53 C 44/2020-283 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalované vyklizení bytu [číslo] o velikosti 1+1, který se nachází v 5. podlaží obytného domu na ulici [adresa] č. or. [číslo] v [obec], zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], k. ú. [část obce] [obec]. Svoji žalobu odůvodnil tím, že přípisem ze dne 14. 10. 2019 dal žalované výpověď z nájmu bytu, a to z důvodu, že žalovaná si na balkoně instalovala sítě proti ptactvu, a to bez předchozího souhlasu žalobce. Ani přes výzvy sítě žalovaná neodstranila, přestože byla upozorněna na možnost výpovědi z nájmu bytu. Nájem bytu tedy skončil uplynutím výpovědní lhůty. Žalobce poskytl žalované lhůtu k vyklizení a předání předmětného bytu. Žalovaná však byt nevyklidila ani nepředala žalobci. Z uvedeného důvodu se žalobce obrátil na soud s žalobou na vyklizení bytu. 2. Žalovaná ve svém vyjádření žalobní nárok neuznávala, z její strany k žádnému hrubému porušení povinností nedošlo, a proto s výpovědí z nájmu nesouhlasí. Ve vyjádření podrobně popisovala problém s nežádoucím hnízděním holubů, což se týká výpovědi za hrubé porušení povinností nájemce. Dále žalovaná obsáhle argumentovala tím, že výkon práva žalobce, který se domáhal vyklizení bytu, byl v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná ztratí jedinou možnost důstojného bydlení, žalobci to nepřinese odpovídající prospěch, neboť jej žalovaná nijak nepoškozuje. Dále uvedla, že rozpor s dobrými mravy je v tom, že jako osoba se zdravotním postižením, odkázaná na dávky v pracovní neschopnosti nemá možnost uplatnit se na trhu s bydlením (nemůže platit tržní nájemné, nemá dostatek prostředků na zaplacení kauce, nemá prostředky na náklady se stěhováním). Celkově by stěhování bylo pro ni náročné fyzicky, psychicky i finančně. Ke zdravotním problémům uvedla, že je v částečném invalidním důchodu, užívá léky na nosní sliznici, léky na bolesti páteře a žaludku. Navrhla proto zamítnutí žaloby, jelikož výkon práva žalobce je v rozporu s dobrými mravy. 3. Na jednání dne [datum] žalovaná vznesla námitku, že by věc měli řešit správní soudy. Tuto námitku soud vyhodnotil jako nedůvodnou. Ustanovení § 104b o. s..ř. neukládá soudu povinnost rozhodnout o takové námitce usnesením. Proto soud přistoupil k vypořádání shora uvedené námitky v rozsudku. Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Soud má za to, že žalobou na vyklizení se navrhovatel domáhá ochrany svého vlastnického práva dle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Jedná tradiční spor vyplývající z poměrů soukromého práva, vycházející z konkrétní úpravy o. z. Proto soud vyhodnotil námitku žalované za nedůvodnou. 4. K dalšímu projednání věci soud nařídil jednání na [datum] na 09:00 hodin, k němuž byli účastníci řádně předvoláni. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 31. 1. 2022. Žalovaná se k jednání nedostavila, přičemž dne 7. 4. 2021 v 07:42 byla soudu doručena omluva žalované z nařízeného jednání ze zdravotních důvodů se žádostí o odročení jednání. Soudu v této souvislosti předložila lékařské zprávy, přičemž vyšetření měla absolvovat na [anonymizováno] a dále v nemocnici [anonymizována dvě slova]. [jméno] dne 3. 4. 2022. Z předložených lékařských zpráv vyplývá, že žalovaná nebyla hospitalizována. Dle soudu z předložených lékařských zpráv nevyplývá taková akutní indispozice, že soud nemohla kontaktovat dříve než v den nařízeného jednání. Pokud měla žalovaná za to, že se jednání nemůže zúčastnit, měla o této skutečnosti soud neprodleně informovat. Z ničeho tedy nevyplývá, že by se jednalo o akutní indispozici, která by bránila žalované v účasti na jednání, a proto bylo nutné zaslat omluvu na poslední chvíli. Za této situace dospěl soud k závěru, že omluva žalované nebyla podána včas. 5. Soud rovněž musel přihlédnout k procesnímu postupu žalované, která se omlouvala z již předchozích nařízených jednání na dny [datum], [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] se k jednání soudu dostavila, nicméně rovněž na poslední chvíli zasílala omluvu s žádostí o odročení nařízeného jednání. Soud rovněž tedy spatřuje v postupu žalované obstrukční taktiku, jejíž cílem je oddálení projednání věci samé. V této souvislosti soud nemůže odhlédnout od čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která stanoví, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Jedním z atributů spravedlivého procesu je, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost v přiměřené lhůtě. Pokud by soud jednání automaticky vždy odročoval k žádosti žalované, a nehodnotil jednotlivé žádosti o odročení jednání ve svých souvislostech a pečlivě nezvažoval, kdy má jednání odročit a kdy přistoupit k projednání věci, zasáhl by do práva žalobce na spravedlivý proces. 6. S přihlédnutím k těmto okolnostem soud rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., že věc bude projednána v nepřítomnosti žalované. 7. Provedeným dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 8. Byt [číslo] o velikosti 1+1, nacházející se v 5. podlaží domu na ulici [adresa], č. or. [číslo], v [obec], zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], je ve vlastnictví žalobce (informace o pozemku z nahlížení do katastru nemovitostí). Žalované byl byt přidělen dne [datum] (rozhodnutí o přidělení náhradního bytu ze dne [datum] č. l. 210). Žalované byl odevzdán byt na ulici [adresa], kdy byla sjednána úhrada za užívání 58 Kčs měsíčně, počínaje dnem 1. 10. 1989, dohoda byla ze dne [datum] (zápis o dohodě o odevzdání a převzetí bytu č.l. 5). Dle evidenčního listu (č. l. 6) nájemné od 1. 11. 2019 mělo činit 5 922 Kč. Dle fotodokumentace (č. l. 7-8) byly instalovány sítě na balkoně, který se nachází v domě. Žalobce vyzval žalovanou k okamžitému odstranění sítě z balkonu a uvedení do původního stavu tak, jak byl dům zkolaudován, mělo to být učiněno do 10. 4. 2019. Žalobce nedal ke stavebním úpravám písemný souhlas. V dopise je poukázáno na tu skutečnost, že pokud provedl nájemce změny bytu nebo domu bez souhlasu pronajímatele, jde o hrubé porušení jeho povinností a opravňuje pronajímatele nájem vypovědět s tříměsíční výpovědní dobou, dále je poukazováno, že byla žalovaná upozorněna, že pronajímatel je oprávněn vypovědět nájem v tříměsíční výpovědní lhůtě, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu případně bez výpovědní doby, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem (výzva ze dne 26. 3. 2019 č. l. 9). Dle výzvy ze dne 28. 5. 2019 (č. l. 10), která byla žalované doručena dne 7. 6. 2019, žalobce požadoval jako pronajímatel okamžité odstranění sítě z balkonu a uvedení do původního stavu tak, jak byl dům zkolaudován, pokud tak neučiní do 10. 6. 2019 do původního stavu, následné náklady jí budou přeúčtovány. Nebyl dán ke stavebním úpravám písemný souhlas. Je zde poukazováno na možnost výpovědi z nájmu bytu. Žalobce dal žalované přípisem ze dne 14. 10. 2019 výpověď z nájmu bytu [číslo] na adrese [ulice] [číslo] v [obec], přičemž ve výpovědi informuje žalovanou, že byt [číslo] byl přidělen žalované na základě zápisu z roku [rok], nacházející se v 5. nadzemním podlaží na ulici [ulice], zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], k.ú. [část obce], [obec]. Na základě místního šetření bylo zjištěno, že žalovaná měla nainstalovat na balkoně sítě proti ptactvu, k čemuž jí nebyl poskytnut souhlas. Byla upozorněna na porušení povinností dne 26. 3. 2019 a 28. 5. 2019. Vzhledem k tomu, že na výzvu žalovaná nereagovala, byl nájem s tříměsíční výpovědní dobou vypovězen. Dále je zde informace, kdy začíná výpovědní doba běžet a že uvedené bylo schváleno na schůzi [anonymizováno] [okres], konané dne 2. 10. 2019. Obsahem výpovědi z nájmu bytu je poučení vznést proti výpovědi námitky a podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy výpověď došla. Obsahem listiny ze dne 14. 10. 2019 je výzva k vyklizení bytu do 31. 1. 2020, přičemž je zde doručenka, kdy žalovaná převzala tuto zásilku dne 29. 10. 2019, doručenka je opatřena podpisem žalované (výpověď z nájmu bytu č.l. 11). 9. Na jednání soudu dne [datum] žalovaná výslovně uvedla, že žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu nepodala. 10. Žalobce vyslovil nesouhlas s uzavřením nové nájemní smlouvy po výpovědi z nájmu bytu dne 8. 4. 2020 (nesouhlas č.l. 64). 11. Z předložené fotodokumentace (č.l. 23-26) žalovanou soud zjistil, že na balkonu žalované jsou patrné sítě, rovněž tam jsou různé květináče, rovněž je zde patrný trus holubů. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 29. 9. 2020 (č. l. 63) soud zji