94 C 47/2015-1344 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou vznesenou formou vzájemného návrhu dne 24.11.2014 v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 294 C 82/2013, jehož předmětem byla odměna žalovaného za poskytování právních služeb žalobci, domáhal zaplacení částky 80 000 EUR jakožto náhrady škody, kterou měl žalovaný žalobci způsobit chybným poskytováním právních služeb ve věcech žalobce, kvůli nimž byly exekucí postihnuty nemovitosti žalobce a které vyplývají z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 19.11.2014 (č.l. 5). V návaznosti na vyjádření žalobce ze dne 16.11.2015 tak soud do původně uplatněné částky 80 000 EUR zahrnul škodu, která měla žalobci dle výpisu z katastru nemovitostí vzniknout ve výši 3 319 EUR ve věci oprávněného [jméno] [příjmení] – P.F.P. stavebná firma, vymáhané Exekutorským úřadem Bratislava Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. EX [číslo], ve výši 39 055 EUR ve věci oprávněné [právnická osoba], vymáhané Exekutorským úřadem Bratislava JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. EX [číslo], ve výši 7 740 EUR ve věci oprávněných [příjmení], vymáhané Exekutorským úřadem Michalovce Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. EX [číslo] 2011. Zbývající část z částky 80 000 EUR, tj. částku ve výši 29 886 EUR, soud zahrnul do škody, která měla žalobci vzniknout ve věci pohledávky žalobce vůči Mgr. [jméno] [příjmení], neboť žalobce ve vyjádření ze dne 16.11.2015 neuváděl žádnou z dalších věcí uvedených na výpisu z katastru nemovitostí. 2. Dne 16.11.2015 žalobce návrhem na rozšíření žaloby uplatnil další škody ve věci pohledávky žalobce vůči Mgr. [jméno] [příjmení] ve výši 28 867 EUR (29 886 EUR z původní vůči Mgr. [anonymizováno] uplatněné pohledávky ve výši 58.753 EUR započítáno již v původní žalované částce 80 000 EUR), ve věci pohledávky žalobce vůči MVDr. [jméno] [příjmení] ve výši 1 650 000 Kč, vůči jednatelům [právnická osoba] s.r.o. ve výši 66 442 EUR, vůči [jméno] [příjmení] ve výši 3 000 USD a vůči [příjmení] a [příjmení] ve výši [osobní údaje žalovaného] 1979. Toto rozšíření žaloby soud připustil usnesením ze dne 18.11.2015, č.j. 94 C 47/2015-71 ve spojení s opravným usnesením ze dne 23.11.2017, č.j. 94 C 47/2015-434. 3. Dne 16.1.2018 žalobce návrhem na rozšíření (návrh ze dne 29.6.2016 byl do projednatelné podoby upraven až dne 16.1.2018) uplatnil další škody ve výši 31 733 EUR ve věci oprávněné [právnická osoba], vymáhané Exekutorským úřadem Bratislava JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. EX [číslo], ve výši 41 881,56 EUR ve věci oprávněné [jméno] [příjmení], vymáhané Exekutorským úřadem Malacky JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. EX 332/ 2011 a ve výši 22 640,26 EUR ve věci oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení], vymáhané Exekutorským úřadem Bratislava Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. EX [číslo]. Toto rozšíření žaloby soud připustil usnesením ze dne 6.2.2018, č.j. 94 C 47/2015-476. 4. Žalobce tak v průběhu řízení souhrnem požadoval zaplacení částky 1 702 832 Kč, 271 563,82 EUR a 3 000 USD, kdy následně bral žalobce žalobu zase částečně zpět (mj. také v celé věci vůči [příjmení] a [příjmení]) a řízení bylo částečně zastavováno (usnesení na č.l. 425, 490 a 525, 524, 941 a [číslo], [číslo]) až předmětem řízení zůstaly částky 1 650 000 Kč, 230 227 EUR a 3 000 USD resp. po částečném zpětvzetí u posledního jednání v den vyhlášení rozsudku 1 650 000 Kč, 181 584 EUR a 3 000 USD. 5. Cizí prvek v této věci spočívá v tom, že žalobce měl v době podání žaloby bydliště na Slovensku, kam se z České republiky odstěhoval v lednu 2006. Pravomoc českých soudů se odvíjí od čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel Ia.), když bydliště žalovaného se nachází v České republice. 6. Obecně ke vztahu účastníků žalobce uvedl, že mezi účastníky byl z počátku ryze profesní vztah, žalovaný poskytoval žalobci advokátní služby. Žalobce se s žalovaným seznámil tak, že si ho vyhledal, neboť měl sídlo nejblíže jeho tehdejší kanceláře v [obec] na [příjmení] 67 a začal s ním řešit svou pohledávku za [příjmení] a [příjmení]. Následně se účastníci dohodli písemnými mandátními smlouvami včetně jejich dodatků, že žalovaný bude vymáhat také další pohledávky žalobce, a to ve věci [příjmení], [anonymizována tři slova] a další pohledávky, ke kterým žalovaný přijme zmocnění. Žalovaný měl být odměňován procenty z vymožených částek, kdy pokud by pohledávky nevymohl, byl povinen jejich nominální hodnotu zaplatit žalobci jakožto náhradu škody resp. smluvní pokutu. Žalobce pak žalovanému udělil řadu plných mocí. Postupem času se vztah účastníků stal vzhledem k věkové blízkosti přátelský. Přátelství skončilo v prosinci 2010, kdy po druhé mozkové příhodě žalovaného jeho manželka ukončila spolupráci a jen přebrala odpovědnost za řízení. Když žalovaný žalobci dne 20.5.2013 vypověděl plnou moc, zjistil žalobce že žalovaný jeho pohledávky nevymůže a snažil se proto s žalovaným dohodnout, aby mu žalovaný zaplatil částku 94 569 EUR jakožto náhradu škody resp. smluvní pokutu za porušení povinností žalovaného. 7. Žalovaný ke vztahu účastníků téměř ničeho neuvedl, pouze ve věci [příjmení] uvedl, že vztahy žalobce, žalovaného a paní [příjmení] byly přátelské a probíhaly na osobní rovině (č.l. 751). Žalovaný svou obranu postavil na popírání udělení plných mocí, uzavření mandátní smlouvy a dodatků, zpochybňování pravosti podpisů na listinách předložených žalobcem, s tím, že žalobce často signoval vlastní rukou podpis žalovaného a listiny vytvářel a upravoval bez vědomí žalovaného. Žalovaný nijak nevyjasnil, na základě jakých skutečností byli účastníci dlouho řadu let v kontaktu, neposkytl žádnou svoji skutkovou verzi. <b>8. Soud zjistil tyto skutečnosti:</b> 9. Z plné moci ze dne 3.11.2005 (originál na č.l. 3 spisu sp. zn. 47 C 89/2006, kopie na č.l. 90 spisu sp. zn. 294 C 82/2013), má soud za prokázané tvrzení žalobce, že účastníci se ústně dohodli na tom, že žalovaný bude žalobci obecně poskytovat právní služby. Sám žalovaný založil originál této plné moci do spisu ve věci [příjmení] a [příjmení], v níž podával žalobu a následně vystupoval jako právní zástupce žalobce. Obdobně ji sám žalovaný založil v kopii do spisu ve věci, v níž se proti žalovanému domáhal odměny za poskytnuté právní služby. Popírání vztahu právního zastoupení tak má soud ze strany žalovaného za účelové. 10. Z uznání ze dne 11.1.1999 (č.l. 66) vyplývá, že věc [příjmení] a [příjmení], v níž měl žalovaný žalobce zastupovat se týkala toho, že žalobce hodlal od uvedených osob koupit rodinný dům v [obec], kdy byla však uzavřena neplatná kupní smlouva. V tomto uznání stejně jako v plné moci ze dne 3.11.2005 byl žalobce označen rodným číslem. 11. Z mandátních smluv ze dne 18.11.2005 (č.l. 122) a ze dne 16.12.2005 (č.l. 124), které měly být uzavřeny v následujícím měsíci po udělení obecné plné moci, soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, neboť žalovaný zpochybňoval pravost podpisu těchto smluv, čímž se soud dále nezabýval, neboť k posouzení věci postačovala následně v lednu 2006 uzavřená mandátní smlouva. 12. Z mandátní smlouvy o vymáhání pohledávek ze dne 13.1.2006 (č.l. 44) vyplývá, že žalovaný bude vymáhat také další pohledávky žalobce, a to ve věci [příjmení], [anonymizována tři slova] a další pohledávky, ke kterým žalovaný přijme zmocnění. 13. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl (č.l. 752), že byl přítomen podpisu této smlouvy, kdy jednu z kopií této smlouvy tehdy také dostal, přinesl ji také na jednání, kdy potvrdil, že se shoduje s mandátní smlouvu ze dne 13.1.2006, založenou ve spise. Svědek dále uvedl, že žalobce se s žalovaným dohodl, že bude vystupovat jakožto advokát ve věci [anonymizováno], v níž byl poškozeným také svědek resp. jeho zemřelá manželka. Svědek vypovídal spontánně, logicky, logicky reagoval na dotazy soudu, bylo zřejmé, že vztah s žalobcem měl jen v minulosti, z jeho výpovědi nevyplynul žádný negativní vztah k žalovanému ani okolnosti, proč by si vztah právního zastoupení mezi účastníky měl vymýšlet. Strana žalovaná věrohodnost výslechu svědka nezpochybňovala. Z výslechu svědka tak má soud za prokázané, že žalovaný skutečně podepsal mandátní smlouvu ze dne 13.1.2006. Z toho, že svědek uvedl, že mu následně, tj. po podpisu mandátní smlouvy, informace předával jak žalobce tak žalovaný, za soud za prokázané, že žalobce se nadále sám aktivně účastnil vymáhání svých pohledávek. 14. Výslech svědkyně [jméno] [příjmení] soud neprováděl, neboť tato svědkyně byla vyslechnuta již ve sporu o palmare (protokolu ze dne 12.5.2015 ve věci sp. zn. 294 C 82/2013), kdy soud její výpověď neměl za věrohodnou, neboť se nejprve vyhýbala přiznání svého partnerského vztahu k žalobci a bylo zřejmé, že má na věci sama zájem. Soud neprováděl ani výslech svědka [příjmení], neboť tento byl k důkazu označen až po koncentraci řízení. Soud neprováděl ani znalecký posudek z oboru písmoznalectví, neboť pravost podpisu mandátní smlouvy ze dne 13.1.2006 byla dostatečně prokázána výslechem svědka [příjmení]. 15. Mezi účastníky ne