34 C 112/2020-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou dne 18.9.2020 na Městský soud v Brně se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 29.7.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tak, že je insolvenčním správcem dlužníka i [právnická osoba], [IČO]. Z účtu dlužníka u [anonymizováno] č. [bankovní účet] byly dne 3.4.2017 a 4.4.2017 odeslány dvě platby po 1 000 000 Kč, a to na bankovní účet u [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet], kdy příjemcem je žalovaný, předseda představenstva dlužníka a v poznámce k platbě uvedeno„ půjčka“. Dlužník i [právnická osoba] tedy s žalovaným uzavřel smlouvy o zápůjčce, na jejichž podkladě přenechal žalovanému částku celkem 2 000 000 Kč. Jelikož zápůjčka nebyla dosud vrácena, vypověděl žalobce obě smlouvy v přípise ze dne 11.6.2020, a to ve lhůtě šesti týdnů, současně žalovaného vyzval k vrácení půjčky. Přípis byl žalovanému doručen do sféry jeho dispozice dne 16.6.2020, žalovaný však žalobce částku 2 000 000 Kč nevrátil. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že není důvodná, neboť společnost i [právnická osoba] měla v roce 2017 obdržet od Ministerstva průmyslu a obchodu grant ve výši 85 700 000 Kč. Pro splnění obsahu dotace potřebovala společnost i [právnická osoba] zakoupit řadu technických zařízení. Z tohoto důvodu se realizovala předmětná půjčka, užitá plně na nákup zmíněných technických zařízení. Majetek společnosti, včetně toho, který byl zakoupen z půjčky je držení žalobce coby insolvenčního správce, který by měl vyvinout úsilí na jeho rozprodej a tím pak uspokojit závazky společnosti i [právnická osoba]. 3. K obraně žalovaného se žalobce vyjádřil ještě tak, že je tedy nesporným, že k poskytnutí zápůjčky došlo, nicméně chybí rozumný důvod, aby za zapůjčené finanční prostředky bylo pořízeno nějaké vybavení pro společnosti i [právnická osoba], když toto vybavení mohlo být zaplaceno přímo z účtu společnosti, aniž by bylo nutno je zasílat na soukromý účet žalovaného. Žalovaný neprokazuje, že by nějaké zařízení bylo skutečně nakoupeno. I kdyby se tak stalo, nemá to ve vztahu k poskytnuté zápůjčce žádnou relevanci. 4. Soud ve věci rozhodoval dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání dne 4.3.2021 - ač řádně předvolán - nedostavil, žádost o odročení ani omluvu soudu nezaslal. 5. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 6. Z usnesení Krajského soudu v [obec], č.j. [insolvenční spisová značka] a z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že na majetek společnosti i [právnická osoba], byl dnem 31.5.2018 prohlášen konkurs, insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. 7. Z výpisu z účtu společnosti i [právnická osoba], [IČO], vedeného u UniCreditbank č. [bankovní účet] se podává, že z něj dne 3.4.2017 a 4.4.2017 byla na účet žalovaného zaslána částka 2x 1 000 000 Kč, v obou případech byl uveden jako důvod platby„ půjčka“. Uvedené podporuje i vyjádření samotného žalovaného o poskytnutí zápůjček, soud má tedy za prokázáno, že společnost i [právnická osoba] s žalovaným uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce částky 1 000 000 Kč a tuto částku mu dne 3.4.2017 poskytla a dále, že společnost i [právnická osoba], s žalovaným uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce částky 1 000 000 Kč a tuto částku mu dne 4.4.2017 poskytla. 8. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti i [právnická osoba], se podává, že žalovaný byl od 30.4.2015 do 16.6.2020 předsedou představenstva této společnosti. 9. Z listiny s názvem„ Výpověď smlouvy o zápůjčce ….“ ze dne 11.6.2020 se podává, že žalobce vypověděl smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 3.4.2017 a 4.4.2017 a vyzval žalovaného k vrácení poskytnutích finančních prostředků. 10. Z kopie přiložené dodejky se pak podává, že výpověď byla doručena do sféry dispozice žalovaného (na adresu [adresa žalovaného] adresa pobytu žalovaného) dne 16.6.2020, což je den, kdy byla nevyzvednutá zásilka uložena na poště a žalovaný vyzván k jejímu vyzvednutí. 11. Předžalobní upomínkou ze dne 28.8.2020 žalobce žalovaného opětovně vyzval k vrácení zapůjčené částky 2 000 000 Kč. 12. Mezi stranami nebylo nakonec sporným (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu), že žalovaný žalobci zapůjčenou částku 2 000 000 Kč nevrátil. 13. Soud zhodnotil provedené listinné důkaz z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost provedených listinných důkazů nebyla účastníky zpochybňována. 14. Naproti tomu žalovaný neprokázal svoji - ne zcela pregnantně specifikovanou - obranu v řízení, tj. že by snad se společností i [právnická osoba], uzavřel smlouvu s obsahem, že zapůjčených 2 000 000 Kč použije na nákup (blíže nespecifikovaného) technického zařízení, které následně převede do vlastnictví této společnosti, že by takové nějaké zařízení skutečně pořídil a do vlastnictví společnosti jej převedl. Žalovaný sám žádný důkaz v tomto směru nenavrhl. 15. Pokud by se žalovaný k jednání dne 4.3.2021 dostavil, dostalo by se mu ze strany soudu poučení dle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, aby prokázal, že coby statutární zástupce uzavřel s dlužníkem - společností i [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce na částku 2 000 000 Kč, ve které bylo ujednáno, že zápůjčka bude uhrazena tím způsobem, že žalovaný na dlužníka převede za zápůjčku 2 000 000 Kč pořízené strojní zařízení, aby doplnil tvrzení, kdy jakou formou a s jakým dalším konkrétním obsahem byla tato smlouva o zápůjčce uzavřena a k tomu označil důkaz, aby doplnil tvrzení, jaké konkrétní strojní zařízení za zapůjčených 2 000 000 Kč žalovaný pořídil a k tomu označil důkaz a aby označí důkaz k prokázání skutečnosti, že strojní zařízení pořízené za zapůjčených 2 000 000 Kč převedl do vlastnictví společnosti i [právnická osoba] a kdy. Poučení dle § 118a občanského soudního řádu se provádí toliko u jednání, a protože se žalovaný k jednání nedostavil, připravil o možnost takového poučení. 16. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 17. Podle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. 18. Podle § 1968 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku v rozhodném znění a též vzhledem k obsahu smlouvy o půjčce, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 21. Žalovaný coby dlužník, resp. novou terminologií vydlužitel, z uzavřených dvou smluv o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., porušil svoji povinnost plynoucí mu z těchto smluv, když řádně (v plné výši) po uplynutí výpovědní doby (neboť splatnost půjčky nebyla jinak sjednána), nevrátil žalobci zapůjčenou částku 2 000 000 Kč. Soud proto žalovaného k tomuto plnění zavázal svým rozhodnutím (výrok I.). 22. Poznamenat lze ještě toliko, že smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, vznikající předáním finančních prostředků, k čemuž dle výsledku dokazování došlo převodem na účet žalovaného. 23. Protože žalovaný žalobci půjčku řádně a včas - tj. do 28.7.2020 (do šestí týdnů od doručení výpovědi) - nevrátil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobci přiznal též úroky z prodlení, a to v zákonné výši, ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. od dne 29.7.2020 do zaplacení. 24. Svoji obranu, tj. že závazek ze smlouvy o zápůjčce byl již splněn (tak, že žalovaný pořídil za zapůjčenou částku pro společnost i [právnická osoba] nějaké technické zařízení), pak žalovaný neprokázal, jak se blíže podává ze skutkové části rozsudku. Pokud žalovaný uváděl, že toto zařízení jakož i další majetek společnost i [právnická osoba] v držení žalobce a měl by jeho prodejem uspokojit závazky společnosti i [právnická osoba], pak předmětem řízení není dluh společnosti i [právnická osoba], ale (původně její) pohledáv