21 Co 291/2025-94 — Krajský soud v Praze

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 102 923,29 Kč, úrok ve výši 15,49 % ročně z částky 99 609,14 Kč od , datum, do , datum, , úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 99 609,14 Kč od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 99 609,14 Kč od , datum, do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 3 945,04 Kč od , datum, do , datum, .2. Podle jejích žalobních tvrzení uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla 100 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy přistoupil k rámcové pojistné smlouvě, jejímž předmětem je pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaný se zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 2 884 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku ve výši 15,49 % ročně. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 2 000 Kč.3. Žalobkyně v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Nespoléhala se pouze na jeho tvrzení, ale ověřila je. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu, další akceptované způsoby jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, žalobkyně využívá k ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu i údaje o výši normativních nákladů na bydlení podle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. U každého žadatele je též proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a ověření, že na něho není vedeno exekuční řízení. Ohledně výše příjmů žalovaného žalobkyně vycházela z jím tvrzených údajů a ty důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil. Porovnala výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima a z opatrnosti použila vyšší z těchto částek. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházela z jeho tvrzení a čerpala informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru , Anonymizováno, .4. Žalovaný zaplatil splátku dne , datum, , od , datum, do dne zesplatnění již ničeho. Podle bodu 5. smlouvy má žalobkyně nárok na náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Podle bodu 6.2. úvěrových podmínek žalobkyně z důvodu opakovaného prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěr zesplatnila. O tom jej informovala zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou, zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho profilu na portále , Anonymizováno, a SMS zprávou. Dluh žalovaného tvoří jistina ve výši 99 609,14 Kč, smluvní úrok ve výši 3 945,04 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokuta 1 000 Kč, pojistné 705 Kč, poplatek za sjednání úvěru 1 609,15 Kč, smluvní úrok ve výši 15,49 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do , datum, , smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalobkyně požaduje od , datum, smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně, a to v souladu s ust. § 122 odst. 4 ZoSÚ.5. K výzvě soudu, aby uvedla, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně doplnila, že údaje, z nichž vycházela, jsou ve zkratce uvedeny v potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru. Při zkoumání příjmové složky žalovaný uvedl, že má čistý příjem ze zaměstnání ve výši 28 000 Kč u zaměstnavatele , právnická osoba, , že žije s partnerem/partnerkou u rodičů nebo rodinných příslušníků a nemá žádnou vyživovací povinnost. Příjem z jeho zaměstnání žalobkyně ověřila výpisy z jeho účtu č. , č. účtu, , na němž bylo uvedeno: mzda 29 298 Kč ze dne , datum, , mzda 28 869 Kč ze dne , datum, a mzda 25 009 Kč ze dne , datum, . Na základě doložených dokladů byla verifikovaná výše mzdy 27 725 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl celkové měsíční výdaje domácnosti včetně splátek úvěrů ve výši 12 000 Kč. Tyto údaje žalobkyně ověřila jejich porovnáním s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Platby na další závazky dlužníka zjišťovala prostřednictvím úvěrových registrů , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Klient byl též prověřován v insolvenčním rejstříku a v registru , Anonymizováno, , bez negativního nálezu. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 27 725 Kč vypočetl poskytovatel disponibilní čistý měsíční příjem klienta ve výši 15 725 Kč a dospěl k závěru, že klient bude schopen splácet úvěr měsíční splátkou 2 649 Kč, proto mu úvěr poskytl.6. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost ve lhůtě tří dnů od jeho právní moci zaplatit žalobkyni částku 97 116 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 97 116 Kč od , datum, do zaplacení (výrok II.) a náklady řízení ve výši 4 118 Kč (výrok III.) a žalobu v rozsahu částky 5 807,29 Kč, úroku ve výši 15,49 % ročně z částky 99 609,14 Kč od , datum, do , datum, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 5 807,29 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 99 609,14 Kč od , datum, do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 3 945,04 Kč zamítl (výrok I.).7. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění. Na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi účastníky měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 884 Kč s úrokem ve výši 15,49 % ročně z jistiny a poplatkem ve výši 2 000 Kč. V kolonce podpis žalovaného je uveden strojově psaný text: „SMS kód: , Anonymizováno, “. Žádný důkaz neprokazuje, že by SMS kód připojil žalovaný, či že by žalovaný uvedenou listinu podepsal. Podle potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následného podpisu smlouvy č. , hodnota, měla být smlouva podepsána za pomoci SMS kódu, který byl zaslán na číslo uvedené v žádosti o úvěr. Ani z této listiny neplyne, že by SMS kód připojil žalovaný, či že by uvedenou listinu podepsal. Žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, na jeho účet č. , č. účtu, částku 100 000 Kč, žalovaný jí uhradil 2 884 Kč. Výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu v celkové výši 106 868,33 Kč s příslušenstvím do , datum, . Dopis byl odeslán dne , datum, .8. Soud I. stupně provedl i důkaz úvěrovými podmínkami, potvrzením o provedení úvěruschopnosti klienta před uzavřením smlouvy, výpisem z bankovního a nebankovního registru a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterých však s ohledem na výše uvedený skutkový závěr a právní posouzení věci nic podstatného pro rozhodnutí věci nezjistil.9. V rámci právního hodnocení soud I. stupně vyložil, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle ust. § 104 ZoSÚ uzavřena písemně a musí být podle ust. § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle ust. § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ust. § 561 odst. 1 o.z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od , datum, , rozlišuje 3 druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady /EU/ č. , Anonymizováno, ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice , Anonymizováno, /dále jen „nařízení“/). Podle ust. § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Toto ustanovení je v pozici speciality k ust. § 582 odst. 1 o.z., tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně žalobkyni tíží břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že došlo k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá znění, se kterým souhlasily obě strany. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ust. § 5 a § 6 zákona č. , Anonymizováno, Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala podepsaná osoba. Druhou funkcí je