Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 3. 2026, č. j. 1 C 361/2024-168, rozvedl manželství účastníků uzavřené dne , datum, v , Anonymizováno, (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů (výrok II). Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí, netvoří rodinné společenství a manželka manželské společenství obnovit nechce.2. Proti shora uvedenému rozsudku podal včas odvolání manžel. Uvedl, že s rozvodem nesouhlasí a že manželství je vztahem dvou lidí a nikdy nelze říci, že chyba je jen na jedné straně. Nezpochybnil, že nese odpovědnost, ale faktorů, které způsobily nesoulad mezi účastníky, je mnohem více. Své manželky si váží, a pokud měla nebo má pocity, že se staly některé věci, které se stát neměly, respektuje její právo rozhodovat se, jak sama navrhla. Je slušný člověk, schopný lékař, který má rád svou práci. V minulosti se již rozváděl a rozvod skončil psychickými problémy na jeho straně. Má za to, že rozvod nic nevyřeší, že je lepší řešit problémy než hledat nové partnery. Obává se zhoršení vlastního psychického stavu, pokud k rozvodu manželství dojde. Pokud manželka chtěla, aby docházeli na psychologii, je ochoten tak učinit. Je zodpovědný člověk, chodí do práce, řádně platí daně, vydělává dostatek finančních prostředků k pokrytí potřeb rodiny. Je abstinent, nekuřák a nikdy manželce nebyl nevěrný.3. Manželka ve svém vyjádření uvedla, že po celou dobu řízení svůj postoj zvažovala a přehodnocovala a nebyla jednoznačně přesvědčena, zda chce manželství zachovat. Manžel je agresivní a výbušný, což je pro ni složité a potřebovala, aby své jednání v tomto směru změnil. Večer před nařízeným odvolacím jednáním se k manželce choval agresivně a vyjádřil se, že manželství chce ukončit. Manželka pochybuje, že je manžel schopen své chování dlouhodobě změnit. Pokud by manžel trval na zachování manželství, považovala by za nezbytné, aby prokázal skutečnou a dlouhodobou ochotu pracovat na svém chování a řešit příčiny konfliktů. Závěrem manželka uvedla, že nedávné vyjádření manžela, že manželství zachovat nechce, respektuje a na návrhu na rozvod trvá.4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 2 písm. p) zákona č. 2/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen „z. ř. s.“) a dospěl k závěru, že odvolání manžela není opodstatněné.5. Soud prvního stupně vycházel z následujících skutkových zjištění: Účastníci uzavřeli manželství dne , datum, v , Anonymizováno, . Manžel byl v době uzavření manželství účastníků rozvedený, rovněž manželka byla rozvedená. Z manželství účastníků se nenarodily žádné děti. Poslední společné bydliště manželé měli a mají na adrese , adresa, . Manželka podala návrh na rozvod manželství dne , datum, , k návrhu účastníků řízení ze dne 20. 3. 2025 bylo řízení přerušeno podle § 392 z. ř. s. za subsidiárního použití § 110 a § 111 o. s. ř. Na návrh manželky ze dne 2. 10. 2025, doručený soudu 6. 10. 2025, bylo pokračováno v řízení. Při jednání před soudem prvního stupně účastníci shodně uvedli, že rodinné společenství netvoří více než3 roky. Žijí v jednom domě, používají stejnou kuchyň, ale každý má svůj pokoj. Manželka soudu doložila, že mezi účastníky docházelo ze strany manžela k fyzickému a psychickému násilí na její osobě a tuto skutečnost doložila lékařskými zprávami a fotografiemi. K násilí ze strany manžela docházelo od roku 2021 až do současné doby. Manžel tvrzení manželky o fyzickém napadání ani listinné důkazy k jeho prokázání nijak nezpochybnil.6. Se skutkovým stavem věci podrobně zjištěným soudem prvního stupně se odvolací soud ztotožňuje s tím, že má oporu v provedeném dokazování.7. Podle § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.8. Podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z., se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.9. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).10. Proti rozvodu manželství manžel brojil s tím, že dle jeho názoru manželství není trvale a hluboce rozvráceno a společným úsilím jej lze zachovat. Odvolací soud se shodně se soudem prvního stupně zabýval otázkou, zda zde existuje důvod, pro který by manželství nemohlo být rozvedeno, tedy, zda je v rozporu se zájmem manžela, který by se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a zároveň mu byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že by mimořádné okolnosti svědčily ve prospěch zachování manželství. Manžel mimořádné okolnosti, pro které by manželství nemělo být rozvedeno, netvrdil mimo toho, že rozvod manželství bude mít negativní dopad na jeho psychický stav. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že manželé spolu nežijí déle než 3 roky, minimálně po tuto dobu spolu netvořili manželské či rodinné společenství. Manželka obnovit manželské společenství nechce. Za této situace již není třeba zabývat se tvrzením manžela, že by mu byla rozvodem manželství způsobena zvlášť závazná újma. Současně nelze dospět k závěru, že by se manžel na rozvratu manželství účastníků převážně nepodílel. Bylo prokázáno lékařskými zprávami a řadou fotografií či listin, že to byl právě manžel, který se závažným způsobem podílel na rozpadu manželství účastníků hrubým způsobem chování vůči manželce. Odvolací soud rovněž přihlédl ke skutečnosti, že návrh manželky na rozvod manželství byl podán již v prosinci roku 2024, řízení bylo přerušeno za účelem možné domluvy manželů o zachování manželství, avšak nepodařilo se dojít ke společnému závěru manželů o zachování jejich manželství.11. Odvolací soud proto sdílí závěr soudu prvního stupně, že jsou splněny podmínky § 755 odst. 1 o. z. pro rozvod manželství účastníků.12. S odkazem na shora uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně nákladového výroku. Soud prvního stupně správně rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 23 z. ř. s., neboť nebyly shledány žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků řízení.13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s., když odvolací soud neshledal žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení některému z účastníků řízení.