255 C 42/2020-69 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 18. 11. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 55.443 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 57.331 Kč od 28. 11. 2017 do 3. 7. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 55.443,23 Kč od 4. 7. 2019 do zaplacení; a dále zaplatit žalobci částku ve výši [číslo] a úrok ve výši 52,21 % ročně z částky 49.339,77 Kč od 28. 11. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28. 11. 2017 dosáhne částky 143.942 Kč. 2. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50.001 Kč, který se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši 2.499 Kč. Úroková sazba činila 66,71 % ročně. Schopnost žalovaného hradit řádně úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalovaného, dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný podmínky Smlouvy neplnil řádně, přičemž v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 Smlouvy v celkové výši 998 Kč a následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.3 Smlouvy. Žalovaný se přitom dostal do prodlení s úhradou splátky [číslo] splatné dne 22. 9. 2017 a ke dni 26. 11. 2017 došlo k zesplatnění celého úvěru a žalovaný byl povinen uhradit částku (novou jistinu úvěru) ve výši 55.733 Kč nejpozději v den zesplatnění. Žalovaný byl dále dle bodu 6.5 Smlouvy povinen uhradit žalobci i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku žalobci dosud neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřil. 4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. Dne 29. 6. 2017 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50.001 Kč, který byl dne 29. 6. 2017 na označený bankovní účet [číslo] [bankovní účet] žalovanému poskytnut. Žalovaný se na základě této Smlouvy zavázal uhradit poskytnutý úvěr prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši 2.499 Kč. Celková částka splatná žalovaným činila 119.952 Kč. Výpůjční úroková sazba činila 66,71 % ročně. Návrh Smlouvy byl ze strany žalovaného podepsán dne 28. 6. 2017, žalovaný současně převzal Předsmluvní formulář vztahující se ke Smlouvě a podepsal Prohlášení klientů. Ze strany žalobce byl návrh Smlouvy akceptován dne 29. 6. 2017. V rámci smluvních ujednání bylo sjednáno, že v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru; a že v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení. Dále bylo sjednáno, že v případě, že žalovaný nezaplatí po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení (Návrh na uzavření Smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 29. 6. 2017, Předsmluvní formulář ze dne 28. 6. 2017, Prohlášení klientů ze dne 28. 6. 2017, Doklad o vyplacení úvěru ze dne 29. 6. 2017). Analýzu schopnosti splácet úvěr provedl žalobce dne 28. 6. 2017, přičemž vycházel z údajů vyplněných úvěrovým poradcem, podle nichž je žalovaný svobodný, od 1. 2. 2014 je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], bydlí v pronájmu, jeho pravidelný měsíční příjem činí 27.000 Kč, celkové výdaje poté 16.010 Kč, z toho částka ve výši 3.410 Kč na výdaje žalovaného, částka ve výši 10.000 Kč na splátky (úvěrů, zápůjčky, leasingu, výživného či hypotéky), částka ve výši 2.600 Kč na bydlení (nájemné, inkaso), a volné zdroje žalovaného činí 9.990 Kč. Dne 28. 6. 2017 byl žalovaný hledán v registru [příjmení] s negativním výsledkem (Hodnocení klienta ze dne 28. 6. 2017, Výpis záznamů z registru [příjmení] ze dne 28. 6. 2017). Dopisem ze dne 30. 6. 2017 oznámil žalobce žalovanému, že návrh na uzavření Smlouvy ze dne 28. 6. 2017 byl akceptován a úvěr v celkové výši 50.001 Kč byl schválen. Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář s rozpisem jednotlivých 48 měsíčních splátek ve výši 2.499 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 22. 7. 2017 a poslední splátka dne 22. 6. 2021. Oznámení bylo žalovanému zasláno poštovní zásilkou, zásilka byla dne 3. 7. 2017 uložena a žalovaným nebyla v úložní době vyzvednuta (Oznámení o schválení úvěru ze dne 30. 6. 2017). Žalobce dne 23. 10. 2017 vyzval žalovaného k úhradě splátek [číslo] [číslo] dne 22. 11. 2017 k úhradě splátek [číslo] [číslo] [číslo]. Současně byl žalovaný v obou případech upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (Výzva k zaplacení, Upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 23. 10. 2017, Výzva k zaplacení, Upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 22. 11. 2017). Dopisem ze dne 26. 11. 2017 byl žalovaný informován o okamžitém zesplatnění všech závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy, a to pro prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů (Oznámení ze dne 26. 11. 2017). Podle karty klienta byla žalovanému vyplacena částka v celkové výši 50.001 Kč, žalovaný splatil částku v celkové výši 6.885,77 Kč, k doplacení zbývala částka ve výši 183.237,78 Kč ([příjmení] klienta ze dne 16. 11. 2020). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky v celkové výši 55.443 Kč s příslušenstvím vyzván dopisem zástupkyně žalobce ze dne 27. 10. 2020, který byl téhož dne předán k poštovní přepravě (Předžalobní výzva ze dne 27. 10. 2020). Žalovaný byl od 1. 2. 2014 zaměstnán u společnosti [právnická osoba], přičemž výše jeho čistého měsíčního výdělku za duben 2017 činila částku 28.110 Kč a za květen 2017 částku ve výši 28.188 Kč, tyto částky byly žalovanému zaměstnavatelem i vyplaceny (Pracovní smlouva ze dne 1. 2. 2014, Výplatní listy ze dne 20. 5. 2017 a ze dne 20. 6. 2017, Detaily transakce). 5. Ohledně skutkového stavu tak lze uzavřít, že na základě Smlouvy uzavřené dne 29. 6. 2017 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50.001 Kč, který se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši 2.499 Kč. Celková částka splatná žalovaným činila 119.952 Kč. Úroková sazba činila 66,71 % ročně. Návrh Smlouvy byl žalovaným podepsán dne 28. 6. 2017. Analýza schopnosti splácet úvěr byla provedena dne 28. 6. 2017 z údajů sdělených žalovaným a doložených pracovní smlouvou a výplatními listy, návrh Smlouvy byl žalobcem akceptován a úvěr byl schválen a vyplacen dne 29. 6. 2017. Pro prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 65 dnů došlo dne 26. 11. 2017 k zesplatnění všech závazků žalovaného vyplývajících ze Smlouvy. Žalovaný uhradil žalobci částku v celkové výši 6.885,77 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle ustanovení § 588 občanské