13 CO 281/2022-124 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozhodnutím soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 100 Kč s příslušenstvím (výrok I), v rozsahu částky 12 648,60 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastnicemi byla dne 16. 10. 2020 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [obec a číslo]. Žalovaná při uzavření smlouvy uvedla po předchozí domluvě se svou kamarádkou [jméno] [příjmení] nepravdu o tom, že na adrese odběrného místa [obec a číslo] bydlí, ač tam ve skutečnosti bydlela [jméno] [příjmení]. Při uzavření smlouvy o dodávce elektřiny předložila žalovaná žalobkyni padělek nájemní smlouvy s nepravým podpisem pronajímatele. Padělek nájemní smlouvy připravila [jméno] [příjmení] a žalobkyně se na něj podepsala jako nájemce. Žalovaná takto postupovala z důvodu, že chtěla pomoci [jméno] [příjmení], která potřebovala zajistit dodávky elektrické energie do svého bydliště, ale žalobkyně by s ní smlouvu o dodávce elektřiny neuzavřela, neboť měla u žalobkyně nesplacený dluh. Mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] bylo dohodnuto, že až dcera [jméno] [příjmení] [jméno] nabude zletilosti, smlouvu o dodávce elektřiny na ni převede. Žalovaná spolu s [jméno] [příjmení] byly za uvedené jednání společně odsouzeny komisí pro projednávání přestupků [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [územní celek] ze dne 4. 4. 2022, č. j. [spisová značka], za přestupek proti majetku. Po uzavření smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny bylo žalované doručeno oznámení o zahájení dodávky s rozpisem záloh. Tuto korespondenci však našel dříve než žalovaná její manžel, který inicioval komunikaci s žalobkyní, jejímž výsledkem byla dohoda mezi žalobkyní a žalovanou o zrušení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny k 29. 12. 2020 a o demontáži elektroměru v odběrném místě [obec a číslo]. Když se však od provozovatele distribuční soustavy dozvěděla [jméno] [příjmení] o tom, že má dojít k demontáži elektroměru a k odpojení elektřiny na adrese [obec a číslo], sdělila žalobkyni, že si demontáž elektroměru nepřeje a dohodla se s ní na přepisu odběrného místa k datu 16. 2. 2021 na dceru [jméno] [příjmení], která v mezidobí nabyla zletilosti. Demontáž elektroměru na adrese [adresa]. Podle tohoto stavu spotřeby pak byla žalované vystavena žalobkyní dne 11. 1. 2021 faktura na 8 052,09 Kč. [jméno] [příjmení] následně v souvislosti s přihlášením odběrného místa na svou osobu sdělila žalobkyni zhruba měsíc poté, kdy žalobkyně ukončila smlouvy se žalovanou, stav spotřeby elektrické energie v odběrném místě [obec a číslo] zjištěný samoodečtem ve výši 55 446 kWh, tzn. o 982 kWh vyšší, než kolik činil odhadovaný stav spotřeby k datu ukončení smlouvy s žalovanou. Jelikož stav ukončení a přihlášení odběrného místa musí podle pravidel žalobkyně korespondovat, vystavila žalobkyně žalované dne 22. 2. 2021 opravnou fakturu na částku o 4 596,51 Kč vyšší, než kolik činila první faktura z 11. 1. 2021, tj. na částku 12 848,60 Kč. Navýšení spotřeby o částku 4 596,51 Kč tak žalobkyně vyfakturovala žalované jako jí realizovanou spotřebu v odběrném místě [obec a číslo] v časovém období do 29. 12. 2020. Žalovaná nesouhlasila s tím, že má částku 4 596,51 Kč stanovenou v opravné faktuře zaplatit, neboť proud dodaný do odběrného místa poté, co s ní žalobkyně ukončila smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, nespotřebovala. Poukazovala na to, že žalobkyně po ukončení smlouvy s ní nepřestala do odběrného místa [obec a číslo] proud dodávat, nýbrž v dodávce pokračovala i v době, než bylo odběrné místo přehlášeno na [jméno] [příjmení], a to ve prospěch [jméno] [příjmení], která na adrese bydlela. Argumentaci žalované ve vztahu k doplatku vyčíslenému žalobkyní v opravné faktuře shledal soud prvního stupně oprávněnou. Dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že předmětných 982 kWh, za něž byl doplatek vyčíslen, spotřebovala žalovaná, a proto v rozsahu předmětného nedoplatku v částce 4 596,51 Kč vyčísleného opravnou fakturou žalobu zamítl. 3. Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalobkyně v zákonné lhůtě odvoláním. Předně uvedla, že činí částečné zpětvzetí žaloby co do částky 8 052,09 Kč na jistině, neboť žalovaná jí po zahájení řízení dne 29. 3. 2022 danou částku uhradila. Odvolání žalobkyně tak směřovalo pouze do části výroku II. v rozsahu, kterým byla žaloba zamítnuta co do částky 4 596,51 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 12 648,60 Kč od 16. 3. 2021 do 6. 9. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 4 596,51 Kč od 7. 9. 2021 do zaplacení, jakož i do výroku III. o náhradě nákladů řízení. Soudu prvního stupně vytýkala, že jí byla v důsledku jeho nesprávného procesního postupu odepřena možnost jednat před soudem. Připustila, že se z ústního jednání nařízeného na 11. 4. 2022 omluvila, namítala však, že se nevzdala práva účasti na projednání věci a že omluvu z jednání zaslala před doplněním skutkových tvrzení žalovanou. Podle webové aplikace infosoud bylo dle tvrzení žalobkyně jednání nařízené na 11. 4. 2022 zrušeno a odročeno, ona však žádné další předvolání k jednání neobdržela. Nesouhlasila s tím, že nebyla předvolána k vyhlášení rozsudku, souhlas podle ust. § 115a o. s. ř. s projednáním věci bez jednání nedala. Ve věci samá pak namítala, že soud prvního stupně pominul specifika elektřiny jako obchodovatelné komodity a nezohlednil, že s ohledem na její fyzikální podstatu nelze předpokládat, že by o objemu dodané elektřiny mohl existovat důkaz ve smyslu např. dodacího listu. Poukazovala na to, že vznik pohledávky stejně jako nutnost opravy vyúčtování dodávky zavinila svým nepoctivým jednáním sama žalovaná. Žalovaná mohla opravnou fakturu reklamovat, což neučinila. Dále nesouhlasila s tím, že soud prvního stupně zamítl žalobu pro úrok z prodlení z částky 12 648,60 Kč od 16. 3. 2021 do 6. 9. 202, když opravná faktura byla splatná již 15. 3. 2021 a dne 6. 9. 2021 končila toliko dodatečná lhůta pro úhradu, kterou žalobkyně žalované stanovila v předžalobní výzvě. Navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně v části výroku II, jímž byla žaloba zamítnuta co do částky 4 596,51 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 648,60 Kč od 16. 3. 2021 do 6. 9. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 4 596,51 Kč od 7. 9. 2021 do zaplacení, jakož i výrok III o nákladech řízení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, in eventum, aby napadený rozsudek změnil, žalobě v rozsahu dotčeném odvoláním vyhověl a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 4. Žalovaná nepodala k odvolání žalobkyně vyjádření, toliko sdělila, že již uhradila povinnost stanovenou jí pod bodem I výroku napadeného rozhodnutí, jež nebyl dotčen odvoláním, a že souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby žalobkyní pro částku 8 052,09 Kč. 5. Protože žalobkyně vzala dříve, než odvolací soud rozhodl o jejím odvolání, žalobu částečně zpět pro částku 8 052,09 Kč, kterou jí žalovaná po zahájení řízení uhradila, přičemž žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, postupoval odvolací soud podle ust. § 222a o. s. ř. a poté, co v rozsahu uvedené částky zrušil rozsudek soudu prvního stupně, řízení pro částku 8 052,09 Kč částečně zastavil. 6. Ve zbývajícím rozsahu dotčeném odvoláním žalobkyně odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně přezkoumal včetně předcházejícího řízení (ust. § 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně lze za částečně důvodné pokládat jen ve vztahu k úrokovému příslušenství a po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyní také ve vztahu k výroku o náhradě nákladů řízení. 7. K námitkám žalobkyně, týkajících se procesního průběhu řízení před soudem prvního stupně, lze konstatovat, že soud prvního stupně ve věci rozhodl po jediném jednání, které bylo odročeno jen za účelem veřejného vyhlášení rozsudku. Z tohoto jednání, které se konalo 11. 4. 2021, se žalobkyně omluvila, o odročení nežádala. Ještě před jednáním bylo právnímu zástupci žalobkyně zasláno soudem prvního stupně písemné vyjádření, v němž žalovaná argumentovala tím, že částku 8 052,09 Kč vyúčtovanou prvotní fakturou z 11. 1. 2021 zaplatila, přičemž současně zdůvodnila, proč pokládá nárok žalobkyně na doplatek vyúčtovaný opravnou fakturou za neoprávněný. K vyjádření žalované žalobkyně žádnou repliku nepodala a nereagovala ani na zjištění, že žalovaná uhradila částku 8 052,09 Kč. Ústní jednání nařízené na 11. 4. 2022, jehož konání žalobkyně v odvolání zpochybňuje, podle obsahu spisu proběhlo, je doloženo protokolem i zvukovým záznamem. Po provedeném dokazování bylo ústní jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na neurčito. Následně soud prvního stupně nařídil vyhlášení rozsudku na 8. 8. 2022 O tomto termínu vyhlášení rozsudku již soud prvního stupně žádnou z účastnic nevyrozumíval a účastnice ani jejich zástupce k vyhlášení rozsudku nepředvolal. Vyhlášení rozsudku nařízené na 8. 8. 2022 bylo soudem p