22 Co 234/2025-57 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované vydání účetnictví obchodní společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO žalobkyně, , se sídlem č. p. , Anonymizováno, , , adresa, , které má ve svém držení, a to z období od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2023, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované vydání účetních dokladů a záznamů žalobkyně za období od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2023, konkrétně rozvahy a výkazu zisků a ztrát v analytickém členění ke dni 30. 9. 2023, účetního deníku za období od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2023 a kompletních účetních dokladů v šanonech za období od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2023. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 14. 3. 2021 smlouvu o vedení účetnictví a účetních záznamů, kterou se žalovaná zavázala poskytovat žalobkyni účetní služby a vést pro ni účetní záznamy. Za tuto činnost jí žalobkyně hradila částku 3 630 Kč měsíčně, celkem jí tak za období od 14. 3. 2021 do 7. 9. 2023 uhradila částku 82 280 Kč. Žalovaná následně přestala žalobkyni poskytovat sjednané služby, žalobkyně jí proto dopisem ze dne 2. 11. 2023 oznámila ukončení spolupráce ke dni 30. 9. 2023 a vyzvala ji k vydání účetních dokladů a záznamů za období od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2023. Žalovaná v rozporu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, žalobkyni po ukončení závazkového vztahu veškeré účetní doklady nevydala, ačkoliv jako účetní jednotka měla povinnost uchovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou zákonem, zajistit řádné zálohování dat a jejich bezpečné uchování. Žalovaná žalobkyni neinformovala ani o případném poškození nebo ztrátě dat. Z důvodu neoprávněného zadržování účetních dokladů žalovanou žalobkyně nemůže plnit své povinnosti podle zákona o účetnictví.3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Odmítla, že by mezi účastnicemi došlo k uzavření smlouvy, pouze připustila, že zpracovávala pro žalobkyni nějaké doklady v elektronické podobě, nikdy však nedisponovala originály žádných účetních dokladů. V důsledku vytopení kanceláře žalované, poškození její výpočetní techniky a kybernetických útoků, žalovaná nemá k dispozici ani elektronické účetní doklady žalobkyně, o čem žalobkyni informovala.4. Soud prvního stupně nařídil na den 16. 5. 2025 ústní jednání, ke kterému se žalobkyně a její zástupce bez omluvy nedostavili. Žalovaná se z účasti na jednání omluvila. Soud prvního stupně proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř.5. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že žalobkyně podniká v oboru výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona, oprav silničních vozidel a silniční motorové dopravy. Žalovaná podniká mimo jiné v činnosti účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence. Jejím jediným společníkem a jednatelem je , jméno FO, . Podle bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, vedeného u , Anonymizováno, a. s. žalobkyně hradila za účetní služby převodem na účet č. , č. účtu, částku 1 210 Kč měsíčně v období od 14. 3. 2021 do 1. 2. 2022 a v průměru částku 3 630 Kč měsíčně v období od 5. 3. 2022 do 7. 9. 2023. Za celé uvedené období uhradila částku 82 280 Kč. Dopisem ze dne 2. 11 2023 žalobkyně oznámila žalované ukončení spolupráce o poskytování účetních a daňových služeb a zastupování žalobkyně ke dni 30. 9. 2023 z důvodu dlouhodobě špatné komunikace ze strany žalované a ztráty důvěry, a vyzvala ji k předání rozvahy a výsledovky ke dni 30. 9. 2023, účetního deníku a šanonů s doklady za období od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2023 s tím, že fakturovaná částka za účetní práce bude uhrazena až po předání těchto dokladů. Dopisem ze dne 24. 4. 2024 pak opětovně vyzvala žalovanou k vydání účetních dokladů a záznamů.6. Soud prvního stupně zjištěný skutkový stav posoudil podle § 1040 odst. 1 a § 1041 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 120 odst. 1 o. s. ř. a dospěl k závěru o nedůvodnosti žalobkyní uplatněného nároku. Žalovaná sice nerozporovala, že pro žalobkyni zpracovávala účetní doklady, odmítla však, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva, přičemž spolupráce účastníků probíhala elektronickou formou, žalovaná tak žádnými účetními doklady v listinné podobě nedisponuje. Z provedených důkazů pak soud prvního stupně zjistil pouze to, že žalovaná mohla žalobkyni poskytnout účetní služby v době od března 2021 do září 2023, spolupráce účastnic byla ke dni 30. 9. 2023 ukončena a žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k vydání účetních dokladů a záznamů. Důkazy, které žalobkyně v řízení předložila, nebyly způsobilé prokázat, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o vedení účetnictví, konkrétní smluvní ujednání, ani že došlo k předání kompletních účetních dokladů žalobkyně v šanonech od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2023. Žádné jiné důkazy prokazující uzavření smlouvy a okolnosti poskytování účetních služeb ze strany žalované žalobkyně soudu nepředložila, k jednání se bez omluvy nedostavila a nemohla proto být poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Na podkladě zjištěného skutkového stavu tak nebylo možné uzavřít, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o poskytování účetních služeb, co bylo jejím obsahem, zda skutečně došlo k předání účetních dokladů a v jaké podobě byly tyto účetní doklady předány. Žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní břemeno, soud prvního stupně proto žalobu zamítl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalované přiznal nárok na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč.8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. V něm uvádí, že soud prvního stupně pochybil, pokud zamítl žalobu pro neunesení důkazního břemene, aniž by žalobkyni poučil podle § 118a o. s. ř. o jejím břemenu tvrzení a důkazním břemenu. Poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. je vybudována na objektivním principu a jejím účelem je zabránit vydání překvapivého rozhodnutí o neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene, aniž by měl účastník příležitost chybějící tvrzení nebo důkazy doplnit. Nepřítomnost žalobkyně na jednání neospravedlňuje opomenutí poučovací povinnosti soudu. Soud prvního stupně měl v takovém případě řízení odročit nebo přerušit a zajistit, aby byla žalobkyni dána možnost se ve věci vyjádřit. Soud prvního stupně navíc neprovedl důkazy navrženým výslechem jednatele žalobkyně a WhatsAppovou komunikací mezi účastnicemi. Výslech jednatele mohl objasnit základní skutečnosti týkající se konkrétního obsahu smlouvy, rozsahu poskytovaných účetních služeb, způsobu předávání účetních dokladů žalované, okolností ukončení spolupráce a došlo by ke specifikaci konkrétních dokumentů, které má žalovaná ve svém držení. Soud prvního stupně přitom nezdůvodnil, proč navržené důkazy neprovedl. Soud prvního stupně se spokojil s tvrzením žalované o poškození a ztrátě dat, aniž by jí uložil povinnost předložit listiny prokazující tyto skutečnosti (např. pojistné hlášení týkající se vytopené kanceláře, protokoly nebo hlášení o kybernetickém útoku, zálohování dat a jejich obnovy) a posoudit tak pravdivost jejích tvrzení. Žalobkyně zaplatila žalované za účetní služby celkem částku 82 280 Kč, platby měly pravidelný charakter, což dokládá existenci závazkového vztahu účastníků. Ani žalovaná poskytování účetních služeb nepopírala. Soud prvního stupně také nesprávně aplikoval § 1040 a § 1041 o. z. Účetní doklady jsou ve vlastnictví žalobkyně, žalovaná je pouze fakticky drží pro potřeby vedení účetnictví. Po ukončení smluvního vztahu měla žalovaná podle § 2205 o. z. povinnost zajistit řádné předání všech věcí souvisejících s plněním smlouvy. Jedná se o aplikaci obecných ustanovení o vydání věci v kontextu specifického smluvního vztahu z poskytování účetních služeb. Uvedené soud prvního stupně nezohlednil a nesprávně nárok žalobkyně posoudil pouze jako nárok na vydání vlastních účetních dokladů. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně rozsudek změnil tak, že žalobě zcela vyhoví a přizná žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.9. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost