29 CO 47/2022-195 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I. zastavil řízení do částek 1 936 Kč na poplatcích, 3 858,03 Kč na kapitalizovaném smluvním úroku a do 2 205,97 Kč na úroku. Výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 110 210,04 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 23,99 % p.a. z částky 110 210,04 Kč od [datum] do zaplacení, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 110 210,04 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 47 404 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Rozsudek je odůvodněn tak, že žalobce se domáhal zaplacení částky 112 146,04 Kč, která představuje dluh z úvěrové smlouvy o kreditní kartě, kterou se žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], která následně převedla vlastnické právo k segmentu retailového bankovnictví v ČR na [právnická osoba] se sídlem v České republice a tím došlo i k převodu kreditní karty na novou kreditní kartu od [právnická osoba] (banka). Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba] a mezi žalobcem a [právnická osoba] a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] O těchto postoupeních byl žalovaný informován písemně. Žalovaný souhlasil s tím, že uzavřel úvěrovou smlouvu i to, že úvěr čerpal. Měl však za to, že má dluh uhrazen v plné výši, kupř. v letech 2019 [číslo] uhradil částku vyšší než 35 000 Kč. Nesouhlasil výpočtem výše úrokové sazby. Na dvou výpisech z účtu ze dne [datum] a ze dne [datum] demonstroval, že při použití smluvní úrokové míry 23,99% ročně z čerpané jistiny v obou případech výsledný úrok vystavený věřitelem činil několik set korun v jeho neprospěch. Zpočátku kritizoval i metodiku připisování nesplacených smluvních úroků k dlužné jistině a jejich další úročení úrokem z prodlení. V dalším průběhu řízení připustil, že tento postup věřitele je mu znám, neboť je obsažen ve smluvních podmínkách. 3. Okresní soud po provedeném dokazování, dospěl z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem tj. žádosti žalovaného o úvěr -úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím mandatáře – prodejce a akceptace bankou ze dne [datum], Obchodních podmínek a sazebníku, prohlášení o splatnosti dluhu, výpisu z účtu kreditní karty, ceníku a předžalobní výzvy je zřejmé, že mezi bankou a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru a vydání kreditní karty [datum]. Podle této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše 114 000 Kč, který se dal navýšit až do 600 000 Kč. Jeho povinností bylo hradit minimální stanovené měsíční splátky. Minimální splátka činila 3,2 % z aktuálního zůstatku + splátky programů splátek + úroky za poslední období + částka, o kterou je v den vystavení výpisu z kartového účtu překročen kreditní limit + všechny nesplacené minimální splátky z předchozích výpisů z kartového účtu + všechny typy poplatků a smluvních pokut nebo 200 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, maximálně však aktuální zůstatek. Sjednaný obchodní úrok činil 23,99 % ročně. Žalovaný však řádně poskytnutý úvěr nesplácel a dnem [datum] banka dluh zesplatnila a k tomuto dni činil dluh nesplacenou jistinu 110 210,04 Kč, kapitalizovaný úrok 5 794,03 Kč, dlužné poplatky 1 936 Kč. Za dobu trvání kontraktu uhradil žalovaný ve splátkách celkem 734 446,16 Kč, vyčerpal včetně plateb u obchodníků 530 770,39 Kč, za promo akce 3 906,76 Kč, na poplatcích vykázal 45 898,82 Kč na smluvním úroku a úroku z prodlení 277 687,78 Kč. Celkový dluh tak činil na jistině 110 210,04 Kč, na kapitalizovaném úroku 3 858,03 Kč, dluh na poplatcích za období od [datum] do [datum] částku 1 936 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil dne [datum] částku 8 000 Kč, kterou žalobce započetl v částkách 1 936 Kč na poplatky, 3 858,03 Kč na kapitalizovaný smluvní úrok, 2 205,97 Kč na běžný úrok 23,99% p.a. a v tomto rozsahu navrhl řízení zastavit. 4. Okresní soud považoval obranu žalovaného za nedůvodnou, pokud jde o to, že dlužný smluvní úrok za dané období je připisován k dlužné jistině a jako takový je znovu úročen. Tento postup bank je zcela běžný, není v rozporu se zákonem a opírá se o smluvní podmínky, v daném případě konkrétně o [ulice] podmínky pro vydávání a používání kreditních karet článek X.7. Žalovaný, pokud srovnává své vlastní výpočty úroku z prodlení a nachází drobné rozdíly v jeho neprospěch, nezohledňuje vedle smluvních poplatků za správu a vedení účtu, které se rovněž úročí úrokem z prodlení spolu s dlužnou jistinou, ani nárůst dlužné jistiny za předchozí období, kdy, jak je zřejmé z periodických výpisů, tato dlužná jistina narůstá o nesplacené dlužné částky z minulých období (úroky + poplatky). Výpočet žalobcem zaslaný na výzvu, okresní soud považuje za zcela transparentní a nesrovnalosti v něm neshledává. Z těchto důvodů považuje obranu žalovaného za vyvrácenou. Tudíž věc posoudil podle občanského zákoníku (obč. zák.) ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to ve smyslu § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (o. z.), neboť podle § 3073 o. z. práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních předpisů a uzavřel, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Přestože žalovaný není podnikatelem ve smyslu obchodního zákoníku, řídí se právní režim tohoto vtahu obchodním zákoníkem v duchu ust. § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku. Podle této smlouvy se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 503 odst. 2 obchodního zákoníku, mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou se splatností každé splátky splatné i úroky z této částky. Podle § 506 téhož předpisu, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek, nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Žalobce své povinnosti z této smlouvy plnil, naopak žalovaný své smluvní povinnosti, zejména řádně platit splátky z úvěru nesplnil. [ulice] úrok byl žalobci přiznán podle § 502 odst. 1 obch. zák. a § 503 obch. zák. a úrok z prodlení dle § 369 odst. 1 obch. zák. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k plnému úspěchu žalobce. 5. Rozsudek napadl včas podaným odvoláním žalovaný, který namítal, že byť žalobce předložil štos části měsíčních výpisů, nepodařilo se objasnit výpočet předepsaných úroků. Okresní soud se námitkou špatného úročení nezaobíral, pouze odmítnul argumentaci žalovaného. Mezi výpisy záměrně chybí počáteční výpisy z roku 2009, tak aby bylo znemožněno případné přepočítání chybně předepisovaných úroků. V tomto žalovaný zastává stále stejné stanovisko. Pokud okresní soud odbyl námitky žalovaného tím, že výpočet žalobce je transparentní, pak soud hodnotí výpočet, který ve skutečnosti vůbec neobdržel. Zástupkyně žalobce na jednání [datum] výslovně uvedla, že není schopna podrobněji vysvětlit, jak dochází k úročení a podle jakých pravidel, pouze odkazovala na obchodní podmínky. Dále namítá žalovaný dostatečně neprokázanou aktivní legitimaci žalobce, neboť došlo k několikerému postoupení pohledávek, a to zejména z věřitele [právnická osoba] na I- [právnická osoba] Též žalovaný vznesl námitku podjatosti soudce JUDr. [jméno] [příjmení], neboť se evidentně znal se zástupcem žalobce, se kterým mimo nahrávání vedl osobní hovory nesouvisející s danou věcí. Ve vztahu k výroku I. žalovaný připustil, že je v jeho prospěch a že jeho odvolání směřuje do ukládané povinnosti, odvolací soud tak vycházel z toho, že odvolání bylo podáno v rozsahu výroků II. a III. rozsudku okresního soudu. 6. Žalobce se v plném rozsahu ztotožnil s odůvodněním rozsudku okresního soudu s tím, že svůj nárok dostatečným způsobem prokázal. Požadovaná úroková sazba 23,99% byla v souladu s podmínkami ujednanými předmětnou smlouvou, a to dle Sazebníku, který tvořil nedílnou součást smlouvy. Bod C 1 písm. b) Sazebníku stanovuje rozmezí úrokové sazby, přičemž aktuální výše je vždy stanovena prostřednictvím výpisu. Právní předchůdce žalobce byl oprávněn výši úroku měnit, a to na základě článku 7.2 Obchodních podmínek pro držitele Citi Kreditních karet. Aktivní legitimace byla zcela prokázána předloženými smlouvami o postoupení pohledávek, dále byla předložena oznámení o postoupení pohledávek, kterými byl žalovaný vyrozuměn. Navrhoval tedy potvrzení rozsudku okresního soudu. 7. K výzvě odvolacího soudu na odstranění neurčitosti námitky nedostatku aktivní legitima