10 Co 210/2025-236 — Krajský soud v Plzni

1. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl žalobu pro zmatečnost, kterou podal žalovaný proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 10. 2023, č. j. 61 Co 196/2023–100. V žalobě pro zmatečnost uvedl, že u předsedy senátu odvolacího soudu , tituly před jménem, Jiřího Levého byly dány důvody pro jeho vyloučení z projednávané věci, neboť v minulosti pro něj pracovala jako zapisovatelka paní , jméno FO, , které rozmlouval jít pracovat do soukromé sféry. , jméno FO, později u krajského soudu skončila a nastoupila k žalovanému, s jehož jednatelem počala dítě. Podle žalovaného tu byl důvod pochybovat o nepodjatosti , tituly před jménem, Jiřího Levého kvůli jeho poměru k matce dítěte jednatele žalovaného. Dále bylo dotčeno právo žalovaného na spravedlivý proces tím, že vůbec neměla být vydána kvalifikovaná výzva k vyjádření k žalobě a rozsudek pro uznání byl vydán, přestože byla žalovanému telefonicky prodloužena lhůta pro podání vyjádření. Ve věci byly splněny podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru. Rozsudek odvolacího soudu vůbec nebyl vyhlášen, jeho odůvodnění bylo zatíženo vadami a písemné vyhotovení se lišilo od ústního odůvodnění. Soud prvního stupně zjistil, že paní , jméno FO, pracovala u Krajského soudu v Plzni v době od 1. 4. 2007 do 21. 9. 2010 jako zapisovatelka, soudce , tituly před jménem, Jiří Levý byl ke Krajskému soudu v Plzni přeložen až dne 1. 10. 2013 a podle vlastního vyjádření , jméno FO, neznal. Soud prvního stupně shledal, že žalovaný byl procesně legitimován k podání žaloby pro zmatečnost a žaloba byla podána včas, ale pro rozhodnutí mělo význam zabývat se jen tvrzením o vyloučení předsedy senátu , tituly před jménem, Jiřího Levého, protože ostatní tvrzení byla uplatněna až po skončení lhůty k podání žaloby. , tituly před jménem, Levý nebyl vyloučen z rozhodování ve věci, podmínka uvedená v ust. § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. nebyla splněna. I kdyby se , tituly před jménem, Jiří Levý a , jméno FO, znali, nestačilo by to pro závěr o podjatosti soudce. Důvodem k vyloučení soudce pro jeho podjatost nejsou běžné kolegiální či profesní známosti, k vyloučení mohou vést pouze takové vztahy, které svou intenzitou přesahují běžný společenský styk či známost.2. Žalovaný ve včasném odvolání namítl, že rozhodnutím soudu prvního stupně bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Rozsudkem, proti němuž podal žalobu pro zmatečnost, nebyl naplněn hlavní cíl civilního procesu, tedy poskytnutí ochrany porušenému právu. Žaloba pro zmatečnost slouží k nápravě takových procesních vad, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, a pokud žalovaný nebyl poučen podle ust. § 5 o. s. ř. o nastalé procesní situaci tak, aby na ni mohl adekvátním způsobem reagovat a navrhnout změnu žaloby, bylo mu znemožněno účinně realizovat jeho procesní práva. Napadené rozhodnutí je tedy třeba zrušit, opačný výsledek by vedl k odepření spravedlnosti a způsobil další křivdy. Žalovaného nejprve poškodil soud prvního stupně, když vydal rozsudek pro zmeškání, poté jej poškodil odvolací soud, když nezákonně vyhlašoval rozsudek. Žalovanému bylo upřeno právo předložit listinné a zvukové důkazy a odepřeno i právo na poučení. Soud prvního stupně při projednání žaloby pro zmatečnost odmítl zvukovou nahrávku z odvolacího jednání s tím, že si může vyžádat zvukový záznam od odvolacího soudu sám, a nevěnoval pozornost námitce žalovaného o možné manipulaci se zvukovým záznamem. Soudům ve sporu nejde o spravedlnost a o dosažení spravedlivého rozhodnutí ve věci samé. Měly by přihlížet zejména k tomu, že se žalobce při výkonu práce pro žalovaného pokusil získat konkrétní výhodu, a tím vlastně usiloval o nekorektní snížení majetku svého zaměstnavatele. Soud prvního stupně v řízení o věci samé ale vydal nezákonně kvalifikovanou výzvu a ignoroval tím judikaturu Nejvyššího soudu v pracovněprávních věcech, na kterou žalovaný podrobně odkázal.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., aniž by k žádosti žalovaného odročil nařízené odvolací jednání. Žalovaný, kterému bylo doručeno předvolání k jednání do jeho datové schránky dne 11. 7. 2025 fikcí, požádal o odročení dva dny před konáním jednání dne 22. 7. 2025 a tvrdil, že bude od 23. 7. 2025 do 31. 7. 2025 na dovolené, ale tvrzený důvod nedoložil. Za těchto okolností měl odvolací soud za to, že se sice jednalo o způsobilý důvod pro omluvu neúčasti u jednání, ale nikoli o důvod, pro který by mělo být jednání odročeno.4. Odvolací soud tedy projednal věc v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. a shledal, že odvolání nebylo podáno důvodně. Nepřihlížel přitom podle ust. § 15a odst. 3 a § 43 odst. 2 věta druhá o. s. ř. k námitce podjatosti, kterou žalovaný neodůvodnil a nedoplnil ani na základě výzvy.5. Žaloba pro zmatečnost byla podána dne 13. 11. 2023, podle jejího obsahu bylo napadené rozhodnutí odvolacího soudu vadné, protože ve věci rozhodoval vyloučený soudce , tituly před jménem, Jiří Levý; jiné důvody zmatečnosti se ze žaloby nepodávaly. Žalovaný doplnil tvrzení o dalších důvodech zmatečnosti napadeného rozhodnutí až při jednání dne 22. 1. 2025, kdy poukázal na shora popsaný procesní postup soudů obou stupňů.6. Žalobu, postavenou na zmatečnostním důvodu uvedeném v ust. § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř., bylo možno podat v subjektivní tříměsíční lhůtě běžící od doby, kdy žalovaný dověděl o důvodu zmatečnosti. Rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž žaloba směřovala, bylo vyhlášeno na jednání dne 23. 10. 2023, žalovaný namítl podjatost předsedy senátu , tituly před jménem, Jiřího Levého dne 24. 10. 2023 s tím, že se o důvodech podjatosti dozvěděl až po jednání odvolacího soudu. Subjektivní lhůta pro podání žaloby, odůvodněné skutečnostmi upravenými v ust. § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř., začala podle ust. § 234 odst. 3 o. s. ř. svůj běh 24. 10. 2023 a skončila 24. 1. 2024, takže pro uvedený zmatečnostní důvod byla žaloba podána včas v zachované lhůtě.7. Pro ostatní tvrzené důvody již však závěr o včasnosti podání žaloby neplatil. Žalobu pro zmatečnost, odůvodněnou jinými skutečnostmi než podle ust. § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř., by podle ust. § 234 odst. 1 o. s. ř. bylo možno podat ve lhůtě v trvání tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. Rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalovanému dne 21. 11. 2023, kdy nabyl právní moci, takže žalobu pro zmatečnost pro ostatní důvody by bylo možno podat do 21. 2. 2023. Žalovaný ale do skončení této lhůty žádné další důvody nedoplnil, všechna ostatní tvrzení předložil soudu v rozporu s ust. § 232 odst. 2 o. s. ř. až po jejím marném uplynutí. Zmeškání této lhůty však nelze podle ust. § 235 odst. 1 o. s. ř. prominout.8. Odvolací soud se proto při přezkumu napadeného rozhodnutí zabýval jen včas tvrzeným důvodem zmatečnosti podle ust. § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Soud prvního stupně vyhodnotil správně, že v předchozím odvolacím řízení nerozhodoval vyloučený soudce, a nebyl tu tedy naplněn zmatečnostní důvod podle ust. § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Tvrzení žalovaného, že jeho dřívější zaměstnankyně a matka dítěte jednatele žalovaného, paní , jméno FO, , pracovala v minulosti u Krajského soudu v Plzni jako zapisovatelka , tituly před jménem, Jiřího Levého, bylo jednoznačně vyvráceno potvrzením personálního oddělení zdejšího soudu a vyjádřením soudce , tituly před jménem, Levého. , jméno FO, pracovala jako zapisovatelka Krajského soudu v Plzni od 1. 4. 2007 do 21. 9. 2010, ale v této době byl , tituly před jménem, Jiří Levý ještě soudcem Okresního soudu Plzeň-město, ke Krajskému soudu v Plzni byl přeložen až od 1. 10. 2013. Tvrzený důvod jeho podjatosti se zjevně nezakládal na pravdě a nemohl vést k jeho vyloučení podle ust. § 14 odst. 1 o. s. ř. Ostatně i kdyby se , tituly před jménem, Levý s paní , jméno FO, znal, ať už z pracoviště nebo odjinud, namohla by tato skutečnost založit důvod pro pochybnost o jeho nepodjatosti, protože by se nejednalo o poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, když se paní , jméno FO, řízení neúčastnila, a nebyla by naplněna ani intenzita vztahu potřebná pro vyloučení soudce z rozhodování o věci.9. V řízení vyvolaném žalobou pro zmatečnost nebyl důvod žalovaného poučovat podle ust. § 5 o. s. ř. a upozorňovat ho na nastalou procesní situaci. Žaloba o zmatečnost byla projednatelná, žalovaný v ní uplatnil důvod podle ust. § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř., k němu předložil dostatečná tvrzení a navrhl důkazy, a nebylo namístě ho poučovat o potřebě doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy či o změně žaloby podle ust. § 118a o. s. ř. Jím použitý zmatečnostní důvod byl v řízení vyvrácen, ale žalovaný již nemohl změnit žalobu a doplnit ji o další důvody zmatečnosti, protože lhůta pro podání žaloby z jiných důvodů podle ust. § 234 o. s. ř. již marně uplynula a změna žaloby by nebyla přípustná podle ust. § 232 odst. 2 o. s. ř. Pak ani procesní poučení nemohlo mít žádný význam.10. K ostatním tvrzeným důvodům zmatečnos