22 Co 237/2025-86 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí 14 450,31 Kč s zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 450,31 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 14 450,31 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení a kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 52,25 Kč (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalobou podanou u soudu dne 15. 5. 2025 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 14 450,31 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci spolu uzavřeli dne 28. 7. 2023 smlouvu o nákupu na splátky č. L8906718045, tedy smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč za účelem koupě zboží u společnosti , jméno FO, a. s., a žalovaný se zavázal tento splatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroku ve výši 19,99 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly též Podmínky smlouvy o nákupu na splátky a ceník žalobkyně, splátkový kalendář a předsmluvní informace. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů uváděných ve smlouvě; závazky žalovaného žalobkyně dále ověřovala v bankovním i nebankovním registru klientských informací. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, a to i přes upomínky žalobkyně, a proto v souladu se smluvním ujednáním žalobkyně od uzavřené smlouvy odstoupila a zesplatnila celý úvěr ke dni 21. 1. 2025. Ke dni zesplatnění činila výše nesplacené jistiny 14 450,31 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok 52,25 Kč. V průběhu řízení žalobkyně doplnila tvrzení, že žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval příjmy ve výši 24 000 Kč a zjištěné závazky činily 733 Kč. Smlouva byla uzavřena v prodejně autobazaru , Anonymizováno, , kde prodejce ověřil totožnost žalovaného z občanského průkazu. Smlouva mezi účastníky byla podepsána elektronicky prostřednictvím sms kódu zaslaného žalovanému na telefon uvedený v žádosti, tj. , tel. číslo, . Žalovaný na poskytnutý úvěr v období od 11. 9. 2023 do 20. 2. 2025 uhradil celkem 19 604 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud prvního stupně věc projednal v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, žalovaný bez omluvy, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím bez její účasti. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že žalobkyně měla patrně zájem uzavřít s žalovaným smlouvu o úvěru, což doložila listinou datovanou dnem 28. 7. 2023, kde bylo jméno žalovaného uvedeno pouze jako předtištěné. Dále pak doložila výpisem z účtu, že dne 28. 7. 2023 žalobkyně zaslala na účet , právnická osoba, . 25 000 Kč, aniž by z tohoto výpisu vyplývalo, zda a jak se tato platba dotýká právní sféry žalovaného. Žalobkyně tvrdila, ale nikterak nedoložila, že žalovaný měl souhlasit se smlouvou sms kódem zaslaným z automatického systému žalobkyně, a to 28. 7. 2023 v 14:24.4. Soud prvního stupně proto uzavřel, že žalobkyně v rozporu se svou povinností neprokázala, že by k podpisu smlouvy došlo skrze elektronicky zaslaný sms kód, přičemž podklady k tomu je povinna uchovávat po dobu nejméně 5 let od uzavření smlouvy. Rovněž tak žalobkyně neprokázala, že platba ve výši 25 000 Kč zaslaná na účet společnosti , právnická osoba, . měla spojitost s žalovaný, a tudíž ani neprokázala, že by se na její úkor žalovaný obohatil. S ohledem na to proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebyl prokázán ani nárok pramenící ze smlouvy o úvěru ani z titulu bezdůvodného obohacení.5. V souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. pak soud prvního stupně nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť plně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Tvrdila, že soud prvního stupně pochybil ve svém závěru, že by žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru. V tomto směru žalobkyně navrhla a soudu prvního stupně předložila výstup ze systému žalobkyně mapující vytvoření kódu v automatickém systému žalobkyně, přičemž soud prvního stupně měl tento důkaz provést. Smlouva navíc může být uzavřena konkludentně, přičemž soud prvního stupně se měl vypořádat s tím, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem 19 604 Kč a tyto platby byly poukazovány na účet pod variabilním symbolem přiřazeným k této smlouvě. Platby ze dne 17. 2. 2025, 18. 2. 2025 a 20. 2. 2025 pak byly uhrazen po zesplatnění celého úvěru, nejedná se tak o dílčí platby, ale o částečné plnění, se kterým jsou splněny účinky uznání dluhu. I kdyby nebyla prokázána existence smlouvy, přesto měl soud prvního stupně posoudit vztah účastníků jako vztah z bezdůvodného obohacení.7. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 o. s. ř., podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.12. Podle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.13. Podle § 566 odst. 1 o. z. není-li soukromá listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí.14. Odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že pouze na základě žalobkyní předložených listin nelze mít za prokázané, že mezi účastníky skutečně došlo k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z. Žalobkyně tvrdila, že zaslala žalovanému návrh v elektronické podobě, který jím byl odsouhlasen prostřednictvím zadání kódu zaslaného na telefonní číslo , tel. číslo, označené. Odvolací soud nemá pochybnosti o tom, že takový způsob uzavírání smlouvy zaručuje zachování písemné formy ve smyslu § 562 o. z. Základním předpokladem však je, aby bylo prokázáno, že byla dostatečně ověřena totožnost žadatele. V daném případě žalobkyně tvrdila, že ověřila totožnost žalovaného skrze jeho občanský průkaz. Tuto skutečnost však nikterak neprokázala, když z jí předložených důkazů ani nebylo možné zjistit číslo občasného průkazu. Ani z jiných předložených důkazů, např. označení telefonního čísla, na který byl sms kód zaslán, nebylo možné zjistit, zda se o jednalo o žalovaného, který skutečně předmětnou smlouvu uzavřel. Ověření totožnosti žalovaného nevyplývá ani z důkazu označeného žalobkyní, a to výpisu z interního systému, který sice podrobně popisuje kontraktační proces, ale nikterak neprokazuje, že se jej skutečně účastnil žalovaný. Skutkový závěr o uzavření smlouvy, byť ústně, nelze učinit ani z předloženého důkazu o splácení dluhu, neboť není zřejmé, jaká osoba finanční prostředky na účet žalobkyně poskytovala. Z výpisu z účtu je zřejmý pouze variabilní symbol, pod kterým byly platby prováděny, ale není zřejmé ani z účtu jaké osoby odcházely. Je to žalobkyně, kdo v řízení nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně splnění skutkových předpokladů pro uplatnění právní normy týkající se uzavření smlouvy o úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2051/2022). Z jí předložených důkazů toto tvrzení prokázáno nebylo; z jednání před soudem prvního stupně se omluvila, a tudíž nemohla být v tomto směru poučena postupem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Není povinností soudu v případě, že se účastník k jednání nedostaví a ani z důležitého důvodu nepožádá o odročení jednání poučovat jej jinak anebo z důvodu potřeby poučení dle § 118a o. s. ř. jednání odročit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3970/2008). V odvolacím řízení již nebylo možné žalobkyni o nesplnění břemene důkazního poučit, neboť by tím byly porušeny účinky neúplné apelace, které v řízení nastaly.15. Stejně tak odvo