Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec 29 Co 392/2025-169 – Náklady řízení

Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1) 70 155 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 93 155 Kč od 23.5.2024 do 17.6.2024, z částky 91 155 Kč od 18.6.2024 do 17.7.2024, z částky 88 155 Kč od 18.7.2024 do 15.8.2024, z částky 85 155 Kč od 16.8.2024 do 18.9.2024, z částky 82 155 Kč od 19.9.2024 do 16.10.2024, z částky 79 155 Kč od 17.10.2024 do 15.11.2024, z částky 76 155 Kč od 16.11.2024 do 13.12.2024, z částky 73 155 Kč od 14.12.2024 do 16.1.2025, z částky 70 155 Kč od 17.1.2025 do zaplacení; 2) 5 467,76 Kč, 3) úrok ve výši 28,35 % p. a z částky 86 941,39 Kč od 23.05.2024 do 16.06.2024, úrok ve výši 14,75 % p. a z částky 86 941,39 Kč od 17.06.2024 do 17.07.2024, z částky 86 757,39 Kč od 18.07.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.05.2024 dosáhne částky 287 452,00 Kč, a k rukám advokáta žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 80,8 %, tedy částku 40 407,70 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatný vždy k poslednímu dni příslušného měsíce, přičemž první splátka bude splatná v měsíci následujícím po právní moci tohoto rozsudku.2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníka byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se jej zavázal společně s úrokem ve výši 69,25 % p. a. splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 654 Kč vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje dubnem 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu v podobě tzv. Razdva půjčky, a to tak, že žalovaný vyplnil žádost o úvěr na webových stránkách provozovaných žalobkyní, byl „nový klient“. Žalobkyně ověřila zadanou emailovou adresu žalovaného , e-mail, . Žalobkyně zaslala žalovanému ověřovací email pode bodu 8., právnická osoba, . technického popisu, jehož součástí byl specifický kód pro ověření. Žalovaný následně tento specifický kód zadal do systému žalobkyně, a tím ověřil svoji emailovou adresu. Zároveň bylo ověřeno telefonní číslo žalovaného , Anonymizováno, a to přes zadání specifického kódu zaslaného na uvedené telefonní číslo. Žalovaný následně zadal do systému další údaje k prokázání totožnosti (občanský průkaz, výpisy z bankovního účtu). Před podpisem smlouvy zaslala žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet 1 Kč, v této platbě uvedla variabilní symbol, který sloužil pro podpis smlouvy o úvěru v klientské zóně. Žalovaný následně smlouvu podepsal, do příslušného podpisového okna vyplnil své jméno, příjmení a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby 1 Kč. Žalobkyně smlouvu akceptovala dne , datum, a schválení úvěru oznámila žalovanému dopisem doručeným žalovanému na osobní stránku v klientské zóně a zároveň na emailovou adresu žalovaného. Vyplacení úvěru ve výši 100 000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, žalobkyně prokázala výpisem transakce z účtu. Příjem žalovaného v únoru 2023 činil 58 371 Kč, v listopadu 2022 ve výši 55 173 Kč, v prosinci 2022 ve výši 54 164 Kč a v lednu 2023 ve výši 54 900 Kč. Po odečtení výdajů jeho účet vykazoval kladné zůstatky, a proto okresní soud uzavřel, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, neboť jeho příjem zcela postačoval k úhradě sjednaných splátek bez výraznějšího omezení životního standardu žalovaného. Žalovaný uhradil prvních 11 splátek úvěru, v březnu 2024 uhradil jen 500 Kč a dále hradil jen částečné platby, celkem uhradil, Anonymizováno, 90 194 Kč. Žalobkyně dne 17. 4. 2024 a 20. 5. 2024 upomínala žalovaného k úhradě dlužných částek, dne 21. 5. 2024 oznámila žalovanému zesplatnění úvěru. Po částečném zpětvzetí žaloby požadovala žalobkyně úrok ve výši 28,35 % p. a. (oproti původnímu 69,25 % p. a.). Okresní soud shledal úrokovou sazbu v této výši v souladu se zásadou přiměřenosti a mravnosti. Za oprávněný shledal i požadavek na zaplacení smluvní pokuty, která byla platně sjednána a žalobkyně ji vyčíslila ve správné výši. Po právní stránce aplikoval okresní soud na zjištěný skutkový stav § 2395, § 2048 a násl., § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Dále citoval rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023). O lhůtě k plnění rozhodl podle § 160 odst. 1 věty druhé zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 87 odst. 1, 2 z. s. ú. a vyhověl žádosti žalovaného splácet dlužnou částku ve splátkách, jejichž výše je adekvátní a neznamenající neúměrné prodloužení lhůty k plnění a neoprávněné zvýhodnění žalovaného na úkor žalobkyně. Nákladový výrok odůvodnil podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná v rozsahu 90,4 %, žalovaný v rozsahu 9,6 %, proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v poměrné výši 80,8 %. Při vyčíslení výše náhrady nákladů řízení postupoval podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Namítá, že žalobkyně řádně nezkoumala jeho úvěruschopnost, jak vyplývá z výpisů z účtu, neboť z platby 1 710 Kč označené jako „okamžitá úhrada školka – nová“ lze usuzovat, že se jedná nejspíše o platbu související s umístěním dítěte ve školce, která se každý měsíc opakovala, avšak žalobkyně po případných vyživovacích povinnostech žalovaného nepátrala. Již jen ze skutečnosti, že sjednával úvěr distančně prostřednictvím internetu, musel za tyto služby dálkového připojení hradit částky, se kterými však žalobkyně nekalkulovala, přitom z výpisů vyplývají pravidelné platby ve prospěch , Anonymizováno, ve výši 796 Kč v prosinci 2022 a ve výši 774,40 Kč v měsíci listopadu 2022. V obratech příchozích úhrad se opakovaně objevují platby označené jako , právnická osoba, ., kdy se jedná nejspíše o příjmy ze sázek, tyto položky nelze označit za pravidelný příjem a jejich existence naznačuje, že spotřebitel nemusí být schopen dodržoval své závazky, když opakovaně sází na hazardní hry. Z výpisů dále vyplývají jeho závazky např. z úvěru , Anonymizováno, , z úvěru od , Anonymizováno, ., z úvěru od , Anonymizováno, a z provedeného inkasa , Anonymizováno, . Byť se jeho příjem mohl jevit dostatečným, z obratů na účtu je zřejmé, že nebyl schopen kumulovat úspory a žil tzv. od výplaty k výplatě. Obezřetnost žalobkyně měla vzbuzovat i skutečnost, že převážnou část výdajů žalovaného netvoří výdaje na chod domácnosti a na spotřebu, ale blíže nepopsané jednorázové úhrady v řádech tisíců korun v každém měsíci, aniž žalobkyně zjišťovala, z jakého důvodu takové platby provádí. K tomu citoval judikaturu Nejvyššího soudu např. rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Dále namítl, že smlouva je jako celek v rozporu s dobrými mravy z důvodu nemravné výše sjednaného úroku z úvěru, která nebyla zhojena ani částečným zpětvzetím žaloby (k tomu odkázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 35 Co 345/2022). Konečně namítl, že smlouva je neplatná z důvodu nesplnění podmínek kontraktačního procesu prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku. Dle žalovaného nelze učinit nezpochybnitelný závěr, že k předložené smlouvě nezměnitelným způsobem daný prostředek identifikace prokazující jeho akceptaci připojil a žalobkyně neprokázala, že žalovaný vyslovil souhlas s tím konkrétním zněním smlouvy, které mu mělo být následně zasláno (k tomu odkázal na rozhodnutí Okresního soudu v Karviné – pobočka Havířov, sp. zn. 106 C 300/2021-38, Okresního soudu v Nymburku sp. zn. 8 C 40/2024, Okresního soudu v Berouně sp. zn. 12 C 414/2023 a na nařízení EP a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014). Navrhl, aby odvolací soud zrušil napadené výroky a rozhodl tak, že žalovaný dosavadními splátkami uhradil celou jistinu 100 000 Kč, a tím jsou jeho závazky vůči žalobkyni vyrovnány.4. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila. K výzvě odvolacího soudu žalobkyně v podání ze dne 7. 7. 2026 doplnila, že bankovní spojení žalovaného bylo ve smlouvě uvedeno jako účet č. , č. účtu, . Z potvrzení , Anonymizováno, o provedené platbě vystaveného dne 20. 3. 2023 vyplývá, že z účtu společnosti , Jméno žalobce, . vedeného u platební brány , Anonymizováno, dne , datum, v 11:53 hodin odeslána na účet č. , č. účtu, částka , částka, , a to pod variabilním symbolem , var. symbol, , ID transakce , Anonymizováno, . Tento variabilní symbol byl podpisovým kódem použitým v klientské zóně. K nároku na zaplacení 400 Kč (2 dílčí nároky po 200 Kč) uvedla, že vznikly podle bodu 6.2 části B) smlouvy o úvěru č. , hodnota, . První dílní nárok ve výši 200 Kč se vztahuje ke splátce č. , hodnota, splatné dne 17. 3. 2024 ve výši 6 654 Kč. Žalovaný však uhradil pouze 500 Kč dne 21. 3. 2024, 500 Kč dne 19. 4. 2024 a 2 000 Kč dne 16. 5. 2024. Druhý dílčí nárok ve výši 200 Kč se vztahuje ke splátce č. , hodnota, splatné dne 17. 4. 2024 ve výši 6 654 Kč. Tuto splátku žalovaný neuhradil řádně a včas. U každé z uvedených splátek byla provedena stejná soustava inkasních úkonů: evidence a kontrola prodlení v systému žalobkyně, vyhodnocení splatnosti a dílčích plateb, zařazení pohledávky do upomínkového a inkasního procesu, interní zpracování zaměstnanci předžalobního vymáhání, činnosti interního call centra, činnosti externí inkasní spolupráce a příprava písemných výzev žalovanému, tj. 43,94 Kč – mzdový náklad zaměstnanců podílejících se na vymáhání, 6,99 Kč – provozní náklad call centra, 93,42 Kč – provize externí vymáhací společnosti, 59,84 Kč – provize inkasní sítě, 1,64 Kč – ostatní provozní náklady , Anonymizováno, .5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a jemu předcházející řízení, doplnil dokazování přečtením potvrzení ze dne 20. 3. 2023 o provedené platbě , Anonymizováno, a údaji ze systému , jméno FO, národní banky (dostupné na , Anonymizováno, ) a odvolání žalovaného shledal zčásti důvodným.6. Okresní soud z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, zjistil, že žalobkyně je v ní označena jako poskytovatel úvěru, žalovaný jako klient, který je v listině označen identifikačními údaji (jménem, příjmením, rodným číslem, adresou bydliště, emailovou adresou: , e-mail, , telefonním číslem , hodnota, a bankovním spojením číslo účtu: , č. účtu, . Celková výše úvěru činí 100 000 Kč a celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 239 544 Kč. Celková výše splátky byla stanovena na 6 654 Kč při 36 měsíčních splátkách, které budou hrazeny nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Zápůjční úroková sazba činila 69,25 %. p. a. K listině bylo v čase 12:07:17 dne , datum, připojeno jméno a příjmení žalovaného a jedinečný kód: , Anonymizováno, s tím, že klient podepisuje a činí nabídku (a zároveň tedy podepisuje smlouvu) tak, že na své osobní stránce v klientské zóně vyplní do příslušného podpisového okna vztahující se k této nabídce (smlouvě) své jméno, příjmení a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, která byla za tím účelem zaslána poskytovatelem na bankovní spojení klienta. Žalobkyně dne , datum, návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, akceptovala. Částka 100 000 Kč byla žalovanému zaslána dne , datum, na účet č. , č. účtu, , VS: , var. symbol, (jak zjistil okresní soud z dokladu o vyplacení úvěru na č. l. 35). Žalovaný vyplacení úvěru v této výši na jeho shora označený účet nesporoval.7. Žalobkyně se v tomto řízení nyní (po dvou částečných zastavení řízení) domáhá 1. zaplacení částky 70 155 Kč se zákonnými úroky z prodlení, kdy součástí žalované jistiny je jednak dlužná částka z poskytnutého úvěru (68 757 Kč), dále smluvní pokuta ve výši 998 Kč nárokovaná podle čl. 6.1. smlouvy a 400 Kč, jakožto náklad vzniklý v souvislosti s prodlením žalovaného podle čl. 6.2 smlouvy, 2. smluvní pokuty ve výši 5 467,76 Kč podle čl. 6.5. smlouvy a 3. úroku z úvěru ve výši 28,35 % p. a od 23. 5. 2024 do 16. 6.2024 a dále ve výši 14,75 % p. a. od , datum, do zaplacení.8. V právním hodnocení uvedených skutkových zjištění okresní soud správně uzavřel, že závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podléhá režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zároveň, s ohledem na povahu účastníků, režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který ve vztahu k občanskému zákoníku představuje normu speciální.9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Ze strany poskytovatele úvěru je nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet.10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 87 věty prvé a třetí z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 z. s. ú. změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou žalovaného týkající se kontraktačního procesu. Jedná se o námitku stěžejní, neboť se od ní odvíjí právní posouzení, a tím i oprávněnost žalobního požadavku.14. Okresní soud se zabýval existencí pohledávky žalobkyně vůči žalovanému z úvěrové smlouvy podle § 2395 o. z. a správně zkoumal, prokázala-li žalobkyně uzavření smlouvy.15. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky, umožňují-li zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.16. Podle § 1740 odst. 1 o. z. adresát nabídku přijme tím, že vůči navrhovateli včas projeví souhlas.17. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (viz listina na č.l. 23 – 26) vyplývá (jak zjistil okresní soud), že ohledně uzavření smlouvy bylo ujednáno, že klient činí a podepisuje nabídku (a zároveň tedy podepisuje smlouvu) tak, že na své osobní stránce v klientské zóně vyplní do příslušného podpisového okna vztahující se k této nabídce (smlouvě) své jméno, příjmení a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, která byla za tím účelem zaslána po posouzení úvěruschopnosti klienta na bankovní spojení klienta (tuto částku ve výši 1 Kč není klient povinen poskytovateli vracet). Žalovaný nejprve vyplnil elektronickou žádost o úvěr v klientské zóně žalobce. Jeho identita a přístupové údaje byly následně ověřeny ve více navazujících krocích: ověřením e-mailové adresy žalovaného , e-mail, prostřednictvím kódu zaslaného na jím uvedenou e-mailovou adresu (viz důkaz na č. l. 92), ověřením telefonního čísla , hodnota, prostřednictvím SMS kódu (viz. č. l. 94), předložením kopie občanského průkazu (viz čl. 43-44) a doložením výpisů z bankovního účtu , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . na jméno žalovaného. Žalobkyně dále dne 20. 3. 2023 provedla verifikační platbu ve výši 1 Kč na tento bankovní účet, jak zjistil odvolací soud z listiny na č. l. 162 a její variabilní symbol č. , var. symbol, představoval jedinečný podpisový kód, který koresponduje s variabilním symbolem uvedeným v předmětné smlouvě o úvěru. Žalovaný následně v klientské zóně vložil do podpisového pole své jméno a příjmení a uvedl jedinečný podpisový kód, jenž mu byl zpřístupněn prostřednictvím verifikační platby zaslané na bankovní účet vedený na jeho jméno. Tím vůči žalobkyni projevil souhlas s obsahem návrhu smlouvy a vůli být smlouvou vázán. Žalobkyně návrh akceptovala (viz listina na č. l. 31 oznámení o schválení úvěru) a žalovanému zpřístupnila oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář a vyhotovení smlouvy s akceptační doložkou. Shora popsaný postup plně koresponduje s Technickým popisem uzavření smlouvy a jejího podpisu založeným na č. l. 42 spisu. Z tohoto dokumentu vyplývá systematická a časově navazující posloupnost jednotlivých kroků kontraktačního procesu, včetně ověření kontaktních údajů žalovaného, ověření jeho totožnosti, provedení verifikační platby a následné akceptace smlouvy prostřednictvím jedinečného podpisového kódu. Tento sled identifikačních, autentizačních a autorizačních úkonů tvoří ucelený důkazní řetězec, z něhož plyne, že smlouvu uzavřel právě žalovaný. Závěr podporuje i následné chování účastníků: úvěrové prostředky ve výši 100 000 Kč byly žalovanému vyplaceny, žalovaný uhradil celkem jedenáct pravidelných splátek a v průběhu splácení nezpochybnil ani uzavření smlouvy, ani poskytnutí úvěru.18. Písemná forma právního jednání je zachována i při použití elektronických prostředků, umožňují-li zachytit obsah jednání a určit jednající osobu. Takový postup odpovídá § 562 odst. 1 o. z. Žalovaný návrh smlouvy přijal konkrétním elektronickým úkonem, a smlouva tak byla uzavřena v souladu s pravidly pro přijetí nabídky podle § 1740 o. z. Požadavek písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru je obsažen v § 104 větě první z. s. ú. Tento požadavek byl v posuzovaném případě naplněn. Nadto § 104 věta druhá z. s. ú. stanoví, že nesplnění požadavku písemné formy samo o sobě nemá za následek neuzavření ani neplatnost smlouvy.19. S ohledem na shora uvedené skutečnost je závěr okresního soudu o platném uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky ze dne 20. 3. 2023, č. , hodnota, správný.20. Další odvolací námitka spočívá v tom, že dle žalovaného žalobkyně dostatečně před poskytnutím úvěru nezkoumala jeho úvěruschopnost, když z výpisů z účtu žalovaného, které měla žalobkyně k dispozici, plynou takové skutečnosti, které měly v žalobkyni vyvolat větší míru obezřetnosti vedoucí k závěru o jeho neschopnosti úvěr splácet (splácené závazky z jiných úvěrů, příjmy plynoucí patrně z hazardních her a blíže nespecifikované úhrady, které se netýkaly spotřeby ani chodu domácnosti opakující se v řádech tisíců v každém měsíci).21. Jde-li o spotřebitelský úvěr, poskytovatel musí před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele důkladně posoudit na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posuzuje se zejména poměr příjmů a výdajů, stávající závazky a způsob jejich dosavadního plnění. Úvěr lze poskytnout jen tehdy, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet jej ve sjednaných splátkách (viz § 86 z. s. ú.)22. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. 10. 2024, sp. zn. 33 Cdo 659/2024 uvedl, že zákon nestanoví jednotný postup posuzování, avšak věřitel musí mít dostatečný přehled o finanční situaci a platební morálce spotřebitele; ověření interních a externích databází je významné, nikoli však samo o sobě rozhodující. V rozsudku ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 dále uvedl, že každé procesní pochybení při prověřování úvěruschopnosti nevede automaticky k neplatnosti úvěrové smlouvy. Musí být rovněž postaveno najisto, že existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.23. Žalobkyně předložila výpisy z účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . na jméno žalovaného, a to za měsíce listopad a prosinec 2022 a leden a únor 2023, tj. za čtyři měsíce předcházející uzavření smlouvy o úvěru. Z těchto výpisů žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Jak zjistil okresní soud, z těchto výpisů plyne přehled o přijatých a odchozích platbách žalovaného. V měsíci listopadu 2022 byla ve prospěch účtu žalovaného připsána 15. 11. částka 55 173 Kč (mzda od , právnická osoba, .) a dále 29. 11. částka 44 400 Kč (záloha na mzdu). Dne 25. 11. byla ve prospěch účtu žalovaného pod KS , konst. symbol, připsána částka , částka, . , jméno FO, společnosti , právnická osoba, . byla na účet připsána částka 45 500 Kč, součet splátek jiných úvěrů činil , částka, , platby ve prospěch , Anonymizováno, (na účet č. , č. účtu, ) činily 75 996 Kč, platby ve prospěch účtu č. , č. účtu, činily 64 445,52 Kč, od , jméno FO, byla na účet připsána částka 36 000 Kč. V prosinci 2022 byla na účet žalovaného připsána mzda ve výši 54 164 Kč, dne 1. 12. pod KS , konst. symbol, částka 25 000 Kč, od společnosti , právnická osoba, obdržel dne 19. 12. částku 20 000 Kč. , jméno FO, společnosti , právnická osoba, . činil příjem 45 000 Kč, součet splátek jiných úvěrů činil 15 001,63 Kč, platby ve prospěch , Anonymizováno, (na účet č. , č. účtu, ) činily 75 996 Kč a platby ve prospěch účtu č. , č. účtu, činily 43 370,23 Kč. , jméno FO, bylo na účet připsáno 6 000 Kč. V měsíci lednu 2023 žalovaný obdržel mzdu ve výši 54 990 Kč, od společnosti , právnická osoba, . , částka, , splátky jiných úvěrů činily 15 774,63 Kč, platby ve prospěch , Anonymizováno, . (na účet č. , č. účtu, ) činily 35 379 Kč a platby ve prospěch účtu č. , č. účtu, činily 36 893,65 Kč. , jméno FO, bylo na účet připsáno 20 000 Kč, od , Anonymizováno, 35 000 Kč. V měsíci únoru 2023 žalovaný obdržel mzdu ve výši 58 371 Kč, od společnosti , Anonymizováno, částku 16 000 Kč od , Anonymizováno, 20 000 Kč, od společnosti , právnická osoba, . , částka, , splátky jiných úvěrů činily 15 774,23 Kč, platby ve prospěch , Anonymizováno, (na účet č. , č. účtu, ) činily 26 300 Kč a platby ve prospěch účtu č. , č. účtu, činily 33 667,74 Kč. , jméno FO, bylo na účet připsáno 20 000 Kč. Pravidelné opakující se výdaje činily v listopadu 2022 částku 2 484,40 (školka 1 710 Kč, T-Mobile 774,40 Kč), v prosinci 2022 částku 2 506,63 Kč (školka 1 710 Kč a T-Mobile 796,63 Kč), v lednu 2023 částku 2 540,29 Kč (školka 1 710 Kč, T-Mobile 800,29 Kč) a v únoru 2023 částku 2 401,84 Kč (školka 1 710 Kč a T-Mobile 691,84 Kč).24. Z dokazování provedeného okresním soudem, které odvolací soud považuje za dostatečné, nevyplynuly skutečnosti, které by v době poskytnutí úvěru zakládaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného řádně hradit sjednané splátky. Jeho pravidelný měsíční příjem přesahoval 50 000 Kč, účet nevykazoval dlouhodobě nepříznivou bilanci, žalovaný nebyl postižen exekučním řízením ani nevykazoval prodlení či neplnění dosavadních závazků. Zjistitelné pravidelné výdaje navíc nedosahovaly takové výše, aby podstatně snižovaly jeho disponibilní příjem. Za těchto okolností bylo namístě uzavřít, že žalovaný byl objektivně schopen hradit měsíční splátky okolo 6 500 Kč. Samotná skutečnost, že se na účtu objevovaly transakce související se společností Tipsport, bez dalších zjištění nedokládá závislost žalovaného na hazardních hrách ani závěr, že by tyto transakce vedly k jeho předlužení či vytvářely riziko dluhové pasti. V rozhodném období nebylo prokázáno, že by výdaje na sázení zpochybňovaly schopnost žalovaného plnit sjednané splátkové povinnosti.25. Je proto správný závěr okresního soudu, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupovala s náležitou odbornou péčí podle § 86 odst. 1 z. s. ú. Vycházela nejen z prohlášení žalovaného obsaženého ve smluvní dokumentaci, ale rovněž ověřila údaje v příslušných databázích a pohyby na jeho bankovním účtu. Nedostatky namítané žalovaným v souvislosti s posouzením jeho úvěruschopnosti proto nemají za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, .26. Na platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v jejím celku nemá vliv výše sjednané úrokové sazby v předmětné smlouvě o spotřebitelském úvěru ve výši 69,25 % ročně, jak namítá žalovaný.27. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Týká-li se však důvod neplatnosti pouze obsahově oddělitelné části právního jednání, je podle § 576 o. z. neplatná jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez ní.28. Lze přisvědčit žalovanému, že původně sjednaná úroková sazba ve výši 69,25 % p. a. je nepřiměřená a příčí se dobrým mravům. Neplatnost tohoto ujednání však postihuje pouze ujednání o původní výši smluvního úroku, nikoli smlouvu o spotřebitelském úvěru jako celek. Ujednání o výši úroku je totiž obsahově oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy; i bez něj zůstává zachován její účel, tedy poskytnutí peněžních prostředků a povinnost úvěrovaného je vrátit spolu s úroky (viz § 2395 o. z.). Lze rovněž předpokládat, že by strany smlouvu uzavřely i bez původně sjednané výše úroku, což potvrzuje i následné částečné omezení nároku žalobkyní co do požadavku na zaplacení úroku z úvěru z původní výše 69,25 % p. a. na 28,35 % p. a.29. Takový závěr odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž případná neplatnost ujednání o úrocích ve smlouvě o úvěru sama o sobě nezpůsobuje neplatnost úvěrové smlouvy jako celku; jde zásadně o obsahově oddělitelnou část smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1459/2023).30. Z údajů zanesených v systému , jméno FO, národní banky odvolací soud zjistil, že obvyklá úroková sazba u nových spotřebitelských úvěrů s dobou fixace od jednoho do pěti let činila v březnu 2023, kdy byla předmětná smlouva uzavřena, 9,73 % ročně. Úrok ve výši 28,35 % ročně tak tuto sazbu nepřevyšuje ani trojnásobně a za okolností dané věci jej lze považovat za úrok odpovídající dobrým mravům.31. Nejvyšší soud vychází z toho, že nepřiměřený bývá zpravidla úrok, který podstatně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání, zejména sazby bank poskytujících úvěry či půjčky; vždy je však nutné hodnotit konkrétní okolnosti případu a připouští, že ani dvojnásobek či trojnásobek obvyklé sazby nemusí být sám o sobě nemravný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 212/2014). V tomto rozsahu (co do úroku z úvěru 28,35 % p. a.) je proto nárok žalobkyně důvodný.32. Odvolací soud však shledal nesprávným způsob, jakým žalobkyně promítla omezení úrokové sazby do výše žalované pohledávky. Zpětvzetí žaloby zohledňovalo pouze úroky přirostlé po zesplatnění úvěru, nikoliv skutečnost, že snížená úroková sazba se musí promítnout rovněž do splátek uhrazených žalovaným před jeho zesplatněním. Tomu odpovídá i odlišná výše zůstatku jistiny ke dni zesplatnění.33. Částku 70 155 Kč, požadovanou žalobkyní jako jistinu, proto odvolací soud po zohlednění jednotlivých doložených splátek a úroku ve výši 28,35 % ročně snížil na 25 488,39 Kč. Tato korekce se promítla rovněž do akcesorických nároků, zejména do výše smluvní pokuty, která byla stanovena částkou 2 715,35 Kč, a do výpočtu smluvního úroku ve výši 28,35 % ročně z postupně se snižujících dlužných částek. Soud prvního stupně při výpočtu v plném rozsahu nezohlednil, že žalovaný dluh hradil ve více dílčích splátkách.34. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni , datum, , jak správně zjistil okresní soud z listiny vyhotovené téhož dne žalobkyní. Z historie pohybů na účtu žalovaného č. , Anonymizováno, za období od 14. 4. 2023 do 16. 1. 2025 vyplývá, že žalovaný ode dne poskytnutí úvěru (, datum, ) uhradil žalobkyni řádně celkem , hodnota, splátek úvěru po 6 654 Kč. Dne 21. 3. 2024 uhradil pouze 500 Kč, dne 19. 4. 2024 uhradil 500 Kč a dne 16. 5. 2024 uhradil 2 000 Kč. , jméno FO, 12. splátky, která byla splatná 17. 3. 2024, se ocitl žalovaný v prodlení. Podle úvěrové kalkulačky (dostupné např. na www.dtest.cz/kalkulacka/delka-splaceni) činila původní jistina ke dni zesplatnění při roční úrokové sazbě 28,35 % ročně částku 43 802,71 Kč (zůstatek jistiny po úhradě splátky 6 654 Kč dne 17. 2. 2024 činil 46 802,71 Kč, od které je třeba odečíst 3 000 Kč uhrazené celkem ve dnech 21. 3. 2024 (500 Kč), 19. 4. 2024 (500 Kč) a 16. 5. 2024 (2 000 Kč). Smluvní úrok do zesplatnění k 21. 5. 2024 činil 3 287,68 Kč. Nová jistina po zesplatnění podle čl. 6.4. úvěrové smlouvy činila celkem 48 488,39 Kč. Její součástí je kromě jistiny ke dni zesplatnění 43 802,71 Kč a smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 3 287,68 Kč i částka 1 398 Kč představující dvě smluvní pokuty po 499 Kč a dva poplatky po 200 Kč.35. Smluvní pokuta byla účastníky v čl. 6.1. úvěrové smlouvy sjednána ve výši 499 Kč za každou jednotlivou splátku, s jejíž úhradou byl žalovaný v prodlení alespoň 30 dnů. Pokuta byla žalobkyní uplatněna pouze za dvě takové splátky, a to za prodlení s úhradou 12. a 13. splátky, tj. celkem 998 Kč. Její výše za jednotlivou splátku nepřesáhla 500 Kč a souhrn pokut v kalendářním roce zůstal nižší než 3 000 Kč. Ujednání je proto souladné s úpravou v § 122 odst. 2 z. s. ú., podle kterého uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.36. Toto smluvní ujednání není rozporné s dobrými mravy, neboť nárok na pokutu vzniká až při nejméně třicetidenním prodlení, pokuta je jednorázová, nenarůstá denně a po zesplatnění úvěru již další pokuty nevznikají, proto je požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč oprávněný.37. Podle § 122 odst. 1 písm. a) z. s. ú. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu. U běžných poplatků sjednaných již při uzavření úvěru zákon počítá s tím, že mohou tvořit součást celkových nákladů úvěru. Podle § 3 odst. 2 písm. d) z. s. ú. pro účely tohoto zákona se rozumí celkovými náklady spotřebitelského úvěru veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.38. Povinnost žalovaného k náhradě účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou každé splátky o délce 15 dnů, byla účastníky sjednána v čl. 6.2. úvěrové smlouvy, přičemž byla sjednána i její výše 200 Kč za každou dlužnou splátku, s jejíž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení. Žalobkyně požadovala 400 Kč, a to za prodlení žalovaného s úhradou 12. a 13. splátky. Žalobkyně podrobně vysvětlila, z čeho se náklad ve výši 200 Kč (po zaokrouhlení) skládá (43,94 Kč mzdový náklad zaměstnanců, 6,99 Kč jednotkové provozní náklady Call centra, 93,42 Kč jednotkový náklad - provize externí vymáhací společnosti, 59,84 Kč jednotkový náklad – provize inkasní sítě a 1,64 Kč ostatní provozní náklady Collection Department).39. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni poplatek spočívající v náhradě účelně vynaložených nákladů, jakož i ujednání o jeho výši, bylo obsahem jak předsmluvních informací (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), tak úvěrové smlouvy (srovnej § 95 odst. 1 písm. i) a § 106 odst. 1 písm. k) z. s. ú.), proto je i tento požadavek žalobkyně na zaplacení částky 400 Kč po právu.40. Po zesplatnění úvěru , datum, žalovaný i nadále úvěr splácel (jak plyne z historie pohybů na jeho účtu a jak bylo doloženo již v řízení před okresním soudem), konkrétně 17. 6. 2024 uhradil 2 000 Kč, 17. 7. 2024 uhradil 3 000 Kč, 15. 8. 2024 uhradil 3 000 Kč, 18. 9. 2024 uhradil 3 000 Kč, 16. 10. 2024 uhradil 3 000 Kč, 15. 11. 2024 uhradil 3 000 Kč, 13. 12. 2024 uhradil 3 000 Kč a 16. 1. 2025 uhradil 3 000 Kč. Po zesplatnění úvěru tedy žalovaný zaplatil žalobkyni celkem 23 000 Kč. Tuto částku je třeba odečíst od dlužné (původní) jistiny ke dni zesplatnění, tj. od částky 43 802,71 Kč (viz odůvodnění rozsudku výše), neboť žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení toliko původní jistiny úvěru. Po právu je tedy požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny ve výši 25 488,39 Kč.41. Žalovaný je v prodlení s plněním uvedené povinnosti, a proto má žalobkyně vůči němu podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení od 23. 5. 2024.42. Výše úroku z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá ročně výši repo sazby stanovené , jméno FO, národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentní bodů. Jelikož k prvému dni prvého pololetí 2024 (v němž dne 23. 5. 2024 došlo k prodlení žalovaného) repo sazba stanovená , jméno FO, národní bankou činila 6,75 %, má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 48 488,39 Kč (tj. z nové jistiny úvěru) od 23. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % (tj. ve výši repo sazby 6,75 % zvýšené o 8 procentních bodů). Účastníci si ve smlouvě nesjednali způsob započítávání plateb žalovaného na dluh, zejména zda mají být použity přednostně na jistinu, úroky či náklady spojené s uplatněním pohledávky. Odvolací soud proto postupoval podle § 1932 odst. 2 o. z., podle něhož je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky, a nakonec na úroky z prodlení. Ze spisu nevyplývá, že by byly již určené náklady (žalobkyně je ani nepožaduje), proto odvolací soud započetl jednotlivé prokázané platby žalovaného nejprve na jistinu. Základ pro výpočet úroků z prodlení proto vždy snížil o příslušnou uhrazenou částku od následujícího dne po provedení platby.43. Ve shodě se shora uvedeným postupoval odvolací soud i ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úroky z úvěru, když vycházel z požadované výše 28,35 % ročně. Úrok žalobkyně požadovala za dobu od 23. 5. 2024, a to z původní jistiny úvěru, která podle přepočtu shora činí 43 802,71 Kč. Úrok z úvěru žalobkyně požadovala v souladu s § 122 odst. 4 z. s. ú. pouze do 16. 6. 2024, za dobu od 17. 6. 2024 tedy byla uložena žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok ve výši 14,75 %, tj. ve výši repo sazby 6,75 % zvýšené o 8 procentních bodů, a to z aktuální nesplacené části jistiny, snížené o jednotlivé prokázané úhrady, a úroky přiznal za dobu prodlení z takto postupně se snižujícího zůstatku dluhu. Odvolací soud omezil maximální částku úroku z úvěru na částku 287 400 Kč namísto okresním soudem stanovené částky 287 452 Kč, neboť částka 287 400 Kč odpovídá smluvnímu ujednání v čl. 2.2. úvěrové smlouvy.44. Korekce výše dlužné jistiny a úroku z úvěru ve výši 28,35 % se promítla i do nesprávně stanovené částky smluvní pokuty, kterou účastníci sjednali v čl. 6.5. úvěrové smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu od 23. 5. 2024 do data vyhotovení žaloby, tj. do 17. 7. 2024. Tomu odpovídá částka 2 715,35 Kč, tj. 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 48 488,39 Kč za dobu od 23. 5. 2024 do 17. 6. 2024.45. S ohledem na shora uvedené skutečnosti proto odvolací soud rozsudek okresního soudu částečně potvrdil podle § 219 o. s. ř. a částečně jej podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni a) 25 488,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 48 488,39 Kč od 23.5.2024 do 17.6.2024, z částky 45 488,39 Kč od 18.6.2024 do 17.7.2024, z částky 42 488,39 Kč od 18.7.2024 do 15.8.2024, z částky 39 488,39 Kč od 16.8.2024 do 18.9.2024, z částky 36 488,39 Kč od 19.9.2024 do 16. 10. 2024, z částky 33 488,39 Kč od 17.10.2024 do 15.11.2024, z částky 30 488,39 Kč od 16.11.2024 do 13.12.2024, z částky 27 488,39 Kč od 14.12.2024 do 16.1.2025, z částky 24 488,39 Kč od 17.1.2025 do zaplacení; b) 2 715,35 Kč a c)úrok ve výši 28,35 % ročně z částky 43 802,71 Kč od 23.5.2024 do 16.6.2024, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 43 802,71 Kč od 17.6.2024 do 17.6. 2024, z částky 40 802,71 Kč od 18.6.2024 do 17.7.2024, z částky 37 802,71 Kč od 18.7.2024 do 15.8.2024, z částky 34 802,71 Kč od 16.8.2024 do 18.9.2024, z částky 31 802,71 Kč od 19.9.2024 do 16.10.2024, z částky 28 802,71 Kč od 17.10.2024 do 15.11.2024, z částky 25 802,71 Kč od 16.11.2024 do 13.12.2024, z částky 22 802,71 Kč od 14.12.2024 do 16.1.2025, z částky 19 802,71 Kč od 17.1.2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.05.2024 dosáhne částky 287 400 Kč.46. Povinnost k plnění odvolací soud stanovil žalovanému ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně splatných vždy k poslednímu dni příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ztráta výhody splátek je ochranou žalobkyně, aby se v případě prodlení žalovaného se splátkou dlužné částky stal splatný celý dluh. To okresní soud v napadeném rozsudku opomněl, proto odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že vyslovil ztrátu výhody splátek, jak se žalobkyně dožadovala návrhem na vydání opraveného usnesení. Ve zbývajícím rozsahu pak odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu zamítl (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.)47. Jelikož odvolací soud rozsudek okresního soudu částečně změnil, rozhodl nově o nákladech řízení u okresního soudu a rozhodl též o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, 2 o. s. ř.). Pro posouzení otázky, zda a který z účastníků má v projednávané věci právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, je podle § 142 odst. 1, 2 o. s. ř. rozhodující míra jejich úspěchu ve věci samé, kterou je však třeba posuzovat s ohledem na celý předmět řízení včetně příslušenství.48. Žalobkyně byla v řízení u okresního soudu úspěšná co do částky 40 330,37 Kč (jistina 25 488,39 Kč, úrok z prodlení ve výši 6 344,97 Kč, smluvní pokuta 2 715,35 Kč a úrok ve výši 5 781,66 Kč). Žalobkyně se v řízení u okresní soudu domáhala zaplacení celkem částky 144 747,37 Kč (jistina 98 103 Kč, úrok z prodlení ve výši 19 937,92 Kč, smluvní pokuta 5 467,76 Kč a úrok ve výši 21 238,69 Kč). Úspěch žalobkyně v řízení u okresní soudu činí 28 %, úspěch žalovaného 72 %. V odvolacím řízení byla žalobkyně úspěšná co do částky 45 682 Kč (jistina 25 488,39 Kč, úrok z prodlení k 12. 8. 2026 ve výši 9 303,37 Kč, smluvní pokuta 2 715,35 Kč a úrok k 12. 8. 2026 ve výši 8 174,39 Kč). Požadováno v odvolacím řízení bylo celkem 167 502,49 Kč (jistina 98 103 Kč, úrok z prodlení k 12. 8. 2026 ve výši 32 188,02 Kč, smluvní pokuta 5 467,76 Kč a úrok k 12. 8. 2026 ve, Anonymizováno, výši 31 743,71 Kč). Úspěch žalobkyně v odvolacím řízení činí 27 % a úspěch žalovaného 73 %. Žalovaný byl v obou řízeních převážně úspěšný, proto by žalovaný měl podle § 224 odst. 1, 2, § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení před okresním soudem v rozsahu 44 % a před odvolacím soudem v rozsahu 46 %, avšak náhrady nákladů se výslovně vzdal. Proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.