94 C 14/2019-109 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 1. 2019 domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 53 134,16 Kč se smluvním úrokem ve výši 4,80 % ročně z částky 50 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z téže částky od téhož data, a to z titulu, že žalovaný dne 9. 11. 2017 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba] [IČO]) smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný načerpal úvěr ve výši 50 000 Kč. Protože žalovaný porušoval smluvní podmínky, byl úvěr prohlášen za splatný ke dni 28. 3. 2018. Žalobkyně se uvedeného nároku domáhá na základě smlouvy o postoupení pohledávky. 2. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka namítl, že žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěryschopnost žalovaného. 3. Soud nerozhodoval o návrhu žalobkyně na změnu žaloby ze dne 2. 7. 2019, jelikož obsahově v tomto podání byla vyjasněna chyba v psaní v původní žalobě, kde místo smluvní úrok z prodlení (což plynulo z listin) byla uvedena chybně smluvní pokuta ve výši 4,80 % ročně. 4. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 5. Žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč, a to žádostí č. TA170132607 ze dne 8. 11. 2017 (žádost č.l. 3-6)., v níž uvedl, že je zaměstnán jako vysoce kvalifikovaný specialista u společnosti [právnická osoba] s měsíčním příjmem 37 299 Kč a že má nulové výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně přijala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ve výši 50 000 Kč, a to dne 9. 11. 2017, přičemž tento den byla tedy uzavřena smlouva o úvěru (akceptační dopis č.l. 7). Žalovanému byl vyplacen úvěr ve výši 50 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] (výpis z účtu ze dne 30. 11. 2017, č.l. 9). Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr 96 měsíčními splátkami ve výši 630 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 4,80 % ročně, bylo sjednáno pojištění ve výši 5 % ze sjednané splátky (akceptační dopis). Žalovaný splátky nehradil řádně a včas (neuhradil ani jednu splátku), proto byl úvěr zesplatněn na základě přípisu ze dne 28. 3. 2018 (rovněž zesplatněno k témuž dni), který byl žalovanému odeslán dne 6. 4. 2018 (zesplatnění č.l. 10v + doporučená obálka č.l. 11v). Dlužná jistina činila částku 50 000 Kč, kapitalizované smluvní úroky částku 1 394,51 Kč, kapitalizované úroky z prodlení částku 489,65 Kč a poplatky částku 1 250 Kč – dle sazebníku byl poplatek za upomínku 250 Kč a za zesplatnění 1 000 Kč (výpis z účtu č.l. 10 + oznámení o postoupení pohledávky č.l. 13v + sazebník č.l. 49-57). Pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni dne 15. 6. 2018 (smlouva o postoupení pohledávek + přílohy č.l. 15-21). Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyně a sdělena předžalobní výzva přípisem ze dne 28. 6. 2018, který byl žalovanému odeslán tentýž den (oznámení č.l. 13v + podací arch č.l. 14). 6. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, z níž vyplývala právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky-úvěr, žalovanému pak povinnost ve sjednaných měsíčních splátkách úvěr spolu se smluvními úroky z úvěru splácet (§ 2395 občanského zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti splnila, když žalovanému sjednaný úvěr poskytla. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, když měsíční úvěrové splátky řádně a včas nehradil, a od splatnosti první neuhrazené splátky je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). V souvislosti s porušováním smluvních povinností ze strany žalovaného tak právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr zesplatnila (část IX. odst. 2 písm. a) žádosti o úvěr). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně zesplatněnou jistinu a veškeré úroky z úvěru, úroky z prodlení a poplatky dle sazebníku. Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, má pak žalovaný tuto povinnost nyní k žalobkyni. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, tj. jistinu a poplatky, úroky z úvěru, zákonné úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. K námitce žalovaného, že žalobkyně nezkoumala dostatečně úvěryschopnost žalovaného soud uvádí, že žalovaný uvedl, že dosahuje relativně vyššího příjmu, kdy jeho zhruba dvou měsíční příjem činil výši úvěru. Měsíční splátky činily zhruba jednu padesátinu měsíčního příjmu žalovaného. Žalovaný byl zaměstnán na kvalifikované pozici jako specialista u počítačové firmy. Soud má za to, že vzhledem k dobré příjmové situaci žalovaného bylo reálné splacení dluhu a nebylo nezbytné údaje uvedené spotřebitelem dále prověřovat z jiných zdrojů ani se zabývat výdaji žalovaného (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Soud má za to, že ochrana dopadá zejména na nemajetné osoby, jejichž neschopnost úvěr splácet se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence (rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). 8. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal výrokem II. (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3,5 úkonu právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba, účast u jednání) ve výši 11 410 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 3 260 Kč (resp. 1 630 Kč), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby ve výši 1 200 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada za promeškaný čas, strávený cestou k jednání (cesta autem Hradec Králové Brno – 3 hodin, tj. za dvě cesty tam a zpět 12 hodin) ve výši 1 200 Kč (režijní paušál za započatou půlhodinu činí 100 Kč, § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za cestovné ve výši 1 709,70 Kč (cesta autem Hradec Králové Brno a zpět, 304 km, průměrná spotřeba 4,5 l /100 km, cena nafty 27,2 Kč, sazba základní náhrady 4,4), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 3 259,14 Kč a soudní poplatek ve výši 2 657 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 21 435,84 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon spočívající ve vyjádření ze dne 2.7.2019, neboť tento měl být obsažen již v řádné žalobě. 9. Výrokem III. přiznal soud opatrovníku žalovaného právo na náklady na zastoupení, které tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby (vyjádření, účast u jednání) ve výši 5 216 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 2 608 Kč, § 7 bod 5 ve spojení s § 12a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta za 2 úkony právní služby ve výši 600 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/19). Soud nepřiznal opatrovníku žalovaného úkon přípravy a převzetí věci, neboť neproběhla první porada s klientem (rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2138/11) a dále za vyjádření ze dne 10.9.2021, neboť toto mělo být obsaženo již v jediném řádném vyjádření k věci samé. Celkově tak soud přiznal opatrovníku žalovaného na nákladech na zastoupení žalované částku 5 816 Kč, která bude po právní moci tohoto usnesení poukázána opatrovníku žalovaného z prostředků České republiky – Městského soudu v Brně. 10. Výrokem IV. uložil soud podle výsledku neúspěšnému žalovanému zaplatit České republice – Městskému soud v Brně náhradu nákladů řízení, které doposud nesla, tj. náklady na zastoupení žalovaného opatrovníkem (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).