95 Co 333/2025-213 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 290 304 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 290 304 Kč za dobu od 13. 7. 2024 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 22 683,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 683,84 Kč za dobu od 22. 6. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 290 304 Kč za dobu od 22. 6. 2024 do 12. 7. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 290 304 Kč za dobu od 13. 7. 2024 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 91 071 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).2. Okresní soud vycházel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne 15. března 2006 uzavřena pracovní smlouva na základě které začal žalovaný pro žalobkyni vykonávat práci kontrolního technika STK, se dnem nástupu do práce 15. března 2006, pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 31. 12. 2006. Mezi účastníky byl sjednán režim dvousměnného provozu v průměrném rozsahu 38,75 hodin týdně a splatnost mzdy byla stanovena na patnáctý den následujícího měsíce, následně došlo ke změně této pracovní smlouvy, když žalovaný byl žalobkyní dne 15. 8. 2006 jmenován do funkce ředitele žalobkyně, a to s účinností od 16. 8. 2006, kdy mezi účastníky bylo sjednáno, že dosavadní práva a povinnosti plynoucí ze smluvního vztahu založeného pracovní smlouvou ze dne 15. 3. 2006 budou individuálně upraveny manažerskou smlouvou s tím, že veškerá práva a povinnosti plynoucí z pracovní smlouvy ze dne 15. 3. 2006, pokud nebyly odlišně upraveny, nejsou dotčena a zůstávají v platnosti. Zároveň dne 15. 8. 2006 byla mezi účastníky sjednána manažerská smlouva, jejímž předmětem bylo ujednání o individuálních platových podmínkách ředitele, jeho dalších povinnostech, stanovena měsíční mzda a v článku V této manažerské smlouvy byla zakotvena i konkurenční úmluva, kterou se žalovaný zavázal, že nebude bez písemného souhlasu zaměstnavatele mimo jiné provozovat činnost podle zákona č. 455/1991 Sb. ve stejném nebo obdobném oboru, ve kterém podniká žalobkyně. Manažerská smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, a to od 16. 8. 2006 s tím, že nabývá platnosti dnem podpisu smluvními stranami a účinnosti dnem jmenování do funkce. Dne 1. 7. 2016 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o konkurenční doložce a dle ustanovení § 310 zákoníku práce s tím, že účastníci se dohodli na tom, že žalovaný nesmí po dobu jednoho roku, počínaje dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru vykonávat činnost pro jiného zaměstnavatele nebo jinou osobu, která je se zaměstnavatelem v hospodářském styku nebo se kterou udržuje zaměstnavatel obchodní styky nebo na vlastní účet za a) přímo nebo zprostředkovaně vykonávat činnost, která byla ke skončení pracovního poměru předmětem činnosti zaměstnavatele, zejména činnost související s prováděním emisních a technických kontrol a prohlídek, nebo za b) přímo nebo zprostředkovaně vykonávat jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele, zejména činnost provozování stanice technické a emisní kontroly s tím, že tuto činnost nesmí žalovaný vykonávat po dobu jednoho roku, počínaje dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru na území České republiky. Mezi účastníky též bylo sjednáno, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat přiměřené peněžité vyrovnání ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku vypočteného v souladu s § 351 a následujících zákoníku práce ke dni skončení pracovního poměru zaměstnance za každý měsíc plnění závazku zaměstnance z konkurenční doložky. V ujednání z 1. 7. 2016 bylo též mezi účastníky sjednáno, že poruší-li žalovaný povinnost stanovenou v konkurenční doložce, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku vypočteného v souladu s § 351 a následujících zákoníku práce ke dni skončení pracovního poměru zaměstnance s tím, že smluvní pokuta je splatná navíc pro zaměstnavatele do 30 dnů ode dne doručení výzvy k jejímu zaplacení zaměstnanci. V konkurenční doložce bylo sjednáno, že zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit kdykoliv po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. V konkurenční doložce nebyla sjednána možnost odstoupení od konkurenční doložky ze strany zaměstnance. V dodatku č. 1 k manažerské smlouvě ze dne 24. srpna 2006 byla mezi účastníky sjednána měsíční mzda ředitele společnosti – žalovaného s tím, že dojde-li k odvolání ředitele společnosti z funkce a dohodne-li se žalovaný s žalobkyní na setrvání v pracovním poměru v jiné funkci s nižší mzdou, přísluší mu měsíční mzda ředitele ještě po dobu tří kalendářních měsíců následujících po dni účinnosti tohoto opatření. Což neplatí, dojde-li k odvolání ředitele z důvodů, pro něž lze dát výpověď podle § 46 odst. 1 písm. f) zákoníku práce nebo z důvodu pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 53 zákoníku práce. Dne 14. 6. 2021 došlo k odvolání žalovaného z funkce ředitele, což vyplývá z listiny nazvané odvolání z funkce – místa vedoucího zaměstnance ze dne 14. 6. 2021, které je podepsané nejen žalovaným, ale též jednatelem žalobkyně s tím, že žalovaný souhlasil, že po odvolání z funkce ředitele bude zařazen na pozici kontrolního technika STK, což se podává též z nabídky změny pracovního zařazení ze dne 14. 6. 2021. Nicméně, jak vyplynulo z výpovědí účastníků, a to jednatele žalobkyně i žalovaného, účastníci se ústně dohodli na tom, že nadále bude žalovaný vykonávat funkci ředitele žalobkyně, bude za to pobírat stejný plat do doby, než žalobkyně za žalovaného najde náhradu. Následně byl pracovní poměr mezi účastníky ukončen výpovědí z pracovního poměru žalovaného ze dne 27. 5. 2022 s tím, že pracovní poměr byl ukončen ke dni 31. 7. 2022. Do této doby vykonával žalovaný u žalobkyně fakticky výkon práce odpovídající funkci ředitele, neboť do doby ukončení pracovního poměru žalovaného žalobkyně za žalovaného nezajistila na pozici ředitele náhradu. Následně začala žalobkyně od 1. 8. 2022 plnit žalovanému náhradu z konkurenční doložky, jak bylo mezi účastníky sjednáno v konkurenční doložce ze dne 1. 7. 2016. Žalovaný obratem tyto náhrady poskytované žalobkyní žalobkyni vracel s tím, že se necítí být konkurenční doložkou vázán. Žalobkyně podniká jako stanice technické kontroly a žalovaný začal pracovat od 22. 5. 2023 u zaměstnavatele , Anonymizováno, na pozici vedoucího stanice technické kontroly, kdy předmětem činnosti této organizace je též provozování stanice technické kontroly. V reakci na to žalobkyně přípisem z 29. 5. 2023 oznámila žalovanému, že ukončila výplatu peněžního vyrovnání z konkurenční doložky, s ohledem na to, že je žalovaný od 22. 5. 2023 registrován na jiné STK a vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení smluvní pokuty ve výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku dle článku III bod 2 konkurenční doložky ze dne 1. 7. 2016 (žalované částky) výzvou ze dne 7. 6. 2024 ve lhůtě do 21. 6. 2024 a žalovaný tuto výzvu před uplynutím lhůty obdržel, žalovanou částku žalobkyni nezaplatil.3. Po právní stránce okresní soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne 1. 7. 2006 uzavřena konkurenční doložka za situace, kdy žalovaný pracoval pro žalobkyni na pozici funkce ředitele na základě jmenování žalovaného do funkce ze dne 15. 8. 2006, a to dle § 310 zákoníku práce, kterou se žalovaný zavázal, že po dobu jednoho roku, počínaje dnem následujícím, po dni skončení pracovního poměru mezi účastníky, nebude pro jiného zaměstnavatele nebo jinou osobu, která je se zaměstnavatelem v hospodářském styku nebo se kterou udržuje zaměstnavatel obchodní styky nebo na vlastní účet přímo nebo zprostředkovaně vykonávat činnost, která byla ke dni skončení pracovního poměru předmětem činnosti zaměstnavatele, zejména činnost související s prováděním emisních a technických kontrol a prohlídek nebo přímo nebo zprostředkovaně vykonávat jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele, zejména činnost provozování stanice technické a emisní kontroly. V manažerské smlouvě ze dne 15. 8. 2006 se účastníci domluvili na podmínkách pracovního poměru žalovaného u žalobkyně na pozici funkce ředitele, když smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 16. 8. 2006. V listině, kterou byl žalovaný jmenován do funkce ze dne 15. 8. 2006, bylo zakotveno, že dosavadní práva a povinnosti plynoucí ze smluvního vztahu se žalovaným založeného pracovní smlouvou ze dne 15. 3. 2006 budou individuálně upraveny právě citovanou manažerskou smlouvou s tím, že veškerá práva a povinnosti plynoucí z pracovní smlouvy ze dne 15. 3. 2006, pokud nebyly odlišně upraveny nejsou dotčena a zůstávají v platnosti. S ohledem na toto ustanovení i po odvolání z funkce žalovaného z funkce ředitele ze dne 14. 6. 2021, i s ohledem