61 Co 9/2024-593 — Krajský soud v Plzni

Napadeným rozsudkem soud žalobu o zaplacení částky 305 200 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucí z částky ve výši 259 459 Kč od 4. 3. 2016 do 20. 7. 2021 a s úroky ve výši 8,05 % ročně jdoucí z částky ve výši 305 200 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení zamítl (výrok I), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám jeho zástupce 177 800 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit státu na účet soudu prvního stupně na náhradě nákladů řízení částku 1 225,40 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok III). K odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně od 26. 2. 2001 do 13. 11. 2015, kdy žalobkyně s ním okamžitě zrušila pracovní poměr z důvodů, že žalovaný provozoval výdělečnou činnost shodnou s předmětem zaměstnavatelky bez jeho souhlasu, přičemž od 1. 5. 2003 byl zaměstnán na pozici vedoucího střediska armovny a od 1. 1. 2004 na pozici vedoucího výroby armovny, tj. pozici podřízené vedoucímu střediska armovny, kterou zastával , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně se v řízení domáhala náhrady škody, která jí měla vzniknout tím, že cena za dílo, kterou platila společnosti , právnická osoba, , byla zbytečně navyšována o dva mezičlánky, tzv. přefakturaci, a žalobkyně platila cenu zvýšenou o marži žalovaného a o marži firmy , právnická osoba, , kdy také nebylo sporu, že žalovaný byl rovněž odpovědným zástupcem této společnosti od 28. 4. 2010, a tím došlo k obohacení žalovaného a ke škodě žalobkyně. Část žalobního nároku ve výši 45 741 Kč s příslušenstvím s ohledem na žalovaným vznesenou námitku promlčení soud prvního stupně shledal promlčenou, když v tomto rozsahu žalobkyně nárok uplatnila až podáním doručeným soudu dne 29. 6. 2021, a pokud jde o zbývající částku ve výši 259 459 Kč s příslušenstvím, ani v tomto rozsahu žalobu neshledal důvodnou. Jednak dospěl k závěru, že zaměstnanec neodpovídá za tu část škody, která byla způsobena porušením povinností ze strany zaměstnavatele (§ 250 odst. 2 a § 257 odst. 4 zákoníku práce), případně zaviněním jiného zaměstnance (§ 257 odst. 5 zákoníku práce), respektive třetích osob vně zaměstnavatele, když dovodil, že žalovaný jako vedoucí výroby pouze zpracovával cenové nabídky a předkládal je vedoucímu střediska a ten poté sjednával smlouvy, sjednával odbytové ceny a koordinoval subdodavatele, takže bylo na vedoucím střediska , tituly před jménem, , jméno FO, , aby dohledal pro žalobkyni nejlepšího dodavatele s nejnižší nabídkou a dle závěru soudu prvního stupně vedoucí střediska , tituly před jménem, , jméno FO, jako nadřízený žalované tyto své povinnosti zanedbal. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, k dotazu na ceny, za které subdodavatelé dodávali služby pro žalobce (, právnická osoba, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a další), uvedl, že se jednalo o ceny obvyklé, tudíž řetězec fungoval tak, jak popisovala žalobkyně, a mohl fungovat právě proto, že vedoucí střediska , tituly před jménem, , jméno FO, neplnil řádně své povinnosti. Svědek se také vyjádřil k tomu, že výjimečně se stalo, že se při montáži „ztratil“ počet namontovaných kilogramů železa a vše muselo souhlasit s projektovou dokumentací a je tedy otázkou, zda při proplácení faktur žalobkyní ta dostatečně kontrolovala vyfakturované činnosti i počet namontovaného železa a zda vše prokázala podle projektové dokumentace a porovnávala. Je ale nesporné, že vznikl rozdíl ve výši 259 459 Kč, přičemž žalovaný jako zaměstnanec odpovídá jen za tu škodu, kterou způsobil zaviněným porušením pracovních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím. Dále soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně ani neprokázala, že by jí škoda vůbec vznikla, neboť pokud vycházela z předpokladů, že subdodavatelé žalovaného by fakturovali totožnou částku žalobkyni, jakou fakturovali žalovanému, ten shledal nedůvodný a nepodložený, když se jeví nejvýš pravděpodobné, že by tito subdodavatelé se znalostí situace na trhu využili nabídku žalobkyně akceptovat cenu, kterou žalobkyně hradila , právnická osoba, , a tuto by rovněž fakturovali. Žalobkyně netvrdila a ani přes výzvu neprokázala, že z důvodu činnosti žalovaného a popsaného řetězce subdodavatelských vztahů by byla sama nucena účtovat dodavateli (správně objednateli) nižší marži a tím se jí snížil zisk, když prokázáním skutečné škody není pouze tvrzení žalobkyně, že u žalobkyně nedošlo ke zvýšení majetku, ke kterému by došlo, nebýt tvrzené škodné události. Žalobkyně byla několikrát vyzvána, aby ohledně smluv, u nichž se domáhá náhrady jí způsobené škody, předložila faktury, ta tak odmítla učinit s tím, že žalovaný pracuje pro konkurenci a jde o obchodní tajemství. Škodou se ale rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, je objektivně vyjádřitelná v penězích. Ušlým ziskem, jehož náhradu může zaměstnavatel po zaměstnanci kromě skutečné škody požadovat v případě škody způsobené úmyslně, je majetková újma spočívající v tom, že u poškozeného zaměstnavatele nedošlo ke zvýšení (rozmnožení) majetku, který by bylo možné – nebýt škodné události – s ohledem na pravidelný běh věcí důvodně očekávat. Žalobkyně však tuto skutečnost netvrdila a ani neprokázala, když sice tvrdila výši škody, avšak neprokázala, že by svým dodavatelům (správně objednatelům) účtovala nižší marži a tím se jí snížil zisk. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalovanému přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech na zastoupení a o nákladech vzniklých státu rozhodl podle výsledku řízení dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž se se závěry soudu prvního stupně neztotožnila. Poukázala na to, že pachatel se obvykle snaží zahladit stopy, aby nebyl dopaden, a u sofistikovanějších jednání si např. pořídí živnost, což nedá zaměstnavateli na vědomí, dále si nad sebe zasmluvní firmu, které čistou náhodou dělá odpovědného zástupce, a pak živnostníci, které měl přivést rovnou svému zaměstnavateli, fakturují tomuto pachateli, který je krytý firmou nad sebou, přefakturovává této firmě a tato nastrčená firma fakturuje zaměstnavateli pachatele. Žalovaný nastoupil u žalobkyně od 1. 3. 2001 na pozici vedoucího výroby armovny a od 1. 4. 2004 přešel na funkci vedoucího střediska armovny a pozici vedoucího armovny převzal od 1. 11. 2007 , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaný přešel na pozici vedoucího výroby armovny. Podle výpovědi svědka , jméno FO, tento svědek dodával žalovanému vázání armatury cca 10 let, což znamená, že žalovaný si ihned po nástupu do zaměstnání zavedl řetězec, ve kterém se schoval a ze kterého tyl, a touto skutečností se soud prvního stupně nezabýval. Z výslechu svědka , jméno FO, vyplývá, že žalovaný svoji „obohacující se praxi“ na úkor žalobkyně provozoval přibližně od roku 2002 až 2003, tedy už v době, kdy byl vedoucím armovny. Z výslechů svědka , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, vyplývá, že ceny ukládání armatury s nimi dojednával žalovaný. Žalovaný jako vedoucí výrobny armovny měl dle popisu práce, povinností a odpovědnosti ze dne 1. 7. 2009, který platil až do skončení jeho pracovního poměru, jednoznačně napsáno, že zpracovává cenové nabídky k zakázkám a montážím, je odpovědný za kontrolu práce a služeb subdodavatelských firem, má odpovědnost za zachování dobrého jména zaměstnavatele a za zachování legislativních předpisů. Žalovaný tak měl jednoznačně povinnost kontrolovat ceny. Jakmile se žalobkyně o činnosti žalovaného dozvěděla, okamžitě s ním zrušila pracovní poměr, a soud prvního stupně důkazy překroutil. Žalobkyni by nevadilo samo nenahlášení provozování živnosti, což byl jen jeden z bodů okamžitého zrušení pracovního poměru, avšak zásadním důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru bylo samotné zapojení do řetězce a okrádání žalobkyně, přičemž žalovaný proti okamžitému zrušení pracovního poměru nijak nebrojil. Soud prvního stupně se snaží vyvinit žalovaného z pohledu žalobkyně z jeho kriminální činnosti a snaží se přesunout vinu na zaměstnavatele, potažmo na , tituly před jménem, , jméno FO, , s čímž ale nelze souhlasit, když , tituly před jménem, , jméno FO, převzal vedoucí místo po žalovaném již v situaci, kdy existoval žalovaným vytvořený řetězec. Jak bylo řečeno v průběhu řízení jednatelem žalobkyně a potvrzeno i svědkem , tituly před jménem, , jméno FO, , ceny jsou u jednotlivých prací rozdílné a liší se jednak rozsahem zakázky (počet montovaných kilogramů) a dále tím, o jaký materiál se jedná (vyšší či nižší hmotnost montovaného materiálu) a pracností. Proto je každá zakázka na výrobu a položení armatury jedinečná a neopakovatelná. Už samotné stavby se od sebe liší a navíc každý projektant a každý statik může použít pro výpočet ocelové výztuže do betonu jiný způsob a rozdíly jsou v různosti průměrů ocelové výztuže, délek, počtu a druhu ohybů, dále v pracnosti manipulace s ocelí na stavbě a v pracnosti samotného svázání. Roz