72 C 201/2019-62 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit byty [číslo] nacházející se ve 2. nadzemním podlaží domu [adresa], č. o. 25a na ulici [ulice] v [obec]. Žalobce uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o právu provést stavební práce v bytech [číslo] [číslo] resp. tyto byty sloučit. Následně byla mezi stranami dne uzavřena nájemní smlouva k bytu [číslo] [číslo] na základě které žalobce přenechal žalované výše uvedené bytové jednotky k užívání na dobu určitou, a to od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2018, a žalovaná se zavázala za toto platit sjednané nájemné a hradit platby za služby a energie související s užíváním pronajatého bytu. Ačkoli bylo ze strany žalované zjevně započato se stavebními pracemi, sloučení bytových jednotek [číslo] [číslo] nebylo plně dokončeno, když toto nebylo žalobci dosud navzdory výzvám řádně doloženo. Žalované byla dne 30. 10. 2018 zaslána výzva k vyklizení a předání bytu [číslo] [číslo]. Na výzvu reagovala žalovaná žádostí o uzavření nové nájemní smlouvy. Jelikož však žalovaná nesplnila smluvní povinnost předložit doklady ke sloučení bytu [číslo] [číslo] to ani přes opakované prodloužení lhůty ze strany žalobce, k prodloužení nájemního vztahu nedošlo. Nájemní vztah tak skončil uplynutím sjednané doby ke dni 31. 8. 2018. Žalovaná přesto předmětný byt [číslo] [číslo] nevyklidila a žalobci nepředala. Žalobce a žalovaná si v nájemní smlouvě ujednali vyloučení použití ustanovení § 2285 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pokračování v užívání bytu žalovanou po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, tedy nezakládá, ani v případě, že žalobce v této době žalovanou nevyzval, aby byt opustila, obnovení nájmu bytu na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve. Dne 30. 10. 2018 byla žalované zaslána výzva k opuštění bytu, kde jí byla poskytnuta lhůta pro vyklizení 15 dnů ode dne doručení výzvy. Výzvu si však žalovaná nevyzvedla, čímž došlo k doručení výzvy fikcí ke dni 1. 11. 2018. Žalovaná doposud předmětný byt č. 9 a 10 nevyklidila a vyklizený žalobci nepředala. 2. Žalovaná v rámci svého vyjádření doručeného soudu dne 11. 8. 2020 k žalobnímu návrhu uvedla zejména, že sloučení bytových jednotek bylo fakticky dokončeno už v roce 2016, bylo ale nutno provést 3 konkrétní změny, a to výměnu vchodových dveří z běžných na protipožární, instalaci protipožárního sádrokartonu místo tří oken, kdy k tomu žalovaná v rámci svého vyjádření doplnila, že tyto drobné úpravy chce dokončit ještě před koncem daného roku. K celkovému zpoždění dokončení dochází proto, že stavební práce z roku 2016 vyčerpaly všechny její finanční rezervy, musela si navíc půjčit peníze od maminky, které půjčku dosud splácí. Velkou část stavebních prací zajistila žalovaná svépomocí díky rodinným známým a fakticky se v obou specifikovaných v bytech zrealizovaly žalovanou konkrétně specifikované práce, jejichž výčet následně žalovaná učinila rovněž obsahem svého vyjádření. Pokud jde o informaci o zaslání výzvy k vyklizení a předání ze dne 30. 10. 2018 uváděné v žalobě, žalovaná sdělila, že tuto výzvu poštou neobdržela a ve skutečnosti se o této výzvě dozvěděla až později při osobním jednání na úřadu městské části, když v domě byly s doručováním poštovních zásilek opakované a dlouhodobé problémy. 3. Co se týče návrhu na vyklizení bytů, žalovaná uvedla, že by se ráda s městskou částí dohodla na tom, aby mohla v domě bydlet i do budoucna, a to s platnou nájemní smlouvou. Dále žalovaná uvedla, že nemá jinou možnost bydlení, kdy v bytě s ní bydlí třináctiletá dcera a dvaadvacetiletý syn. Současně žalovaná uvedla, že pracuje jako uklízečka s dohodou o pracovní činnosti a spolu s domem [ulice a číslo] uklízí i další 4 domy ve správě městské části [obec] – střed. V souvislosti s domem [ulice a číslo] žalovaná opakovaně řešila problémové situace, které svou podstatou spadají spíše do kompetencí domovníka, například havarijní situaci s odpadem nebo opakovaně zajišťuje vyklízení odpadků ze dvora. Celkově se dlouhodobě snaží o zvýšení kvality bydlení v domě, a proto opakovaně pracuje i nad rámec svých pracovních povinností. Co se týče technického stavu domu, dlouhodobě spolupracuje s příslušným stavebním technikem Správy nemovitostí městské části [obec] - [anonymizováno], kdy v dohledné době bude na základě jejího návrhu v přízemí umístěna nová bezpečnostní mříž. 4. K jednáním ve věci nařízeným na termín dne 19. 1. 2021 a dne 30. 3. 2021, k nimž byla žalovaná řádně předvolána, se žalovaná nedostavila, přičemž v případě jednání, které se konalo dne 19. 1. 2021, žalovaná svou účast u jednání soudu omluvila tím, že„ od večera má teploty a obíhala lékaře“, kdy„ většina neordinuje, pouze po telefonické domluvě“, a to s tím, že žalovaná rovněž uvedla, že tyto skutečnosti doloží a„ během 3 dnů pošle potvrzení od lékaře“, ani dodatečně však ničeho nedoložila. 5. V případě jednání, které se konalo dne 30. 3. 2021, žalovaná telefonicky v čase bezprostředně předcházejícím konání jednání požádala o jeho odročení„ ze zdravotních důvodů“, neboť„ je u lékaře“. Z úředního záznamu o telefonickém hovoru se dále podává, že sdělila, že„ písemnou omluvu bude dodatečně dokládat spolu s potvrzením od lékaře“. 6. Soud přitom dospěl k závěru, že tuto, v pořadí již druhou omluvu ze strany žalované, adresovanou soudu z takřka totožného důvodu jako v prvním případě, nelze považovat ani za včasnou ani za důvodnou, neboť žalovaná neuváděla, že by byla například nucena vyhledat lékaře z akutních zdravotních důvodů, kdy přitom o termínu nařízeného jednání byla vyrozuměna včas a s dostatečným předstihem. Tudíž žádost o odročení s ohledem na skutečnost, že žalovaná„ je u lékaře“, jak sdělila dle úředního záznamu ze dne 30. 3. 2021, nelze již opětovně dle názoru soudu považovat za vážný důvod, pro který je na místě odročit již jednou nařízené jednání, zvláště byla-li tato omluva spolu s žádostí o odročení jednání nařízeného na termín 30. 3. 2021 v 10:00 hodin adresována soudu, jak vyplývá z příslušného úředního záznamu s časovým údajem v 9:17 hodin, telefonicky takto krátce před konáním jednání. V tomto směru je třeba zdůraznit, že úkolem soudu je bez zbytečných průtahů ve věci a v souladu se zajištěním práv účastníka rozhodnout. Nadto ani v jednom z případů následně žalovaná návštěvu lékaře žádným způsobem nedoložila, přestože v obou případech sdělovala, že potvrzení od lékaře bude dokládat, a vyjma soudu v obou případech toliko telefonicky adresovaných omluv zůstala i jinak v řízení již zcela pasivní. 7. Žalobce pak u jednání, které se konalo dne 30. 3. 2021, dále v tomto směru uvedl, že žalovaná žalobce ani v mezidobí nijak nekontaktovala a nepokusila se o dosažení mimosoudní dohody, ani jiným způsobem neusilovala o narovnání vztahů mezi ní a žalobcem, navzdory z její strany v tomto směru deklarované vůli dospět ve vztahu k žalobci k dohodě, když žalovaná přitom výslovně uváděla, že by se„ ráda s městskou částí dohodla na tom, aby mohla v domě bydlet i do budoucna, a to s platnou nájemní smlouvou“. 8. Žalovaná se tak z nařízených jednání, včetně jednání, při němž došlo k vyhlášení rozsudku, omluvila, soud tak ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti, přičemž žádosti o odročení naposledy ve věci konaného jednání soud již nevyhověl. 9. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 10. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou coby nájemcem byla dne 24. 8. 2016 uzavřena dle § 2235 a násl. občanského zákoníku nájemní smlouva. Na základě smlouvy byl pronajímatelem nájemci k užívání přenechán byt [číslo] ve 2. podlaží domu [adresa], č. or. na ulici [ulice] v [obec]. Pronajímatel přenechal na základě této smlouvy nájemci výše popsaný byt do nájmu na dobu určitou od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2018. Z článku IV bodu 3 předmětné nájemní smlouvy se dále mimo jiné podává, že„ smluvní strany si sjednaly odlišně od ustanovení § 2285 toto:„ I když pokračuje nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, neplatí to, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše, ale na dobu dvou let. Nájem bytu se tedy neobnovuje a skončí uplynutím doby nájmu“. 11. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou coby nájemcem byla dále dne 28. 1. 2015 uzavřená dle § 2 235 a následující občanského zákoníku nájemní smlouva, na základě které byl pronajímatelem nájemci k užívání přenechán byt [číslo] ve 2. podlaží domu [adresa], č. or. 25a na ulici [ulice] v [obec]. Pronajímatel přenechal na základě této smlouvy nájemci výše popsaný byt do nájmu na dobu určitou od 1. 2. 2015 do 31. 7. 2015. Z článku IV bodu 3 předmětné nájemní smlouvy se rovněž dále mimo jiné podává, že„ smluvní strany si sjednaly odlišně od ustanovení § 2285 toto:„ I když pokračuje nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby