11 Co 135/2023-703 — Krajský soud v Plzni

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že zůstavitelka , jméno FO, , zemřelá dne , datum, , byla k datu své smrti vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku pod bodem I. Žalovaným uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení ve výši uvedené ve výroku pod bodem II a náklady za zpracování znaleckého posudku 20 000 Kč k rukám zástupce žalobců a), b) a c). Dále uložil žalovaným povinnost zaplatit náklady státu spojené s opatrovnictvím žalobkyně , Jméno zainteresované osoby 4/0, s tím, že výše nákladů bude určena samostatným usnesením. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně zrekapituloval, že původní žalobou se žalobkyně , jméno FO, domáhala určení, že darovací smlouva, kterou uzavřela s žalovanými ohledně sporných nemovitostí, nebyla v důsledku zdánlivého právního jednání žalobkyně vůbec uzavřena, resp. domáhala se určení, že darovací smlouva je neplatná. V důsledku úmrtí původní žalobkyně pak došlo ke změně okruhu účastníků na straně žalobců, jakož i k úpravě žalobního petitu. S otázkou aktivní a pasivní věcné legitimace se soud prvního stupně vypořádal v odůvodnění napadeného rozsudku, na které odvolací soud odkazuje. Pokud jde o samotné uzavření darovací smlouvy, soud prvního stupně zrekapituloval, že , jméno FO, jako dárkyně uzavřela s žalovanými jakožto obdarovanými darovací smlouvu, jejímž předmětem byly sporné nemovitosti. Smlouva byla datována 5. 3. 2014 a k jejímu podpisu došlo dne 19. 3. 2014. Podpisy účastníků smlouvy byly úředně ověřeny na Městském úřadě v , adresa, zaměstnankyní úřadu , jméno FO, . Dne 31. 3. 2014 bylo ve vazbě na uzavřenou darovací smlouvu zahájeno zástupkyní žalovaných vkladové řízení u katastrálního úřadu, původní žalobkyně , jméno FO, podala v tomto řízení návrh na zápis poznámky spornosti a podala rovněž trestní oznámení, z jehož obsahu je zřejmé, že popisuje okolnosti převodu nemovitostí v souladu s žalobními tvrzeními. Soud prvního stupně po obsáhlém dokazování (zejména výslechy svědků, zdravotnická dokumentace žalobkyně , jméno FO, a znalecký posudek z oboru psychiatrie) dospěl k závěru, že u zůstavitelky se dlouhodobě projevoval nepříznivý zdravotní stav, kdy měla řadu interních zdravotních problémů, které byly příčinou mj. i vzniku vaskulární demence. Zůstavitelka v době, kdy mělo dojít k podpisu darovací smlouvy s úředně ověřenými podpisy (19. 3. 2014), nebyla schopna pro duševní poruchu, a to vaskulární demenci, posoudit, jaké právní jednání podpisem darovací smlouvy činí, k čemu se zavazuje a s jakými důsledky. V důsledku existence duševní poruchy považoval soud prvního stupně toto právní jednání za neplatné. Z tohoto důvodu pak žalobě vyhověl, když současně dovodil, že okolnosti svědčící pro chování žalovaných ovlivňující vůli zůstavitelky k uzavření darovací smlouvy dokazováním nezjistil. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud prvního stupně ust. § 142 odst. 1o. s. ř., tedy kritériem úspěchu ve věci. O nákladech státu pak rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. Žalovaní ve včas podaném odvolání namítli nesprávnost napadeného rozhodnutí z důvodu, že prvoinstanční soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Mají za to, že , jméno FO, uzavřela darovací smlouvu zcela vědomě, svobodně o své vlastní vážné vůli a bez jakéhokoli nátlaku či omylu. Jednala tak v souladu se svojí dlouhodobou vůlí, k čemuž soud prvního stupně nepřihlédl. Vytýkají soudu prvního stupně, že závěr o duševní poruše zůstavitelky opřel pouze o závěry posudku psychiatričky , tituly před jménem, Navrátilové, ačkoli znalkyně své závěry vystavěla pouze na důkazech, které podporují její závěry, a záměrně nepřihlížela i k jiným podstatným okolnostem, které byly prokázány (např. svědecká výpověď paní , jméno FO, ). Vytýkají dále soudu prvního stupně, že se nevypořádal s ostatními svědeckými výpověďmi ani s lékařskou zprávou ze dne 5. 3. 2014, jejímž obsahem je výsledek konsiliárního psychiatrického vyšetření , tituly před jménem, Vobořilovou, prokazujícími dlouhodobost vůle zůstavitelky nemovitosti darovat svým vnukům a dále, že zůstavitelce byl diagnostikován toliko deliriantní stav, t. č. nejasného původu. Z této zprávy pak odvolatelé odvozují, že nebylo zjištěno, že by zůstavitelka vnímala zkresleně odraz reality ve svém vědomí, neboť zpráva zmiňuje pouze mnestický a kognitivní deficit. Deliriantní stav navíc nelze považovat za duševní poruchu. Odvolatelé vytkli posudku , tituly před jménem, Navrátilové rovněž to, že své závěry opírá o dříve vypracovaný posudek , tituly před jménem, Bröckla, psychologa, který nebyl oprávněn provádět znalecký posudek z oboru psychiatrie. Posudek , tituly před jménem, Bröckla nemá sám o sobě význam pro posouzení duševního stavu zůstavitelky v okamžiku podpisu darovací smlouvy. Odvolatelé vytkli soudu prvního stupně dále to, že neprovedl navržené důkazy, zejména revizní znalecký posudek z oboru psychiatrie a výslech svědka Michaela Höcherla. Důvody pro vypracování revizního znaleckého posudku spatřují v tom, že , tituly před jménem, Navrátilová nepřihlížela k jiným důkazům než lékařským zprávám, neboť ostatní skutečnosti pro ni nebyly relevantní (ve vazbě na obsah výslechu svědků). Výslech svědka Höcherla mohl přispět k objasnění rozhodných skutečností o duševním stavu zůstavitelky v okamžiku podpisu darovací smlouvy a soud prvního stupně tento důkazní návrh bez ospravedlnitelného důvodu neprovedl. Dále odvolatelé podle § 205 odst. 2 písm. f) o. s. ř. navrhli nové důkazy, a to svědeckou výpovědí dr. Klause , jméno FO, , lékaře, který v období do 26. 2. 2014, tedy v době, kdy zůstavitelka pobývala u žalovaných v SRN, tuto ošetřoval. Žalovaní uvedli, že tento důkazní návrh nemohli uplatnit dříve, neboť jim nebyla známa osoba ošetřujícího lékaře. Dále navrhli nový důkaz svědeckou výpovědí Bartholomäuse Lehrhubera, který se mohl vyjádřit k duševnímu stavu zůstavitelky ke dni 5. 3. 2014, kdy ji navštívil, a mohl tak zpochybnit věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně. Dále pak nově navrhli účastnickou výpověď žalovaného Andyho Lehrhubera, který dosud nebyl účastnické výpovědi schopen ze zdravotních důvodů, a u něhož tato překážka odpadla. V závěrečné části odvolání žalovaní poukazují na definici duševní poruchy a tzv. světlé mezidobí (lucida intervalla), přičemž jsou přesvědčeni, že existence světlé chvilky u zůstavitelky v době podpisu darovací smlouvy prokázali. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně, resp. aby napadený rozsudek změnil tak, že žaloba se zamítá. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a jemu předcházející řízení podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání žalovaných a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Především lze konstatovat, že odvolací soud mohl vycházet ze skutkového stavu, který zjistil soud prvního stupně v souladu s ust. § 120 o. s. ř., neboť dokazování před soudem prvního stupně bylo provedeno řádně a v potřebném rozsahu. Odvolací soud rovněž neshledal žádnou absenci poučení ze strany soudu prvního stupně. Skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně má oporu v provedeném dokazování, hodnocení důkazů soudem prvního stupně nelze považovat za nesprávné či nelogické a soud prvního stupně také žádný z významných důkazů neopomněl. Pokud některé důkazy výslovně nehodnotil, bylo tomu tak proto, že z nich nebylo možno zjistit právně významné skutečnosti. V průběhu dokazování bylo prokázáno, že zůstavitelka byla vlastníkem dotčených nemovitostí, které byly ještě za jejího života převedeny darovací smlouvou na žalované. Ještě za svého života zůstavitelka podala žalobu, kterou chtěla darování nemovitostí zvrátit. Po jejím úmrtí došlo k novému vymezení okruhu účastníků na straně žalobců. Žalovaní jako obdarovaní tvrdili, že převodu nemovitostí darovací smlouvou nebránil zdravotní stav zůstavitelky. Zdravotní stav zůstavitelky byl ovlivněn závažným zdravotním omezením, konkrétně zjištěnou vaskulární demencí, jak bylo prokázáno nejen znaleckým zkoumáním ustanovené znalkyně , tituly před jménem, Navrátilové, ale zejména i zdravotnickou dokumentací ze zdravotnických zařízení, v nichž zůstavitelka bezprostředně před podpisem darovací smlouvy pobývala. Tento závěr o závažném zdravotním stavu zůstavitelky není možno zvrátit např. svědeckými výslechy či účastnickými výpověďmi žalovaných. Žalovaní ani svědci jako laici nemohou mít odborný náhled na schopnosti zůstavitelky platně činit jakékoli právní jednání. Laická hodnocení bez odborné znalosti zdravotní problematiky tudíž nemohou zvrátit odborný posudek znalkyně, stvrzený výslechem této znalkyně. Znalkyně v rámci svého výslechu zodpověděla veškeré otázky účastníků řízení a důkaz znaleckým zkoumáním je proto třeba považovat za stěžejní v rámci tohoto důkazního řízení. Pokud jde o námitky žalovaných ve vztahu ke znaleckému zkoumání, odvolací soud procesní pochybení ze strany soudu prvního stupně nezjistil. Soud prvního stupně se řídil pokyny odvolacího soud