22 Co 29/2025-133 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 430 324 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 79 374 Kč k rukám zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení žalované částky s tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 16. 7. 2021 smlouvu o dílo, kterou se žalovaný zavázal do 30. 9. 2021 pro žalobce zhotovit stavbu zděného bazénu na klíč 8,2 x 4 x 1,5 – , adresa, , podle specifikace a rozpočtu, které tvořily přílohu smlouvy a žalobce se zavázal zaplatit mu za to odměnu ve výši 476 619 Kč. V den podpisu smlouvy žalovaný obdržel od žalobce zálohu na pořízení materiálu a zajištění subdodávky výkopových prací ve výši 95 324 Kč. Pro případ prodlení se zhotovením díla si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč denně za každý den prodlení. Žalovaný zahájil pouze výkopové práce, ani ty ale nedokončil. Účastníci dne 1. 10. 2021 podepsali předávací protokol, ve kterém byly všechny nedodělky zaznamenány. Žalobce i po tomto datu opakovaně žalovaného vyzýval k dokončení díla, žalovaný však přestal komunikovat, žalobce proto uzavřel novou smlouvu o dílo na stavbu bazénu se společností , Anonymizováno, Dopisem ze dne 3. 10. 2022 žalobce odstoupil od smlouvy o dílo ze dne 16. 7. 2021 a vyzval žalovaného k vrácení zálohy 95 324 Kč a zaplacení smluvní pokuty za období od 1. 10. 2021 do 1. 9. 2022 v částce 335 000 Kč. Výši nárokované smluvní pokuty považoval za přiměřenou vzhledem ke zvýšení cen stavebních prací a dlouhodobému prodlení žalovaného.3. Žalovaný nárok žalobce odmítl, neboť žalobce neprokázal předání zálohy na provedení díla ve výši 95 324 Kč. Nárok na smluvní pokutu považoval za nepřiměřeně vysoký a navrhl jeho moderaci.4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že účastníci uzavřeli dne 16. 7. 2021 smlouvu o dílo, kterou se žalovaný do 30. 9. 2021 zavázal pro žalobce zhotovit stavbu zděného bazénu na klíč 8,2 x 4 x 1,5 – , adresa, , podle specifikace a rozpočtu, uvedených v příloze smlouvy o dílo, za cenu 476 619 Kč. Text smlouvy vyhotovil žalovaný a obsahoval ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení žalobce s úhradou ceny díla i pro případ prodlení žalovaného se zhotovením díla, v obou případech ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. Dne 16. 7. 2021 zaplatil žalobce žalovanému na bankovní účet uvedený ve smlouvě, číslo účtu , č. účtu, , zálohu ve výši 95 324 Kč. Žalovaný zahájil pouze výkopové práce. Účastníci sepsali dne 1. 10. 2021 předávací protokol, ve kterém veškeré nedodělky uvedli. V období července 2021 až března 2022 žalobce opakovaně žalovaného v elektronické komunikaci vyzýval k dokončení díla, na urgence žalovaný sděloval různé rodinné důvody a reagoval ujištěním, že bude v pracích pokračovat. Od poloviny ledna pak žalovaný přestal komunikovat úplně. Žalobce v květnu 2022 jednal se společností , Anonymizováno, o uzavření smlouvy o dílo na stavbu předmětného bazénu za cenu 512 650 Kč, za tímto účelem zaplatil dne 25. 5. 2022 zálohu celkem v částce 90 000 Kč. Dopisem ze dne 3. 10. 2022 oznámil žalobce žalovanému, že od smlouvy odstupuje z důvodu nedokončení díla.5. Soud prvního stupně zjištěné skutečnosti právně posoudil podle § 2002 odst. 1, § 2004, § 2005, § 2048, § 2049, § 2590 a § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo spočívající v provedení stavby bazénu dle přiložené specifikace. Žalobce zaplatil žalovanému zálohu na stavbu v částce 92 324 Kč, žalovaný však dílo neprovedl, pouze zahájil část přípravných prací. Žalobce dne 3. 10. 2022 odstoupil od smlouvy pro její podstatné porušení, žalobci tak vznikl nárok na vrácení zálohy z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokázal, že by byla provedena část díla, která by byla započitatelná na pohledávku ze vzniklého bezdůvodného obohacení. Současně shledal oprávněným i nárok na smluvní pokutu 1 000 Kč za každý den prodlení se zhotovením díla za celé nárokované období od 1. 10. 2021 do 1. 9. 2022, neboť žalovaný měl dílo dokončit do 30. 9. 2021 a dne 1. 10. 2021 se tak dostal do prodlení. Námitku nepřiměřenosti smluvní pokuty vznesenou žalovaným soud prvního stupně neshledal důvodnou, neboť smluvní pokuta byla sjednána v přiměřené výši 0,21 % z ceny díla za každý den prodlení, přičemž uvedené ujednání včlenil do smlouvy sám žalovaný. Skutečnost, že výše smluvní pokuty je důsledkem dlouhodobého prodlení žalovaného, nečiní výši smluvní pokuty nepřiměřenou vzhledem k jinak přiměřené denní sazbě. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, č. j. 31 Cdo 2273/2022 uvedl, že v daném případě smluvní pokuta plnila preventivní funkci, neboť motivovala dlužníka k plnění povinností, dále funkci sankční a paušalizační. Žalobce z důvodu chování žalovaného neměl více jak dva a půl roku dokončenou stavbu bazénu, byl nucen uzavřít novou smlouvu o dílo s jiným dodavatelem za vyšší cenu. Shledal tudíž celý nárok žalobce opodstatněným a žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení.6. Proti tomuto rozsudku, pouze do části výroku I., pro částku 335 000 Kč a výroku II., podal žalovaný včasné odvolání. V něm namítal, že přiznaný nárok na smluvní pokutu je nepřiměřeně vysoký a v souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 mělo proto dojít k jeho moderaci. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že smluvní pokutu sníží, případně rozsudek zruší a věc vrátí soudu prvního stupně k dalšímu řízení.7. Žalobce se ztotožnil se závěry rozsudku soudu prvního stupně. Uvedl, že podle jeho názoru nejsou předpoklady pro moderaci smluvní pokuty a také nesouhlasil s tím, že by k ukončení závazkového vztahu účastníků došlo dříve než odstoupením žalobce od smlouvy, neboť žalovaného vyzýval ke splnění jeho závazku i poté, co uzavřel smlouvu se společností , Anonymizováno, . Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 o. s. ř. v napadené části výroku I. a ve výroku II. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je částečně důvodné.9. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a vyvodil z něho správné skutkové závěry, pokud jde o obsah smlouvy ze dne 16. 7. 2021, neprovedení stavby k datu 30. 9. 2021, obsah následné emailové komunikace účastníků ohledně dodatečného zhotovení bazénu, která byla ukončena v březnu 2022, jednání žalobce o uzavření smlouvy o dílo na stavbu bazénu se společností , Anonymizováno, . a za tímto účelem zaplacení zálohy 90 000 Kč na tuto stavbu v květnu 2022, odvolací soud na tato zjištění odkazuje.10. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.11. Podle § 1981 o. z. stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.12. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.14. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že mezi účastníky byla dne 16. 7. 2021 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla stavba bazénu, žalovaný se dostal dne 1. 10. 2021 do prodlení se splněním svého závazku, i že došlo k ukončení závazkového vztahu účastníků, nikoliv však se závěrem, že k tomuto ukončení došlo až odstoupením žalobce od smlouvy dne 3. 10. 2022. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný stavbu bazénu přes opakované výzvy žalobce neprovedl a od poloviny ledna 2022 přestal se žalobcem zcela komunikovat. Od konce března 2022 se ani žalobce po žalovaném splnění jeho závazku nedomáhal, nejpozději dne 25. 5. 2025 uzavřel se společností , Anonymizováno, . smlouvu o dílo na tutéž stavbu, když uvedeného dne za tímto účelem složil novým zhotovitelem požadovanou zálohu na stavbu ve výši 90 000 Kč. Z chování účastníků je zřejmé, že jejich shodná vůle směřovala k ukončení shora uv