Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 429 128,16 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně podala dne 15. 8. 2024 k soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 429 128,14 Kč s úrokem a úrokem z prodlení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „banka“) uzavřela s žalovaným dne 17. 8. 2022 smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému na jeho účet poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč, který měl vrátit včetně úrokového navýšení v pravidelných měsíčních splátkách, zahrnujících pojištění, po 5 736,53 Kč s tím, že první splátka byla splatná 15. 9. 2022. Žalovaný si své smluvní povinnosti neplnil, proto právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 23. 8. 2023 pohledávku zesplatnila a následně ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2023 s účinností ke dni 1. 12. 2023, postoupila na žalobkyni. K předžalobní výzvě odeslané dne 27. 2. 2024 žalovaný na dluh ničeho nezaplatil. Žalobkyně požadovala uhradit jistinu úvěru 394 671,87 Kč, poplatky 3 416 Kč (poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr za měsíc leden až červenec 2023 tj. 7 x 488 Kč), smluvní úrok 31 040,29 Kč splatný ke dni 23. 8. 2023, úrok z prodlení 712,99 Kč splatný ke dni 23. 8. 2023, dále běžící úrok z jistiny a poplatků od 24. 8. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení z jistiny, poplatků a přirostlého úroku od 24. 8. 2023 do zaplacení.3. Soud po provedeném dokazování listinami dospěl k následujícímu skutkovému stavu a právnímu závěru. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce na kliknutí č. , Anonymizováno, ze dne 17. 8. 2022, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 400 000 Kč, který mu byl vyplacen na jeho běžný účet č. , č. účtu, a který měl žalovaný splácet spolu s úrokovým navýšením (11,99 % p. a.) ve 120 měsíčních splátkách po 5 736,53 Kč. Žalovaný zapůjčenou částku nesplácel a vznikl mu tak vůči právní předchůdkyni žalobkyně dluh. Mezi účastníky bylo nesporné, že na dluh bylo uhrazeno 17 197,17 Kč. K prokázání postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni žalobkyně předložila prostou kopii smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2023 a kopii listiny označené jako příloha smlouvy o postoupení pohledávek. Soud prvního stupně na základě těchto listin neměl za prokázané, že by k postoupení úvěrové pohledávky za žalovaným došlo, neboť kopie přílohy č. 1 nebyla podepsána oběma smluvními stranami, ale pouze žalobkyní. Aktivní legitimace žalobkyně nemohla být prokázána ani oznámením o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť toto oznámení má pouze deklaratorní účinek, samo o sobě nezakládá přechod pohledávky a nemůže tak zhojit neplatnost ani nahradit neexistenci smlouvy o postoupení pohledávky.4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. V něm namítá, že v řízení tvrdila všechny rozhodné skutečnosti týkající se její aktivní legitimace, doložila také důkazy prokazující, že pohledávka přešla z postupitele na žalobkyni jako postupníka. Žalobkyně doložila písemnou smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž se jedná o postoupení mezi jednou z největších bank podnikajících na území ČR a žalobkyní. Ustanovení § 1879 o. z. nespojuje se smlouvou o postoupení pohledávek žádnou formu, tedy mohla být sjednána i ústně. Byla však zpracována písemně, obě smluvní strany své podpisy na smlouvě nechaly úředně ověřit. Soud prvního stupně překvapivě namítá vadu absence podpisů na příloze ke smlouvě, avšak tato povinnost z ničeho nevyplývá. Příloha je součástí smlouvy, nikoli dohodou samotnou, která by měla být podepisována. Příloha byla pevně připojena ke smlouvě, což je stvrzeno i přelepkami ověřených podpisů. Soud prvního stupně dále opomněl, že účinnost postoupení byla naplněna vůči dlužníkovi odesláním oznámení o postoupení pohledávky, obsaženého v dopise ze dne 11. 12. 2023, jež vyhotovovala sama banka, tedy postupitel a která byla předložena v řízení k důkazu. Postup soudu prvního stupně považuje za nepředvídatelný, pokud dříve bez dalších požadavků vydal elektronický platební rozkaz.5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je převážně důvodné.6. Posuzovaná věc je věcí s mezinárodním prvkem, který je dán tím, že žalovaný je státním příslušníkem Nizozemska. Odvolací soud proto zkoumal, zda je dána pravomoc soudů České republiky (ČR) ve věci rozhodnout. Pravomoc českých soudů věc rozhodnout je dána článkem 4 odst. 1, případně článkem 7 odst. 1 písm. b) druhá odrážka, nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („nařízení Brusel I. bis“). Rozhodným právem je právo české, v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy – Řím I.), konkrétně příslušná ustanovení o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Žalovanému bylo uděleno osvědčení o registraci pobytu občana EU od 12. 6 2019, s platností dokladu do 11. 6. 2029. Od 19. 11 2018 byl hlášen na adrese , adresa, , adresa v zahraničí , Anonymizováno, (zpráva Ministerstva vnitra, odbor azylové a migrační politiky z 21. 7. 2025). Adresa místa pobytu v ČR byla ukončena k 23. 9. 2025. V řízení žalovaný uváděl adresu bydliště , Anonymizováno, (č. l. 148), nebo , Anonymizováno, (č. l. 227).8. Stran skutkového stavu odvolací soud zopakoval dokazování listinami předloženými žalobkyní a ztotožnil se skutkovým závěrem ohledně uzavření smlouvy o úvěru a jejím obsahu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 17. 8. 2022 uzavřena smlouva o půjčce na kliknutí č. , Anonymizováno, , na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 400 000 Kč na jeho běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně úrokového navýšení 11,99 % ročně ve 120 měsíčních anuitních splátkách (10 let) po 5 736,53 Kč (zahrnující poplatek za pojištění 488 Kč měsíčně), počínaje 15. 9. 2022. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník produktů a služeb. Dle článku XI. smlouvy v případě prodlení s plněním platebních povinností byla banka oprávněna přičítat částky řádně a včas nesplněných platebních povinností k řádně a včas nezaplacené jistině úvěru. Dle článků XII. a XIII. smlouvy byla banka oprávněna dosud nesplacené částky úvěru včetně úroků prohlásit za splatné, pokud žalovaný poruší některou z povinností sjednaných smlouvou o úvěru, zejména je v prodlení s některou platební povinností (návrh smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne 17. 8. 2022, akceptace návrhu ze dne 17. 8. 2022). Úvěr byl žalovanému vyplacen na jeho běžný účet č. , hodnota, dne 17. 8. 2022 (výpis z běžného účtu). Jelikož si žalovaný přes upozornění neplnil platební povinnosti, právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 23. 8. 2023 prohlásila dluh za okamžitě splatný a požadovala jeho zaplacení (prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 23. 8. 2023, výpis ze seznamu odesílaných zásilek bankou). Do zesplatnění žalovaný uhradil na dluh 17 197,77 Kč (nesporné tvrzení).9. Při odvolacím jednání žalovaný poskytnutí úvěru a výši zaplacené částky nesporoval a deklaroval zájem o splacení dluhu.10. K otázce řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně odvolací soud provedl dokazování výpisem z běžného účtu za dobu od 29. 7. 2020 do 31. 7. 2023, z něhož byly patrné příjmové a výdajové položky a u většiny z nich i zdroj daného příjmu či důvod výdaje. Po analýze struktury těchto příjmů a výdajů měl odvolací soud za to, že před poskytnutím úvěru žalovaný měl dostatečné prostředky k úhradě dluhu, o čemž svědčí i výdaje, které podle struktury lze charakterizovat jako zbytné (dražší spotřební zboží, návštěva restaurací apod.). Odvolací soud proto vyhodnotil, že právní předchůdkyně žalobkyně si splnila svoji povinnost posoudit s řádnou péči schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023.11. K otázce aktivní legitimace žalobkyně předložila kopii smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2022/11 ze dne 30. 11. 2023, z jejíhož obsahu vyplynulo, že žalobkyně a její právní předchůdkyně postupovaly při sjednávání této dílčí smlouvy podle rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 12/2022 a že si dílčí smlouvou postoupily pohledávky uvedené v příloze č. 1 a vyčíslené ke dni 14. 11. 2023. Dle bodu 6. smlouvy její nedílnou součástí byla příloha č. 1 s počtem 4 stran. Za jednostránkovým zněním smlouvy je zařazena příloha č. 1 o 4 stránkách obsahující tabulku postupovaných pohledávek ke dni 14. 11. 2023, kde pod č. 75 je označeno jméno žalovaného s číslem smlouvy , Anonymizováno, . Dle legalizačních doložek listina smlouvy a poslední strana přílohy č. , hodnota, byly podepsány zástupkyní žalobkyně, jejíž podpis byl dne 28. 11. 2023 ověřen advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž listiny byly spojeny do jednoho svazku a spojení zajištěno přelepkou advokátky, tento svazek listin pak byl dne 30. 11. 2023 předložen zástupcům právní předchůdkyně žalobkyně k podpisu umístěnému toliko pod textem smlouvy, přičemž dne 30. 11. 2023 tyto osoby uznaly podpisy za vlastní před notářskou koncipientkou , tituly před jménem, , jméno FO, , pověřenou , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v Praze. Z legalizačních doložek a přelepky tak vyplývá, že zástupci právní předchůdkyně žalobkyně měli při podpisu a jeho uznání za vlastní k dispozici smlouvu o postoupení pohledávek včetně dané přílohy č. 1. Dále byl předložen dokument právní předchůdkyně žalobkyně datovaný 11. 12. 2023, adresovaný na kontaktní adresu žalovaného, v němž jako postupitel oznamuje žalovanému, že pohledávka ze smlouvy o půjčce na kliknutí č. , Anonymizováno, byla postoupena žalobkyni, které má být plněno. K výzvě odvolacího soudu pak žalobkyně předložila výpis ze seznamu banky o odesílaných zásilkách, z nějž bylo zjištěno podací číslo zásilky odesílané ve věci smlouvy č. , Anonymizováno, odesílané bankou žalovanému dne 11. 12. 2023 a dále obálku od zásilky (č. l. 155). Potvrzením ze dne 1. 12. 2023 banka potvrdila přijetí úplaty dle předmětné smlouvy o postoupení pohledávek.12. Dne 26. 2. 2024 byl žalovaný na adresu pro doručení vyzýván ke splnění dluhu s tím, že dopis byl odeslán dne 27. 2. 2024 (výzva a podací lístek).13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle § 1880 odst. 2 o. z. postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.15. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.16. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyní předložené důkazy nejsou (ani ve svém souhrnu) způsobilé prokázat postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Podle § 125 o. s. ř. mohou za důkaz sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Zákon tedy nepředepisuje, jakým důkazním prostředkem má být určitá skutečnost prokázána, pokud zákon sám nestanoví výjimku. Následné hodnocení důkazu soudem, z hlediska jeho relevance prokázat určitou skutečnost, se přitom řídí obecnými zkušenostmi a logikou. V souzeném případě má odvolací soud za to, že důkazy v řízení předložené prokazují postoupení žalované pohledávky. Kopií smlouvy o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že zástupci právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu podepisovali a podpis na ní uznávali za vlastní v době, kdy k textu samotné smlouvy byla čtyřstránková příloha č. 1 již připojena, specifikace pohledávek v ní musela vycházet z informací právní předchůdkyně žalobkyně a pokud bylo doloženo, byť v kopii, potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení pohledávek z předmětné smlouvy, odvolací soud měl za to, že žalobkyně v řízení prokázala, že na ni žalovaná pohledávka byla postoupena a že je ve věci aktivně legitimována. Navíc je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně ve smyslu § 1880 odst. 2 o. z. poskytla žalobkyni doklady k uplatnění pohledávky v podobě vyrozumění žalovaného o postoupení a seznam podacích čísel zásilek obsahujících toto vyrozumění. Právní předchůdkyně žalobkyně těmito dokumenty jasně deklarovala, že vlastníkem žalované pohledávky již není a že je jím právě žalobkyně, která je tak oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu. Odvolací soud neměl důvod pochybovat o obsahu daných dokumentů, byť byly předloženy v prosté kopii. Judikatura, která byla přijata k předchozí právní úpravě a je použitelná i v poměrech o. z., dovodila, že otázku, zda pohledávka byla skutečně postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem. Proto také nemusí postupitel dlužníkovi prokazovat, že k cesi došlo (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4511/2009; dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 23 Cdo 333/2012). Dlužník zpravidla ani nemá možnost posoudit, zda k postoupení ve skutečnosti došlo a zda je smlouva o postoupení pohledávky platná (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3341/2010). Pokud v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jasně dala najevo, že již není oprávněná z žalované pohledávky z důvodu postoupení, pak jedinou relevantní obranou dlužníka v tomto řízení by bylo, pokud by tvrdil, že dluh splnil, a to vůči postupiteli v době, kdy mu postoupení nebylo ani oznámeno ze strany postupitele ani prokázáno ze strany postupníka. Nic takového tvrzeno nebylo.17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl odvolací soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru, z níž vznikla žalovanému povinnost vrátit nezaplacenou jistinu úvěru spolu s úrokem ve sjednané výši 11,99 % ročně ve sjednaných splátkách. Jelikož si žalovaný splátkový kalendář řádně neplnil, byl celý dluh v souladu se smlouvou zesplatněn a žalovanému vznikla povinnost vrátit celou jistinu najednou, včetně sjednaného úroku z jistiny a zákonného úroku z prodlení z jistiny a k jistině přirostlých platebních závazků dle čl. XI smlouvy do doby zaplacení a dluhu na poplatcích za účast na pojištění. V důsledku postoupení se nositelkou práva z předmětné smlouvy stala žalobkyně. Namítal-li žalovaný, že byl pojištěn pro případ neschopnosti úvěr splácet, bylo na něm, aby bance či pojišťovně doložil doklady odůvodňující výplatu pojistného plnění.19. Ze shora vyložených důvodu odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I. změnil a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu 394 671,87 Kč, poplatek za pojištění 3 416 Kč, úrok 31 040,29 Kč a úrok z prodlení 712,99 Kč kapitalizovaný do zesplatnění celého dluhu ke dni 23. 8. 2023 a dále běžící úrok ve výši 11,99 % ročně z částky 394 671,87 Kč a běžící úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 429 128,16 Kč od 24. 8. 2023 do zaplacení. Podle § 219 o. s. ř. odvolací soud potvrdil část zamítavého výroku I. co do úroku z poplatku za účast na pojištění, když dle zákona i smlouvy má úvěrující nárok pouze na úrok z jistiny úvěru.20. Po změně rozsudku rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. znovu o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná a vznikl jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva. Žalobkyni kromě nákladů na zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 15 924 Kč vznikly náklady za zastoupení advokátem, o jejichž výši bylo rozhodováno podle advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 pro úkony poskytnuté do tohoto data a ve znění účinném od 1. 1. 2025 pro úkony poskytnuté od tohoto data (Čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.). Náklady zastoupení ve výši 51 528 Kč se sestávají z odměny za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu včetně doplnění, jednání dne 27. 3. 2025) po 10 020 Kč (určeno z tarifní hodnoty 429 128,16 Kč podle § 8 dost. 1, § 7 bod 6. advokátního tarifu), z náhrady hotových výdajů po 300 Kč ke třem úkonům právní služby poskytnutým do 31. 12. 2024 a z náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč k jednomu úkonu právní služby (jednání), z náhrady za promeškaný čas jízdou k soudu , adresa, a zpět čtyři půlhodiny po 150 Kč podle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu, z náhrady cestovného ve výši 332 Kč a náhrady za 21 % DPH 8 896 Kč.21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná V této fázi řízení jí vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 21 457 Kč a náklady za zastoupení advokátem ve výši 25 337 Kč sestávající z odměny za dva úkony právní služby (odvolání, účast při odvolacím jednání) po 10 020 Kč, z náhrady hotových výdajů po 450 Kč ke každému úkonu právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a z náhrady za 21 % DPH 4 397 Kč.22. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud důvody a místo k plnění bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.