56 CO 63/2023-174 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu ze dne 7. 5. 2021, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 220 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 22. 3. 2021 do zaplacení a dále částku 8 894 Kč (výrok I), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 80 634 Kč (výrok II). Dle žaloby částka 220 000 Kč představovala kupní cenu [značka automobilu], uhrazenou dle kupní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi dne 30. 10. 2018, od níž žalobkyně pro vady vozidla odstoupila, a částka 8 894 Kč představovala náklady na znalecký posudek, který žalobkyně nechala v souvislosti s výskytem vady zpracovat. V červenci 2020 v rámci plánování technické prohlídky žalobkyně zjistila neopravitelnou prasklinu na rámu (podvozku) automobilu v zadní části nad levým zadním kolem, dopisem ze dne 18. 8. 2020 pak prostřednictvím právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] od kupní smlouvy odstoupila. Protože žalovaná odstoupení od smlouvy odmítla, nechala žalobkyně zpracovat znalecký posudek, z něhož vyplynulo, že vada byla přítomna již při koupi vozidla. Soud prvního stupně po provedeném dokazování v rozsahu předložených listin, účastnického výslechu žalobkyně, svědeckého výslechu manžela žalobkyně a výslechu znalce [jméno] [příjmení], jakož i na základě shodných tvrzení účastníků, vzal za prokázané, že účastnice uzavřely dne 30. 10. 2018 kupní smlouvu, na základě které žalovaná prodala žalobkyni vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] [VIN kód], rok výroby [rok], stav tachometru 186 000 km, za kupní cenu 220 000 Kč, kterou žalobkyně uhradila žalované při uzavření kupní smlouvy, kdy zároveň při uzavření kupní smlouvy došlo k předání vozidla žalobkyni. V kupní smlouvě nebylo uvedeno, že by vozidlo bylo prosté vad. Žalobkyně si předem vozidlo prohlédla, na vozidle nezjistila žádné zjevné vady, v den uzavření kupní smlouvy byla za účelem přepisu vlastníka vozidla provedena u [právnická osoba] evidenční prohlídka vozidla, ze které byla pořízena fotodokumentace vozidla, za tuto žalobkyně uhradila částku 450 Kč Technická prohlídka vozidla byla provedena dne 18. 4. 2018 a byla platná do dubna 2020. V únoru 2019 žalobkyně prostřednictvím autoservisu provedla na předmětném vozidle opravu motoru, provedla reklamaci závady u [právnická osoba], závada nebyla uznána, následně byla provedena i výměna ložiska kola; vozidlo bylo opravováno v roce 2019 v servisu u [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne 2. 3. 2019 žalobkyně informovala žalovanou, že kontaktovala specialistu na znalecké posudky technického stavu vozidel a objednala odbornou zprávu – posudek ohledně technického stavu vozidla. Dne 14. 3. 2019 byla žalobkyně žalovanou vyzvána k návštěvě odborného servisu z důvodu vyloučení skrytých vad vozidla. Dne 18. 8. 2020 žalobkyně písemně odstoupila od předmětné kupní smlouvy z důvodu vady vozidla – praskliny na podvozku (šasi) vozidla, která činí vozidlo neupotřebitelné, vozidlo je v případě provozu životu nebezpečné, neprojde technickou prohlídkou. V odstoupení od kupní smlouvy žalobkyně uvedla, že se jednalo o skrytou závadu, která měla být záměrně zakryta barvou, nemohla tak poškození zjistit dříve. Požádala o vrácení uhrazené kupní ceny 220 000 Kč. Žalovaná odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy neakceptovala. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování byl soudem prvního stupně pro nadbytečnost zamítnut, neboť dosavadní provedené dokazování a zjištění soud shledal dostatečným a provedení dalších navrhovaných důkazů by nevedlo ke zjištění skutečností podstatných pro rozhodnutí ve věci. Na zjištěný skutkový stav soud prvního stupně aplikoval zejména ust. § 2079 a násl. občanského zákoníku (dále jen o. z.), včetně ustanovení o koupi movité věci dle ust. § 2085 a násl. o.z. a úpravy práv z vadného plnění obsažené v ust. § 2099 a násl. o. z. s přihlédnutím k ust. § 1921 o. z. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR učinil dílčí závěr, že v případě, kdy kupující nenamítne vadu předmětu koupě včas, zanikne jeho právo na odstoupení od smlouvy (§ 2111 o. z.), dojde k prekluzi tohoto práva. Pojem„ včas (bez zbytečného odkladu)“ je pak nutno vykládat s ohledem na skutečnost, zda se jedná o vadu zjevnou či skrytou, kdy skrytou vadu je nutno oznámit bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit (subjektivní lhůta); nejpozději do dvou let od odevzdání věci (objektivní lhůta). Jinak soud k námitce prodávajícího, že vada nebyla uplatněna včas, právo z vadného plnění nepřizná (§ 2112 odst. 2 o. z.). Po zhodnocení provedených důkazů soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba není důvodná z důvodu opožděné notifikace vad žalobkyní. Žalobkyně předmětnou vadu vozidla, kterou považovala za podstatnou a pro kterou od kupní smlouvy odstoupila, zjistila v prvních čtrnácti dnech měsíce července 2020, přesto ji notifikovala u žalované až dne 18. 8. 2020, tedy nikoli ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Za lhůtu bez zbytečného odkladu je dle soudu prvního stupně s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR nutno považovat lhůtu v řádu dnů. Pokud žalobkyně spolu s vytčením vady zvolila odstoupení od smlouvy, v důsledku včasného neoznámení vady došlo k prekluzi práva na odstoupení dle § 2111 o. z., přičemž žalovaná opakovaně namítala, že vada nebyla uplatněna včas. Soud prvního stupně zároveň dospěl k závěru, že požadovanou částku nelze žalobkyni přiznat ani z titulu slevy z kupní ceny, neboť i v případě tohoto práva je třeba dle § 2112 odst. 1 o. z. nutno oznámit vadu kupujícímu bez zbytečného odkladu, k čemuž nedošlo, zároveň soud prvního stupně poukázal na ust. § 2106 odst. 2 o. z., dle něhož provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího a souhlas žalované v tomto směru nebyl dán. Soud prvního stupně dále s odkazem na výpověď znalce [jméno] [příjmení] dospěl k závěru, že nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by žalovaná o skryté vadě věděla. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle úspěchu ve věci dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. 2. Proti oběma výrokům rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání a navrhla změnu napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude vyhověno, případně rozsudek soudu prvního stupně bude zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolání žalobkyně specifikovala dvě odvolací námitky. Především soudu prvního stupně vytkla, že nesprávně posoudil otázku včasnosti oznámení vady vozidla a nesprávně vyložil ust. § 2111 a § 2112 o. z. Ačkoli rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2488/2020, na nějž je soudem odkazováno, uvádí, že lhůta bez zbytečného odkladu je lhůtou velmi krátkou, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či učinění právního úkonu, doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu, které měl soud zkoumat, ale neučinil tak. Ačkoliv lze souhlasit s tím, že lhůta bez zbytečného odkladu je lhůtou na ochranu prodávajícího, kupujícímu musí být poskytnuta možnost si promyslet, jaké své zákonné právo chce uplatnit. Žalobkyně nečinná nebyla, snažila se posoudit a racionálně zhodnotit, jaké má možnosti, a neudělat též žádnou chybu, proto si našla právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterého pověřila sepisem oznámení vady a odstoupení od smlouvy, přičemž plnou moc mu udělila již dne 31. 7. 2020. Soud prvního stupně rovněž nesprávně nevzal v úvahu skutečnost, že vada vozidla byla takové povahy, že k žádnému zhoršení jeho technického stavu, které by se mohlo negativně projevit v majetkové sféře žalované, již nemohlo dojít. Žalované jako prodávající tak nemohla být oznámením vady až po několika týdnech od jejího zjištění způsobena žádná majetková újma či škoda oproti tomu, kdy by byla vada oznámena dříve. Současně žalobkyně předložila plnou moc udělenou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], na základě které byl následně odeslán dopis s odstoupením od kupní smlouvy. Žalobkyně zároveň poukázala na to, že zákon nestanoví kupujícímu žádnou povinnost nechávat si věc odborně prohlédnout, aby případně odhalil skryté vady, kupující nemá povinnost sám je aktivně vyhledávat a odhalovat, má povinnost zjistit pouze vady zjevné. Dále pak žalobkyně soudu prvního stupně vytkla, že v napadeném rozsudku argumentuje tím, že nebylo prokázáno, že by žalovaná jako prodávající o tvrzené vadě věděla, nebo musela vědět. Důvodem neprokázání této skutečnosti však byl postup soudu, který zamítl důkazní návrhy žalobkyně, kterými měla být tato skutečnost prokázána. V tomto směru žalobkyně navrhovala, aby si soud vyžádal protokol o technické kontrole ze dne 17. 4. 2018 včetně fotografií a dále navrhovala svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V detailu technické prohlídky ze dne 17. 4. 2018 je v seznamu závad uvedeno„ Povrchová koroze rámu nebo pomocného rámu vozidla, která nemá vliv na pevnost konstrukce vozidla“. Porovnáním fotografií z obou prohlídek by bylo vidět, zda v mezidob