 59/2018). Soud prvního stupně proto v souladu s § 580 odst. 1 o. z. považoval ustanovení smlouvy týkající se určení výše úroku, jež je od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 o. z. oddělitelné, za částečně neplatné, přičemž k této neplatnosti přihlédl podle § 588 o. z. z vlastní iniciativy. V souladu s § 577 o. z., s přihlédnutím k § 1802 o. z. a vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti spočíval jen v nezákonném určení výše úroku, změnil soud výši úroku tak, že úrok činil 38 % ročně (tedy čtyřnásobek obvyklého úroku v době uzavření smlouvy, což je výše, která je jako přiměřená ještě akceptována judikaturou, viz předchozí odstavec odůvodnění). Po přepočítání žalovaným uhrazených splátek tak, že byla jimi hrazena jistina a úrok ve výši 38 % ročně (nikoliv vyšší úrok, na který splátky započítávala žalobkyně), zbývalo v den zesplatnění uhradit na jistině 78 939 Kč (na úroku 17 558 Kč). Po zesplatnění bylo uhrazeno dalších 4 400 Kč, po podání žaloby dalších 3 000 Kč. Na jistině tedy zbývá uhradit 71 539 Kč (78 939 - 4 400 – 3 000), dále zbývá uhradit 998 Kč jako smluvní pokuta dle bodu 6.1 smlouvy a 400 Kč jako náhrada nákladů vymáhání dle bodu 6.2 smlouvy. Na kapitalizovaných úrocích ke dni zesplatnění žalobkyně po částečném zpětvzetí požaduje již pouze 4 426 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení částky 77 363 Kč (jistina 71 539 + smluvní pokuta 998 + náklady vymáhání 400 + úroky 4 426). Dále žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení), platně sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně (čl. 6.5 smlouvy) a smluvní úrok ve výši 19 % ročně a dále 14,75 % ročně (vyšší úrok žalobkyně po zpětvzetí nepožadovala). Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok III rozsudku), neboť úrok přesahující 38 % ročně shledal v rozporu s dobrými mravy a tudíž nezákonným. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. Pokud se týká částečného zastavení řízení, ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. ho částečně zavinil žalovaný tím, že zaplatil částku 3 000 Kč až po podání žaloby. Ve zbytku (13 289 Kč) zastavení řízení z procesního hlediska zavinila žalobkyně, neboť podala žalobu, kterou se domáhala zaplacení úroků ve výši 76,04 % ročně, a až s ohledem na právní názor soudu brala žalobu u jednání částečně zpět a požadovala již jen úrok 19 % ročně. Soud rozsudkem ve věci samé žalobkyni vyhověl co do částky 77 363 Kč, žalovanému co do částky 19 942 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 41,5 % z částky 32 525 Kč, tj. na částku 13 498 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.3. Proti části výroku II. a proti nákladovému výroku IV. rozsudku soudu prvního
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.