115 C 43/2021-49 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 7. 2020 po žalovaném domáhala zaplacení 6 388 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 28. 5. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet 3 500 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 138 Kč do 27. 6. 2018. Jelikož žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti, když na dluh ve výši 4 638 Kč ke dni splatnosti neuhradil ničeho, dostal se následujícího dne, tj. 28. 6. 2018, do prodlení s úhradou. Žalobkyně současně požadovala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 1 500 Kč jako náklady spojených s vymáháním pohledávky v podobě poplatků za písemné výzvy k plnění a dále smluvní pokutu dosahující 50% poskytnuté jistiny, tj. 1 750 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, a z potvrzení o platbě převodem soud zjistil, že dne 28. 5. 2018 byla mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o zápůjčce. Téhož dne žalobkyně poskytla žalovanému plnění ve výši 3 500 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný o poskytnutí zápůjčky požádal prostřednictvím internetového portálu úvěrové společnosti www.coolcredit.cz. Žalovaný se dle smlouvy o zápůjčce zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 138 Kč, to vše do 27. 6. 2018. Roční procentní sazba nákladů činila 2973 %, výše nákladů za písemnou upomínku/výzvu k úhradě činila dle smlouvy o zápůjčce 500 Kč. Žalovaná na svůj dluh ve sjednaném termínu splatnosti neuhradila ničeho. Smlouvou o zápůjčce strany rovněž sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. 6. Žalovaný byl na dluh ze strany žalobkyně upozorněn písemnou upomínkou dne 4. 7. 2018, 11. 7. 2018 a 18. 7. 2018 a byl vyzván k jeho zaplacení. Žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu opětovně vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 12. 9. 2019 s upozorněním na možnost soudního řešení věci. 7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”) a s ohledem na postavení žalovaného v rámci předmětného závazkového vztahu rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), přenechá zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 10. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy o zápůjčce podle ustanovení § 2390 a následujících o. z. závazkový vztah. V tomto závazkovém vztahu vystupovala žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 3 500 Kč, která mu byla vyplacena převodem na jeho bankovní účet, do 27. 6. 2018. Svou povinnost však žalovaný nesplnil, když na předmětný dluh neuhradil ničeho. 13. V posuzované věci v části poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 138 Kč, nákladů za písemné vymáhání dluhu ve výši 1 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 750 Kč soud dospěl k závěru, že smluvní ujednání, na základě nichž měly nároky žalobkyni vzniknout, jsou absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 588 o. z. 14. Paušální poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 138 Kč ve skutečnosti představuje úrok ve výši 26 % měsíčně, tj. 312 % ročně, ze zapůjčené částky, tj. úrok sjednaný v nepřiměřené výši, tudíž v rozporu s dobrými mravy. Náklady na písemné upomínání (3 upomínky po 500 Kč) pak představují 40% zapůjčené částky, a nezbývá než uzavřít, že taková ujednání jsou v rozporu s ochranou spotřebitele a s požadavkem přiměřenosti. Soud odkazuje i na nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012. Za podstatné považuje to, že obě tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen. Částka 500 Kč účtovaná žalobkyní za jednu upomínku pak v porovnání ceny„ obyčejného doručení“ prostřednictvím poštovního doručovatele (České pošty) pouze dokládá závěr o hrubé nepřiměřenosti a přemrštěnosti požadavku žalobkyně. Soud proto uzavřel, že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení částky 2 500 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce spolu s úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.) ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty splatnosti zápůjčky ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1.138 Kč a nákladů písemného vymáhání dluhu ve výši 1 500 Kč zamítl. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř. (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 o. s. ř. tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 podle úspěchu ve věci. Žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná, vznikly náklady v úhrnné výši 1 300 Kč Náklady žalobkyně představuje 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, 600 Kč jako odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za úkon určené podle § 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“), 300 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za 3 režijní paušály po 100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění). Žalobkyně má podle poměru svého úspěchu ve věci právo na náhradu 12 % nákladů řízení, tj. 156 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.