104 C 6/2021-75 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10.8.2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě uvedl, že právní předchůdkyně žalobce – [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 17.3.2014 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 10 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 300 Kč do dne 16.4.2014. Žalovaný ve lhůtě splatnosti zápůjčku neuhradil, dostal se tak do prodlení. Dne 21.12.2017 uzavřela společnost [právnická osoba] s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky, jejíž součástí byla i pohledávka žalovaného. Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky a žalobcem písemně předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky, ale ani na tuto výzvu nijak nereagoval. Ke dni podání žaloby činila dlužná jistina částku 10 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 4. Z print screenu výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 17.3 byla na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno [jméno] [celé jméno žalovaného] zaslána částka 10 000 Kč. 5. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že ji předchůdce žalobce vystavil dne 17.3.2014 žalovanému, kdy tento měl zaslat do dne 16.4.2014 společnosti F částku 13 300 Kč. 6. Z dokumentu označeného jako„ [jméno] application info“ bylo zjištěno, že dne 17.3.2014 byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, kdy tuto měl vrátit do 30 dnů spolu s poplatkem ve výši 3 300 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18.1.2018 a předžalobní upomínky ze dne 7.5.2020 bylo zjištěno, že žalovaný dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil, kdy byla pohledávka žalovaného následně postoupena na žalobce. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a byl vyzván k její úhradě. 8. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl [jméno] [celé jméno žalovaného], kdy disponentem byl kromě majitele účtu také žalovaný. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 547 obč. zák. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 11. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 3 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 14. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 15. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Mezi účastníky došlo ze strany předchůdce žalobce k poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému. Žalovaná částka byla zaslána na účet, jehož byl žalovaný disponentem, soud má tak za prokázáno, že se tato částka dostala do sféry dispozice žalovaného. Žalovaný poskytnutou částku předchůdci žalobce nevrátil, ten pak tuto pohledávku postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017. Na výzvu soudu žalobce sdělil, že nedisponuje informacemi a důkazy k prokázání kontraktačního procesu, ani nedisponuje informacemi a důkazy ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. 18. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že nemá k dispozici podklady ani informace ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného, soud má tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalovaného úvěr splácet. 19. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soudu nebyla předložena žádná smlouva o zápůjčce ani o úvěru, byla předložena pouze listina označená jako„ Loan application info“, taktéž nebyly předloženy žádné důkazy k prokázání ověřování úvěruschopnosti. 20. S ohledem na výše uvedené nemá soud za prokázané, že by mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce či o úvěru, a i kdyby k takovému uzavření smlouvy došlo, bude taková smlouva neplatná, neboť předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalovaného úvěr splácet. 21. Pakliže soud dospěl k závěru, že mezi stranami nedošlo k uzavření žádné smlouvy, došlo ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž jej žalobce vyzval k vrácení této částky dopisem ze dne 7.5.2020, avšak žalovaný na poskytnutou částku doposud nic neuhradil. Žalobce má tedy právo na vrácení poskytnuté jistiny. Protože je žalovaný v prodlení, má žalobce nárok také na zákonné úroky z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. za splnění podmínek § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud přizná náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch, a žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. 23. Náklady řízení žalobce činí celkem 1 489 Kč tj. 400 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) dle § 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z 900 Kč tj. 189 Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.). V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobce v této věci zastupoval.