61 Co 7/2024-566 — Krajský soud v Plzni

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl v celém rozsahu žalobu, kterou se každý z žalobců domáhal po žalované zaplacení částky 500 000 Kč, žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal a dále rozhodl, že náklady dosud zálohované hradí Česká republika, která nemá vůči účastníkům řízení právo na náhradu nákladů řízení. K odůvodnění uvedl, že žalobci se domáhali přisouzení žalovaných částek z důvodu, že manžel a) žalobkyně a otec b) žalobce , Jméno zainteresované osoby 1/0, , narozený , datum, , pracující pro žalovanou jako stavbyvedoucí na základě mandátní smlouvy, utrpěl dne 12. 2. 2015 smrtelný pracovní úraz, kdy propadl technologickým prostupem skrze několik pater z výšky přesahující 1,5 m na betonovou podlahu objektu. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a na svou obranu namítla, že zemřelý pro ni nepracoval v pozici zaměstnance, ale jako osoba samostatně výdělečné činná, dále namítala, že zemřelý měl také mj. zajišťovat provedení všech předepsaných nebo nezbytných bezpečnostních opatření na svěřeném úseku a odstraňovat všechny bezpečností a zdravotní závady, aby nedocházelo k pracovním úrazům a provádět základní školení bezpečnosti a ochrany při práci a soustavně vést zaměstnance k bezpečné a zdravotně nezávadné práci. Po celou dobu stavby bylo staveniště v místě okrajů technologického prostupu opatřeno dřevěnými zábranami, které byly 12. 2. 2025 odstraněny, neboť stavba byla připravována na druhý den k předání hlavnímu zhotoviteli – , právnická osoba, a zemřelý stavbu připravoval na předání a mj. zajišťoval odstranění dřevěných zábran proti pádu osob. V místě okrajů technologických prostupů již žádné práce neprobíhaly, po odstranění prostředků kolektivní ochrany jsou na místě instalovány ochranné plastové výstražné červeno-bílé pásky a tím je jasně vymezen bezpečný prostor a pokud zemřelý nerespektoval ochrannou funkci instalovaných zábran, jednal vědomě na vlastní riziko a nelze z faktů, že došlo ke smrtelnému úrazu dovozovat odpovědnost žalované. Jako předběžnou otázku soud prvního stupně řešil charakter činnosti vykonávaných zemřelým , jméno FO, pro žalovanou na základě uzavřených mandátních (příkazních) smluv a dospěl k závěru, že mezi žalovanou a zemřelým se jednalo o vztah pracovně-právní a v tomto směru vycházel z rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj ze dne 2. 9. 2016, č. j. 2680/6.30/16-36, podle něhož žalovaná umožnila zemřelému výkon nelegální práce, a rozhodnutí v tomto rozsahu bylo potvrzeno nadřízeným správním orgánem a věc také posuzoval Krajský soud v Plzni ve správním soudnictví a rozsudkem ze dne 29. 8. 2018 žalobu žalované směřující proti rozhodnutí správního orgánu zamítl. Soud prvního stupně ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 13. 9. 2021, č. j. 18 C 271/2017-336, jímž žalobu v plném rozsahu zamítl, ale tento rozsudek byl usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 11. 2021, č. j. 61 Co 238/2021-364, zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, přičemž v dalším řízení soud prvního stupně postupoval v intencích závazných pokynů odvolacího soudu a po doplnění dokazování a po zhodnocení provedených důkazů žalobu opětovně neshledal důvodnou. , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 1/0, na stavbě hotelu , jméno FO, v , adresa, , na níž utrpěl smrtelný úraz, pracoval jako stavbyvedoucí, byl zkušeným zaměstnancem, na základě mandátních smluv opakovaně pracoval dříve na různých stavbách a byl v postavení vedoucího zaměstnance, pro něhož vyplývají povinnosti uvedené v ust. § 302 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, tj. povinnost zajišťovat příznivé pracovní podmínky a zajišťovat dodržování předpisů BOZP a tato povinnost byla rovněž zakotvena v mandátní smlouvě uzavřené mezi panem , jméno FO, a žalovanou. V řízení bylo prokázáno, že pan , Jméno zainteresované osoby 1/0, se pravidelně účastnil školení BOZP, které byly žalovanou pořádány, přičemž ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, zpracovaného za účelem ověření pravosti podpisů pana , jméno FO, na prezenčních listinách ze školení, vyplývá, že podpisy na prezenčních listinách o školení BOZP a práce ve výškách a nad volnou plochou jsou s velkou pravděpodobností pravými, spontánními, tj. standardními a běžně užívanými podpisy pana , jméno FO, . V řízení bylo prokázáno, že v rámci těchto školení byli jejich účastníci školeni ohledně používání ochranných prostředků při práci ve výškách a nad volnou plochou. Lektor školení BOZP , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že pro pana , jméno FO, připravoval na jeho žádost podklady pro plán BOZP na stavbu v , adresa, a následně přímo na stavbě spolu řešili podrobnosti ohledně tohoto plánu. V řízení byla prokázána existence osobních ochranných prostředků na předmětné stavbě a jednatel žalované , jméno FO, i svědek , jméno FO, potvrdili používání těchto osobních prostředků na stavbě a svědek , jméno FO, , koordinátor BOZP na předmětné stavbě, uvedl, že se při kontrolách na stavbě v rámci své činnosti na stavbě nesetkal v tomto směru s nedostatky. Svědek , jméno FO, uvedl, že na stavbách tohoto typu pan , jméno FO, pracoval již v minulosti, měl z nich zkušenosti a pan , jméno FO, si musel být vědom toho, že v době, kdy došlo k jeho úrazu, místo, odkud propadl, bylo zbaveno bednění, neboť to bylo odstraněno v rámci předávání stavby a k tomu dal jako stavbyvedoucí sám pokyn. Při vstupu na staveniště do prostoru, kde již nebylo bednění, byl tak povinen dbát zvýšené opatrnosti a byl povinen chránit se prostředky individuální ochrany lanem či úvazem a polohovacím pásem. , jméno FO, určitě věděl, že nemá vstupovat do nezabezpečeného prostoru, na druhou stranu prováděl kontrolu, zda je prostor zabezpečen, šlo o posouzení míry rizika, jak blízko se může přiblížit k hraně pádu. Není známo, z jakého důvodu se u hrany pádu nacházel tak blízko, co přesně kontroloval a proč tam byl, ale při vstupu do prostoru, kde již bednění nebylo, pan , jméno FO, nepoužil prostředky individuální ochrany a tím porušil zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nepočínal si způsobem, který by byl přiměřený okolnostem na místě, které mu musely být známy. Soud prvního stupně proto s odkazem na ust. § 267 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, jež v odůvodnění citoval, dospěl opětovně k závěru, že žalovaná nenese odpovědnost za nemajetkovou újmu, která byla smrtí pana , jméno FO, žalobcům způsobena, když z provedených důkazů má za prokázané, že smrtelný úraz si pan , jméno FO, bohužel přivodil sám, když porušil přiměřenou míru rizika v dané situaci, porušil předpisy BOZP, které znal, byl v nich pravidelně proškolován, přezkušován a jako vedoucímu zaměstnanci mu také náležela povinnost je nejen dodržovat, ale i kontrolovat jejich dodržování ostatními pracovníky. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl a pokud jde o náklady řízení, byť žalovaná byla ve věci úspěšná, shledal dle § 150 o. s. ř. důvody zvláštního zřetele hodné, aby žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal a z důvodů zvláštního zřetele hodných také shledal, že ani stát nemá vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné odvolání a v něm namítli, že ze závěrů znaleckého posudku znalce z oboru písmoznalectví , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že podpisy pana , jméno FO, na podpisových arších roku 2013 a 2014 jsou velmi pravděpodobně jeho pravými podpisy, ale požadavek na znalecké zkoumání podpisů pana , jméno FO, z roku 2014 byl učiněn z důvodu, že podpisy pana , jméno FO, neodpovídaly jeho běžnému podpisy, respektive podpisy, které jsou ve výkazech uvedeny, pan , jméno FO, nepoužíval. Znalec tak v rámci posudku hodnotil nikoliv podpisy rozporované žalobci na arších z roku 2014, ale podpisy, které zůstaly až na znalce ostatním účastníkům „skryty“ a na tuto skutečnost soud prvního stupně žalobci upozornili, ale ten se s touto námitkou nikterak nevypořádal. Dle žalobců s ohledem na zjištění znalce v rámci znaleckého zkoumání 2 zcela rozdílné podpisy na obou podpisových arších ohledně školení v roce 2014 prokazují, že se pan , jméno FO, neúčastnil ani školení v oblasti BOZP v roce 2014 ani školení v oblasti práce ve výškách v roce 2014 a podpisové archy z roku 2014 pouze dopodepsal. , jméno FO, je na obou podpisových arších z roku 2014 podepsán jako jediný účastník školení dvakrát, přitom žádný další účastník školení archy dvakrát nepodepsal. Žalovaná také přes výzvu soudu prvního stupně nedodala stavební deníky vztahující se k roku 2014, což opět podporuje tvrzení žalobců, že se pan , jméno FO, školení v roce 2014 neúčastnil a byl na podpisových arších podepsán třetí osobou a archy následně pouze dopodepsal, aniž byl řádně proškolen. Dále žalobci namítali, že ve věci jsou rozpory či zcela protichůdná tvrzení ve výpovědích svědků a je zřejmá neexistence jakýchkoliv záznamů o prováděných kontrolách BOZP, v případě neexistence jakýchkoliv záznamů o předání bezpečnostních pomůcek na stavbu v , adresa, . Jednatel žalované pan , jméno FO, uvedl, že