108 C 115/2019-102 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobkyně původně domáhala, aby soud uložil žalované opravit plot situovaný při hranici pozemků p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] tak, aby nedocházelo k zásahu do pozemku žalobkyně a aby zůstala zachována vzdálenost 60 cm od zdi rodinného domu [adresa] manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně uvedla, že je vlastnicí pozemků p. [číslo] žalovaná je vlastnicí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. Průběh hranice těchto pozemků byl zjištěn a zaměřen oprávněným geodetem a po prohlídce pozemků byl sepsán protokol o průběhu hranice pozemků, který žalobkyně i žalovaná potvrdily svými podpisy. Žalovaná vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 30. 7. 2004. Současně s vlastnickým právem k pozemku nabyla žalovaná i vlastnické právo k oplocení pozemku. Stav oplocení ke dni podání žaloby byl nevyhovující. Část betonových sloupků byla vychýlena a drátěné pletivo bylo narušeno v důsledku stáří a materiálu, který byl uložen v bezprostřední blízkosti plotu. Plot pak zasahuje cca 30 cm do pozemku žalobkyně, což způsobuje nemožnost provést opravy domu ve vlastnictví manželů [příjmení]. V průběhu řízení žalobkyně změnila žalobu, kdy tato změna byla soudem připuštěna tak, že žalobkyně se domáhá, aby soud stanovil povinnost žalované, aby na své náklady odstranila betonový plot v jeho části přiléhající k objektu rodinného domu žalobkyně. Tento požadavek žalobkyně zdůvodnila tím, že po podání žaloby zahájila žalovaná výstavbu plotu tvořeného sloupky s drážkami, do nichž se zasunují podélné dílce. Při stavbě plitu bylo zjištěno, že otvory pro umístění sloupků jsou umístěny na pozemku žalobkyně a tím není dodržena hranice pozemků. Způsobem provádění výstavby plotu žalovaná porušuje povinnost dodržování hranice pozemků a žalobkyně se tak domáhá odstranění protiprávního stavu. 2. Žalovaná potvrdila vlastnictví shora uvedených pozemků i provedení místního šetření a zaměření hranice pozemku geodetem. Tento geodet zjistil, že oplocení je vedeno v hranici pozemků. Problémy žalobkyně s její stavbou však vyplývají z toho, že žalobkyně postavila stavbu v rozporu se stavebními předpisy tak, že od hranice sousedních parcel je odstup pouze 30 cm. Na tuto skutečnost byla opakovaně upozorněna příslušným stavebním úřadem. I přes problém, které tento stav způsobuje, žalovaná přislíbila žalobkyni, že jí umožní vstup na pozemek žalované za účelem provedení nutných oprav domu. Požadovala však přesné vymezení konkrétních oprav, které bude žalobkyně provádět. Žalobkyně dále podmiňuje udělení souhlasu se stavbou dočasného přístřešku pro auto na pozemku žalované posunutím stávajícího oplocení do pozemku žalované tak, aby vznikl řádný odstup od domu žalobkyně. Tento řádný odstup by však vznikl na úkor žalované. Žalobkyně se tak domáhá ochrany protiprávního stavu, který sama vyvolala tím, že postavila svůj dům v rozporu se stavebními předpisy a nyní se domáhá v podstatě vyvlastnění části sousedního pozemku. Hranice pozemků byla vytyčena již dávno a je osazena značkami, které jsou stále viditelné. Geodet řádně přeměřil hranici pozemků, veškeré značky nalezl a potvrdil, že hranice vede v souladu s výměrami pozemků a geometrickými plány zanesenými v katastru nemovitostí. Žalobkyně se tak nyní domáhá i získání užívání části pozemku ve vlastnictví žalované, a to v rozsahu 30 cm šířky a délky po celém pozemku. Není zde však žádný důvod, aby se žalovaná vzdala části svého vlastnictví a navíc zdarma. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně je vlastnicí pozemků p. [číslo] jehož součástí je stavba, a [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. Žalovaná je vlastnicí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] (viz. seznam nemovitostí na LV). Vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] nabyla žalovaná na základě kupní smlouvy ze dne 30. 7. 2004 uzavřené formou notářského zápisu s manžely [příjmení] (viz. notářský zápis [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. j. NZ 361/2004, N 426/2004). Z protokolu o vytýčení hranice pozemku a vytyčovacího náčrtu ze dne 4. 4. 2019 soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] provedl dne 20. 3. 2019zaměření hranice mezi pozemkem [parcelní číslo] ve vlastnictví žalované a pozemky p. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně. Vytyčené body byly v terénu označeny a zaneseny do seznamu souřadnic ve vytyčovacím náčrtu. Protokol s č. zakázky [číslo] pak byl podepsán jak žalobkyní, tak i žalovanou. Na fotografiích k č. zakázky [číslo] je pak znázorněna hranice předmětných pozemků, kdy zděný sloupek oplocení je zaznamenán na této hranici. Geodet u popisu fotografií konstatoval, že hranice mezi předmětnými pozemky vede od kolíku přes roh zděného sloupku na betonový sloupek. 80 cm před tímto sloupkem začíná pozemek [parcelní číslo]. Z fotografie oplocení přiložené k žalobnímu návrhu vyplývá, že oplocení mezi pozemky účastnic řízení bylo drátěné, osazené na betonové sloupky. U oplocení byl uskladněn stavební materiál. Fotografie předložená žalobkyní u jednání dne 14. 1. 2021 pak znázorňuje betonové sloupky plotu a jejich odstup od domu žalobkyně. Nelze z ní však přesně určit, v jaké konkrétní vzdálenosti se plot od domu nachází 4. Z korespondence účastnic (případně jejich právních zástupců) z období od července 2018 do prosince 2018 bylo zjištěno, že žalovaná žádala žalobkyni o udělení souhlasu se stavbou přístřešku pro auto při hranici pozemků účastnic. S touto stavbou žalobkyně nesouhlasila. Následně žalobkyně žádala žalovanou o umožnění vstupu na pozemek žalované za účelem provedení natěračských prací na severní straně domu žalobkyně. K požadavku žalované pak žalobkyně tyto práce blíže konkretizovala. Žalovaná byla ochotna žalobkyni vyhovět, avšak za předpokladu dořešení dalších právních vztahů. Zejména žádala odstranění části stavby žalobkyně, která přesahuje na pozemek žalované a udělení souhlasu žalobkyní se stavbou přístřešku pro auto na pozemku žalované. 5. Za účelem určení, zda je plot mezi předmětnými pozemky vybudován na hranici těchto pozemků soud ustanovil znalce z oboru geodezie a kartografie [celé jméno znalce]. Z předloženého znaleckého posudku pak bylo soudem zjištěno, že znalec provedl kontrolu hranice mezi předmětnými pozemky, k čemuž si vyžádal podklady od Katastrálního pracoviště Brno – město. Po vybudování vytyčovací sítě pak provedl zaměření nového a stávajícího plotu. Znalec provedl i kontrolu zaměření rohů stávající budovy na pozemku žalobkyně a kontrolu zaměření bodu [číslo], který byl osazen znakem z plastu. Znalec po té zaměřil sloupky stávajícího i nově budovaného plotu. [obec] předmětných pozemků je určena body [číslo] a [číslo], které znalec vyznačil na mapě KMD se zaměřenými body. Svoje měření pak porovnal i s měřením provedeným dne 20. 3. 2018 Ing. [jméno] [příjmení]. Rozdíl v měření pak byl v bodě [číslo] o 0,08 m a v bodě [číslo] o 0,04 m. Pokud vzal v úvahu základní střední souřadnicovou chybu stanovenou ve vyhlášce 375/ 2013 Sb. v odst. [číslo] (mxy=0,14 m), dospěl k závěru, že hranice mezi předmětnými pozemky vytyčená Ing. [jméno] [příjmení] je určena správně. Znalec provedl rovněž zaměření každého sloupku plotu, kdy zjistil, že tyto jsou umístěny do parcely [číslo] (parcely žalobkyně), avšak tento přesah se pohybuje od 0,01 m do maximálně 0,13 m. Dle odst. [číslo] přílohy k vyhlášce [číslo] 2013 Sb. tedy znalec konstatoval, že betonové sloupky plotu nestojí na pozemku p. [číslo] ale tvoří hranici pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. Při ústním doplnění posudku pak znalec uvedl, že hranice předmětných pozemků souhlasí s katastrální mapou. Hranice byla vytyčená počátečním bodem, který se na místě nacházel a byl označen znakem z plastu a tento byl identický s katastrální mapou. Znalec byl připraven zaměřovat hranici pozemku zcela nově, netušil, že v místě již bude plot. Z tohoto důvodu provedl kontrolu zaměření již osazeného bodu s plastovým znakem a po zaměření konstatoval, že bod souhlasí. Souřadnice podle katastrální mapy měl připraveny již před příjezdem na místo a namístě pak provedl zaměření plotu, který zde již byl. K námitce žalobkyně, že bylo manipulováno s bodem označeným znakem z plastu, znalec uvedl, že k tomu dle vyjádření žalobkyně došlo až po provedení jeho zaměření a tudíž to na jeho měření nemělo žádný vliv. I přesto, že tato značka na místě již byla, znalec byl připraven hranici zaměřovat zcela nově. Zaměření tohoto znaku provedl jen kontrolně. 6. Podle ust. § 1024 odst. 1 obč. zák. se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Dle odst. 2 cit. ustanovení společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části. Dle ust. § 1026 obč. zák. Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí