30 CO 174/2021-469 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá [datum], byla ke dni [datum] členkou bytového družstva [ulice] bytové družstvo [anonymizována dvě slova] [obec], sídlem [adresa], [IČO], a výlučnou vlastnicí družstevního podílu v bytovém družstvu [ulice] bytové družstvo [anonymizována dvě slova] [obec], sídlem [adresa], [IČO], se kterým je spojen nájem družstevního bytu [číslo] o velikosti 2 + kk s příslušenstvím v 6. nadzemním podlaží domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec] (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 23 716 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta (výrok II) a státu na náhradu nákladů řízení částku 22 788,20 Kč v téže lhůtě. Vyhovující výrok ve věci samé soud prvního stupně odůvodnil zjištěním, že dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím ve stavebním bytovém družstvu dne [datum] uzavřela matka účastnic [jméno] [příjmení] jednající v [anonymizováno] poruše, z čehož dovodil při aplikaci § 38 odst. 2 zákona č. 60/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), závěr o absolutní neplatnosti učiněného právního úkonu. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání. Namítla nesprávnost skutkových zjištění soudu prvního stupně a z nich se odvíjející i nesprávný právní závěr ohledně neplatnosti právního úkonu učiněného [jméno] [příjmení] v podobě uzavření předmětné dohody. Soud prvního stupně podle názoru odvolatelky pochybil tím, že upřednostnil při hodnocení důkazů posudek znalkyně [příjmení] [příjmení], jenž ovšem byl v přímém rozporu se svědeckými výpověďmi osob, které v den podpisu smlouvy i v jiné dny byly s její matkou v denním kontaktu. Žalovaná měla za to, že z vedeného dokazování vyplývají dostatečné podklady pro skutkový závěr o tom, že v době podpisu příslušné dohody duševní stav jmenované umožňoval být si vědoma důsledků převodu členských práv v situaci, kdy měla dvě dcery, z nichž pouze jedna o ni (ve své domácnosti) pečovala. Rozhodnutí o převodu za takových okolností nepovažuje žalovaná za složité pro pochopení, a to ani z pohledu své matky, jež se navíc ve své předchozí profesi takovou problematikou i opakovaně zabývala. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že se žaloba zamítá a že žalobkyně je povinna hradit náklady řízení. 3. Žalobkyně vyvracela opodstatněnost odvolání, majíc za správná jak skutková zjištění soudu prvního stupně, tak i jím učiněné právní hodnocení. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku a přiznání práva na náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i předcházející řízení při jednání dle § 212 a § 214 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Odvolání není důvodné. 5. Ze shodných tvrzení účastníků a důkazů provedených před soudem prvního stupně se podává, že [jméno] [příjmení], matka účastnic, byla členkou bytového družstva [ulice] bytové družstvo [anonymizována dvě slova] [obec], sídlem [adresa], [IČO], a výlučnou vlastnicí družstevního podílu v bytovém družstvu, s nímž byla spojena práva ke konkrétnímu družstevnímu bytu. Žaloba v podobě dané její změnou, k níž v průběhu řízení došlo, stála na názoru žalobkyně, že je neplatnou dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne [datum], uzavřená mezi matkou účastnic a žalovanou. Skutkově byl tento názor žalobkyně opřen o tehdejší [anonymizováno] stav [jméno] [příjmení], jenž v době po podpisu dohody vedl až k úplnému zbavení způsobilosti k právním úkonům jmenované rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 21 Nc 428/2011-74 ze dne 12. února 2012. Žalobkyně tvrdila, že zdravotní stav její matky byl již v době uzavření dohody takový, že představoval duševní poruchu, pro niž byla [jméno] [příjmení] k příslušnému právnímu úkonu neschopná. Žalovaná toto tvrzení žalobkyně popírala. 6. Soud prvního stupně správně vycházel z toho, že prokázání existence duševní poruchy by mělo důsledek v podobě absolutní neplatnosti právního úkonu (činěného ze strany [jméno] [příjmení] uzavíráním dohody o převodu členských práv a povinností). V poměrech této věci by to znamenalo přiznat důvodnost požadavku žalobkyně na určení, že vlastníkem družstevního podílu ke dni svého úmrtí dne [datum] byla její matka. 7. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami: dohodou o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne [datum], sdělením Městské části [obec a číslo] ze dne 23. 8. 2011 ke sp. zn. 21 Nc 428/2011 o provedeném sociálním šetření, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 21 Nc 428/2011-74 ze dne 12. 2. 2012, který nabyl právní moci dne [datum], znaleckým posudkem vypracovaným dne [datum] pro potřeby zmíněného soudního řízení ve věci způsobilosti k právním úkonům matky účastnic znalcem [příjmení] [jméno] [jméno], CSc. Dále bylo vedeno dokazování výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] (advokáta ověřujícího podpisy účastníků písemné dohody), [jméno] [příjmení] (pracovnice centra sociálních služeb pečující dlouhodobě o [jméno] [příjmení]), Ing. [jméno] [příjmení] (vnuka [jméno] [příjmení]) a znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení]. 8. V daném případě jde o žalobu na určení, že věc - družstevní podíl mající věcně obdobnou povahu jako podíl v obchodní korporaci, a tudíž věc ve smyslu práva, která spadá do sféry vlastnictví člena družstva (viz důvodová zpráva k § 595 zák. č. 89/2012 Sb., občanskému zákoníku účinnému od 1. 1. 2014), byla ke dni [datum] ve výlučném vlastnictví matky účastnic, nikoli tedy žalované, jež je na základě dohody o převodu z [datum] jako člen bytového družstva v současné době evidována. 9. Podle ustanovení § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpoklad žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), po procesní stránce spočívá tedy mimo jiné v tom, že účastníci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Ten je dán zejména v těch případech, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto dán jen tehdy, jestliže je takové určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobkyně nebo ohrožení jejího práva. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96 určovací žaloba podle § 80 o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu, a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec (onen "pevný právní základ"), který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. V tomto případě se k otázce existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení závazně vyslovil odvolací soud již v kasačním usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 30 Co 139/2015-230 ze dne 22. března 2017 a soud prvního stupně z jeho závěrů i z pokynů týkajících se potřeby druhu a rozsahu zkoumaných skutkových okolností nadále vycházel. 10. Skutkový stav zjistil soud prvního stupně v souladu s tím, co vyplývalo z předchozího kasačního usnesení odvolacího soudu, a to způsobem odpovídajícím příslušným procesním předpisům. Odvolací soud z takto zjištěného skutkového stavu při svém přezkumu vycházel. 11. Pro potřeby shrnutí skutkových zjištění soudu prvního stupně je možno z pohledu chronologie jednotlivých mezníků průběhu léčby [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] uvést, že v roce 2005 jmenovaná byla v nepravidelné ambulantní [anonymizováno] péči, ke zhoršení jejího stavu došlo dle názoru praktické lékařky na podzim roku 2008, od [datum] do [datum] byla jmenovaná [anonymizováno] ve specializovaném [anonymizováno] zařízení v [obec], od [datum] do [datum] se nacházela v péči LDN v [obec]. Ke dni [datum] [jméno] [příjmení] žila již po řadu měsíců v domácnosti žalované, na péči o ni se v té době podílela pravidelně rovněž sociální pracovnice. 12. Z posudku MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno], ustanovené soudem prvního stupně v řízení za účelem zodpovězení otázky, zda [jméno] [příjmení] byla s ohledem na svůj zdravotní stav způsobilá uzavřít dne [datum] dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu včetně nájmu družstevn