42 C 122/2021-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21. 9. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 25.211 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil žalobce tak, že je nájemcem bytu [číslo] v bytovém domě [adresa], na pozemku [parcelní číslo] v [obec], kdy tento byt pronajímal žalované coby podnájemci na základě podnájemní smlouvy ze dne [datum]. Doba trvání podnájemního vztahu byla ukončena ke dni [datum], kdy současně dne [datum] byla mezi stranami uzavřena dohoda o uznání dluhu žalované v celkové částce 38.711 Kč z titulu dlužného nájemného a záloh spojených s užíváním bytu. Předmětem této žaloby je nezaplacené nájemné a služby za období měsíce listopadu 2019 – července 2020, dále bezdůvodné obohacení za užívání předmětného bytu bez právního důvodu za měsíc srpen 2020, to vše včetně příslušenství. Žalovaná dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění. 2. Žalovaná se ani přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná ani žalobce se na výzvu soudu ve věci souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání nevyjádřili) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Soud vzal za prokázané, že žalobce je na základě uzavřené nájemní smlouvy s vlastníkem nájemcem bytu [číslo] umístěného v domě [adresa], na pozemku [parcelní číslo] v [obec]. Z podnájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o podnájmu bytu [číslo] nacházejícího se na pozemku p. [číslo] vše v obci [obec], k. ú. [část obce], a to na dobu určitou od [datum] do [datum], jak dokládá předmětná podnájemní smlouva. Výše podnájemného byla stanovena dohodou v částce 12.000 Kč měsíčně a výše záloh za služby v částce 4.000 Kč měsíčně, přičemž podnájemné a zálohy na úhradu služeb spojených s užíváním bytu měly být hrazeny vždy do 25. dne daného kalendářního měsíce, za který úhrada náleží. Při podpisu smlouvy byla žalovanou uhrazena kauce ve výši 16.000 Kč k zajištění plnění povinností podnájemce vyplývajících z podnájemní smlouvy. Z dodatku [číslo] podnájemní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že podnájemní smlouva k předmětné bytové jednotce byla mezi stranami prodloužena do data [datum], ke kterému podnájemní vztah zanikl. 5. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou sjednaných plateb, uzavřela s žalobcem dne [datum] dohodu o uznání dluhu, kterou co do důvodu a výše uznala závazek v celkové výši 38.711 Kč z titulu dlužného vyúčtování energií a služeb za rok 2019, nezaplaceného podnájemného a záloh za služby za červen a červenec 2020 a nezaplacených nedoplatků z titulu navýšeného podnájemného na částku 12.500 Kč za listopad 2019 – květen 2020. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k vyklizení předmětného bytu po skončení podnájemního vztahu a zaplacení částky ve výši 41.211 Kč, když žalovaná na uznaný dluh učinila pouze částečnou úhradu ve výši 14.000 Kč. Částka je současně navýšena o závazek žalované uhradit žalobci částku sjednaného podnájemného ve výši 12.500 Kč a záloh na služby ve výši 4.000 Kč za měsíc srpen 2020, když k datu ukončení podnájemní smlouvy žalovaná byt žalobci nepředala a užívala jej poté nadále bez právního důvodu. Soudu je navíc z jeho úřední činnosti známo, že dne [datum] byl zdejším soudem vydán rozsudek č. j. [číslo jednací], ukládající žalované vyklizení bytu. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla odeslána na adresu žalované téhož dne, jak vyplývá z doloženého záznamu o sledování zásilky. 6. Žalobce následně v souladu se smlouvou započetl na celkovou dlužnou pohledávku ve výši 41.211 Kč obdrženou kauci ve výši 16.000 Kč Celkem tedy žalovaná dluží žalobci částku ve výši 25.211 Kč, která po započtení představuje nedoplatek nájemného a služeb za měsíc červenec 2020 ve výši 8.711 Kč a náhradu nájemného a služeb za užívání bytu v měsíci srpnu 2020 v částce 16.500 Kč. Žalovaná však žalobci do dnešního dne ničeho neuhradila. 7. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1. 1. 2014. 8. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 10. Podle ustanovení § 2247 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 11. Dle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 12. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 13. Na základě ustanovení § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalovaná si s žalobcem sjednala podnájemní vztah k předmětnému bytu, přičemž se zavázala v souvislosti s užíváním bytu hradit podnájemné a platy za služby spojené s užíváním bytu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nehradila platby řádně a včas ve sjednaném rozsahu, žalovaná současně ve smyslu § 2053 o. z. svůj dluh co do důvodu a výše uznala. Předmětný byt navíc žalovaná užívala i po skončení nájemního vztahu, který skončil uplynutím sjednané doby. Ohledně uplatňované jistiny žalobce splnil povinnost tvrzení i důkazní, když prokázal existenci podnájemního vztahu mezi účastníky, existenci uznaného dluhu, započtení částečných úhrad a vzniklých pohledávek na dluh žalované, přičemž svá tvrzení podložil listinnými důkazy. Žalovaná naopak v řízení netvrdila a neprokázala, že by zcela uhradila uznaný dluh, který je navíc navýšen o bezdůvodného obohacení za užívání bytu v době skončení podnájemní smlouvy. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 15. V důsledku prodlení žalované s úhradou dluhu jí bylo dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., uloženo uhradit rovněž zákonné úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po datu splatnosti dlužné částky běžného podnájemného a služeb a dále u bezdůvodného obohacení v návaznosti na splatnost ke konci předmětného měsíce, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 9.866 Kč. Tato odměna sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.009 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna za jeden úkon právní služby ve výši 2.140 Kč stanovená dle § 6, § 7 bodu 5 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, z tarifní hodnoty ve výši 25.211 Kč, a to celkem ve výši 3 x po 2.140 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé) a dále ze tří paušálních náhrad po 300 Kč. Souhrnná částka 8.329 Kč je v závěru navýšena o částku v hodnotě 21 % vypočtenou z nákladů a náhrad představující DPH ve výši 1.537 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. l o. s. ř.